Rubriky


JANÁČEK V MLÝNICI

Publikováno 04.09.2017 14:23 Odbočka Havlíčkuv Brod


 

   Narodila se v roce 1949 v Moravské Ostravě. Již jako dítě byla silně krátkozraká, do školy šla s 24 dioptriemi. Po několika letech postoupila z běžné (základní) školy do internátní, pro děti se závažnými vadami zraku. Díky mimořádnému talentu ještě se zbytky zraku absolvovala Ostravskou konzervatoř, poté pražskou AMU - obor klavír a sólový zpěv. Provdala se za kolegu a narodila se jí dcera. Prodělala mnoho náročných operací očí, musela zachovávat přísný klidový režim. Musela ležet dlouhé dny a týdny v klidu, bez prudkých pohybů, nesměla se ohýbat, prudce otočit hlavou, zpívat... „Ale na klavír jsem hrála, i když mi to zakazovali, toho jsem se vzdát nedokázala,“ vzpomíná paní Olga. Ve třiceti letech oslepla docela.

   Rozhodla se věnovat sólovému zpěvu. Silnou vůlí a tvrdým tréninkem doháněla fyzickou kondici, o kterou přišla nuceným klidovým režimem po operacích, učila se správně dýchat. Bojovala s nepřízní osudu, sama se sebou, s odmítavým postojem socialistického zřízení - „Nepotřebujeme slepé pěvce“… učila se všechno zpaměti, odposloucháváním z nahrávek magnetofonových pásků. „Byly toho kilometry, když jsem se jimi potom přebírala,“ usmála se paní Olga.

   Nahrála pět profilových kompletů písní romantické epochy, zpívala díla Čajkovského, Bacha, Mahlera a mnoha dalších. Působila zároveň jako hudební pedagog a to, co se sama díky své bojovnosti a talentu naučila, předávala dalším.

   Kariéru ukončila velmi úspěšným koncertem - sólovým recitálem v rámci Pražského jara. Odstěhovala se na chalupu a pod jménem Anna Markowitz se začala věnovat psaní. První verše vyšly již v roce 1996, později přišla próza. Romány „Poslední závoj ne, Salomé“, „Medaile za ztraceného Boha“ a soubor povídek „Místo, které zvoní“ byly z černotiskového vydání načteny jako audioknihy.

   Autorčiny vzpomínky na dětství a mládí, zachycené v knížce „Místo, které zvoní“, jsou naplněny poezií, nadějemi i tužbami, zároveň tvrdou realitou života se zrakovým postižením a stavem společnosti v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Ve všech literárních dílech paní Anny musíme obdivovat její úžasnou schopnost pro detaily, barvitost a přesvědčivost. Je to člověk s bohatou vnitřní krajinou srdce.

   V současnosti žije paní Olga - Anna opět v Praze, stále ráda zpívá, navštěvuje dceru - úspěšnou violoncellistku - a vnučku v Německu.

   Statečnost, vytrvalost, duchovní život, pokora a laskavost vyzařovaly z této obdivuhodné ženy, která navzdory mnoha těžkostem a bolestem vždy vstala a šla dál. Stále jde dál a ukazuje, jak důležité je nevzdávat se.

   Čas, strávený ve mlýně Poštolka u manželů Ivy a Vladimíra Georgievových, právě tak jako mnohá předcházející i příští setkávání v tomto útulném a milém prostředí byl časem velmi krásně prožitým. Velké poděkování a zase někdy na shledanou!

 

                                           Marie Heilandová a Marie Vinklerová


Podpora

Technické informace

774004 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.