Informátor 5/2026

Milé čtenářky, milí čtenáři,

V tomto vydání přinášíme ohlédnutí za aktivitami, které v poslední době nabídly účastníkům nejen nové zážitky, ale také prostor pro setkávání, pohyb, vzdělávání a společně strávený čas. Jednotlivé akce spojovalo především propojení lidí, radost z pohybu a chuť být spolu aktivně.

Jak se říkává: „Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.“ A právě společné aktivity ukazují, že když se chce, vždycky se najde cesta, jak být aktivní, potkávat se a užívat si nové zážitky.

Čtenáři se mohou těšit na reportáže z mezigeneračních sportovních setkání, kulturních a vzdělávacích programů i společných aktivit zaměřených na procvičení paměti a znalostí. Každá z nich potvrzuje, že aktivní život a dobrá společnost mají v každém věku své pevné místo.

                                                                                Hanka, Jirka a Kristýna

Zajímavá pozvánka

Noc kostelů v Plané nad Lužnicí zve na večer plný hudby, slova i ztišení

V rámci letošní akce Noc kostelů se v pátek 29. května 2026 otevře kostel sv. Václava v Plané nad Lužnicí široké veřejnosti. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, který nabídne duchovní, kulturní i hudební zážitky v jedinečné atmosféře večerního kostela. Program začne v 17.00 hodin mší svatou. Následovat bude v 18.00 hodin čtení z Božské komedie Dante Alighieriho v podání Michaly Novákové. Od 19.00 hodin bude připraveno občerstvení v podobě kávy, čaje a sladkého pečiva na faře. Hudební část večera pokračuje v 19.30 hodin koncertem pěveckého sboru Novita. Závěr programu bude patřit v 20.30 hodin ztišení a meditaci při svíčkách za doprovodu zpěvů z Taizé v podání plzeňského pěveckého sboru Harmonie. Akce nabízí jedinečnou příležitost prožít kostel jinak – v klidné večerní atmosféře, která zve k zastavení, zamyšlení i společnému setkání.

                   Ohlédnutí za uplynulým měsícem

Plavecký výcvik

Náš plavecký výcvik narušily tento měsíc pouze Velikonoce, ale jinak jsme brázdili chlorované vody táborského bazénu s čím dál větším nasazením a nadšením, protože naše malé krůčky se začínaly projevovat, v podobě lepší a lepší kondice. Navíc se k nám střídavě přidávali i další plavci, kteří si chtěli vylepšit svou fyzičku a připravit tak svá těla na plavkovou sezónu, která se nezadržitelně blíží. A kdyby náhodou někdo chodil i za jinými cíli – třebas si hezky zasportovat a za relaxovat, určitě pak většina z nich, a nás nevyjímaje, ráda zavítala do místního bufíku na švestkové pivečko (nealko) a kávu či jiný osvěžující nápoj. No a především šlo o to, abychom si poseděli, popovídali a blahodárné účinky vyplavených endorfinů na tělo působit ponechaly. A co Vy? Nechcete si také doplavat pro diplom s delfínkem či kapříkem?

Konverzace v Aj

Duben, ještě u angličtiny zůstaneme, i kdyby venku petrklíče voněli a vykukující sedmikrásky nás od učení odváděly.

Pokročilí se zase o kousek v australském příběhu posunuli a k tomu se zajímavosti dozvěděli. Tak například, jak vládla královna Viktorie v době viktoriánské, kdo to byl Sedící býk nebo podnikli historický exkurz do oboru anestezie.

Začínající si doplnili některé základní gramatické fráze a v počtech zlepšili se převelice. Dokonce na ně přišel Jiří s pexesem po anglicku, a to už byl teprve mazec. Ale nebojte, studenti jsou to šikovní, a proto i jejich odpovědí bývají velmi často bravurní. A kdyby náhodou ne, dobrá sklenka vínečka jim už anglický jazýček rozváže.

Turnaj v kartách

Už dlouho jsme společně nezasedli k partičce karetní hry, a protože počasí stále zebe, učinili jsme tak poslední březnové pondělí. Sešlo se nás celkem 7 hráčů, prahnoucích po vítězství. Abychom i my, co nevidíme, či velmi špatně vidíme, ale bodové písmo, díky Emilce umíme, měli srovnatelné podmínky zakoupila Hanka speciální karty v tyflopomůckách. A v čem se jeví býti specifičnost těchto hracích karet? Mají několik výhod. Jednak popisy hodnot a barev jsou velmi srozumitelné – například barva červená je prostě označena písmenem „č“ a hodnota král písmenem „K“. Tedy zcela odpadá, abychom v hlavě stále nosili informaci, že když chybí bod 3, jedná se o barvu zelenou či červenou – ani do teď to nevím přesně. Karty si tak můžete vzít pohodlně do svých rukou a prostě hrát, jako profesionální karbaníci. Další výhodou má i celý balíček. Ale o tom, až za chviličku, neboť Tě už milý čtenáři nechci déle napínat, jak to vypadalo během samotné hry. Ono totiž na dluhy z hraní došlo a někteří v euforii i bankovky peněz pojídali. No fakt, nevěříš? Tak čti dále a uvidíš.

Na počátku veškerého hraní rozdala Kristýnka peníze a pak už Jiří, jako správný bankéř, ujal se hry. Náš turnájek zahájili jsme známou hrou „oko bere“. Pravidla jsme tu již několikrát vysvětlovali, a proto pusťme se rovnou do hry. Každému byly rozdány dvě karty a po jejich shlédnutí či prohmátnutí, došlo na sázky. Kolik peněz, kdo vsadil, tolik jim Jiří dorovnal. Poté následovala výzva, zda si ještě někdo chce líznout další kartu. A jen co si hráči nabrali dostatek karet, začalo nové kolo sázek. Zde už lítaly sumy poměrně obrovské, a proto se bank otřásal v základech. Jen co se sázecí proces do uzavřel, Jiří začal vykládat své karty na stůl a situace se zpočátku vyvíjela poměrně nadějně. První dvě karty měli dohromady hodnotu 12, takže mu zbývala fůra karet, které mohl obdržet a přitom limit 21 nepřekročit. V tu chvíli lecjakému hráči zatrnulo: „Sakra, jestli já nevsadil příliš?“. Nicméně po odhalení třetí karty, jejíž hodnotu by znalec bodového písma přečetl asi takto: 1,3,4,6 – neboli písmeno x, což značí desítku a tedy se bankéř dostává za limit 21 bodů, spadl nejednomu hráči kámen ze srdce. V tu chvíli seděl u stolu snad jen jeden hráč, označme jej např. „při zdi konající potřebu“, který se neradoval, neboť také zmíněný limit překračoval. Jenže tento hráč vsadil drobné, a to nemohlo bankéři vynahradit ztráty z ostatních prohraných sázek.

Když si tedy hráči „nahrabali“, pustili jsme se do hry zvané poker. Zde už šlo o víc. Jednotlivý hráči museli v duchu ohodnotit nějak své karty, na základě toho vsadit a s ostatními se poměřit. A aby náhodou protivníkovi neprozradili, že v ruce drží špatné karty, museli se navíc naučit, zachovat pokerovou tvář – tedy bez náznaku jediné emoce. Zde už během hry došlo i na půjčky – dlužníky samozřejmě žádáme, aby své závazky vyrovnali do tří dnů od vydání tohoto čísla informátoru.

A na závěr jsme se pustili do hry prší, která probíhala svižně a pro brailisty zajímavě, neboť si skutečně vyzkoušeli, že lze hrát i s vidícími.

A o jakou že se jednalo výhodu v případě balíčku karet? Jde o to, že náš kouzelný balíček obsahuje kromě standartních barev ještě další dvě barvy – švestková a houslová, což umožňuje hrát klasické hry i ve vícero lidech.

Na závěr Kristýnka všem sebrala peníze, bez ohledu na to, kdo vyhrál, či prohrál. A aby hráči nepřišli zkrátka, každý si do úst vložil speciální bankovku a tu snědl, neboť byla vyrobena z jedlého papíru. A tu zapil kávičkou, či zajedl chlebíčkem od Zdeničky.

Návštěva Písku

V úterý 31. března se v kulturním domě v Písku uskutečnil první ročník akce Den pro nás, která přiblížila veřejnosti služby pro lidi odkázané na pomoc druhých i jejich blízké. Návštěvníci měli možnost setkat se s odborníky ze sociálních, zdravotních i doprovodných služeb a získat přehled o možnostech podpory v různých životních situacích. Akce nabídla nejen informace, ale také praktické ukázky a sdílení zkušeností přímo od jednotlivých organizací.

Svou činnost představila celá řada organizací. Nechyběla ani naše Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých v České republice (SONS), Anděl strážný, Tichý svět ani Městské středisko sociálních služeb v Písku, které návštěvníkům přiblížilo široké spektrum svých služeb – od péče o nejmenší děti až po podporu seniorů.

Zástupci organizace SONS Tábor se představili v loutkovém a hudebním sále, kde návštěvníkům přiblížili život lidí se zrakovým postižením. Ti měli možnost mluvit přímo s nevidomými, ptát se na vše, co je zajímalo, a dozvědět se více o jejich každodenním fungování. Velký zájem vzbudilo zejména povídání o životě s vodicím psem a jeho významu pro samostatný pohyb.

Součástí prezentace byly také ukázky kompenzačních pomůcek, které usnadňují orientaci i běžné činnosti. Zájemci si je mohli sami vyzkoušet a lépe tak pochopit jejich přínos v praxi. Velký ohlas měly simulační brýle napodobující různé typy zrakových vad.

Veselé Velikonoční povídání

Změna je život, i tak by se dalo popsat naše středeční posezení. Původně jsme se měli na apríla sejít s Tyfloservisem, což se kvůli nemoci nakonec nepodařilo. Ale protože improvizace jest naším mottem, vyhlásili jsme ihned akci jinou – Veselé Velikonoční povídání ní.

A Aby se nám lépe vyprávělo, uvařili jsme si kávu, Alenka s Kristýnkou nás podarovali velikonočním pečivem a my jsme se do toho mohli pustit. Jen co Jiří zopakoval výhled plánovaných akcí, Přišly Hanka s Kristýnkou s tzv. pub-kvízem. Hanka Kristýnka zapisovala a my ostatní jsme odhadovali, nebo dokonce někteří i věděli správné odpovědi. Na výběr jsme měli vždy ze 3 možností. A jakmile zazněl povel teď, všichni zvedli ruku se svou odpovědí. body se pak zapsaly na tabuli. A jak to dopadlo? Inu mna prvním místě se umístil neznámý člen nebo členka, ale kdo skončil na místě druhém, to víme zcela bezpečně, neboť se jednalo o stejnou osobu, která skončila na prvním místě v dalším kvízu. Cože? Tebe by milý čtenáři zajímalo, o koho se jedná? zachovej klid a čti dál, neb tajemství se přeci odhaluje, až na konci příběhu druhá disciplína na zúčastněné čekal kvízeček Velikonoční. Systém byl stejný, jen otázek přibylo, a téma se změnilo. A kdo tedy neměl s většinou otázeček problém? Mimochodem, než vám její jméno sdělím, trochu se osmělím. a o některé otázky se s Vámi podělím. Tak např. Věděli byste co jsou to doprovody? Anebo, jak vypadají Jidášky? Pokud ano, můžete směle vyrazit na oslavu Velikonoc a já si pomalu beru pomlázku od Milana a odcházím pomladit hezčí polovinu lidstva. Jo, aha, Ty pořád čteš a čekáš na to jméno? A už si v duchu říkáš, no tak Jiří, nebuď slušný, a koukej navalit to jméno. Tak jo, abys tedy neřekl - její křestní jméno je stejné, jako jméno jedné z příloh časopisu ZORA pro ženy. A napovím, že Vlasta to opravdu není.

Čtenářský klub online

Na apríla se online připojilo 7 milovníků literatury a tentokráte na ně čekalo téma politik své doby. Možná by někoho mohlo napadnout, že se jedná o poměrně kontroverzní téma. Ale opak se stal pravdou. a tak se na tento již 15.  čtenářský klub pojďme společně podívat.

Po uvítání se opět moderace ujal Jiří, a hned přišla drobná změna na úvod. Místo, aby, jako již tradičně zahájily setkání ženy, sdělil každý z účastníků rok narození vybraného politika, aniž by prozradil jeho jméno a pak jsme začali hezky chronologicky, od nejdříve narozeného, až k posledně narozenému.

První příspěvek se týkal císařovny, která se narodila 13.5. 1717 ve Vídni. Knihu napsal Jiří Bílek a nazval ji „Marie Terezie, cudná císařovna s hroznou pověstí. A tak jsme mohli zavzpomínat na naše znalosti o této panovnici v podobě – zavedení pozemkových knih, číslování domů, vzniku příjmení podle způsobu obživy, korunovace ve Vídni a další. Při vyprávění o ní, došlo též na její vladařské umění, manželský život či soukromé události z jejího života.  Dovolím si proto jen perličku – víte, že císařovna nezavedla povinnou školní docházku, ale povinné vzdělávání. Toto se často zaměňuje, a přitom se nejedná o totéž.  No a kdybyste náhodou zavítali do Olomouce, vzpomeňte si na ni u Terezské brány a zavzpomínejte, kdo to byl generál Laudon, který tehdá Olomouc zachránil. A v čem tkvěl její hlavní přínos – zachránila, zreformovala a zmodernizovala rakouskou monarchii vč. českých zemí, a upevnila moc Habsburské dynastie v Evropě.

Další politik se narodil 30.11. 1874 a knihu o něm sepsal politik současné doby – bývalý novinář a britský premiér Boris Johnson. Svou knihu nazval „Faktor Churchill“. I zde můžeme říci, že o něm mnoho víme – např. fenomenální paměť, záliba v moderních technologiích (modernizoval loďstvo, které pak pomohlo vyhrát 1. svět. Válku, dal podnět ke vzniku prvního tanku, miloval letadla, což vedlo ke vzniku RAF, která zachránila Británii ve 2. svět válce). Rád si hrál s cizími slovy, která buď přejímal (runway) anebo vymýšlel (summit). Úspěšně se živil též, jako novinář, politik, velitel armády – nikdy se nebál být v první linii. Ale také pil hodně whisky a vína, kouřil doutníky, ženy občas sarkasticky shazoval před ostatními. A dokonce též obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Ale v čem tkvěl jeho hlavní přínos? Když se v roce 1940 v květnu ujal premiérského křesla, obdržela Británie nabídku od Hitlera (prostřednictvím Itálie) na hanebný mír. Tehdy již neexistovalo Československo, Francie byla prakticky na kolenou, ve Španělsku, Itálii nebo také v Maďarsku řádili fašisti a nacisti (pozor není to totéž) a politici z USA pouze vzkazovali – „Vaše Evropské problémy se nás netýkají.“. Pokud by tehdy Winston Churchill na tento mír kývnul, Hitler by dostal do rukou loďstvo, spousty zbraní a tehdejšímu SSSR by neměl kdo pomáhat (jejich tehdejší vítězství by se totiž bez podpory USA, Británie a Francie nikdy neuskutečnilo), no a já bych tyto řádky psal nejspíše v německém jazyce. Naštěstí zbabělí politici v čele s Chamberlainem odchází a W. Churchill říká jednoznačné ne nacistům a nacismu. U tohoto politika bychom mohli zůstat dlouho, ale podstatné bylo napsáno a proto pojďme dál.

Dne 29.5. 1917 se narodil další z řady významných politiků, o jehož životě, ve svém díle, přinesl informace autor Ivan Brož. Knihu můžete najít pod názvem „Kennedyové“. Prezentující čtenář si vybral osud toho nejvýznamnějšího J. F. K., neboť právě on se stal nejmladším prezidentem USA. A stejně, jako Churchill prošel armádou, věnoval se novinařině a na popud svého otce nakonec i politice. I když jeho zdravotní stav by nemohl být označován za uspokojivý, přesto svou stopu zde na zemi zanechal. Ihned po zvolení prezidentem v roce 1960 se na něj valila jedna krize za druhou. Např. v roce 1961 stavba Berlínské zdi a v roce 1962 Karibská krize, během níž visela ve vzduchu hrozba jaderné pohromy. K jeho životu též neodmyslitelně patří „sukničkářství“ (asi nejznámější milenka Marilyn Monroe), tlak na Kanadu, aby se připojila k USA anebo jeho známý konec v podobě atentátu.  A v čem bychom mohli spatřovat přínos tohoto politika? Nejspíše jeho vliv ve studené válce, kde se USA staly velmi tvrdým soupeřem pro SSSR.

A v Americe ještě zůstaneme, jen se přesuneme trochu jižněji, neboť 7.7. 1919 se v Argentině narodila další osobnost. Jednalo se o ženu a její příběh sepsal Aguinis Marcos a knihu nazval prostě „Evita“. Tato žena, pro kterou kdysi plakala celá Latinská Amerika, jeví se býti osobou občas kontroverzní i na dnešní poměry. Avšak její nelehké začátky jí daly do vínku velký soucit s chudými. Sama pocházela z nemanželského poměru, žila v nuzných podmínkách, a když se ve svých 14 letech vydala zkusit štěstí na poli hereckém v Buenos Aires, vypadalo to, že namísto Oscarové slávy, jí čeká prodej svého těla, aby vůbec neumřela hlady. Po letech velké bídy a utrpení se však na ní usmálo štěstí. Nejdříve se prosadila v rádiu a poté potkává svého budoucího manžela Juana Perona, s nímž se dostává i k politice.  Zde přichází ona zmiňovaná kontroverze jejího života – na jedné straně má obrovské zásluhy o budování charity a charitativní práce po celé Latinské Americe a na druhou stranu pomáhá svému manželovi budovat fašistický stát, díky čemuž v pozdějších letech Argentina několikrát ekonomicky zbankrotuje. Dlužno ovšem dodat, že zde sehrála roli její malá vzdělanost a slepá láska k manželovi. Po její smrti se jí snaží režim vymazat z paměti obyvatel, ale ona se svou pomocí chudým do jejich paměti vryla nesmazatelně. Přínosem tedy zůstává zavedení systematičnosti při charitativní práci, kterou dodnes vídáme v celém neziskovém sektoru.

A poslední vzpomínaný politik se narodil 2.11. 1926. Knihu o něm sepsal Pavel Kosatík a nazval ji „Zápasy slepého muže / Život a doba komunisty Klementa Lukeše“. Tento politik přišel o zrak v dětství díky spále. Avšak jeho dokonalá paměť, schopnost navazovat sociální kontakty a především nechuť, věnovat se manuální práci, jej zavedli, až do politiky. Zpočátku nekriticky přijímá myšlenky komunismu a marxismu, později si dobře všímá rozporů mezi myšlenkami a praxí. A tak se z oddaného komunisty stává disident, bojující proti totalitě. Po sametové revoluci se dále věnuje nakladatelské činnosti (klub osvobozeného samizdatu) a dokonce obdrží vysoká ocenění od nadace Olgy Havlové anebo od prezidenta Václava Havla. A jeho přínos? Určitě schopnost handicapovaného člověka zapojit se a integrovat do společnosti zdravých a bez nadsázky – nezůstat slepým k dění kolem, i když oči zrak nepřináší.

A co nás čeká příště? Můžeme se těšit na vzácného hosta Josefa Bernarda Prokopa, který obdobně, jako v loňském roce Daniela Fischerová, zavítá na náš čtenářský klub, aby nás více seznámil se svými četnými díly. Tak neváhejte a připojte se k nám!

Sportovní klání prarodičů a vnoučat

Projekt „Generace v pohybu“ v Táboře opět ukázal, že sport dokáže spojovat všechny generace bez ohledu na věk či zdravotní omezení. Akce pořádaná Městskou radou seniorů Tábor nabídla společné sportovní aktivity pro prarodiče a jejich vnoučata a vytvořila prostor pro aktivně strávený čas v přátelské atmosféře. Do programu se zapojili také účastníci se zrakovým postižením, pro které byly jednotlivé disciplíny upraveny tak, aby se mohli plnohodnotně zapojit. Využity byly například zvukové majáčky, slovní navigace nebo doprovod při běhových disciplínách. Díky individuálnímu přístupu si mohli všichni účastníci sportovní den bezpečně užít. Celá akce se nesla v duchu vzájemné podpory, radosti z pohybu a společných zážitků. Velkou hodnotu mělo především propojení prarodičů s vnoučaty, kteří spolu mohli soutěžit, povzbuzovat se a sdílet radost z úspěchů. Obrovskou radost přineslo první místo, které vybojovalo družstvo Lištičky ve složení Míra Cibulka s vnučkou Eliškou. Skvělé sportovní výkony předvedli také Pavla a Vojtíšek, Alenka s vnučkou Emičkou a Zdena s Elenkou, kteří si celý den užili s nadšením a úsměvem. Projekt zároveň připomněl, jak důležité jsou podobné mezigenerační aktivity, které podporují nejen fyzickou kondici, ale také dobré vztahy, sebevědomí a společné trávení volného času. Tak zase příští rok a doufáme, že se tentokrát zúčastníme ve větším počtu.

Kavárna po tmě

Velikonoční pondělí je za námi, svátky jara jsme porůznu oslavili vč. například poslechu vystoupení pěveckého sboru harmonie na Velikonoční pondělí. A nyní, když pracovní dny opět nás zastihly, rozhodli jsme se stát se kavárenskými povaleči. A kdeže se tato událost vyskytla? Vydrž milý čtenáři a vše se včas dozvíš.

Ráno v 7:40 přijíždí automobil firmy Kavárna Krtek s netopýrem ke zkušenému baristovi Jiřímu, aby byl naložen kávovar se všemi potřebnými proprietami. Automobil řídila profesionální řidička a servírka Kristýnka. Mezi tím druhý vůz stejné firmy řídila logistička a servírka Hanka, aby dozásobila kavárnu potřebnými surovinami.

Pak si zkušení pracovníci kavárny upravili stoly, rozložili ingredience, na rádiu naladili příjemnou stanici, po stolech rozhodili meníčka v bodovém písmu (vyrobila firma Emilka Superbraill s. r. o.), na dveře vyvěsili jedno v černo tisku, a už zbývalo, aby přišli hosté.

První nedočkavci se na dveře kavárny začali dobývat již po půl desáté, avšak Ty ještě nikdo dovnitř nevpustil. Museli si tak dojít do nedalekého nonstopáče „U pomůcek“. Kde už ale unavený barman přinesl pouze meníčka s odůvodněním. „Jo na kafé si zajděte ke Krtkovy s Netopýrem. Já už mám po noční šichtě padla.“.  Mezitím přicházeli další a další hosté a dožadovali se vstupu do kavárny. Nic jim to však nebylo platné i oni skončili v nonstopáči „U pomůcek“.

Když konečně desátá hodina na kostelních věžích odbila, kavárna otevřela své dveře a vnik stál usměvavý barista v tmavé vestičce, bílé košili a s motýlkem. U koho se potvrdilo podezření, že ještě něco vidí, tomu Hanka s Kristýnkou nasadily klapky na oči a zkušený barista již přiváděl první hosty k nejvzdálenějšímu stolu.

A pak už to začalo obě pracovnice a spolumajitelky této luxusní kavárny začaly nabírat objednávky a barista  vyráběl preso, cappuccino či latté. Pak přišla na řadu objednávka nealko nápojů. Perlátor  zapůjčený firmou „Perlíme ve dne v noci“ vyráběl vodu jemně či hrubě naperlenou. A samozřejmě ke kávě patří i nějaký ten dezert. Dezerty byly dovezeny od cukrářky „Sladká Růženka“ a „Lidlova dobrota“. Nu a když už kávička vypitá byla, dezertíky snědené, bylo potřeba si ještě doobjednat nějaký ten digestive na slehnutí.  Zde se kavárna předzásobila z destilerie „Destiláty od pantátty“ a „Alenčina Whiskovka“. Pro slabší povahy se samozřejmě podávala bezová limonáda, ostružinové víno či čokoládové pivo (od firmy „Nápoje od nepijáka“).

Mezitím co Hanka s Kristýnkou stále kmitaly mezi návštěvníky a dodávaly jednu pochutinu za druhou, procházel barista mezi stoly a prohodil vždy pár vřelých slov se zákazníky. Vysvětlil např., že káva je dovezená, až z daleké Brazílie – prý se jednalo o pozdní sběr, protože jí prostě nasbírali pozdě. A tak zábava samovolně plynula.

Nakonec došlo na nejhorší, a to na placení. Nutno podotknout, že ceny byly vskutku velmi příznivé – no uznejte, kde Vám nabídnou presso za korunu či panáka slivovice za pětikačku.  A protože od stolu č. 2 se neustále nějaký host dožadoval placení. Přiběhl k němu číšník, vyinkasoval krásných dvacet pět korun a ztratil se kdesi mezi stoly. Host, říkejme mu třebas Václav, už se chystal zvednout ze židle, že půjde, byl však nemile překvapen, když se k němu přiřítila číšnice se zvoláním: „Pane, kam jdete? Ještě nemáte zaplaceno!“. On nevěřícně kroutil hlavou (toto kroucení nemohu zcela potvrdit, neboť tam byla tma, jako v pytli) a dodával: „Ale já už jsem zaplatil, tomu předchozímu číšníkovi.“, na což se mu dostalo odpovědi: „No jo pane, ale u nás se platí pouze číšnicím, my žádného číšníka nemáme. Maximálně je tu barista a ten nekasíruje.“. No prostě scénka vystřižená, jako z filmu „Vrchní prchni“. A protože pan inženýr Králík nestačil včas utéci, zaplatil nakonec host jen jednou.

Pak přišlo ještě jedno velké poděkování od světlušky – měla na hlavě svítící korunku, která obědu ve tmě zářila a tím nejen baristovi v orientaci pomáhala. Jako poděkování věnovala kavárně nádherný černobílý hrneček, který mají pracovníci dodnes vystavený ve vitríně a pijí z něj jen při významných příležitostech.

A jaké byly dojmy ze strany návštěvníků? Inu někteří pili a jedli vše, co před sebou nahmátli, což občas vedlo k nečekaným následkům, kdy ten, kdo se domníval, že má ještě panáčky či kávu ke konzumaci, rychle zjistil, že už nemá. Také ťukání na zdraví se ukázalo, jako poměrně složitá disciplína. Nezřídka se stávalo, že ťukající si ťukal s vlastním hrnkem od kávy, který mu mezitím vypil jeho soused či sousedka.

Po dvou hodinkách se personál změnil ve vyhazovače a pomalu, avšak nekompromisně začal lifrovat hosty ven z kavárny. A ti když zjistili, že nonstopáč „U pomůcek“ ještě stále nefunguje, protože barman vyspává včerejší šichtu, zamířili do víru velko-města, kde jistě další štaci našli.

Krtek s Netopýrem pak vše uklidili, spočítali denní tržbu, zavedli ji do systému a EETT (Efektivní evidence Tržních Tunelů) a odletěli za získané penízky na Bahamy. Od těch dob je Kavárna U Krtka s netopýrem uzavřená a nikdo netuší, kdy bude zase zprovozněna.

Putovaly písničky

Muzika hrála břinkala, i tak bych mohl zahájit vyprávění o pravidelné akci pod taktovkou Ivanky, Milušky a Aleše. Veselé i méně veselejší písničky se ozývaly z naší klubovny, k tomu buchty se podávaly a kávičkou či čajem jsme vše zapíjeli. A samozřejmě nejedna humorná historka zazněla, a dokonce i na vodácké zážitky došlo - představte si, že za starých časů se mohlo na vodě i pít. Netvrdím, že je to správné, ale tenkráte to tak opravdu chodívalo.

Po hodince a půl příjemně stráveného času se někteří odebrali do svých domovů a jiní zůstali kvůli akci jiné.

Divadelní zkouška

Celkem dvakrát se potkali ochotníci a hudebníci, aby zahájili přípravu na své historicky druhé divadelní vystoupení.

Na první schůzce se nás sešlo celkem deset, abychom se poradili nad dalším pokračováním našeho klubového experimentálního divadla. A protože loni při premiéře slavilo naše divadlo úspěch, a Jiří zase zabloudil v katakombách naší pobočky, kde i přes svůj slabý zrak, opět našel prastaré svitky, na nichž se skvěl nový zapomenutý scénář zcela neznámé hry, bylo opět nad čím dumat.  Společně jsme si scénář přečetli, rozdělili si role a domluvili se, že při dalším setkání se rovnou pustíme do samotného hraní. Tak snad se na Tyfloartu blýskneme.

A jen o dva týdny později jsme se sešli zas a tentokráte jsme začali hrát. A co mohu prozradit? Řízky létali vzduchem, kufry vážily snad tunu a ťukání holí získalo svůj neobvyklý rytmus.

A co střípky ze zákulisí? Víte co dělají herci, když nemají řízky ani svačinu? Inu improvizují – najdou si sáčky se kterými šustí a létající řízky jinými dostupnými předměty nahrazují.

Hudbou vnímám svět: benefiční koncert v Táboře podpořil SONS

V Gotickém sále Staré radnice v Táboře se uskutečnil výjimečný hudební podvečer s názvem „Hudbou vnímám svět“, který nesl motto „Láskou k hudbě, hudbou k lásce“. Koncert nabídl návštěvníkům silný umělecký zážitek a zároveň možnost podpořit dobrou věc. V programu zazněly klavírní skladby v podání Petra Míky (Piano Petr Míka), který vystoupil také v doprovodu zpěvačky a kytaristky Lunienne. Hudební vystoupení zaplnilo historické prostory radnice emotivní atmosférou a setkalo se s velmi pozitivním ohlasem publika. Výtěžek z dobrovolného vstupného byl v plné výši věnován táborské pobočce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS). Finanční podpora pomůže organizaci dále rozvíjet odborné sociální poradenství, sociálně-aktivizační služby a další formy pomoci lidem se zrakovým postižením v regionu. Akci pořádal Piano Petr Míka ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře. Hudební podvečer tak spojil kulturu, solidaritu a podporu těch, kteří svět vnímají především prostřednictvím sluchu a hmatu.

Divadelní představení ochotníků z Planá n. L.

Pokud si vzpomínáte na ochotníky z TyfloArtu, tak titíž herci ochotní si naplánovali na letošní jaro obdobné představení na téma Voskovce, Wericha a Ježka. Jen namísto nevidomých hudebníků zvolili kapelu Sýkorky. Představení mělo spád, herecky bych jej označil za propracovanější, než tomu bylo na podzim a každý, kdo přišel, se velmi dobře pobavil. Jako taková třešnička se stala zmínka o naší pobočce a především darovaná část výtěžku ve prospěch naší organizace. Celkem nám ochotní divadelníci darovali Kč 5.000, -, za což jsme jim převelice vděčni.

Po hodince a čtvrt jsme se tak rozcházeli do svých domovů s pěknými zážitky z divadelního představení. A kdo ví, třebas bude naše spolupráce pokračovat i nadále.

Nácvik bodového písma

Soutěž v užití bodového písma nezadržitelně klepe na dveře, a proto trénujeme, jak jen se dá. Nejdříve jsme si zopakovali interpunkci, pak se začetli do přílohy Hudebník a nakonec jsme se chopili pichtova psacího stroje a klapali na čas jedno slovo za druhým dle diktátu Emilky. Naše výkony, až na jednu výjimku, byly velmi podobné těm před měsícem. Pouze výjimečná písařka se zlepšila o celých 24 znaků za 2 minuty, a proto se zdá, že naše pobočka pro blížící se klání vygeneruje skutečné favority.

A abychom se pobavili, došlo i na kontrolu domácích úkolů, ve kterých motýli tančili, jídlo se podávalo, motykou zvelebovalo a další a další se událo. K čemuž podávala se káva a také nejeden vtip zazněl.

Jo a kdyby náhodou někoho zajímalo, zda všichni odevzdali své domácí úkoly včas, tak samozřejmě ano, až na jednoho hříšníka, o kterém Vás zde nemohu informovat, protože i paní učitelka tento kvalitní časopis čte pravidelně. Ono by se totiž mohlo stát, že onen hříšník by zůstal po škole a neměl by kdo sepisovati tuto rubriku i nadále.

Zvuková střelba

Pif paf, ozývalo se z naší klubovny během jednoho středečního dopoledne. Klid milý čtenáři, nešlo o nic, čeho by ses měl obávat. Ale víš co, když už jsem si tě dovolil takto trochu vyděsit, nebo spíše napnouti, ta ještě chviličku počkej, než se dozvíš, co se vlastně stalo?

Já se totiž, navzdory Einsteinově teorii, nejdříve přesunu v čase o celý ro či dokonce rovnou o dva roky nazpět. I to jsme se vydali do Třeboně, kde jsme navštívili Zámeckou lékárnu, - zde nás tenkrát provázela Bílá paní a moc poutavě nám vyprávěla o Petru Vokovi. A tehdy se dala Hanka do řeči s tamní majitelkou. Nakonec slovo dalo slovo a naše pobočka obdržela příslib, že bude zahrnuta do projektu „Polévka, která pomáhá.“, s datem prosinec 2025. A jelikož naše pobočka přežila, již podruhé, pořadatelství TyfloArtu, mohly pracovnice a dobrovolnice vyrazit dne 13. prosince 2025 na střelnici, a zde prodávat výbornou polévku od Alenky.

Akce se vydařila, penízky se vybraly a již koncem ledna se stala naše pobočka majitelkou zvukové střelby.

Možná by leckoho mohlo napadnout: „A v čem lze spatřovat přínos takové drahé hračky pro zrakově handicapovaného člověka? “. Pominuli stránku sportovní, kdy dobří jedinci mají možnost změřit své síly na národní či mezinárodní úrovni, musím zde zmínit i benefity ryze praktické. Jak každý dobře víme, orientace v prostoru na základě sluchových vjemů, patří ke zcela nezbytným dovednostem, pro každého z nás. Máte-li se při zvukové střelbě trefit do středu terče, musíte umět vyhodnotit 10 různých tónů, stejně, jako když přecházíte přes ulici, musíte velmi dobře odhadnout, jaký provoz na ní panuje. Jako dalším plusem lze zmínit i nácvik jemné motoriky – při zvukové střelbě stačí pohnout zbraní jen o milimetr a už se na místo stupně vítězů ocitnete hluboko v závodním poli. A též při užívání bodového písma, ovládání různých kompenzačních pomůcek či při některých forem sebeobsluhy, se bez jemné motoriky neobejdeme. Navíc, jako třešnička na dortu přichází nácvik absolutní koncentrace, kterou když dobře zvládneme, získáme tak vyšší kvalitu života.

Ale zpět ke zmíněné středě. Počítač mluví, terč visí a první odvážlivec už v ruce pistoli drží. Vedle stojí Kristýnka a jemně naviguje, aby se právě střílející dobře trefil. Já vím, pravidla říkají, že se to smí jen třikrát, a dokonce i ta opora v podobě stolu by býti neměla. Ale nemějte strach, nyní šlo o prvotní seznámení se s uměním zvukové střelby a od příště už najedeme na ona přísná pravidla.

Asi po dvou hodinách si každý vyzkoušel střelbu pistolí (10 ran – maximum bodů 109) a puškou (5 ran – maximum 54,5 bodů) a rozhodčí sečetli bodíky a po ověření státním notářem vyhlásili pořadí:

Pistole:

1. místo Jirka - 96,2
2. místo Iveta 95,3
3. místo Vašek 95,1

Puška v sedě:

1. místo Iveta 53,3
2. místo Zdena 52,5
3. místo Alenka 51,7

Puška ve stoje:

1. místo Vašek 52,4
2. místo Maruška 50,7

Ještě jednou tedy děkujeme výše zmíněnému projektu a lidičkám, kteří za ním stály, neboť bez nich bychom byli ochuzeni o báječnou pomůcku, jež nám pomáhá i radost přináší!

Přednáška – Knihovna Tábor

Společná návštěva táborské městské knihovny nabídla účastníkům zajímavý kulturně-vzdělávací zážitek v podobě přednášky Martin Nekola na téma T. G. Masaryk, Edvard Beneš a česká Amerika v boji za samostatnost. Během poutavého vyprávění se posluchači dozvěděli více o významné roli českých krajanů v Americe při vzniku samostatného Československa v roce 1918 i o jejich aktivitách během druhé světové války. Přednáška zároveň přiblížila vztah krajanské veřejnosti k prezidentům Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš. Atmosféra v knihovně byla velmi příjemná a posluchači se do programu aktivně zapojovali. Během přednášky zaznívaly dotazy i další zajímavé postřehy, které podpořily společnou diskuzi nad historickými souvislostmi. Po skončení programu následovala společná zdravotní procházka kolem Jordánu, která nabídla prostor k dalším rozhovorům i příjemnému odpočinku na čerstvém vzduchu. Celé setkání bylo zakončeno posezením u kávy v Dékáčku, kde účastníci sdíleli své dojmy z přednášky i společně stráveného dopoledne.

Trénink paměti

Sešlo se nás sedm statečných, abychom si zase leccos připomněli z říše zapomenutých znalostí. Nejdříve jsme si dali malý kvízeček za pomoci telefonu Blindshell. A když řeku protékající hlavním městem Portugalska nevěděli jsme, přešli jsme raději na zvukové pexeso.

A jen co se naše mozkové závity trochu rozehřáli vrhli jsme se rovnou na latinu, kterou si tam Jiří dává ad libitum, protože se mu líbí.

A to už jsme přešli dalšímu africkému státu a jeho hlavnímu městu. Abyste se mohli Vy zapojit, napovím, že příběh zněl přibližně takto: „Zimní babka zašla se ohřát do harému.“ Pokud si nejste jisti názvem státu a jeho metropole, neváhejte se obrátit na pracovníky naší pobočky.

Následně jsme si začali hrát s čísly a tvořit z nich řadu. Lítý souboj nakonec skončil remízou dvou účastníků, jejichž jména zůstanou skrytá, avšak řadu čísel i s příběhem Vám rád prozradím:

Řada číslic: 2,7,1,8,0,3,9,4,5,2,7,2,6

A příběh: „V úterý (2) jsem byl šťastný (7), protože jsem se stal plnoletým (18). Bohužel nedostal jsem dárek (0), a tak cítil jsem se, jak na začátku druhé světové (39), která naštěstí skončila (45) a my se vrátili na začátek naší řady (27) a pokračovali o něco níže (26).

V rámci tréninku dlouhodobé paměti jsme si dali kvíz, kde zazněly otázky, jako například: „Jakou částí těla se potkan chladí?“ anebo „jakým způsobem v Bahrajnu vyšetřuje ženy gynekolog?“. Zde si nejlépe vedly Dana, Růženka a Emilka.

Pak už jsme společně zavzpomínali na hlášky z filmů a to prostřednictvím audio ukázek. Z reproduktoru se například ozvalo: „Vydrž Prťka, vydrž!“ anebo „Aby soudruzi zmátli zatuchlý carský režim provedli říjnovou revoluci v listopadu.“. Nejvíce hlášek rozpoznal Milan a na dalších místech se umístily Dana s Alenkou.

No a to už jsme se blížili k závěru, na jehož konci na nás čekaly dvě disciplíny. Nejdříve hra se slovy – opět jsme měli navrhnout synonymum, tak aby se ve slově nacházela číslovka – např. úplně x naprosto (číslovka sto) anebo dovolit si x čili? Ale víte co, zkuste na to přijít sami. A jako druhá a již definitivně závěrečná disciplína na nás čekal opět kvíz s BlindShell. Tentokráte nás zastavila otázka týkající se skladatelů opery.

Po hodince a půl jsme měli kávu vypitou a vzpomínky nastartované, a proto jsme mohli zamířiti k domovu a zavzpomínat, co jsme si to dneska objednali k obědu.

Shromáždění pobočky

Půl rok utekl, jako voda a naše celá pobočka sešla se znova. Program probíhal tradičně – nejdříve jsme si jej odsouhlasili, pak předsedkyně ujala se slova a informovala o činnosti pobočky, vedoucí Hanka následně zrekapitulovala hospodaření vč. úspěšných žádostí o granty, Mirek za kontrolní komisi potvrdil, že účetnictví jest vedeno řádně a lze jej komukoliv předložit, pak pokračovala vedoucí Hanka s doplňujícími informacemi o činnosti pobočky a na závěr vystoupili Jiří s Kristýnkou, aby poinformovali o sociálně aktivizačních službách minulosti i budoucnosti. V rámci diskuse se následně řešilo, že členové již dochází na služby dle časového harmonogramu, v případě potřeby se včas objednávají, ale také, že telefonují po pracovní době, či někteří z nich nás navštěvují, ačkoliv jejich zdravotní stav jeví se býti spíše infekční, až nebezpečné povahy pro ostatní. Nakonec přišly na řadu skvělé chlebíčky ze Slap a volná zábava či diskuse. Já vím, popis jeví se býti krátký, ale však víte – kdo chtěl, ten přišel, a kdo nechtěl, nechť nás klidně navštíví a chybějících informací se dopídí.

Zdravotní procházka a opékání buřtů

V úterý ráno vyhouplo se sluníčko na oblohu již před šestou hodinou ranní. A jak se nakonec ukázalo, svítilo nám na cestu i na samotnou oslavu po celičký den. Ale hezky popořádku.

Více, jak deset minut zbývalo do odjezdu, když se nás asi 11 výletníků před masnou na autobusovém nádraží sešlo. Po vřelém přivítání a dovysvětlení si zmatků Na kopečku, přijíždí třicítka a my si do ní ihned sedáme. Ještě totiž nemáme natolik vyladěnou formu, abychom na Kozí hrádek došli pěšky rovnou ze samotného nádraží v Táboře – to prý přijde, až v budoucnu.

Cestou nabíráme další výletníky a jakmile odlesky hladiny Knížecího rybníka se objeví, víme, že nastal náš čas autobus opustiti a na cestu se pěšky vydati. Naší skupinku tvoří opravdu samé osobnosti, vždyť kde byste ve skupině našli vtipálky, dceru řidiče Bonifáce, mileneckou dvojici Jiřího a Aničku, problémovou Majku, Zdeňku s oříšky, zoufajícího Milana, básnířku Milušku, vedoucí rekondice, pracovnici v sociálních službách anebo Všeználka, co pořád prudí: „Přidej, cíl je už za rohem, já to četl v časopise Cesta je cíl, i když trvá o trochu dýl.“.Tak tato skupinka společně s ostatními bez herecké praxe, nikoliv však beze smyslu pro hru, vydala se dobýt zříceninu Kozí hrádek. A světe div se, pouhých padesát minut stačilo, abychom uslyšely hluk dálnice D3, a někteří i spatřili zbytky slavného hrádečku zvaného „kozí“. Zde nesměle jsme vstoupili do dveří místní krčmy a milý hostinský nám nabídla všelijaké nápoje na posilněnou.  Stačilo nám jen půlhodinka, abychom si dobily baterie a mohli se zase na cestu vydat. A kam že jsme to hodlali tentokráte dojít? Už před několika měsíci nás pozvaly Jarmilka, Zdenička a Jituška k nim na zahrádku, že bychom si zde mohli opéci buřty u příležitosti oslavy noci Filippo-Jakubské, čehož jsme rádi využili a před polednem jsme se na jejich zahradě znenadání objevili.  Zde už na nás čekalo bohaté pohoštění včetně nápojů z Itálie od oslavenkyně Kristýnky, která se právě toho dne, byť již před několika málo lety, narodila.

Naši skupinku doplnil ještě stejně velký počet výletníků, kteří dorazili po vlastní ose, a tak zábava hezky plynula, až do odpoledních hodin. A zde nemohu opominout, že pro hostitelky a pracovnice pobočky se věru jednalo o úkol nelehký. Přeci jenom žízeň i hlad měli všichni, ale lidiček, jež by se sami mohli obsloužiti, nebyla zrovna většina. A proto všem, kteří se na této báječné akci podíleli a nám méně zdatným pomáhali patří náš velikánský dík a smeknutí fiktivního či pravého klobouku.

Zajímavá pozvánka

Dobrý den,

rádi bychom Vás pozvali na výstavu DEVADE: Architektura Prahy mezi přísností a diskotékou, která představuje podobu pražské architektury v období po roce 1989.

Devadesátá léta si často spojujeme s euforií, svobodou a divokou estetikou. Výstava ale ukazuje, že tehdejší architektura se pohybovala mezi dvěma póly – mezi přísností inspirovanou funkcionalismem a meziválečnou modernou a mezi hravou, výraznou postmodernou, která k nám přicházela ze Západu. Právě toto napětí mezi řádem a extravagancí vytváří charakteristický obraz architektury devadesátých let.

Na výstavě představujeme třicet vybraných staveb realizovaných v Praze v letech 1989–2004 a také širší společenský kontext této doby – proměnu města, nové typy obchodů, způsob, jak se o architektuře mluvilo v médiích a politice i jak vypadala tehdejší vizuální kultura.

Pro nevidomé návštěvníky jsou k dispozici tři haptické modely budov - Tančící dům, Obytný areál Hvězda a Český rozhlas, na kterých si lze osahat typické prvky architektury 90. let – rozdíly mezi pravidelnými a expresivními tvary, práci s hmotou i kontrasty stylů. Průvodci Vám u modelů rádi vše slovně popíší a zasadí do dobového kontextu.

Výstava se koná v prostoru Centrum architektury a městského plánování (CAMP), Vyšehradská 51, Praha 2.
Termín výstavy: 29. 1. – 17. 5.

Zajímavá pozvánka

Zveme všechny zrakově postižené počítačové nadšence, ale nejen ty, na počítačový kurz, který se bude konat od 24. do 28. 8. 2026 v Pobytovém rehabilitačním a rekvalifikačním středisku pro nevidomé Dědina o.p.s. Účastníci absolvují v průběhu týdne 20 vyučovacích hodin zaměřených na různou úroveň dovedností při práci s počítačem, a to buď v dopoledních nebo odpoledních hodinách. Výuka bude probíhat ve dvou skupinách maximálně se dvěma účastníky na lektora, což zajistí maximální přizpůsobení obsahu kurzu dle jejich potřeb. Ve volných chvílích mohou účastníci vyzkoušet zvukovou střelbu nebo některou s dalších doprovodných aktivit, případně si se svým doprovodem užít krásy Prahy. Ubytování a stravování pro účastníky i jejich doprovod bude zajištěno.  Cena je zatím orientační 3.500 Kč za kompletní účast, ubytování a stravování (závisí na získání prostředků na spolufinancování, které ještě nemáme potvrzeny a případných speciálních požadavcích účastníka).

Pro účastníky ze vzdálenějších lokalit je možnost příjezdu již v neděli 23. 8. 2026 od 17 hodin a případný odjezd v sobotu 29. 8. 2026 v ranních hodinách. Zájemce poprosíme o vyplnění přihlášky přes internetový formulář do 31. 5. 2026. Z důvodu omezené kapacity neváhejte s přihlašováním, v případě většího počtu zájemců rozhodne termín zaslání přihlášky. Pro zodpovězení Vašich dotazů jsme Vám rádi k dispozici na e-mailu ucebna@dedina.cz nebo telefonu 777 498 705.

Domácí lékárnička pod kontrolou: na co si dát pozor, když berete více léků

V mnoha českých domácnostech zůstávají léky, které už nikdo pořádně nekontroluje. Někde leží zbytky antibiotik, jinde několik různých přípravků na nachlazení, tablety na spaní, starší léky proti bolesti nebo receptové přípravky, které po změně léčby zůstaly doma „pro jistotu“. U seniorů, chronicky nemocných lidí a těch, kdo užívají více léků současně, to ale nemusí být maličkost. Právě u nich roste riziko nežádoucích účinků, nevhodných kombinací a záměn. Sdílený lékový záznam v systému eRecept ostatně vznikl právě proto, aby lékaři a lékárníci měli lepší přehled o tom, jaké léky pacient užívá, a mohli tak léčbu bezpečněji posoudit. (epreskripce.cz) Nejde o to, aby člověk sám vysazoval předepsané léky nebo propadl obavám z každé tabletky. Smyslem je udělat si čas od času pořádek v domácí lékárničce a ověřit, zda všechno, co doma je nebo se užívá, má stále smysl. Zvlášť důležité je to po hospitalizaci, při změně léčby, u lidí s více diagnózami, u seniorů a také tam, kde léky spravuje pečující rodina. Vyšší počet současně užívaných léků totiž zvyšuje pravděpodobnost interakcí a dalších komplikací.

Kdy zbystřit

Revize domácí lékárničky má smysl kdykoli, ale zvýšenou pozornost je dobré věnovat těmto situacím:

• je vám více než 65 let,
• užíváte pět a více léků současně,
• po návratu z nemocnice máte nově změněnou léčbu,
• doma zůstaly starší léky po předchozí léčbě,
• berete pravidelně léky na tlak, srdce, cukrovku, bolest, spaní nebo psychiku,
• používáte zároveň léky na předpis i volně prodejné přípravky,
• střídáte více léků na nachlazení, bolest nebo alergii,
• objevila se ospalost, zmatenost, závratě, pády, zažívací potíže nebo jiné nové obtíže,
• pečujete o blízkého a nejste si jistí, které léky má stále užívat.

Právě v těchto případech je větší riziko, že se léky zbytečně překrývají, už nejsou aktuální nebo se nevhodně kombinují.

Co bývá v českých domácnostech nejčastější problém

Typická není jedna „nebezpečná pilulka“, ale spíš nepořádek v kombinacích. Lidé mají doma několik různých přípravků na bolest a horečku, více léků na nachlazení se stejnou nebo podobnou účinnou látkou, starší léky na spaní, dávno nepoužívané kapky nebo zbytky receptových léků po předchozí léčbě. Dalším problémem bývá, že pacient považuje volně prodejný přípravek za něco automaticky bezpečného, a lékaři o něm vůbec neřekne. Přitom i volně prodejné léky a rostlinné přípravky mohou vstupovat do interakcí s běžně předepisovanou léčbou. Zvláštní pozornost si zaslouží léky, které mohou tlumit, uspávat nebo zhoršovat orientaci. Podle geriatrických doporučení mohou být některá starší antihistaminika a další tlumivé přípravky pro starší lidi nevhodná, protože zvyšují riziko ospalosti, zmatenosti, zácpy, zadržování moči i pádů. (kritéria STOPP/START v3)

Další častou oblastí jsou léky na nachlazení. Problém nebývá jen v tom, že člověk od nich čeká rychlejší nebo výraznější úlevu, ale také v tom, že se nevědomky kombinují. U přípravků proti nachlazení je proto důležité pečlivě číst složení a nekombinovat více léků na stejné příznaky jen proto, že mají jiný obchodní název. Různé přípravky totiž mohou obsahovat stejné nebo podobně působící léčivé látky, a tím zbytečně zvyšovat riziko nežádoucích účinků nebo nevhodného dávkování. Právě proto je vhodné poradit se při výběru s lékárníkem a nepřidávat další přípravek jen podle reklamy nebo názvu obalu. Pozornost si zaslouží i preventivně užívaná nízká dávka kyseliny acetylsalicylové, která je dostupná například v přípravcích Anopyrin 100, Godasal 100 nebo Aspirin Protect 100. Dříve byla někdy vnímána skoro jako univerzální ochrana srdce a cév, novější doporučení ale ukazují, že u lidí bez prodělaného infarktu, mrtvice nebo jiného prokázaného kardiovaskulárního onemocnění nemusí být její užívání „pro jistotu“ vždy přínosné a může zvyšovat riziko krvácení. Pokud tedy někdo takový přípravek užívá jen preventivně bez jasně stanovené diagnózy, je vhodné znovu probrat s lékařem, zda je pro něj stále potřebný. Naopak u lidí po infarktu, cévní mozkové příhodě nebo s jiným cévním onemocněním může být situace odlišná, a proto se léčba nemá měnit bez konzultace s odborníkem. (Časopis Vnitřní lékařství, 2022)

Kdo by měl zbystřit nejvíc

Revize domácí lékárničky dává smysl každému, ale nejvíc těmto skupinám: seniorům, lidem s více chronickými onemocněními, pacientům po nedávné hospitalizaci, lidem, kteří užívají více léků současně, a pečujícím, kteří léky spravují svým blízkým. U těchto skupin je vyšší pravděpodobnost duplicit, interakcí, nežádoucích účinků i toho, že doma zůstávají staré neaktuální léky po změně léčby. Sdílený lékový záznam má právě v těchto situacích pomáhat zdravotníkům odhalovat nevhodné kombinace nebo duplicity v preskripci. (epreskripce.cz)

Co rozhodně nedělat

Nevysazovat sám pravidelně předepsané léky. Neužívat zbytky starých receptových přípravků bez porady. Nekombinovat několik přípravků na stejný problém jen proto, že jsou volně prodejné. Nenechávat si doma léky, u kterých už nikdo neví, k čemu byly určeny a zda jsou ještě aktuální. A také nepředpokládat, že doplňky stravy, bylinky nebo kapky „z přírody“ jsou bez rizika. I ty mohou ovlivnit účinek jiné léčby. (sukl.gov.cz)

Jak si domácí lékárničku projít prakticky

Začněte jednoduše. Projděte všechny léky, které doma máte. Zkontrolujte datum použitelnosti. Oddělte pravidelně užívané léky od těch příležitostných. Sepište si vše, co člověk bere: tablety na předpis, volně prodejné léky, kapky, sirupy, masti, léky na spaní, alergii, bolest i nachlazení. Pokud je to možné, vezměte tento seznam nebo celé krabičky s sebou do lékárny nebo k lékaři. Právě přehled všech přípravků je pro posouzení bezpečnosti zásadní. Sdílený lékový záznam v eReceptu může lékaři a lékárníkovi pomoci, ale neobsahuje vždy vše, co si člověk kupuje sám bez receptu.

Co si vzít do lékárny

Aby mohl lékárník poradit co nejpřesněji, je dobré vzít s sebou:

• seznam všech pravidelně i občas užívaných léků,
• názvy volně prodejných přípravků, které doma používáte,
• doplňky stravy, vitaminy, bylinné přípravky a kapky,
• pokud možno i samotné krabičky nebo příbalové letáky,
• informaci o tom, kdo léky užívá a s jakými diagnózami se léčí,
• přehled obtíží, kvůli nimž se ptáte, například ospalost, závratě, zácpa nebo potíže po změně léčby,
• případně i seznam léků po posledním propuštění z nemocnice.

Důležité je neříkat jen „bere prášky na tlak a něco na spaní“, ale mít pokud možno konkrétní názvy. Právě to pomůže odhalit duplicity, nevhodné kombinace nebo léky, které už nemusí být aktuální. Nepoužité nebo prošlé léky nepatří do běžného odpadu. V Česku je možné je odevzdat v lékárně a lékárníci jsou povinni je převzít. To se týká léčivých přípravků; u použitých injekčních stříkaček je postup jiný a VZP doporučuje obrátit se na zdravotnické zařízení nebo na určené místo pro nebezpečný zdravotnický odpad. (vzp.cz)

Proč je to důležité i pro pečující

V řadě rodin dnes léky fakticky nespravuje sám pacient, ale partner, dcera, syn nebo jiný pečující. Právě tito lidé často vidí, že doma zůstávají staré krabičky, více podobných léků nebo přípravky, které se užívají „tak nějak podle zvyku“. Pro pečující je proto užitečné mít přehled nejen o názvech léků, ale i o tom, kdo je předepsal, na co slouží a zda se stále mají užívat. Když si nejsou jistí, je bezpečnější obrátit se na lékárníka nebo ošetřujícího lékaře, než zkoušet domácí improvizaci.

Dobrá domácí lékárnička tedy není ta nejplnější, ale ta přehledná. Podstatné není hledat „zakázané léky“, ale udělat si pořádek, nenechávat doma zbytky léčby bez kontroly a nebát se obrátit na odborníky. Právě to je pro seniory, chronicky nemocné a pečující často důležitější než jakýkoli seznam konkrétních přípravků. Kam se obrátit.

• Lékárník: vhodný první kontakt, pokud potřebujete projít volně prodejné přípravky, zkontrolovat možné duplicity, ověřit správné užívání nebo bezpečně odevzdat nepoužité a prošlé léky. Lékárny mají povinnost nepoužitá léčiva převzít. (cz)
• Praktický lékař nebo specialista: když jde o pravidelně užívané léky, změnu dávkování, vysazení léčby, pochybnosti po hospitalizaci nebo podezření, že léky už spolu „nejdou dohromady“. Sdílený lékový záznam v systému eRecept jim může pomoci zhodnotit léčbu bezpečněji. (cz)
• SÚKL – hlášení nežádoucích účinků: pokud máte podezření, že lék způsobil nežádoucí účinek, lze podat hlášení přes systém SÚKL. (gov.cz)
• Toxikologické informační středisko: při podezření na otravu nebo nebezpečné požití léků funguje nepřetržitá telefonická pomoc. TIS uvádí akutní linky 224 91 92 93 a 224 91 54 02. Při život ohrožujícím stavu volejte 155. (tis-cz.cz)

Slovníček pojmů

Polyfarmacie - Současné užívání více léků najednou. S vyšším počtem léků roste riziko interakcí, nežádoucích účinků a chyb v užívání.

Léková interakce - Vzájemné ovlivnění dvou nebo více léků, případně léku a jiné látky, například doplňku stravy nebo rostlinného přípravku.

Duplicitní léčba - Současné užívání dvou nebo více přípravků se stejnou nebo podobně působící účinnou látkou, často pod různými obchodními názvy.

Účinná látka - Látka v léčivém přípravku, která zajišťuje jeho hlavní léčebný účinek.

Primární prevence - Předcházení první zdravotní příhodě, například prvnímu infarktu nebo první cévní mozkové příhodě.

Nežádoucí účinek - Nepříznivá reakce na lék při jeho užívání. Podezření je možné hlásit přes SÚKL.

Sdílený lékový záznam - Součást systému eRecept, která umožňuje oprávněným lékařům a lékárníkům pracovat s informacemi o předepsaných a vydaných lécích pacienta a tím zvyšovat bezpečnost léčby.

Doba použitelnosti (expirace) - Datum, do kterého má být léčivý přípravek při správném uchovávání použit. Po jeho uplynutí se lék nemá užívat.

https://www.helpnet.cz/domaci-lekarnicka-pod-kontrolou-na-co-si-dat-pozor-kdyz-berete-vice-leku/?utm_source=ecomail&utm_campaign=2026_04_06_novinky_helpnetu_7_1_2026&utm_medium=email&utm_term=411&ecmid=411

TERMÍNY PLÁNOVANÝCH AKCÍ

KVĚTEN - ČERVEN

Datum			Akce	Čas
po.	4.	Května	Zvuková střelba	8:30	hod.
po.	4.	Května	Jednání Oblastní rady	13:30	hod.
Út.	5.	Května	Soutěž v bodovém písmu	9:00	hod.
St.	6.	Května	Tyfloservis	9:00	hod.
čt.	7.	Května	Kondiční cvičení	9:30	hod.
čt.	6.	Května	Tyfložurnál	11:00	hod.
po.	11.	Května	Nácvik na PC	10:00	hod.
út.	12.	Května	Fyzioterapie – beseda a ukázka	13:30	hod.
st.	13.	Května	Putovaly písničky	13:00	hod.
st.	13.	Května	Divadelní zkouška	14:30	hod.
pá.	15.	Května	Konverzace v AJ pokročilí	8:30	hod.
pá.	15.	Května	Konverzace v Aj začátečníci	10:30	hod.
pá.	15.	Května	Plavecký výcvik	12:30	hod.
po.	18.	Května	Zvuková střelba	8:30	hod.
po.	18.	Května	Zvuková střelba	10:00	hod.
út.	19.	Května	Den Zdraví Planá nad Lužnicí	9:00	hod.
st.	20.	Května	Pedig	13:00	hod.
čt.	21.	Května	Benešova vila	11:30	hod.
pá.	22.	Května	Konverzace v AJ pokročilí	8:30	hod.
pá.	22.	Května	Konverzace v Aj začátečníci	10:30	hod.
pá.	22.	Května	Plavecký výcvik	12:30	hod.
po.	25.	Května	Turnaj v kartách	10:00	hod.
st.	27.	Května	Divadelní zkouška	10:00	hod.
čt.	28.	Května	Práce s korálky	10:00	hod.
pá.	29.	Května	Konverzace v AJ pokročilí	8:30	hod.
pá.	29.	Května	Konverzace v Aj začátečníci	10:30	hod.
pá.	29.	Května	Plavecký výcvik	12:30	hod.
so.	30.	Května	Turistický pobyt Šumava		hod.
ne.	31.	Května	Turistický pobyt Šumava		hod.
po.	1.	Června	Turistický pobyt Šumava		hod.
st.	3.	Června	Tyfloservis	9:00	hod.
čt.	4.	Června	Kondiční cvičení	9:30	hod.
čt.	4.	Června	Právní poradna	11:00	hod.
pá.	5.	Června	Konverzace v AJ pokročilí	8:30	hod.
pá.	5.	Června	Konverzace v Aj začátečníci	10:30	hod.
pá.	5.	Června	Plavecký výcvik	12:30	hod.
Po.	8.	Června	Jednání oblastní rady	10:00	Hod.
út.	9.	Června	Orientace – VPN +přechody	9:00	hod.
st.	10.	Června	Putovaly písničky	13:00	hod.
pá.	12.	Června	Konverzace v AJ pokročilí	9:00	hod.
pá.	12.	Června	Konverzace v Aj začátečníci	11:00	hod.
po.	15.	Června	Letem světem - Maroko	13:00	hod.
st.	17.	Června	Zvuková střelba	8:30	hod.
st.	17.	Června	Zvuková střelba	10:00	hod.
st.	17.	Června	Pedig	13:00	hod.
čt.	18.	Června	Zdravotní procházka – Planá nad Lužnicí	9:00	hod.
pá.	19.	Června	Konverzace v AJ pokročilí	9:00	hod.
pá.	19.	Června	Konverzace v Aj začátečníci	11:00	hod.
po.	22.	Června	Letem světem - Maledivy	13:00	hod.
st.	24.	Června	Trénink paměti	10:00	hod.
čt.	25.	Června	Kondiční cvičení	9:00	hod.
čt.	25.	Června	Tyfložurnál	10:30	hod.
pá.	26.	Června	Konverzace v AJ pokročilí	9:00	hod.
pá.	26.	Června	Konverzace v Aj začátečníci	11:00	hod.
so.	27.	Června	Odjezd na rekondiční pobyt

 

Stále Vás moc prosíme o přihlašování a odhlašování se z akcí a dodržování časového harmonogramu jednotlivých pořádaných událostí. Děkujeme.