Informátor 3/2026

Milé čtenářky, milí čtenáři,

každé roční období má své kouzlo – a jaro nám znovu připomíná, že změna může být tichá, postupná, a přesto plná síly. Dny se prodlužují, svět je o něco světlejší, a i my možná cítíme chuť pustit se do nových plánů, setkání a společných zážitků.

Jaro je časem probouzení – nejen přírody, ale i nápadů, energie a odhodlání. Je to příležitost podívat se dopředu, zkusit něco nového a potkávat se s ostatními s otevřeností a radostí. Právě společné chvíle, sdílené zkušenosti a vzájemná podpora dávají našim dnům skutečný smysl.

V tomto čísle jsme pro vás připravili pestrou mozaiku článků, novinek i pozvánek na nadcházející akce. Věříme, že si v něm každý najde to své – inspiraci, informace i malý důvod k úsměvu.

Přejeme vám příjemné čtení a krásné jarní dny plné světla.

Hanka, Jirka a Kristýna

Organizační věci na pobočce

Soutěž ve čtení a psaní bodového písma

Zveme vás 5. května od 10:00 do prostor SONS Tábor! Přijďte si zasoutěžit v psaní na Pichtově psacím stroji, pražské tabulce i na počítačové klávesnici a dále ve čtení jednoduchých i složitějších textů.

Účastníci budou rozděleni podle úrovně – a pozor, není důležité vyhrát, ale zúčastnit se! Soutěž je skvělou příležitostí ukázat své schopnosti, motivovat se, setkat se s dalšími nadšenci bodového písma – a možná i něco vyhrajete.

Vítězové jednotlivých kategorií získají možnost postoupit na republikové finále do školy Zrak v Praze.

Přihlášky přijímáme v kanceláři SONS Tábor – přijďte, soutěžte a zažijte radost z bodového písma!

Oblastní shromáždění

Než se s námi duben rozloučí a přijde květen, ten slavný máj, připravili jsme pro Vás celoodbočkové setkání. Opět Vás budeme informovat o všem, co se na naší odbočce událo, co všechno připravujeme a také si s Vámi popovídáme, o tom, co si přejete. Vždyť jenom tak, že si budeme spolu povídat, se můžeme jeden o druhém mnohé dovídat a vzájemně si tak lépe pomáhat! Zapište si do svého deníčku den 23.4. ve 14:00 v klubovně SONS ČR.

Rekondiční pobyt

I v letošním roce se uskuteční rekondiční pobyt pro osoby se zrakovou vadou. Tentokrát jsme se rozhodli změnit středisko a poznat jiné krásy naší republiky. Místo pobytu bude tentokrát penzion stojí v obci Putim, která se nachází nedaleko královského města Písku v Jižních Čechách. Putim je malá víska uprostřed luk, lesů a rybníků. Proslulá je nejen svou historií, literární prezentací, ale i tradičními podzimními výlovy Podkostelního rybníka, spojenými s oslavami. V okolí najdete několik cyklostezek, vedoucích lesem, po polních cestách a po silnicích. Nedaleko tudy protékají a setkávají se dvě známé jihočeské řeky Otava a Blanice.

V termínu 27. 6. – 3.7. 2026 (so – pá) se společně vydáme na oblíbený rekondiční pobyt. Níže najdete důležité informace k pobytu:

Ubytování: Penzion Putim (www.penzionputim.cz)

Pokoje: dvoulůžkové nebo dvoulůžkové s třetí postelí v podobě přistýlky

Vybavení pokojů: sprcha, WC, ručníky, mýdlo a fén.

Strava: plná penze

Typ stravy: snídaně – švédské stoly, oběd – polévka + hlavní jídlo, večeře – hlavní jídlo, u každého jídla barel s vodou. Případné diety lze zařídit, ale nahlaste předem.

Vybavení ubytování: hostům je k dispozici zdarma – Wi-Fi, ping-pong, víceúčelový sportovní kurt – tenis, malá kopaná a další sportovní aktivity, šipky na baru.

Cena: Kč 7.900, -/osoba/6x ubytování s plnou penzí

Platba: záloha – do 25. března 2026 – Kč 4.000, - a doplatek do 29. května 2026 – Kč 3.900, -.

Sleva na dítě do 10 let: Kč 500,- z celkové ceny pobytu.

Zajímavá pozvánka

Vážení členové a příznivci,

opět máte možnost setkat se s panem Milanem Halouskem, který nám tentokrát přiblíží téma 65. výročí první cesty člověka do vesmíru. Dne 12. dubna 1961 se lidstvo poprvé vydalo za hranice Země a let Jurij Gagarin trval pouhých 106 minut, přesto navždy změnil dějiny. Co tomuto přelomovému okamžiku předcházelo, jak probíhal samotný let a co následovalo po něm? Jaké byly další osudy prvního kosmonauta světa i těch, kteří jej následovali? A jak je to s příběhy lidí, o nichž se spekuluje, že do vesmíru odstartovali ještě před Gagarinem?

Přednáška se dotkne také dodnes diskutovaných okolností Gagarinovy tragické smrti v roce 1968 a připomene konspirační teorie, které tuto událost provázejí. Milan Halousek se kosmonautice a její popularizaci věnuje již od roku 1980. Je předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. Patří mezi přední české popularizátory kosmonautiky a je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a dalších materiálů spojených s historií dobývání vesmíru.

Přednáška se uskuteční ve středu 11. 3. 2026 od 17:30 v klubové místnosti Městská knihovna Tábor. Akci pořádá Městská knihovna Tábor v rámci projektu Vesmírný Tábor. Vstupné činí 60 Kč.

Kultury není nikdy dost. Tak pokud máte chuť vyrazit.

Srdečně vás zveme na výjimečný kulturní večer, který se ponese v duchu humoru, hudby a nestárnoucí tvorby Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek. Dne 9. dubna od 19:00 uvede Plánský divadelní soubor Ne - chtěnci pořad Večer scének a písní Voskovce, Wericha a Ježka.

Na jevišti se představí Ne–chtěnci z Plané společně s DS Vltavan a BDS Lužnice, hudební doprovod zajistí kapela Sýkorky z Týna nad Vltavou. Přijďte si užít večer plný chytrého humoru, krásných písní a příjemné atmosféry. Navíc svou účastí podpoříte dobrou věc – část výtěžku ze vstupného poputuje na podporu naší organizace.

Realizované projekty na odbočce

Plavme, choďme, cvičme a hrajme – společně a s radostí

Pohyb je radost. Pohyb je energie. Pohyb je cesta, jak se cítit lépe – fyzicky i psychicky. Právě proto vznikl projekt Plavme, choďme, cvičme a hrajme, který i letos s podporou města Tábor v rámci programu Zdravé město pomáhá lidem se zrakovým postižením objevovat sílu společného pohybu. Naším cílem není jen cvičit. Naším cílem je probouzet chuť hýbat se, překonávat vlastní obavy, navazovat nová přátelství a zažívat radost z každého malého pokroku. Sport se tak stává nejen prostředkem ke zlepšení kondice, ale i cestou k větší sebedůvěře a samostatnosti. Od ledna jsme společně rozehráli bowling na Sídlišti nad Lužnicí – a smích i radost z každého povedeného hodu byly tím nejlepším důkazem, že sport spojuje. V plaveckém bazénu města Tábora nás během jara čeká další výzva – plavecký výcvik pod vedením zkušených plavčíků, kteří pomáhají účastníkům cítit se ve vodě jistě a bezpečně. Velký ohlas má také kondiční cvičení. Společně objevujeme, že každý může cvičit podle svých možností a vlastního tempa. Při cvičení využíváme overbally, posilovací gumy, lehké činky i masážní míčky, které pomáhají rozvíjet sílu, stabilitu i koordinaci. Nově budou v rámci projektu zakoupeny také masážní válce (rolery) a balanční desky, které přinesou další možnosti, jak zlepšovat rovnováhu, uvolnění svalů a celkovou kondici. A v létě nás čeká Nordic walking pod vedením zkušené lektorky paní Libuše Brázdové – pohyb na čerstvém vzduchu, rytmus kroků a pocit sounáležitosti. Loňské nadšené reakce účastníků nás přesvědčily, že má smysl pokračovat. O to větší radost máme, že město Tábor projekt opět podpořilo. Díky tomu můžeme dál vytvářet prostor, kde pohyb znamená víc než jen aktivitu – znamená sdílení, podporu a radost ze společných chvil. Protože každý krok, každý tempový záběr i každý shozený kužel je důkazem, že hranice si často klademe jen my sami. A společně je dokážeme posouvat.

 

Máme mistryni České republiky

V sobotu 21. února 2026 se ve sportovním areálu SK Hamr v Praha konalo XXXIII. Mezinárodní mistrovství České republiky 2026 v jízdě na veslařském trenažéru.

Naše členka Pavla Novotná zde předvedla skvělý výkon a vybojovala zlatou medaili i titul mistryně České republiky na trenažeru na trati 2 km. Náročnou vzdálenost zvládla v čase 9 minut a 18 vteřin.

O to cennější tento úspěch je, že Pavla začala se sportem až v pozdějším věku. Přesto dokázala díky své píli, vytrvalosti a odhodlání vystoupat až na samotný vrchol. Je důkazem toho, že nikdy není pozdě začít a že poctivá práce přináší své ovoce.

Sportovat se zkrátka vyplácí – nejen kvůli medailím, ale především kvůli radosti z pohybu, lepší kondici a překonávání vlastních hranic. Pavlin příběh může být inspirací pro každého z nás: stačí udělat první krok a vytrvat.

Srdečně gratulujeme a přejeme mnoho dalších sportovních úspěchů!

Ohlédnutí za uplynulým měsícem

Trénink paměti

První středa v měsíci byla zasvěcena tréninku paměti. Jako již tradičně zahájili jsme paměťovým rozehřátím v podobě zvukového pexesa. Zde nás mile překvapilo, že tvůrci softwaru pro telefon blindshell přidali nové zvuky, a proto museli hráči poslouchati o to pozorněji. Když mozkové závity jsme si trochu rozpohybovali, vrhnuli jsme se na latinu – viz konec mého vyprávění, a zopakovali si tři principy paměťových technik. Poté jsme si, k již naučeným hlavním městům méně známých států přidali jedno další. A vy čtenáři zkuste uhodnout, o který stát a hlavní město se jedná – trénující jej totiž ukryli do tohoto příběhu:

„Pes Beníček aportoval novou hračku“. A zatímco si budete lámat hlavinky s tímto rébusem, já si dovolím pokračovati ve svém vyprávění. Neboť po hlavních městech došlo na trénink dlouhodobé paměti. Celkem položil Jiří osm věru zapeklitých otázek. A i když se jim hlavičky potily, přesto se i zasmáli, vždyť koho by napadlo, že průměrný Čech proškoluje na mobilu (neboli posune text na obrazovce mobilu) za den výšku dvou žiraf, a že takový motýl otakárek, aby úspěšně zplodil potomstvo, nechal si evolucí zavěsit oči do míst, kde byste je neočekávali, ani v těch nejodvážnějších snech.

Co se týče dlouhodobé paměti, porazila všechny naše Emilka a ostatní se dělili o druhé a třetí místo, ačkoliv soutěžících bylo celkem šest. Z toho vyplývá, že se jednalo o opravdu těsný souboj pamětí.

A pak přišla na řadu logika v kombinaci s dlouhodobou pamětí. Soutěžící měli za úkol najít slovo, kde ukrývá se číslovka či zvíře. Například – část ruky – ano správně tušíš milý čtenáři, že jedná se o dlaň, kde ukrývá se laň, či taková nebojácnost, což můžeme vyjádřiti slovem …, kde ukrývá se číslovka dva. A Ty si čtenáři místo teček doplň to správné slovo. Pokud si nebudeš vědět rady, zeptej se pracovníků naší pobočky. I zde musíme říci, že to všem opět Emilka natřela a v jejím závěsu skončily Danuška a Ivanka.

Aby také ostatní dostali šanci přiblížit se k metě nejvyšší, přichystal si na ně Jiří další soutěž. Tentokráte šlo o to kolik, kdo řekne slov na stejné písmeno během 20 vteřin. A věřte nebo nevěřte, ta nejlepší si vzpomněla na 16 slov. A o koho se jednalo právě teď? Víte co, ponecháme tuto otázku nezodpovězenou, abyste si doma u kávy mohli sami vytvářet konspirační teorie, zda je možné, aby zvítězila ta či ona osoba tolikrát během jediné akce.

A na závěr čekala na účastníky poslední disciplína – trénink krátkodobé paměti. Přítomní se rozdělili do dvou družstev A a B a zvolili si své zástupce, říkejme jim kapitány. Jako první začal tým A pod vedením Emilky poslouchat první audio ukázku. Cílem bylo, zapamatovat si, co nejvíce informací, protože nikdo dopředu nevěděl, na co se Jiří zeptá. A ten se ptá vždy záludně. Nicméně Tým A se nenechal zastrašit a první 3 otázky zodpověděl správně. To už přišla řada na Tým B pod vedením Danušky. Ukázka po minutě skončila a tři otázky zazněly. Zde ani tým B nezaváhal a skóre pro tuto chvíli bylo 3:3. Jenže tahle hra má i druhé kolo. Tým A už znovu neposlechl si žádnou zvukovou nahrávku, ale naopak, dostal další tři otázky týkající se jeho původní audio ukázky. Protože ani tentokráte tým A nezaváhal, a i další tři otázky bezchybně zodpověděl, zvýšilo se jejich skóre na 6 bodů. Tým B jsa už trochu unaven nakonec dvě otázky nezodpověděl správně a skončil tak na pěkném druhém místě.

A tím bych ukončil povídání neboli Ad finitum – pozor nikoliv ad infinitum. Neboť 90 minut uběhlo, jako voda a u mě končí stopa paměťová.

Konverzace v AJ

V únoru už najeli jsme na pravidelný režim v anglické konverzaci – pár lekcí něco nového a pár lekcí opakování.

Pokročilí pokračovali dále v australském příběhu a doputovali, až tam, kde jídlo rostlo samo…

A při té příležitosti se dozvěděli zajímavosti o čokoládě, knedlíku, pár střípků ze života Ata Turka nebo Winstona Churchilla,

Začínající se už pomaličku blíží k solidní konverzaci na dovolené v hotelu a k tomu si číselnou řadu prodlužují stále výše a výše. Dokonce už evropskou měnu znají a do obchodování se již brzy svižně dají. No a ani o humorné momentky nouze není – občas si někdo k večeři objedná místo šnitzla (tedy řízku) prostě špicla (tedy pejska) – jíst se dá obojí, ale i Ty milí čtenáři jistě cítíš, že je zde jistý pozorovatelný rozdíl – hrozí totiž, že toho špicla by vám mohli namlít i s boudami.

Výlet ČB – Olympijský areál

V jedno úterní ráno sešlo se osm lidiček v hale vlakového nádraží, aby spolu podnikli výlet za olympiádou. Nebojte se, až do Itálie jsme nemuseli. Letos bylo totiž vybudováno velké olympijské středisko na výstavišti v Českých Budějovicích. Pro znalce jeli jsme v týdnu, kdy už naše republika oplývala ziskem dvou medailí - zlato Snowboard Zuzana Maděrová a stříbro rychlobruslař Metoděj Jílek.

Cesta vlakem ubíhala příjemně, místenky nám Jiří zajistil přes aplikaci můj vlak, a proto jsme ihned po nasednutí do otevřeného vagónu, kde jsou instalovány stoly mezi čtyřmi sedadly, vybalili svačiny, postavili na stoly kafíčka a hody mohly začít. Vlak do Českých Budějovic dorazil včas, a proto už zbývalo jen přestoupit na linku č. 3 a o deset minut později jsme procházeli branou zmíněného Výstaviště. Zde jsme obdrželi informace, že bychom se mohli snad i vyfotit se Zuzkou Maděrovou, a tak utvořili jsme špalír a čekali. Kromě maskota lasičky a pár pracovníků z televize Prima CNN se však nikdo dlouho neobjevoval, a z tohoto důvodu se naše skupinka rozdělila. Jedni si šli vyzkoušet biatlon a druzí to zkusili na curlingu. Zde jsme se ale se zlou potázali, protože dětský curling byl už zamluven pro nějakou konkrétní dětskou skupinu a ten pro dospělé byl zase dost obsazený. Rozhodli jsme se tedy pokračovat dále k bobové dráze. Zde se na nás usmálo štěstí. Po krátké chvilce čekání jsme přišli na řadu a mohli jsme zakusit opravdovou jízdu ve dvojbobu. Dva dobrovolníci se posadili do bobu a pán nás táhnul, jako husu na provázku přibližně deset metrů hezky bezpečně po rovince. No asi bych se tomuto sportu věnovat úplně nechtěl, tyhle boby totiž fičí rychlostí až 145 km v hodině a v prudkých zatáčkách zažívají jezdci přetížení, až 5G – navíc uvnitř na Vás nečekají žádná vypolstrovaná sedátka a během jízdy se káva také nepodává. Pak jsme došli k biatlonu, kde si někteří měli možnost vyzkoušet střelbu na cíl ve stoje i v leže. Zde se, jako největší ostrostřelec Anton Špelec, projevil Vašek, který trefil plných 5 z pěti. Poté jsme se zašli podívat do olympijského pavilonu, kde bylo možné si zakoupit olympijské oblečení, využít toalety, anebo si dát poměrně předražené jídlo. Správně odhadujete, že jsme využili jen ty toalety, které byly čisté a zdarma. Následně jsme vešli do haly se stolním curlingem, kde pro představu curlingový kotouč měl rozměry cca 4 cm a posouval se po hladkém stole, takže nakonec došlo i na tuto zajímavou a moderní disciplínu. Ti co čekali, že by si vyzkoušeli běh na běžkách, dopadli, jako sedláci u Chlumce. Když už se asi po hodině dostali na řadu, měli za úkol oznámit velikost své boty, a protože se jednalo oženu s velikostí 39, bylo jí sděleno, tak se prosím postavte támhle do další řady, kde Vás na tuto velikost čeká asi 9, což bohužel znamenalo, že to bude minimálně na další hodinu, až dvě čekání. Když jsme šli kolem většího podia, zachytili jsme u něj konečně slavnou olympioničku Z. Maděrovou, a tak jsme se na štosovali vedle sebe a v pozadí nechali fotoaparáty zachytit i právě jí. Takže nakonec jsme onu fotografii získali. A kdo chtěl si ještě vystoupil na stupně vítězů a už jsme mohli vyrazit k Černému koníčkovi, který stále nabízí tradiční česká jídla. Po dobrém obídku nám jen výlet trochu znepříjemnila informace, že místo vlaku pojedeme autobusem, protože české dráhy mají výluku.  To ale nevadilo, a kolem půl třetí jsme se ocitli zpět v Táboře plni dojmů a zážitků.

Trénujeme na PC

Sníh padá sníh a cesty mizí. I tak by se dalo charakterizovat jedno únorové pondělní dopoledne. A protože cesty byly skutečně sněhem zaváté, rozhodli jsme se zkusit štěstí přes online spojení. Dvě odvážlivkyně se dobrovolně přihlásily, že to tedy zkusí. Kristýnka vytvořila odkaz na schůzku v aplikaci MS Teams a společně s Jiřím se ke schůzce přihlásily. Potud se žádný problém neobjevil. A pak každý z nich vzal do ruky mobilní telefon a jali se navigovati obě dobrovolnice. A jak se jim dařilo? Inu asi takhle. Jedné se podařilo omylem restartovat počítač, který se ihned začal aktualizovat, takže o nějakém spojení si mohla nechat na dlouho leda tak zdát. Druhá dobrovolnice vždy došla do bodu, kdy MS Teams očekával zadání přihlašovacích údajů – protože se tak ale doposud nedělo, a vůbec nebylo jasné, jaké přihlašovací údaje má systém na mysli, nepokročili jsme ani tady o píď. Jako další pokus jsme vyzkoušeli vytvořit schůzku prostřednictvím univerzitního účtu Jiřího. Ale ani toto nepomohlo. I tento systém stále vyžadoval přihlašovací údaje. Jiná situace však nastala u první dobrovolnice, neboť u ní doma se počítač nakonec umoudřil a představte si, že se i MS Teams spustil. Dokonce jsme společně došli k tlačítku připojit se ke schůzce. Jenže ouha. Systém sice nevyžadoval žádná přihlašovací hesla, či údaje, avšak nabídnul obrázek, na němž byla napsána písmena. Tato písmena měla uživatelka přepsat, aby se tím potvrdilo, že se nejedná o robota. Jenže protože tato aktivizační služba probíhá v rámci SONS, nedošli jsme ani zde ke zdárnému konci. Pak jsme ale ještě jednou vyzkoušeli původní odkaz od Kristýnky a světe div se, jedno připojení zaznamenalo úspěch. Radost nám však vzápětí zkalilo zjištění, že nefunguje mikrofon ani kamera. Ale což, dnes zvítězila technika nad námi, avšak my se s ní hodláme příště poprat zas, a to určitě již vítězně.

Výlet Praha – výcvikové středisko Dědina

Sněhová nadílka z pondělka na úterý ještě vzrostla, avšak naše ochota k výletu rozhodně neochabla. A proto se nás celkem 9 sešlo v hale vlakového nádraží. A jakmile Jiří zakoupil jízdenky, mohli jsme vyrazit na nástupiště tři kolej čtvrtá. Aby se i ostatní zapojili, měli všichni za úkol zapamatovat si čísla jednotlivých sedadel – zde měli samozřejmě výhodu pravidelní návštěvníci tréninku paměti. Ve vlaku již seděla Petra, která putovala, až z Budějovic, tak nás matička Praha přivítala celkem deset a jednoho psa. Tramvaj č. 26 nás pak vzala rovnou na sídliště Dědina, kde se též nacházel cíl naší cesty. Protože ale nejen zážitky je člověk živ, zastavili jsme se ještě ve zdejším bistru provozovaným vyhlášenou firmou Libeřské lahůdky. A stačila jen slabá hodinka, abychom se cítili zcela plni a odpočati a mohli se tak vydat do zmíněného výcvikového střediska. A zde už jsme potkávali jednoho známého za druhým z různých koutů republiky. A co jsme si zde mohli všechno prohlédnout? No nebylo toho rozhodně málo. Celkem jsme prošli více jak deseti místnostmi a v nich ochotní pracovníci vysvětlovali, ukazovali a předváděli různé činnosti, které slouží zrakově handicapovaným k opětovnému návratu do společnosti. Potkali jsme košíkáře, kteří pletli nejen z pedigu, ale též z opravdových vrbových proutků. Navštívili jsme hrnčířskou dílnu, místnost, kde se tvořilo z korálků a drátků, anebo dílnu, kde se hlavním materiálem stal karton. Ten, kdo by měl chuť věnovat se kulinářství, pro něj středisko nabízí moderně vybavenou kuchyň. A kdo naopak zatouží po kurzu masérském, ten zde projde teoretickou i praktickou výukou. My jsme si mohli osahat např. umělé kosti lidského těla, anebo 3D modely vnitřních orgánů. Nechyběla samozřejmě ani ukázka asistivních technologií, prodejna pomůcek a svůj koutek si zde našel časopis ZORA se svými hmatáky. Pro toho, kdo rád sportuje nachystali pracovníci Dědiny též hru showdown neboli aplikovaný stolní tenis pro nevidomé. Abychom si hru vyzkoušeli, co nejvěrněji, dostali jsme klapky na oči, rukavici na ruku a speciální pálku do ruky. Hra se nám zdála vskutku zajímavá, byť trochu hlučná, takže si myslím, že si ji ještě někdy někam pojedu vyzkoušet.

Dvě hodinky uběhly velmi rychle a my už zase seděli v tramvaji číslo 26, která nás dovezla zpět k hlavnímu nádraží. A protože času zbylo dosti, zašli si někteří do nádražky zvaná Wilsonka a jiní pro kafíčko na cestu. Zde je třeba se ještě zmíniti, že Petra z Budějovic s sebou vzala nejen psa Nátana, ale též velmi chutné koláčky, které jsme mohli zakousnout cestou do Prahy i zpět. A pak už nezbývalo než si opět zahrát s Jiřím na trénink paměti, vzpomenout si na čísla sedadel, najít je a za hodinku a kousek dorazit zpět do Tábora, kde už se mezitím setmělo a sněhu podstatně ubylo.

Nácvik bodového písma

Důležitost tohoto písma snad ani netřeba nikterak zmiňovat, ale cvičit jej, je zapotřebí vždy a všude. Jakmile se totiž naučíte ovládat bodové písmo, získáváte opět kontrolu nad tím, co píšete, a jak to píšete. A proto jsme opět využili nedozírných znalostí naší Emilky a sešli jsme se s ní navzdory dešti i krupobití. Po krátké rozcvičce, kdy jsme zabrousili dokonce i do takových specifik, jako jsou procenta, stupně celsia či zlomky, jsme přečetli trocha toho textu ze slabikáře a pak Emilka pustila stopky a už to jelo. Tří soutěžící, každý ve své kategorii, položili pravý či levý prst na vystouplé body textu, a začali svůj závod s časem. Soutěžící v kategorii A (bodové písmo studoval již na základní škole) přečetla cca 69 slov za dvě minuty. Soutěžící v kategorii B (bodové písmo se naučil v pozdějším věku) přečetl 23 slov a soutěžící v kategorii B+ (učící se bodové písmo dodnes) přečetl celkem 11 slov. Všichni tři se stali ve svých kategoriích vítězi, takže jim gratulujeme. Pak došlo na disciplínu zvanou psaní na pichtově psacím stroji. Zde již nejsou žádné kategorie, a všichni jsou si rovni. Vítězem se stal soutěžící v minulé disciplíně A se ziskem 208 znaků za 2 minuty, na druhém místě skončil soutěžící z kategorie B se ziskem 96 znaků za dvě minuty. A jak dopadl soutěžící z předchozí kategorie B+ nevíme, protože ona psala a psala a psala, až jsme zjistili, že se stopky rozbily a čas nám stopovat přestaly. A kdyby kostelní hodiny neodbily půl dvanáctou, tak tam píše do dnes. Přesto lze říci, že klapot pichtova stroje jevil se býti velmi svižný a já osobně bych to tipoval na zisk takové stovky znaků za dvě minuty. A kdo byli ti tři soutěžící? Opravdu by Vás to zajímalo? No tak víte co, přijďte se na ně v březnu podívat při dalším nácviku bodového písma. Letos jde totiž o víc – během května se u nás bude opět konat jihočeské kolo soutěže v použití Braillova písma, tak pojďte s námi změřit síly cvičně, ať pak nebrečíte, že neskončili jste na bedně.

Beseda s kriminalistou Hyhlíkem

Poslední středu v měsíci únoru mezi nás zamířil emeritní kapitán Miroslav Hyhlík, aby se s námi podělil o své příběhy ze života detektiva a kriminalisty. Jednalo se vskutku o hosta vzácného, neboť některé jeho případy jste mohli shlédnout ve zpracované seriálové podobě, např.: seriál Devadesátky anebo Případy prvního oddělení.

Jen co jsme se všichni usadili a se zmíněným hostem přivítali, zahájil pan Hyhlík své vyprávění. Kariéru odstartoval v Krakovské ulici – ano milý čtenáři, v té samé ulici, kde sídlí naše centrála v Praze. Nejdříve začínal, jako pochůzkář, pak si ale jeho nadřízení začali všímat jeho nesporných talentů, a tak se z něj stal vyhledavatel, což byli kdysi malí vyšetřovatelé. Po revoluci se začalo projevovat i jeho výtvarné umění, a proto posunul tzv. identikit na vyšší úroveň. Kdysi to vypadalo stejně, jak nám ukazují četnické komedie s Luis de Funesem v hlavní roli – tedy používali se průhledné fólie, které se vrstvily na sebe. Pan Hyhlík však se jal začít kresbu obličeje podle vyprávění očitých svědků. Dnes už se taková technika používá zřídka a spíše kriminalisté posadí svědka před počítač se speciálním programem, který pak vytvořený identikit prožene databázemi. Protože se v nové aktivitě osvědčil, začal se zabývat klasickou detektivní prací. Zde jsme se dozvěděli, že existují dva druhy výslechů. Ten první, zvaný „bez přípravy“, tkví v tom, že kriminalista jede na místo činu a ihned vyslechne očité svědky, které dopředu většinou nezná. Naopak druhý typ výslechu – tzv. s přípravou, patří mezi mnohem sofistikovanější metody, neboť detektiv si dopředu o vyslýchaném zjistí veškerá dostupná fakta.

A jak je to s rozlišením vraždy či sebevraždy? První, kdo se vyjadřuje je lékař. A pokud ten neshledá cizí zavinění, musí toto ještě potvrdit vyšetřující kriminalista. Pitva se však u náhlých úmrtí provádí vždy, aby se zabránilo, že by oba zmínění protagonisté něco přehlédli.

Pak jsme se seznámili s případem seniora, který zavraždil svou družku. Zpočátku vše vypadalo, že padouch běhá kdesi venku, jenže takový detektiv si všímá nejen místa činu, ale též emocí podezřelého. A ty vskutku jevily se podivné. Na to, že šlo o jeho manželku, mluvil o ní, jako o tom, při výslechu si dal nohu přes nohu a nejevil známky nervozity. Nakonec jej vzali na detektor lži, který vše odhalil. Avšak ani toto ještě nemusí být platný důkaz. A tak přichází metoda monologu.  Tato metoda spočívá v tom, že vyšetřující si mluví jakoby pro sebe a předkládá pravděpodobnou verzi, co se asi stalo. A když vyšetřovaný vidí, že detektiv ví vše, tak se prostě přizná, což se stalo i v tomto případu. Nakonec se ale ukázalo, že usvědčený muž byl dlouhodobě týrán, a proto se jeho čin překvalifikoval na zabití.

Jako další zajímavý případ byl přepadený muž v herně. Zavolal linku 158, že hernu přepadli a sebrali veškerou tržbu. Policisté jej pozvali na služebnu, kde zahájili standardní výslech svědka. Ten však rychle požádal o odskočení si na WC. Detektivův instinkt však říkal: „Hele na tom chlapíkovi je něco divného“. Jedná se vždy jen o takový malý nepatrný náznak – divný výraz ve tváři, divný způsob chůze atd. A tak se detektiv raději vydal za vyslýchaným na WC a co nezjistil. Onen muž z herny měl v trenýrkách nejen tu běžnou věc, kterou správný muž odhaluje jen v přítomnosti manželky či milenky, ale také se mu tam objevila i ona ukradená tržba.

Beseda hezky plynula a nám byl odhalován jeden případ za druhým. Pak se pan Hyhlík dostal též k tématu nebezpečnosti sociálních sítí anebo nebezpečných telefonátech, které cílí zejména na seniory.

V diskusi jsme se též nevyhnuli tématu drogám či tomu, že někteří zločinci mají, jako polehčující okolnost vlastní psychický stav. Zde je ovšem uvésti na pravou míru, že některé otázky, byť dobře míněné či položené, nespadali do detektivovy odbornosti. Pro jistotu to upřesňuji. Detektivové a kriminalisté mají za úkol zločince chytit a dohledat důkazy svědčící o jejich vině. Právník (obhájce či státní zástupce) vezmou tyto důkazy, porovnají je se zákony a navrhnou verdikt soudci. Pokud je zapotřebí nějaké expertní analýzy či posudku – např. na psychickou způsobilost, pozve se znalec – v tomto případě psycholog nebo psychiatr, který jediný může zodpovědět otázku, zda neexistují nějaké polehčující okolnosti z důvodu např. špatného duševního stavu. Na konci všeho přichází verdikt soudu. A i když se nám občas nemusí líbit, pokud byl vynesen v souladu se zákony této země, nelze s tím nic opravdu dělat. Leda při příštích volbách zvolit takové zástupce, kteří změní zákony a normy dle Vašeho přání. A ač se Vám to možná nezdá, tento způsob řešení kriminality v naší zemi chrání nás všechny.

Ale zpět k panu Hyhlíkovi. Ten vyjádřil též zajímavé názory. Např., že kdyby všechny drogy z naší země zmizely, až 80 % trestných činů by zmizelo též. Osobně s tímto názorem souzním, protože drogy, to je fakt ďáblův vynález. Dále se mu nelíbí, když si pachatelé troufají na nejslabší občany – tj. např. na seniory nebo handicapované, a že má mnohem radši, dá-li se to takto říci, vykradače bank, kde jsou šance téměř vyrovnané. A zde opravdu nelze jinak než opět přitakat.

Pak se beseda ještě dotkla citlivého tématu znásilnění. Kauza Cimický, která je založena na výpovědích poškozených a dále kauza Filipa Renče, kde se nakonec ukázalo, že údajně poškozená trpěla bludnou lhavostí – zvedala jen tak telefon, nevytočila žádné číslo a ani jí nikdo nevolal, a přesto do sluchátka vedla fiktivní rozhovory s F. Renčem. Jelikož byl na jejím telefonu nasazen odposlech, tak stačilo, že telefonní sluchátko jen zvedla a už se začal nahrávat i tento fiktivní hovor.

Sametová revoluce nám přinesla nejen svobodu, ale i jiný druh kriminality. Dříve na našem území působila jen tzv. galérka – známé firmy. Po revoluci sem vtrhly gangy z Ruska a postsovětských republik, a to už prý byl mazec. Jenže policisté dostali do ruky analýzu DNA a další nástroje, a proto objasněnost případů spíše stoupá. Dost tomu napomáhají i kamery v ulicích. Zde samozřejmě leckoho napadne, zda se nejedná o zásah do našeho soukromý. A milý čtenáři máš i nemáš pravdu. Pokud bychom například žili v totalitní Číně, tak tam kamerový systém v kombinaci s umělou inteligencí umí vysledovat kohokoliv z oné miliardy a půl tamních obyvatel a dělat mu velké potíže. U nás žijeme v demokratickém státě, a proto použití kamerových záznamů podléhá zákonům a není tak jednoduché si vyžádat – hele vysleduj mi tady Pepíka, zda byl včera opravdu v hospodě nebo u milenky. Nic takového u nás není možné. Ale naopak, když zloděj či násilník utíká a ukrývá se, je kamerový systém naprosto nepostradatelný pro jeho dopadení.

Napsati by se toho dalo opravdu hodně, ale závěrem si ještě dovolím upozornit, že pan Hyhlík napsal knihu „Rapl z Bartolomějský“, která byla též namluvená. Zde odkaz na stažení https://www.kdd.cz/file.php?id=72392.  Na závěr už lze jen panu Miroslavu Hyhlíkovi poděkovat a doufat, že jsme se s ním neviděli naposledy, protože se právě se svou ženou přestěhoval do Chotovin, a navíc finišuje na své druhé knize.

Vzpomínka na PhDr. Miloslava Pospíšila

Chtěla bych se s Vámi podělit o pro mne velmi krásnou, i když bolestnou Vzpomínku na mého učitele zpěvu, pana profesora Miloslava Pospíšila, spolužáka Gabriely Beňačkové, výborného učitele zpěvu, jehož žáci zpívají na předních světových scénách.

Ve svém životě působil mimo jiné jako dramaturg Státní opery Praha, za dob normalizace pracoval v Divadle hudby, kde uváděl pořady o světové operní hudbě s ukázkami aktuálních nebo pozoruhodných nahrávek světových operních hvězd. Nahrávky velmi obtížně sháněl ze zahraničí, ale jeho pořady bývaly vyprodané pro svůj obsah. Byla to jediná možnost, jak si tehdy poslechnout alespoň nahrávky Marie Callas, Renaty Tebaldi, Mario Lanzy, ale třeba tehdy začínající tenorové hvězdy Luciana Pavarotti a mnoha dalších.

Pan profesor zemřel před vánoci 2025 a tak jsme se bývalí žáci spojili s jeho rodinou a společně jsme zorganizovali pro jeho okolí, kolegy, žáky smuteční rozloučení. Za žáky jsme to organizovali společně s Alešem Brisceinem, světově obsazovaným pěvcem. Aleš připravil vzpomínku v životopisných údajích. Na mne připadla vzpomínka osobní:

Do třídy pana profesora v ZUŠ Voršilská jsem přišla v září 1982. Učil ve světlem zalité třídě, a ještě u něho dokončovala hodinu Bára Basiková. Jeho pojetí výuky bylo přísné, ale spravedlivě povzbudil, když se mi něco podařilo a naopak, na rovinu řekl: dnes to nejde, přijď příště.

Po několika týdnech pan profesor pochopil, že opravdu, ač v té době studentka ČVUT, mám o zpěv vážný zájem a najednou se na mojí hodině objevila paní Marie Rosůlková, jindy paní Marie Podvalová, Byli jsme předzpívat u paní Drahomíry Tikalové a na hodinu za ním přišla paní Hana Vítová. Ke všem těmto osobnostem naší národní kultury pan profesor přistupoval s velkou úctou, oslovoval je madam a ony si s ním tykali. Paní Haně Vítové, velmi pomáhal i v době její nemoci a stáří.

Po ukončení studia na ČVUT jsem nastoupila do zaměstnání a postupně jsem musela studium zpěvu omezit. Zůstali jsme v telefonickém kontaktu. A když bylo možné, jezdila jsem na hodiny i po návratu domů, do Tábora. Po roce 1989 jsem byla přijata do posledního dálkového studia na Pražské konzervatoři, kterou jsem jako žákyně jeho třídy absolvovala v roce 1995.

A leta běžela. Občas jsme si zavolali a udržovali přátelskou konverzaci. Já zpívala s různými orchestry nebo kapelami na profesionální úrovni.

Když mne v roce 2014 postihlo náhlé neurologické onemocnění, které bylo spojeno se ztrátou většiny zraku, naše komunikace dostala novou energii. Pan profesor mi volával, říkal mi zajímavosti z pražského hudebního života, obzvláště z toho operního. Někdy mi nabídl, jestli si nechci poslechnout jeho novou zajímavou žákyni a pozval mne na poslouchat její hodinu, upozorňoval mne na zajímavé operní představení a koncert v televizi. Vlastně i díky jemu, jsem znovu naskočila a začala jsem se znovu zajímat o zpěv. V době, když jsem byla na úplném dně mi podal pomocnou ruku a značně přispěl k tomu, že dnes opět zpívám, začala jsem skládat písně s texty a pomáhám nevidomým zpěvákům a hudebníkům ve Vokál klubu nebo zpívám pro potřeby táborské pobočky SONS. Byla to velmi těžká cesta zvládnout návrat.

Děkuji Pane profesore za všechno, byl jste pro mne velkým vzorem, a vaše osobnost nesmlouvavá k nepravdě ve společnosti, obzvláště v umění bude v tomto světě skutečně chybět.

                                       S úctou a hlubokou vzpomínkou Ivana Töröková

Připravujeme na jaro a léto 2026

Policejní muzeum v Praze

V úterý 3. března se do Prahy vydáme znovu, ale tentokráte se podíváme do muzea policejního.  A co si zde budeme moci prohlédnout? Kromě stálé expozice, zde probíhá i výstava věnující se bezpečnosti seniorů, takže rozhodně, vy, co o své bezpečí dbáte, a vydejte se s námi na tento zajímavý výlet.

Návštěva továrny Koh-i-noor v ČB

Jak se zdá, naši jihočeskou metropoli navštívíme letos vícekrát. Ale proč také ne, vždyť tohle město, jehož sláva sahá, až do období Přemysla Otakara II., má vskutku co nabídnout. A my se podíváme přímo na celorepublikový skvost v podobě světoznámé továrny Koh-i-noor. A že to bude zajímavé, no tak to si tedy pište!

Kavárna potmě

Protože nám kdysi na okna naší klubovny nainstalovali žaluzie, skrze které nepronikne, ani jeden světelný paprsek, můžeme si i my vlastními silami vyrobit kavárnu potmě. A co se bude nabízet? Několik druhů kávy, čokolády a k tomu malý dezertíček. A Vaším úkolem bude vše si v klidu vychutnat, a přitom v čistotě, až do konce akce zůstat. Jako doping jsou povoleny bryndáčky. Nebojte se toho, vždyť společně zas zažijeme legraci a dost možná se o kávě něco dozvíte!

Charitativní koncert Lions Club Tábor

Vzpomínáte na loňský charitativní koncert Lions Clubu? Že ne? Nebojte, já také ne. On se totiž loni nekonal z technických důvodů. Letos je však již stanovený pevný termín na 13.3. a místo asi nikoho nepřekvapí – opět v divadle Oskara Nedbala. Lístky si rezervujte u pracovníků naší pobočky.

Letem světem

V loni jsme putovali po krajích českých, Egyptských, Bulharských i Polských. Ochutnali jsme nejednu tamní specialitu, vyslechli si nejednu hymnu a národní píseň a dozvěděli jsme se nejednu kuriozitu o těchto zemích. A v letošním roce tomu nebude jinak. A kam se společně vydáme tentokráte? Bude to do země čabajky, Segedínského guláše a debrecínských párečků. Vám zcestovalejším napovídat nemusím a vy ostatní přijďte a vše se dozvíte! Samozřejmě bude pokračovat v poznávání jednotlivých krajů naší republiky. A k tomu všemu budete mít vždy připravenou hmatnou mapu, abyste si osahaly toky řek a polohy jednotlivých měst.

Sportujeme s pobočkou

Již od samého začátku roku zahájili jsme cvičební aktivity s Kristýnkou, a protože platí, že ve zdravém těle přebývá zdravý duch, začneme opět navštěvovat plavecký bazén, bowling, a jakmile to počasí dovolí, vyrazíme i na venkovní procházky. Ale pozor, čeká nás také zbrusu nová aktivita. A to je „zvuková střelba“. Naše pobočka totiž získala prostředky na zakoupení příslušného vybavení, a proto, budete moci trénovat a na podzimním TyfloArtu pak excelovat. Navíc tato aktivita má ještě jednu skrytou výhodu. Vy, co jste s námi absolvovali kurz sebeobrany, již víte, že pro správné zacílení pepřového spreje, je sluch a pohotovost maximálně důležitý, stejně, jako při samotné zvukové střelbě.

A nakonec letos dojde k oprášení tandemového kola, které jsme pro Vás pořídili v minulém roce.

Velikonoční výroba

Velikonoce patří mezi svátky, kde o tradice rozhodně nebývá nouze. A k jedné z takový tradic patří rukodělná výroba rozličných okrasných i praktických výrobků. A ať už patříte či nikoliv mezi věřící ve vzkříšení Ježíše Krista, rozhodně si můžete udělat nějaký zajímavý velikonoční výrobek s námi dozajista.

Harmonie – Velikonoční pondělí

Jako již tradičně, i v letošním roce si pro Vás pěvecký smíšený sbor Harmonie Planá n. Lužnicí připravuje Velikonoční koncert. Koncert se bude konat opět v kostele sv. Václava v Plané n. Lužnicí. Termín je předběžně stanoven na 6. dubna 2026 v 17:00 hod. Tak neváhejte a pojďte s námi oslavit svátky jara!

Benefiční koncert – Husitské muzeum

A protože penízky jsou potřeba neustále, rozhodlo se nám Husitské muzeum vyjít vstříc a uspořádat pro nás benefiční akci, jejíž výtěžek poputuje na chod naší pobočky. Akce by se měla konat ve čtvrtek 9. dubna v 17:00. Ale nebojte ještě přijdeme s bližšími informacemi.

Festival sborového zpěvu ve Spektru

Každé dva roky pořádá pěvecký sbor Nokturno pod vedením sbormistryně Jarmily Hlubinkové festival sborového zpěvu. Letos si budete moci vychutnat celkem 4 sbory – Nokturno, Hostivický ženský sbor, pěvecký mužský sbor z Prahy a táborský Hlahol. Festival je dvoudenní a koná se 10. – 11. dubna 2026. V pátek 10. dubna začíná v 19:00 hod. v kinosále Spektrum v Sezimově Ústí II. a v sobotu 11. dubna v 10:00 v táborském kostele církve Československé husitské bratrské – naproti střední zemědělské škole. Využijte této příležitosti shlédnout několik pěveckých sborů z různých koutů republiky.

Koncert pro Světlušku

A jelikož kultury není nikdy dost, na konci dubna – konkrétně 29. dubna v 18:00 se společně vydáme do našeho divadla Oskara Nedbala a zde si vyslechneme jistě bravurní koncert, jehož výtěžek poputuje na naši spřízněnou organizaci – pro nadaci Světluška, jejíž služby už mnozí z nás v minulosti využili.

Oslava čarodějnic

Zapálit oheň, opéci si buřtíky a trochu se prolétnout na koštěti – tyto i další zvyky přináší Filipojakubská noc. A protože i my věříme v sílu a moudrost našich pohanských předků, nebudeme ani na chvíli váhat a společně začneme v určený den polínka do ohně přikládat.

Šumava – Nové Hutě

V termínu 30.5. – 1.6. se společně vydáme na třídenní výlet na Šumavu. V rámci výletu se projdeme v blízkosti chalupy Kateřiny Neumanové, navštívíme nejednu místní vyhlášenou cukrárnu, zavítáme na Borovy Lada a možná potkáme i krále Šumavy. Většinu tras budeme putovat po cyklostezkách, které vedou lesní i luční krajinou. A trochu detailů k samotnému výletu:

30.5. sobota – vyjedeme z Tábora autobusem v 6:00 a do Nových Hutí dorazíme kolem 9:00. Zde se ubytujeme v hotelu Kodrea a vydáme se na malou procházku po okolí. Po obědě nás bude čekat rozhledna, chata K. Neumanové a cukrárna Ella – cca 4 km tam a 4 km zpět.

31.5. neděle – vyrazíme pěšky na celodenní výlet do Borových Lad (cca 6 km tam a 6 km zpět). Zde si kromě obídku a prohlídky rašelinného jezírka zajdeme do největší Soví voliéry v ČR. A kdo by v sobě ještě našel síly, může se v Borových Ladách vydat na 4kilometrový okruh po naučné stezce, kterou značí černý datel. A ostatní si mohou dát něco sladkého před zpáteční cestou do Nových Hutí v místní vyhlášené cukrárně.

1.6. pondělí – v dopoledních hodinách si dáme opět krátkou procházku po okolí, pak obídek a ve 13:00 hodin se vydáme zpět k Táboru. Zde se již nevyhneme dvěma přestupům (ve Vimperku a ve Strakonicích). A když všechno půjde, jako po másle, dorazíme do Tábora v cca 16:47.

Ubytovaní budeme v hotelu Kodrea Nové hutě.

Pokoje: dvoulůžkové – čtyřlůžkové SWC, mýdlo, ručník, otevřené skříňky pro uložení věcí a ramínka – hotel je bez výtahu. Strava: snídaně formou bufetu, večeře servírované jídlo + moučník, případný oběd – hlavní jídlo a polévka.

Cena celkem: Kč  2.300,- /dospělá osoba/2x ubytování/2x polopenze/služby zaměstnanců pobočky. Kč  1.800,- /dítě do 10 let/2x ubytování/2x polopenze/služby zaměstnanců pobočky. Možný příplatek: Kč 190,-/1x oběd dospělá osoba a Kč 170,-/1x oběd dítě do 10 let (obojí pouze v hotelu Kodrea – v jiných restauracích jsou ceny závislé na místní nabídce).

Platba celkové ceny pro přihlášené - do 31.března 2026.

Soutěž v psaní a čtení bodového písma

Dva roky uplynuly, jako voda, a krajské kolo soutěže je tu znova. Opět budeme mít možnost změřit své dovednosti v užití bodového písma a psaní na klávesnici qerty. Pro letošní rok přibyla i zcela nová kategorie pro začátečníky, takže šanci zvítězit má opravdu každý – i ten, kdo s Braillem začal nedávno.

Bad Füssing

Termální vody prý léčivé účinky mají a působí blahodárně na tělo i duši. A když se k tomu i počasí povede, pak není důvodu, abychom si celý výlet společně užili a trocha zdraví svému tělu dopřáli.

Umělá inteligence jako rychlý detektiv: Během pár vteřin odhalí oční onemocnění

Oko, do duše okno, praví známé rčení. Oči zároveň člověku otevírají ve vší barvitosti celý svět. Proto je důležité o ně pečovat. Česko se ale potýká s nedostatkem očních lékařů, ve více než desetimilionové zemi jich působí přibližně dvanáct set. Mnohdy jsou přetížení, v důsledku čehož lidé dlouho čekají i na vyšetření, díky kterému mohou lékaři zjistit, zda je netíží nějaká oční vada, a včas nasadit vhodnou léčbu. S diagnostikou pomáhá i umělá inteligence. Dlouhé měsíce čekají Češi na vyšetření očí. V Česku, kde žije bezmála jedenáct milionů lidí, totiž působí přibližně jen dvanáct set očních lékařů. Odborníci přitom upozorňují, že včasná diagnostika je důležitá proto, aby oftalmolog zjistil případnou oční vadu a mohl co nejdřív nasadit vhodnou léčbu.

Nedostatek lékařů je podle odborníků komplexní problém. „Stárnutí populace a rostoucí počet lidí s chronickými nemocemi, jako je například cukrovka, zvyšují poptávku po zdravotní péči, což klade vysoké nároky na dostupnost lékařů,“ uvedl přednosta sítě očních klinik Gemini (nacházejících se v Praze, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích, Zlíně, Liberci, Novém Jičíně, Vyškově či Průhonicích) Pavel Stodůlka.

S cukrovkou přitom nezřídka souvisí i zrak. „S neustále se zvyšující úrovní zdravotní péče se lidé dožívají vyššího věku, ovšem zvyšuje se i počet pacientů s civilizačním onemocněním, kteří potřebují pravidelné kontroly očí, například diabetiků,” upozornil přednosta Oční kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Martin Šín.

Časté oční problémy:

Dalekozrakost (hypermetropie): neostré vidění na blízko

Krátkozrakost (myopie): rozmazané vidění na dálku

Šedý zákal (katarakta): zakalení oční čočky způsobující rozmazané a zamlžené vidění

Zelený zákal (glaukom): trvale poškozuje zrakový nerv a periferní vidění

Šilhání (strabismus): obě oči se současně nedívají stejným směrem

Tupozrakost (amblyopie): mozek ignoruje obraz z jednoho oka, snižuje se zraková ostrost

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD): lidé téměř nemohou číst či postupně nerozeznávají tváře lidí (existuje pomalejší suchá a rychlejší vlhká forma)

Diabetická retinopatie: závažné poškození cév oční sítnice v důsledku diabetu, respektive dlouhodobě vysoké hladiny cukru v krvi

AI rozkrývá oční onemocnění diabetiků

Diabetikům je ze zdravotního pojištění jednou ročně hrazeno vyšetření pomocí softwaru s umělou inteligencí Aireen, díky kterému může být včas odhalena případná diabetická retinopatie, což je závažné onemocnění cév oční sítnice. Software totiž dokáže z fotky očního pozadí vyhledat krvácení, otoky či cévní patologie. Screening provádí praktický lékař nebo diabetolog. Pacientovi při něm na rozdíl od klasického vyšetření nerozkapává oči. Pokud onemocnění odhalí, pacientovi doporučí návštěvu očního lékaře. Pokud chce někdo podstoupit vyšetření a nemá diagnostikovanou cukrovku, vyjde ho to řádově na stokoruny. Vyšetření pomocí umělé inteligence Aireen nabízí například nově vzniklé diagnostické centrum MediPort, které se nachází v pražských Holešovicích a pobočky má i v jiných částech hlavního města či v Neratovicích a Poděbradech. Dospělým i dětem od tří let věku tam nabízejí i jiná vyšetření a v únoru bylo centrum představeno novinářům. AI screening vyhodnotí snímek očního pozadí během pár vteřin. Podle odborné garantky zmíněného centra Andrey Janekové lze díky AI odhalit i věkem podmíněnou makulární degeneraci, přičemž časem přibudou i další diagnózy. „Umělá inteligence nám umožňuje provádět rychlý a neinvazivní screening velkého množství pacientů a včas zachytit rizikové změny ještě před vznikem potíží,“ uvedla lékařka. Návaznou péči zdravotníci z centra nabízejí v jejich klinice Oční centrum Praha.

Kdy kvůli suchým očím vyhledat odborníka

Pokud nepříjemné příznaky suchých očí (projevující se podrážděním či záněty a zvyšující se při dlouhodobém sledování monitorů, tabletů či mobilů) přetrvávají delší dobu, zhoršují se nebo se objeví bolest či výrazné zarudnutí očí, odborníci doporučují konzultaci s očním lékařem nebo optometristou. „V některých případech už běžné kapky nemusí stačit a je nutné sáhnout po intenzivnější léčbě, speciálních gelech nebo řešit příčinu suchého oka cíleně,“ uvedl odborný garant oční optiky FOKUS Martin Slaný.

Umělá inteligence ve zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví v únoru zveřejnilo výsledky Národního průzkumu využívání umělé inteligence (AI) ve zdravotnictví.

Celkem 67,6 % respondentů uvedlo, že AI ve svém zařízení již využívají nebo ji alespoň testují.

Nejvýraznější využití je patrné v oblasti radiologie, kde s AI pracuje 82,9 % respondentů.

Následuje kardiologie s 41,9 % respondenty.

Třetí příčku drží gastroenterologie s 39 % respondenty.

Oční lékařství je na čtvrtém místě, tam umělou inteligenci využívá 30,5 % respondentů.

Následují:

onkologie: 24,8 %

chirurgie: 19 %

psychiatrie: 5,7 %

patologie a neurologie: shodně 4,8 %

epidemiologie: 3,8 %

dermatologie: 2,9 %

intenzivní péče, laboratoře, urgentní příjem: shodně 1,9 %

jiné obory: 7,6 %

Do průzkumu se zapojilo 105 respondentů z různých typů zdravotnických zařízení napříč všemi regiony Česka. „Naší prioritou je vytvořit jasné podmínky, které umožní bezpečné a efektivní využívání těchto technologií. Výsledky průzkumu budou rovněž využity jako základní podklad pro tvorbu resortní strategie, která se mimo jiné zaměří na efektivnější zavádění AI a na vzdělávání lékařského i nelékařského personálu v oblasti umělé inteligence,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

https://www.denik.cz/zdravotnictvi/umela-inteligence-ocni-diagnostika.html?

Chytré brýle pro nevidomé napodobují vodicí psy

Na veletrhu CES 2026 se letos mezi technologickými novinkami výrazně prosazuje příběh, který má silný lidský rozměr. Inženýr Cornel Amariei, jenž vyrůstal v Rumunsku, se do amerického Las Vegas vrací s pocitem splněného snu. Jeho firma .lumen si z letošního ročníku odnáší ocenění CES Innovation Awards 2026 za produkt nazvaný Brýle pro nevidomé.

„Jako dítě jsem vždy snil o tom, že se jednou na CES podívám,“ naznačuje Amariei jeho osobní motivaci. Dnes už tu nestojí jen jako návštěvník, ale jako prezident a generální ředitel společnosti .lumen – a zároveň jako vystavovatel, o kterém se mluví. Je to zásluha chytrých brýlí pro nevidomé. Jde o zařízení, které se nasazuje na hlavu a má nevidomým pomáhat s orientací v prostoru podobně jako vodicí pes. Amariei to popisuje srozumitelným přirovnáním: „Postavili jsme samořiditelné auto, ale ne takové, které jezdí po silnici. Je to auto, které nosíte na hlavě, aby vás vedlo.“

Princip fungování má blízko k tomu, co dělají vodicí psi. „Napodobujeme jejich chování. Vodicí pes vás tahá za ruku, vyhýbá se překážkám a stará se o vás. My děláme to samé, jen vás netaháme za ruku. Jsme na vaší ruce, ale pomocí haptiky vlastně taháme vaši hlavu,“ vysvětluje Amariei, zatímco u stánku se zastavují další a další návštěvníci veletrhu.

Pro šéfa společnosti .lumen má celý projekt hluboce osobní význam. Ve své rodině je prý jediný, kdo nemá žádné postižení, a právě to ho přivedlo k myšlence využít technologie tam, kde chybí dostatek podpory. Společnost nyní pracuje na zakázkách ve východní Evropě, do budoucna by se chtěla prosadit i na americkém trhu.

Nejsilnější momenty ale podle něj nepřicházejí na pódiích ani u vitrín s cenami. „Když jsem poprvé viděl nevidomého člověka, jak se pomocí našeho systému orientuje a dokáže něco, co předtím nikdy nemohl, bylo to úžasné,“ prohlásil. „Byly u toho i slzy,“ doplnil.

Na hlučném a oslnivém CES 2026 tak jeho projekt připomíná, že technologie mohou mít i velmi tichý, ale o to silnější dopad.

(zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-ai-ces-2026-chytre-bryle-pro-nevidome-napodobuji-vodici-psy-40556895)

Palata se rozrůstá o nový pavilon

Před rokem v březnu započala v areálu Palaty výstavba nového pavilonu Palata II – v objektu budou poskytovány komplexní sociální služby osobám s kognitivními poruchami (nevidomým a slabozrakým trpícím stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou). Cílem je provázet klienty a jejich rodiny všemi fázemi onemocnění, od stanovení diagnózy po paliativní péči.

Pavilon bude disponovat 73 lůžky, rozdělenými do čtyř oddělení pro klienty ve druhém stádiu demence, a jedno oddělení nazývané „Oáza“ pro klienty ve třetím, nejtěžším stádiu nemoci. Součástí budovy budou také denní stacionář, ordinace praktického lékaře, kadeřnictví, pedikúra a prostory pro vzdělávání neformálně pečujících.

Součástí investice budou retenční nádrže na dešťovou vodu, včetně požární nádrže, dále přípojky vodovodu, plynovodu a slaboproudu, komunikace a zpevněné plochy v areálu, opěrné stěny, sadové úpravy, nové oplocení pro oddělení stávajícího areálu, areálové rozvody inženýrských sítí nebo zahradní altán. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je ve výši 323 milionů korun bez DPH. Financování veřejné zakázky je plánováno z rozpočtu hlavního města na roky 2024 až 2026.

Otevření pavilonu je plánováno na rok 2027.

Více informací o výstavbě naleznete na webových stránkách:      https://palata.cz/aktuality/

 

TERMÍNY PLÁNOVANÝCH AKCÍ

BŘEZEN, DUBEN

Datum			Akce	Čas
po.	2.	března	Jednání OR	13:30	hod.
út.	3.	března	Policejní muzeum Praha	7:45	hod.
st.	4.	března	Tyfloservis	9:00	hod.
čt.	5.	března	Kondiční cvičení	9:30	hod.
čt.	5.	března	Tyfložurnál	11:00	hod.
pá.	6.	března	Konverzace v AJ pokročilí	8:30	hod.
pá.	6.	března	Konverzace v Aj začátečníci	10:30	hod.
pá.	6.	března	Plavecký výcvik	12:30	hod.
út.	10.	března	Trénink paměti	9:30	hod.
út.	10.	března	Novinky z právní poradny	11:30	hod.
st.	11.	března	Putovaly písničky	13:00	hod.
čt.	12.	března	Kondiční cvičení	9:00	hod.
čt.	12.	března	Práce s korálky	10:15	hod.
pá.	13.	března	Konverzace v AJ pokročilí	8:30	hod.
pá.	13.	března	Konverzace v Aj začátečníci	10:30	hod.
pá.	13.	března	Plavecký výcvik	12:30	hod.
pá.	13.	března	Koncert Lions club – The Tap Tap	19:00	hod.
po.	16.	března	Beseda se zdravotníkem	13:00	hod.
út.	17.	března	Letem světem	13:00	hod.
st.	18.	března	Pedig	13:00	hod.
čt.	19.	března	Kondiční cvičení	9:30	hod.
Čt.	19.	března	Tyfložurnál	11:00	hod.
pá.	20.	března	Konverzace v AJ pokročilí	8:30	hod.
pá.	20.	března	Konverzace v Aj začátečníci	10:30	hod.
pá.	20.	března	Plavecký výcvik	12:30	hod.
po.	23.	března	Nácvik bodového písma	10:00	hod.
út.	24.	března	Zdravotní procházka	9:30	hod.
st.	25.	března	Nácvik dovedností Blindshell	10:00	hod.
čt.	26.	března	Velikonoční výroba	9:30	hod.
pá.	27.	března	Konverzace v AJ pokročilí	8:30	hod.
pá.	27.	března	Konverzace v Aj začátečníci	10:30	hod.
pá.	27.	března	Plavecký výcvik	12:30	hod.
po.	30.	března	Turnaj v kartách	10:00	hod.
st.	1.	dubna	Tyfloservis	9:00	hod.
čt.	2.	dubna	Generace v pohybu	9:00	hod.
út.	7.	dubna	Kavárna potmě	10:00	hod.
st.	8.	dubna	Putovaly písničky	13:00	hod.
čt.	9.	dubna	Kondiční cvičení venku	9:30	hod.
čt.	9.	dubna	Benefiční koncert – Gotický sál Husitského muzea	17:00	hod.
pá.	10.	dubna	Konverzace v AJ pokročilí	8:30	hod.
pá.	10.	dubna	Konverzace v Aj začátečníci	10:30	hod.
pá.	10.	dubna	Plavecký výcvik	12:30	hod.
st.	22.	dubna	Pedig	13:00	hod.
čt.	23.	dubna	Oblastní shromáždění	14:00	hod.
út.	28.	dubna	Čarodějnická procházka s posezením	9:00	hod.
st.	29.	dubna	Koncert pro Světlušku	18:00	hod.
čt.	30.	dubna	Jednání Oblastní rady	13:30	hod.

 

Stále Vás moc prosíme o přihlašování a odhlašování se z akcí a dodržování časového harmonogramu jednotlivých pořádaných událostí. Děkujeme.