Bude internet v EU pro nevidomé přístupnější?

Publikováno 14.05.2016 12:52 Volejník Rudolf


Nevidomým, neslyšícím a nedoslýchavým lidem by měl být usnadněn přístup k internetovým stránkám a mobilním aplikacím veřejné správy, soudů, policie, nebo státních nemocnic, univerzit a knihoven. Vyjednavači Evropského parlamentu, Komise a členských států se na tom dohodli minulý týden.

 

Organizace pro nevidomé: „Česká veřejná správa si je vědoma této potřeby i bez unijní směrnice a vychází nevidomým v drtivé většině případů vstříc.“

 

„Je to pro mne velké vítězství. Považuji za ostudu, že je v 21. století řada osob se zrakovým handicapem odříznuta od informací na internetu. Taková praxe patří do digitálního pravěku, kde dnes rozhodně nejsme,“ uvedla česká europoslankyněDita Charanzová (ANO/ALDE), která se jako zpravodajka na přípravě znění nové směrnice také podílela.

Podobně se z dohody těšil i komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger. „Dohoda, které jsme právě dosáhli, zajistí, aby měli všichni stejnou příležitost využívat výhod internetu a mobilních aplikací, účastnit se plnohodnotněji dění ve společnosti a vést nezávislejší život.“

Platit daně nebo žádat o příspěvky online

Nově dohodnuté zlepšení přístupnosti webových stránek vychází ze standardů, podle kterých by mělo být například možné portály veřejné správy prohlížet bez myši. Její používání totiž může být pro řadu zdravotně postižených obtížné.

Kvůli podobným překážkám dnes zůstávají opomíjeny miliony Evropanů, kteří nemají stejné možnosti jako ostatní, a přístup k informacím veřejných institucí jim proto často bývá znemožněn.

„Víc než 167 milionů občanů EU má nějaký handicap (ať už zdravotní nebo třeba věkový), který jim omezuje dostupnost informací či služeb na internetu – počínaje podáním daňového přiznání, přes vyplnění žádosti o příspěvek, zaplacení poplatků až po zápis dítěte do školy,“ vysvětluje česká europoslankyně.

Zpřístupněno tak nově bude například placení daní a poplatků online. Jednotlivé členské státy si však samy budou moci rozhodnout, zda povinnost vztáhnou i na školy a neziskové organizace.

V Česku větší problémy nejsou

Za „užitečný počin“ směrnici považuje také viceprezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) Rudolf Volejník. Zároveň ale dodává, že přístup na internetové stránky veřejných institucí a elektronická komunikace s veřejnou správou pro nevidomé v Česku zásadní problém nepředstavuje.

 

„Zájem nevidomých o využívání moderních technologií a internetu je možná i větší než zájem běžné veřejnosti.“

 

„Česká veřejná správa si je vědoma této potřeby i bez unijní směrnice a vychází nevidomým v drtivé většině případů vstříc, a to nikoli tím, že by pro ně stránky speciálně upravovala, nýbrž tím, že jsou stránky standardně navrhované tak, aby vyhovovaly – pokud je to možné – přiměřeně všem uživatelům,“ vysvětluje.

Jako příklad uvádí formulář žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku, který může náležitě vyškolená nevidomá osoba na internetu vyplnit samostatně, stejně jako kdokoli jiný.

Problém však podle viceprezidenta v některých případech nastává při přístupu na weby škol a univerzit. „Někdy se setkáváme s omezenou přístupností či dokonce s nepřístupností výukových materiálů (například testů či dotazníků) distribuovaných po internetu jak státními, tak soukromými vzdělávacími institucemi.“

Jak ale dodává, k vyřešení problému často stačí se s vzdělávacím zařízením dohodnout, aby výukové materiály upravilo. „Zůstanou stejně graficky lákavé jako před zpřístupněním a přitom je mohou nevidomí plně využívat,“ říká Volejník.

Díky technologiím si přečíst jídelníček

Větší přístupnost digitálního obsahu má smysl především proto, že zrakově a jinak postiženým lidem v životě pomáhají. Nevidomí proto o moderní technologie opravdu stojí.

„Dá se říct, že zájem nevidomých o využívání moderních technologií a internetu je možná i větší než zájem běžné veřejnosti,“ tvrdí Volejník. Před nástupem digitalizace si totiž nevidomí nepřečetl knihu, složenku nebo například ani jídelníček v restauraci. Moderní technologie však zrakově postiženým přináší stále větší možnosti.

„Dnes lze informace ukryté v jedničkách a nulách okamžitě a souběžně zobrazit v běžném písmu na monitoru počítače nebo displeji mobilního zařízení, přehrát umělým hlasem a zobrazit na speciální čtečce s Braillovým slepeckým písmem. Nevidomý člověk jede ráno do práce vlakem, čte si noviny jako cestující, který sedí vedle něho – ten z potištěného papíru a nevidomý ze speciální elektronické čtečky,“ popisuje viceprezident praktické zkušenosti využití moderních zařízení nevidomými.

Další možnosti jim poskytuje i samotná organizace SONS, která provozuje knihovnu digitálních dokumentů, z jejíhož chráněného prostředí si nevidomí stahují a čtou na počítačích a mobilních zařízeních desetitisíce knih a desítky časopisů. „Pojmy jako „Kindle“ nebo „iBooks“ pro nás nejsou španělskou vesnicí,“ dodává Volejník.

Jak to bude dál?

Znění směrnice, která má nevidomým zpřístupnit internetové stránky veřejné správy a dalších subjektů, musí ještě formálně schválit Rada a Parlament. Po jejím zveřejnění v Úředním věštníku budou mít členské státy 21 měsíců na to, aby nová opatření začala fungovat.

Eliška Kubátová