Braillovo písmo v asistivních technologiích

U příležitosti Mezinárodního dne Braillova písma, který si připomínáme 4. ledna k letos 214. výročí narození Louise Braillea, jsme připravili text, ve kterém bychom chtěli shrnout, jaké možnosti pro práci s bodovým písmem nabízejí zrakově postiženým moderní asistivní technologie. Projdeme v něm snad všechny elektronické pomůcky, které jsou pro práci s Braillovým písmem na českém trhu k dispozici, povíme si však také o některých zařízeních, která se vyvíjí v zahraničí a k nám zatím nedorazila. Než ale odpovíme na otázku „jak Braillovo písmo využívat“, řekněme si nejprve „proč jej využívat“.

Proč i v roce 2023 používat Braillovo písmo

S rozvojem hlasových technologií nabývá tato otázka na stále větší důležitosti. Dnešní zrakově postižení jsou vybaveni počítači, mobily i tablety s hlasovými výstupy, které nám předčítají veškerý textový obsah dokumentů či aplikací. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že čtení textu v bodovém písmu není již třeba.

Opak je ale pravdou. Mezi poslechem textu čteného hlasovým výstupem a skutečným čtením textu v bodovém písmu je stále diametrální rozdíl bez ohledu na to, jak je pro nás jedna či druhá možnost snadno dostupná. Při pouhém poslechu ztrácíme kontakt s psanou formou jazyka, který je nezbytný pro prostou gramotnost člověka, tak jak byla chápána před dvěma sty lety za časů Louise Braillea a jak je chápána i v roce 2023. Gramotný člověk má zkrátka nejen rozumět mluvenému jazyku, ale má být samozřejmě schopen napsaný text přečíst nebo naopak správně psát. A to platí pro zrakově postižené stejně jako pro všechny ostatní.

Odhlédněme teď ale od všeobecných proklamací o gramotnosti a podívejme se na čistě praktickou stránku věci. Při pouhém poslechu se v hlavě nezafixuje psaná podoba jazyka a člověk naráží na vážné problémy, kdykoli má cokoli napsat. Texty psané lidmi, kteří jsou zvyklí texty jen poslouchat a nikoli číst většinou vykazují daleko vyšší počty chyb. Přitom dobrý psaný projev je nezbytný při vzdělávání i získávání pracovního uplatnění.

A pojďme k něčemu ještě konkrétnějšímu. Když nám hlasový výstup přečte větu „Oni je asimilovali.“ a „Oni je asi milovali.“ je význam zcela jiný, výslovnost ale stále stejná. Totéž platí např. pro věty „Byli tam psi.“ a „Bili tam psy.“.

Při poslechu textu čteného hlasovým výstupem ale běžně neodhalíme ani zcela zřejmé chyby, např. „Bili tam psi.“ Kromě chybných měkkých a tvrdých i/y a i si však běžně při použití syntetického hlasu nevšimneme třeba chybných mezer u interpunkčních znamének či jinde, nesprávně vložených znaků, jako je Tabulátor, konec řádku a dalších. Výsledkem práce nevidomého, který pracuje výhradně za pomoci hlasového výstupu pak může být psaný projev plný chyb. Ještě horší je situace při práci v cizím jazyce nebo třeba při editaci programového kódu, kde záleží na každém znaménku. Pro jakoukoli přesnou práci s textem lze jistě využít i mnohé možnosti hlasového výstupu u odečítačů obrazovky, nicméně ti, kdo mohou dobře používat braillské displeje budou vždy efektivnější a přesnější.

Braillské displeje

Nejčastější braillskou pomůckou u počítačů, mobilů či tabletů je braillský displej označovaný také jako braillský řádek. Jeho základním účelem je samozřejmě zobrazování textových informací z připojeného zařízení. Klíčový je zde odečítač obrazovky na připojeném počítači nebo mobilu, protože právě ten řídí, jaké informace bude zobrazovat braillský displej, stejně jako co bude říkat hlasová syntéza. Moderní braillské displeje ale kromě prostého zobrazování mají často mnoho dalších funkcí a vlastností. Projděme si, jaké všechny parametry pro jejich uživatele mohou být důležité:

• Šířka displeje: Běžně se pohybuje v rozsahu 12 až 80 znaků. U počítačů jsou nejrozšířenější 40znakové displeje, u mobilů potom přenosné displeje do 20 znaků.
• Naváděcí tlačítka (routing buttons): Nad každým znakem displeje je malé tlačítko, které může sloužit k simulaci kliknutí na daný znak. Lze tak snadno přesunout kurzor na požadovaný znak v dokumentu nebo aktivovat příslušný prvek v aplikaci.
• Tlačítka a další ovládací prvky: Braillské displeje se liší počtem a designem různých ovládacích prvků, kterými můžeme ovládat samotný displej, odečítač obrazovky nebo též simulovat stisky klávesových zkratek na připojeném počítači.
• Braillská klávesnice: Některé displeje obsahují také klávesnici v rozložení klasického Pichtova psacího stroje, přes kterou je možné v Braillově písmu do připojeného zařízení i psát, což může být efektivní způsob zadávání textu zejména u dotykových zařízení.
• Kompatibilita: U braillských displejů je potřeba vzít v potaz, jaké operační systémy a jaké odečítače obrazovky podporují. Existují modely kompatibilní s odečítači pro všechny běžné platformy, jako jsou Windows, iOS, Android, macOS i Linux. Zvlášť méně časté systémy a odečítače nejsou podporovány všemi modely.
• Způsob připojení: Braillské displeje se dnes k zařízením připojují buď prostřednictvím USB, nebo Bluetooth. Některé displeje nabízejí možnost spárování s více počítači či mobily a rychlé přepínání z jednoho zařízení na druhé pomocí klávesové zkratky.
• Napájení: Braillské displeje obsahují vestavěnou baterii a nabíjejí se většinou prostřednictvím USB. Může se lišit jejich výdrž na jedno nabití.
• Autonomní funkce: Zvlášť u displejů vybavených braillskou klávesnicí je časté, že displej lze jako jednoduchý elektronický zápisník používat i samostatně, bez propojení s počítačem či mobilem. Množství a kvalita autonomních funkcí se u různých modelů může velmi lišit, nejčastěji jde o jednoduchý textový editor pro rychlé poznámky a čtečku textů.

Jaké braillské displeje se aktuálně dodávají na českém trhu? Na výběr máme z několika dodavatelů, kteří jsou českými distributory zahraničních výrobců:

• Adaptech je prodejcem braillských displejů značky Humanware. V nabídce mají 20znakové a 40znakové displeje Brailliant BI 20X a 40X s braillskou klávesnicí a též Mantis Q40, což je model výjimečný tím, že obsahuje běžnou QWERTY klávesnici. Všechny tyto displeje obsahují i sadu autonomních funkcí.
• Galop dodává displeje značky Freedom Scientific. Modelová řada Focus Blue 2017 obsahuje 14znakový displej určený k mobilním zařízením, 40znakový pro běžnou práci na počítači a 80znakový pro profesionální využití. Displeje Focus Blue jsou vybaveny braillskou klávesnicí a umožňují využívání sady autonomních funkcí.
• Spektra nabízí uživatelům počítačů 40znakové displeje ALVA BC640 Comfort a uživatelům mobilů BraillePen 14 se 14 znaky. I zde mají obě zařízení i autonomní funkce a jsou vybavena braillskou klávesnicí.
• Symbio Access Devices nabízí displeje francouzského výrobce Eurobraille. V modelové řadě Esys najdeme zařízení o šířce od 12 do 80 znaků. Kromě standardní 40znakové varianty jsou k dispozici i méně tradiční velikosti 24 a 64 znaků. Všechny modely kromě levnějšího 40znakového Esys Light mají braillskou klávesnici a autonomní funkce. Novou produktovou řadou je B.note, který byl vylepšen po hardwarové i softwarové stránce. B.note existuje ve třech verzích v závislosti na přítomnosti autonomních funkcí a braillské klávesnice.

Piezoelektrická technologie a její alternativy

Bez výjimky všechny výše uvedené displeje používají k zobrazování jednotlivých bodů v braillských znacích piezoelektrické komponenty, které jsou za desítky let existence braillských displejů jedinou dlouhodobě osvědčenou technologií. Piezoelektrické prvky jsou ale stále výrobně náročné a představují zásadní položku ovlivňující ceny braillských displejů, která se u 40znakových zařízení pohybuje přibližně v rozmezí 80 až 100 tisíc Kč. Není tedy divu, že se mnohé firmy snaží najít levnější alternativy. V poslední době těchto pokusů ve světě přibývá, jak uživatelsky komfortní a spolehlivá tato řešení budou, ukáže ale až čas. Z výrobců alternativních technologií pro hmatové displeje uveďme následující:

• Dot Inc. je korejská společnost, jejíž braillské hodinky Dot Watch se u nás prodávaly jako první hmatové zařízení postavené na alternativní zobrazovací technologii. Nevýhodou zvoleného řešení je, že v okamžiku překreslování bodů nesmí na displeji ležet prst, jinak body dostatečně nevystoupí. Dnes už Dot Watch v Česku v prodeji nejsou, ale korejský výrobce na své technologii staví i další produkty pro haptické zobrazování.
• Orbit Research je americký výrobce čtečky Orbit Reader 20, která je v současnosti díky firmě Galop jediným zástupcem těchto alternativních technologií na českém trhu. Orbit Reader může velmi dobře sloužit jako autonomní 20znaková braillská čtečka. Lze jej použít také jako braillský displej, i když použitá technologie zobrazování bodů je podstatně pomalejší, což se právě v terminálovém režimu znatelně projeví.
• Bristol Braille Technology je již dle názvu britská firma, jejíž vlajkovou lodí je zobrazovač Canute, který není jednořádkovým displejem, ale rovnou devítiřádková čtečka, kde každý řádek obsahuje 40 znaků.

Plošné hmatové displeje

Alternativy k piezoelektrickým prvkům mohou mít sice různé nevýhody, jako je pomalejší zobrazování nebo vyšší hlučnost při překreslování, ale jejich mnohdy výrazně nižší cena umožňuje produkci víceřádkových či plošných hmatových zobrazovačů za dostupnou cenu.

Jejich zástupcem je kromě již zmíněného Canute třeba korejský Dot Pad nebo Graphiti od Orbit Research. Zatímco u jednořádkových displejů už máme zavedené způsoby užívání a ovládání, u plošných hmatových displejů jsme spíše ve fázi hledání technologických možností a jejich vhodného využití. Některé plošné displeje umožňují zobrazovat hmatný reliéf složený z jednotlivých bodů v různých výškách, jiné uvádějí možnost dotykového „kreslení“ na displeji. U Canute nyní probíhá projekt Braille Arcade, jehož cílem je vyvinout zajímavé hmatové hry, zkouší se vhodnost víceřádkového zobrazení pro pohodlné čtení braillského notopisu atd. Že je oblast rozvoje plošných hmatových displejů aktuálním trendem, je zřejmé i z toho, že mezi novinkami v iOS 16 je právě i podpora těchto zařízení přímo na úrovni systému. Jak konkrétně se ale možnosti a způsoby využití této relativně nové kategorie pomůcek vyvine, je otázkou pro nadcházející roky.

Braillský tisk

K elektronickým braillským pomůckám neodmyslitelně patří i braillské tiskárny. Ty dříve sloužily k prostému tisku elektronických dokumentů v Braillově písmu a pro svou cenu byly spíše využívány organizacemi než jednotlivci. Ale i zde můžeme vidět trendy, které situaci mění.

Prvním trendem je zjemňování rozlišení tisku. Dnešní tiskárny jsou tedy často kromě tisku relativně velkých braillských bodů uzpůsobeny i pro tisk jemnějšího reliéfu využitelného pro pořizování hmatové grafiky.

Dalším vylepšením některých modelů je možnost tzv. soutisku, tedy souběžného tisku v Braillově písmu a černotisku. S takovým dokumentem potom mohou společně pracovat nevidomí i vidící čtenáři.

A konečně přišel i trend rozšiřování nabídky o pomalejší, jednodušší, ale cenově dostupnější tiskárny. EmBraille s cenou 49 000 Kč je tak již pomůckou, jejíž pořízení může dávat smysl i pro domácí použití.

V Česku se na trhu aktuálně setkáme s nabídkou dvou zahraničních výrobců. Tiskárny značky Index Everest distribuuje Spektra a tiskárny ViewPlus firmy Symbio Access Devices a Adaptech.

Před samotným tiskem textu v Braillově písmu či hmatové grafiky je však třeba nejprve náležitě upravit zdrojový dokument. Zejména u složitějších textů, a ještě mnohem více u hmatové grafiky je tato příprava nejnáročnější část celého procesu. K tomu samozřejmě potřebujeme vhodné softwarové nástroje. Jejich přehled lze nalézt např. na webu firmy Spektra.

Závěrem

Ve výčtu elektronických pomůcek těžících z Braillova písma, jehož význam si vždy 4. ledna připomínáme, by se dalo pokračovat dál a dál. Nezmínili jsme např. speciální braillské klávesnice, braillský vstup na dotykovém displeji, software emulující braillskou klávesnici na běžné QWERTY klávesnici, programy pro skenování a rozpoznávání tištěného Braillova písma a další. Je tedy zřejmé, že i v době hlasově orientovaných pomůcek máme stále mnoho nástrojů pro využívání Braillova písma. A protože je Braillovo písmo v mnoha ohledech nenahraditelné, je na nás, abychom těmto nástrojům věnovali náležitou pozornost a využívali je v maximální možné míře.

Užitečné odkazy

• Portál Pélion: Braillské displeje

Autor: Jan Šnyrych