Adventní Ostrava

Už před odjezdem jsme museli zrušit komentovanou prohlídku světa techniky pro malou účast našeho jednodenního zájezdu. Ale to jsme ještě netušili, že v ten den bude v Ostravě sněhová kalamita. Ještě že tu bydlí naše členka, která nám dělala průvodce a my nemuseli bloudit.
A tak jsme poznali v reálu, jaký nepřítel je pro zrakově postiženého čerstvě napadaný sníh. Nebylo zo v tom že nebyly odmeteny chodníky, že každým dalším krokem se nám stávaly nohy těžší a těžší, ale bylo to o tom, že díky neustálému přívalu snihu jsme ztráceli vodící linii, v husté mlze jsme ztráceli orientaci a vše pro nás bylo daleko složitější a namáhavější a více než kdy jindy jsme museli spoléhat na naše průvodce.
Ve finále, stánky byly zavřené, Vídeňské kolo se netočilo, punč se nedal pít, holt prodávající nepočítali že jejich zákaznici budou z vinařského kraje. Trochu jsme se ohřáli v galerii a spěchali domů. Že nám byla zina, že vlak měl na zpáteční cestě sekeru se zmiňovat nebudem. Ale jedno pozitivum přece jenom bylo - svezli jsme s v páter-nosteru!  A pro zrakově postiženého je to ale výzva!