2. ETAPA – část 2.: JIHOZÁPADEM NĚMECKA

Heinrich Böll je autorem povídek, románů i rozhlasových her. Jeho dílo, jež je v našich knihovnách hojně zastoupeno, velmi kriticky popisuje tehdejší Německo – účtuje s válkou, militarismem, mentalitou hospodářského zázraku, klerikalismem, pokrytectvím, pokřivenými vztahy mezi lidmi.

Když někdy zaslechnete slovo „eifel“, nejspíš si ho spojíte se jménem tvůrce věže, která je od roku 1889 dominantou Paříže. Milovníci literatury o přírodě však navíc vědí, že ve vrchovině Eifel, rozkládající se mezi Rýnem a belgickými Ardenami, působí renomovaný lesník Peter Wohlleben (*1964). Několik jeho knih o lese a vůbec o přírodě máme v KTN.

Při procházce zimní krajinou v přívalech sněhu jsme zamířili do Mohuče (německy Mainz), hlavního města německé spolkové země Porýní-Falc. Středem města prochází přesně padesátý stupeň severní šířky; a také jsme se opět dostali k soutoku Mohanu s Rýnem.

Mohučský arcibiskup býval spolu s českým králem jedním ze sedmi kurfiřtů – volitelů císaře Svaté říše římské, jak stanovila Zlatá bula Karla IV. v roce 1356 (tedy právě před 670 lety). Teprve po zániku Svaté říše římské v roce 1806 (tedy před 220 lety) ztratily kurfiřtské tituly své opodstatnění.

Nás ovšem tentokrát více zajímá, že v Mohuči se narodil i zemřel Johannes Gutenberg (1400–1468), evropský vynálezce technologie mechanického knihtisku pomocí jednotlivě sestavovaných liter. [Číňané by proti jeho celosvětovému prvenství ohledně knihtisku mohli úspěšně protestovat.]

Osudy vynálezce knihtisku přibližuje románový životopis, který napsal Fridrich Feld a nazval „Mistr z Mohuče“. Vypráví o Gutenbergově desetiletém pobytu ve Štrasburku, kde vyučený zlatník a brusič drahokamů začíná s pokusy rychlého a laciného tisku knih z odlévaných kovových matric. Jeho práce i v rodné Mohuči, kam se uchýlil po zkáze své štrasburské dílny, je provázena nepochopením a finančními těžkostmi, které ho neopouštějí téměř až do konce života.

V KTN najdeme knihu v podání Romana Hemaly:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/19625

Etapu jsme zakončili na jihu, ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.

Její metropole Stuttgart byla rodištěm básníka a spisovatele Wilhelma Haufa (1802–1827). [Všimněte si, že žil jen krátce, stejně jako v té době náš Karel Hynek Mácha.]

Hauf byl autorem fantastických povídek a pohádek. K nejznámějším patří „Kalif čápem“, „Malý Muk“ a „Hospoda ve Spesartu“. (Ta byla i předlohou pro stejnojmenný německý hudební film z roku 1958 – je dostupný na YouTube.) Knihu Haufových pohádek najdeme v KTN:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/author/2041/28412

33 km západně od Stuttgartu leží město Calw, kde se r. 1877 narodil Hermann Hesse, německo-švýcarský prozaik, básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1946. Většina jeho děl se zabývá hledáním autenticity, sebepoznání a spirituality člověka, propojením ducha a přírody. Jedna z jeho nejpopulárnějších knih s názvem Siddhártha (v sanskrtu "ten, jenž nakonec dosáhl svého cíle") pojednává o duchovní cestě mladého muže ve starověké Indii v době Buddhově. Knihu najdeme v KTN i KDD, do KDD můžeme sáhnout i po 10 svazcích autorových Sebraných spisů

#virtualnipochody

#Sknizkouzaobojkem