Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 11/2017

Úvod článku přinese odpověď na dotaz, který by mohl zajímat zejména aktivní hudebníky, v druhé části budeme informovat o změnách zákona o zaměstnanosti. Toto téma se však ukázalo jako poněkud rozsáhlejší, proto si jeho dokončení necháme až na závěr letošního kalendářního roku.

Hraní na klavír a sousedé

Dotaz: „Jsem nevidomý učitel hudby a bydlím v panelovém domě. Mám doma pianino, na které občas cvičím. Nedávno mě zastavil soused s tím, že mu moje hraní vadí, co s tím hodlám dělat. Rád bych tedy věděl, jaká platí pro hraní v domě pravidla.“

Na úvod odpovědi na tento dotaz bych chtěl nejdříve zdůraznit, že za nejdůležitější považuji snahu o rozumnou domluvu a toleranci. Ale i z vlastní zkušenosti dobře vím, že o domluvu se vždycky musí snažit nejméně dvě strany a tato podmínka zkrátka občas nebývá splněna, a v takovém případě nezbývá, než se poohlédnout po tom, jaká pravidla stanoví právní předpisy.

Nejdříve uveďme obecnou úpravu v občanském zákoníku, která se týká vlastníků sousedních pozemků a dalších nemovitostí. Jde o ustanovení § 1013 odst. 1 platného občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.):

„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.“

Z textu normy plyne, že se toto omezení vlastnického práva týká jen vlastníků, takže by si člověk mohl říci, že pokud bydlí v bytě jako nájemce, pak se ho takovéto omezení netýká. Ale ve skutečnosti je to tak, že toto omezení platí pro pronajímatele, vůči kterému by mohl soused stížnost uplatnit a pronajímatel by se pak snažil zase umravnit svého nájemce prostřednictvím ustanovení nájemní smlouvy a její zákonné úpravy.

V případě učitele hudby hrajícího na klavír půjde tedy o imisi hlukovou, která je zakázána tehdy, jde-li o míru nepřiměřenou místním poměrům, navíc musí souseda podstatně omezovat v obvyklém užívání „pozemku“, resp. bytu.

Je tedy nabíledni, že pokud kdokoliv bude ve svém bytě hrát na klavír za bílého dne, určitě tím nebude splňovat žádnou ze stanovených podmínek, tedy nepůjde ani o míru nepřiměřenou místním poměrům, natož aby se jednalo o podstatné omezení užívání sousedního bytu.

O něco jiného by se jednalo tehdy, pokud by náš učitel s oblibou cvičil byť i Malou noční hudbu v noci. Zde už by se o splnění výše uvedených podmínek jednat mohlo, dokonce by mohlo jít i o přestupek. Konkrétně o přestupek proti veřejnému pořádku dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. zákona o některých přestupcích (z. č. 251/2016 Sb.)

„Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

d) poruší noční klid,“

V témž ustanovení v odst. 6 najdeme přesné vymezení toho, co se nočním klidem přesně rozumí:

„Dobou nočního klidu se rozumí doba od dvacáté druhé do šesté hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována.“

Obec tedy nemůže noční klid prodloužit, jen zkrátit.

Jako sankce při spáchání tohoto přestupku je stanovena pokuta až do výše 10 000 Kč.

Lze tedy s jistotou říci, že hraje-li někdo na klavír od šesté hodiny ranní až do desáté hodiny večerní, nedopouští se prohřešku proti právním předpisům?

V této souvislosti ocituji ustanovení § 1176 občanského zákoníku, které tentokrát dopadá přímo na vlastníky bytových jednotek:

„Vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.“

Takováto pravidla, která mohou omezit počínání uživatele bytové jednotky, bývají obsažena např. ve stanovách společenství, mohou být třeba jejich přílohou s názvem „domovní řád“. Lze si představit, že se vlastníci bytových jednotek v některém domě dohodnou, že hru na klavír považují za natolik omezující činnost pro sousedy, že ji ve stanovách omezí, ač jsem se v praxi s takovým dokumentem nesetkal.

Pro příklad možných omezení ocituji domovní řád jednoho nejmenovaného společenství vlastníků jednotek:

„Hlučné činnosti v jednotce i jinde v domě lze provádět jen v nezbytně nutném rozsahu, a to pouze v pracovních dnech mezi 8:00 h a 18:00 h. Od 22:00 h každého dne do 6:00 h následujícího dne je v domě noční klid. V době nočního klidu nikdo v domě nevyluzuje nepřiměřený hluk, například hlučnými akcemi, hudebními a jinými nástroji, zpěvem, vysavači, mixéry, pračkami, myčkami apod. ani takový hluk netrpí, a rozhlasové přijímače, televizory a obdobné přístroje se v době nočního klidu přiměřeně ztlumí; o sobotách, nedělích a svátcích to vše platí přiměřeně.“

Jsem přesvědčen, že ani dle tohoto domovního řádu by nemohlo být hraní na klavír vnímáno jako nepřiměřené rušení, pokud by nezasahovalo do doby nočního klidu.

Závěrem tedy doporučuji tazateli, aby se pokusil se sousedem rozumně domluvit, nicméně pokud dodržuje nehraní v době nočního klidu a pokud domovní řád konkrétního domu neobsahuje nějaké restriktivní jednoznačné zákazy, domnívám se, že si své počínání v případě eventuálních sousedových právních kroků dokáže obhájit.

Změna zákona o zaměstnanosti – první část

Od 1. ledna nabudou účinnosti změny, které přinesla novela provedená zákonem 327/2017 Sb. Tato novela procházela poměrně složitým legislativním procesem, zasáhly do ní obě komory parlamentu, pojďme si ve velmi hrubých rysech popsat to nejzásadnější, co zaměstnance se zdravotním postižením a jejich zaměstnavatele v příštím roce čeká.

Volný trh práce

Ustanovení § 75, které upravuje „Zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením“ (dále OZP) neobsahuje v zásadě nic nového. Z nadpisu zmizelo slovo „chráněné“, nicméně pracovní místo pro OZP bude i nadále vznikat na základě dohody s úřadem práce, musí být obsazeno osobou se zdravotním postižením tři roky, maximální výše příspěvku zůstává i nadále stejná, jedná se o osmi a dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství podle toho, zda jde o osoby se zdravotním postižením nebo o osoby s těžším zdravotním postižením, kterými jsou poživatelé důchodu pro invaliditu III. stupně. Maxima jsou vyšší, zřizuje-li zaměstnavatel více než deset takových míst.

Průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2016, tedy ta, která se užívá pro výpočty v letošním roce, činila 27 000 Kč.

Úřad práce může dohodu o zřízení pracovního místa pro OZP uzavřít i s osobou, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Příspěvek podle ustanovení § 76 je nyní nadepsán:

Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Jeho parametry zůstávají prakticky totožné, maximální výše činí 48 000 Kč ročně.

Chráněný trh práce

Za významnější lze označit změnu spočívající v tom, že zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců, mají možnost uzavřít s Úřadem práce dohodu, na jejímž základě se stanou tzv. uznanými zaměstnavateli na chráněném trhu práce.

Takto uznaní zaměstnavatelé pak již nebudou muset uzavírat dohodu na každé nově zřízené pracovní místo, ale budou muset pochopitelně dodržovat v dohodě stanovené povinnosti a některé zákonné parametry.

Mezi podmínky, které musel zaměstnavatel v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele splnit, patří:

1. vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou,
2. zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm,
3. neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy,
4. mu nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce.

Zřízení chráněného pracovního trhu by mělo pro zaměstnavatele znamenat, kéž by v praxi znamenalo, snížení administrativy související se zaměstnáváním OZP při zachování alespoň dosavadního stupně kontroly efektivity a smysluplnosti takového zaměstnávání.

V případě úspěšné žádosti zaměstnavatele by měla být dohoda uzavřena na tři roky, pokud by zaměstnavatel požádal opakovaně, pak již na dobu neurčitou.

Na závěr této části dodejme, že dosavadní zaměstnavatelé, kteří v současné době čerpají příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tedy ti, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců, budou do konce června 2018 považováni za zaměstnavatele, s nimiž byla uzavřena dohoda o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Popis příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a tzv. náhradní plnění si necháme na příští pokračování této rubriky.

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc