Rubriky


10/2018 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze

Publikováno 14.09.2018 08:56 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 10/2018

Pro říjnovou rubriku jsme zvolili dva okruhy témat:

  • veřejné zdravotní pojištění, konkrétněji regulační poplatek, limity doplatků na léčiva a platnost receptů a poukazů a
  • právní prostředky k řešení konfliktů v bytových domech

Veřejné zdravotní pojištění

Je tomu již poměrně dávno, kdy jsme v naší rubrice informovali o regulačním poplatku a limitu doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, po jehož překročení jsou další doplatky pojištěncům ze zdravotního pojištění vraceny zpět. Od té doby došlo v zákoně o veřejném zdravotním pojištění (z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů), k několika (a můžeme říci, že z hlediska pojištěnců) pozitivním změnám. Proto si níže můžete přečíst, jaká je aktuální úprava těchto nástrojů.

Poplatek za pohotovostní lékařskou službu

Jistě si všichni vzpomenete, že v době ne příliš dávné existovaly regulační poplatky, které měly teoreticky sloužit jako nástroj odstrašující od zneužívání zdravotních služeb, v praxi sloužily spíše k přesunu dalších finančních prostředků do zdravotnictví, což bylo mnohými (zejména levicovými) politickými stranami soustavně kritizováno. V současné době zůstal v platnosti jediný regulační poplatek, a to za využití pohotovostní lékařské služby včetně pohotovosti zubní. Tento poplatek činí 90 Kč. Od poplatku jsou osvobozeny děti v dětských domovech nebo v jiných zařízeních ústavní péče, děti v péči pěstounů či poručníků. Dále pojištěnci v hmotné nouzi, kteří se prokáží potvrzením o pobírání dávky v hmotné nouzi ne starším třiceti dnů, pojištěnci v pobytových sociálních službách, kterým nezbývá po uhrazení poplatků za stravu a pobyt v těchto zařízeních více než 800 Kč; i tito pojištěnci musí doložit potvrzení ne starší třiceti dnů, vydá jim je poskytovatel sociálních služeb. Poplatek také neplatí ten, u něhož lékař pohotovostní služby shledá, že jeho zdravotní stav vyžaduje hospitalizaci.

Poskytovatel pohotovostní služby je povinen regulační poplatek vybírat, na žádost pojištěnce či jeho zákonného zástupce je povinen o jeho vybrání poskytnout doklad a poplatek využít na provoz či modernizaci zdravotnického zařízení.

Limity doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely

Pravidla pro vracení těchto doplatků upravuje § 16b zákona. Nejdříve se podívejme na to, co se do částky doplatku započítává.

Musí jít o lékařem předepsaná léčiva či potraviny pro zvláštní lékařské účely, částečně hrazené ze zdravotního pojištění. Rozhodně se tedy nejedná o léčiva, která si pacient hradí zcela sám, např. antikoncepci nebo léky na spaní.

Od 1. ledna 2018 se snížily limity, po jejichž překročení pojišťovny pacientům zaplacenou částku vracejí.

Výše limitů

Limit se počítá za kalendářní rok a činí:

  1. 5000 Kč u všech dále nevyjmenovaných pojištěnců,
  2. 1000 Kč u dětí do 18 let a osob od věku 65 do 69 let a
  3. 500 Kč u osob od 70 let věku.Ale pozor - započitatelným doplatkem není celá částka, kterou pojištěnec v lékárně zaplatí. Bez ohledu na to, kolik zaplatíte, se do celkového limitu započítá jen částka odpovídající nejlevnějšímu léčivu či potravině pro zvláštní lékařské účely se stejnou účinnou látkou, stejnou cestou podání a v předepsaném množství, leč vypočteném dle nejlevnější varianty za množstevní jednotku. Platí však, že nejlevnější léčivo či potravina, podle níž se bude doplatek započítávat, musí být v aktuální dobu, kdy je lék vyzvedáván, dostupná na trhu.Pro ilustraci si uveďme příklad:Voltaren existuje i v lékové formě očních kapek, ale u nich se doplatek nebude porovnávat s tabletami, nýbrž s jinými očními kapkami obsahujícími diclofenac, neboť jde o (slovy zákona) jinou cestu podání.Na účtenkách vydávaných lékárnami proto mezi jinými položkami obvykle také naleznete údaj o výši doplatku započitatelného do limitu pro jeho vrácení. Pokud by účtenka takovou položku neobsahovala, máte právo o tento údaj lékárnu požádat. Mnohem důležitější však je, že lékárny mají (i bez Vaší žádosti) povinnost Vaší zdravotní pojišťovně výši započitatelného doplatku, který jste u nich zaplatili, sdělovat, a pojišťovny Vám pak do šedesáti dnů po uplynulém kalendářním čtvrtletí, kdy jste výše popsaný limit překročili, musí peníze vrátit. Pokud by váš přeplatek nečinil více než 50 Kč, vrátí vám jej pojišťovna nejpozději do šedesáti dnů po uplynutí kalendářního roku, tedy zhruba do začátku března roku následujícího. O vracení nadlimitních přeplatků není nutno pojišťovnu žádat.
  4. U pojištěnců mladších 65 let se navíc do doplatku nezapočítávají léčiva určená k doplňkové či podpůrné léčbě, která jsou uvedena ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 385/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  5. lékař svému pacientovi předepíše Voltaren 50 mg, v tabletách. Jde o lék proti bolesti a zánětu, jehož účinnou látkou je diclofenac. Celková cena léku je 130 Kč za jedno balení, pojišťovna hradí 24 Kč, 106 Kč je tedy částka, kterou zaplatí pacient. Protože však účinná látka diclofenac je ve stejné lékové formě, tedy v tabletách, obsažena též v léku Diclofenac AL 50mg, který stojí 24 Kč (pojišťovna ho uhradí celý a pacient nedoplácí nic), započitatelný doplatek u Voltarenu je tedy 0 Kč, protože existuje léčivo se stejnou účinnou látkou ve stejné dávce s nulovým doplatkem. Pokud by nejlevnějším léčivem na trhu se shodnou cestou podání obsahujícím jako účinnou látku diclofenac byl lék, na který by pacient musel doplácet např. 20 Kč, pak by se do doplatku za Voltaren započítala právě tato částka.
  6. Přepočet podle nejlevnějšího léčiva neplatí tehdy, pokud lékař výslovně na receptu uvede, že léčivo či potravinu není možné zaměnit, pak se bude započítávat skutečně zaplacený doplatek.
  7. Pro určení výše limitu se vždy počítá ten kalendářní rok, v němž pojištěnec dosáhne uvedeného věku.

Platnost receptu a poukazu na zdravotní prostředek

V souvislosti s nákupy v lékárnách považuji za užitečné zrekapitulovat, jak je to s platností receptů na léčiva a poukazů na zdravotnické prostředky, celých či z části hrazených ze zdravotního pojištění.

  • Nejkratší platnost má recept z pohotovostní lékařské služby, je třeba jej vyzvednout nejpozději do konce dne následujícího po jeho předepsání.
  • O něco déle platí recept na antibiotika – tj. 5 kalendářních dní.
  • Většina ostatních receptů je platná 14 kalendářních dnů.
  • Výjimku tvoří recepty pro opakované vyzvedávání léčiv, jejich platnost je 6 měsíců (neurčí-li lékař jinak, maximum onoho jinak činí jeden rok).
  • Jestliže přijdete do lékárny s platným lékařským předpisem, a v lékárně nemají k dispozici předepsaný počet balení, nebo jestliže jsou na receptu předepsány dva druhy léčivých přípravků, z nichž některý není k dispozici a ani nemůže být urychleně obstarán, vystaví lékárník na chybějící léčivý přípravek výpis z receptu. Na výpis se vztahuje stejné ustanovení o době platnosti, tedy od vystavení výpisu vám prakticky běží nová lhůta.
  • Poukazy na zdravotnické prostředky (tedy např. na některé optické pomůcky a na bílé hole) platí 90 dnů od jejich vystavení.

Řešení konfliktů v bytových domech

Říká se, že nejlepší soused je ten, kterého vůbec neznáme. V poslední době se nám sešlo několik dotazů na vztahy v bytových domech, kde chování sousedů už přesáhlo únosnou hranici. V takových případech se zpravidla volá policie, která v naprosté většině případů věc postoupí obci k projednání v přestupkovém řízení, protože jednání souseda nedosáhlo intenzity trestného činu.

Další možností, kudy se obrana proti obtížným sousedům může ubírat, je cesta občanskoprávní.

Postup v nájemních bytech

Jestliže se jedná o dům s nájemními byty, je třeba adresovat stížnost majiteli domu, ať je to obec, právnická nebo fyzická osoba. Občanský zákoník ukládá pronajímateli udržovat v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů (§ 2256 odst. 1) a udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání (§ 2257 odst. 1). Je na majiteli, jak bude vůči problematickému nájemci postupovat. Může mu dát i výpověď pro hrubé porušování povinností nájemce. Pokud obtěžující chování souseda trvá i nadále, platí § 2212 odst. 3 občanského zákoníku: „Bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.“

Družstevní byty

Shora uvedené se dá vztáhnout i na byty družstevní (jejichž majitelem je bytové družstvo) s tím rozdílem, že jste-li členem družstva, můžete situaci řešit na členské schůzi družstva a družstvo má možnost v krajním případě po předchozí výstraze problematického člena z družstva vyloučit. Kroky družstva neupravuje občanský zákoník, ale zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech, zkráceně zákon o obchodních korporacích.

Bytové spoluvlastnictví

U bytového spoluvlastnictví, tedy když je dům rozdělen na bytové jednotky jednotlivých vlastníků, občanský zákoník pamatuje na tyto situace ustanovením § 1012 věta druhá, podle kterého „vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.“ Dále podle § 1175 odst. 1 „vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.“

Ustanovení občanského zákoníku jsou pravidla obecně závazná. Dále jsou pravidla chování v konkrétním domě podrobněji upravena ve stanovách společenství vlastníků jednotek (SVJ), případně ještě i v domovním řádu, pokud byl vydán. Všechna tato pravidla je vlastník jednotky povinen znát, což mu ukládá § 1176 občanského zákoníku: „Vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.“

Obranu proti škodlivému jednání vlastníka bytové jednotky, členů jeho domácnosti nebo nájemců takové jednotky může uplatnit buď SVJ nebo dotčený vlastník jednotky (či více dotčených vlastníků) samostatně.

Předně je třeba kontaktovat druhého vlastníka s výzvou s popisem škodlivého jednání a s upozorněním na jeho povinnosti a na následky jejich neplnění. Je-li výzva bezvýsledná, nastupuje poslední možnost - § 1184 občanského zákoníku, podle kterého „Na návrh osoby odpovědné za správu domu nebo dotčeného vlastníka jednotky může soud nařídit prodej jednotky toho vlastníka, který porušuje povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím soudu způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím práva ostatních vlastníků jednotek.“

Bohužel, prodej jednotky podle § 1184 může soud nařídit až poté, co vlastník, jeho rodina nebo jeho nájemci nerespektují předchozí vykonatelné rozhodnutí soudu. Napřed je tedy nutné získat pravomocný rozsudek, kterým soud uloží vlastníkovi a všem osobám, které se v bytě zdržují, povinnost zdržet se zasahování do sousedských práv ostatních. Teprve jestliže tento rozsudek není plněn, je možné se znovu obrátit na soud s návrhem na prodej jednotky.

 

Luboš Zajíc a Václava Baudišová        

 

 

 


Podpora

Technické informace

762320 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.