Informace ze Sociálně-právní poradny 8/2023

Vzhledem k četnosti dotazů na zvláštní pomůcky nabízíme shrnutí všeho podstatného k této stále aktuální problematice. Potom se na chvíli „zastavíme“ u zástavního práva.

Příspěvek na zvláštní pomůcku

Zvláštní nebo také kompenzační pomůcka umožňuje člověku sebeobsluhu nebo ji využívá k pracovnímu uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, ke vzdělávání anebo ke styku s okolím.

U zrakového postižení zákon č. 329/2011 Sb. o dávkách pro osoby se zdravotním postižením počítá se čtyřmi kategoriemi postižení:

1. úplná nevidomost obou očí: ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí
2. praktická nevidomost obou očí: zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 1/60 (0,02) – světlocit s jistou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 – 10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové ostrosti
3. silná slabozrakost obou očí: zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02)
4. ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na

druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace.

Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek je ve vyhlášce č. 388/2011 Sb.

Lidé ze všech výše uvedených skupin mohou žádat o tyto pomůcky:

1. kalkulátor s hlasovým výstupem,
2. digitální zápisník pro zrakově postižené s hlasovým výstupem nebo braillským displejem,
3. speciální programové vybavení pro zrakově postižené,
4. elektronická orientační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o akustické orientační majáky, vysílačky pro ovládání akustických orientačních majáků, pomůcky na zachytávání vysokých překážek,
5. multifunkční elektronická komunikační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o stolní nebo mobilní telefony se zvětšenou a kontrastní klávesnicí, ozvučené mobilní telefony nebo tablety se speciálními funkcemi či příslušenstvím pro zrakově postižené,
6. měřicí přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem.

Lidé s úplnou nebo praktickou nevidomostí obou očí mohou kromě toho žádat o tyto pomůcky:

1. vodicí pes,
2. psací stroj pro nevidomé,
3. popisovací kleště pro nevidomé,
4. indikátor barev pro nevidomé,
5. braillský displej pro nevidomé,
6. f) tiskárnu reliéfních znaků pro nevidomé,
7. hlasové popisovače pro nevidomé a hluchoslepé,
8. digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem.

 Lidé s úplnou nevidomostí obou očí, praktickou nevidomostí obou očí a silnou slabozrakostí obou očí mohou kromě toho žádat o tyto pomůcky:

1. diktafon,
2. kamera s hlasovým výstupem.

A konečně lidé s praktickou nevidomostí, silnou slabozrakostí a ztrátou jednoho oka se závažnější poruchou funkcí druhého oka mohou kromě toho žádat o tyto pomůcky:

1. kamerová zvětšovací lupa,
2. digitální zvětšovací lupa.

Pokud jsou splněny výše uvedené předpoklady, je pro vznik nároku na příspěvek ještě důležité, aby se jednalo o tzv. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, což znamená, že daný zdravotní stav trvá déle než jeden rok nebo dle předpokladů lékařské vědy bude trvat déle než jeden rok. Dále musí být žadatel starší jednoho roku, u vodicího psa starší patnácti let. O pomůcku stejného druhu lze žádat jednou za pět let, v určitých případech je to však možné i dříve. Například pokud dojde ke zhoršení zdravotního stavu a stávající pomůcka již nevyhovuje.

Výše příspěvku a snížení spoluúčasti

U příspěvku na zvláštní pomůcku je zásadní, zda je cena požadované pomůcky vyšší nebo nižší než 10 000 Kč. Cenou se rozumí pořizovací cena pomůcky.

Jestliže je cena nižší než 10 000 Kč, žádost bude úspěšná, jen pokud je příjem žadatele a osob s ním společně posuzovaných nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu. Co to v praxi znamená? Sečtou se všechny čisté příjmy domácnosti, přičemž z dávek určených pro osoby se zdravotním postižením se za příjem nepovažuje příspěvek na mobilitu a příspěvek na péči, invalidní důchod se započítává. Výsledné číslo se porovná s hodnotou osminásobku životního minima. Aktuální hodnota životního minima jednotlivce, tedy pokud někdo žije v domácnosti sám, je 4860 Kč měsíčně. Pokud s žadatelem v domácnosti žijí další osoby, výše životního minima je odlišná. Pro první dospělou osobu je aktuální výše 4470 Kč, pro každou další dospělou osobu je ve výši 4040 Kč. Pro děti je výše životního minima následující: dítě do 6 let 2480 Kč, dítě od 6 do 15 let 3050 Kč a pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 3490 Kč. Jednotlivé výše životního minima pro členy domácnosti se sečtou a vynásobí osmi. Výsledek, který tímto způsobem získáme, porovnáme s hodnotou součtu příjmů, a pokud jsou příjmy nižší než osminásobek životního minima, lze žádat o příspěvek i u těch pomůcek, jejichž pořizovací cena je nižší než 10 000 Kč. Spoluúčast žadatele je vždy 1000 Kč.

Příklad: Petrovi je 14 let a je prakticky nevidomý u obou očí. Potřebuje si pořídit speciální přenosnou kamerovou lupu, jejíž pořizovací cena je 9 500 Kč. Nemá žádné příjmy, pobírá pouze příspěvek na péči ve výši 6 600 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč. V domácnosti žije s matkou, otcem a sourozencem ve věku 5 let. Čistý příjem matky je 26 000 Kč měsíčně a čistý příjem otce je 35 000 Kč měsíčně. Příjem rodiny je tedy 61 000 Kč (26 000 + 35 000). Životní minimum rodiny 14 040 Kč (4470 + 4040 + 2480 + 3050). Osminásobek životního minima je 112 320 (8 x 14 040). Měsíční příjmy rodiny jsou nižší, než je osminásobek životního minima (61 000 < 112 320). V případě, že Petr splní všechny další zákonné předpoklady, bude mu přiznán příspěvek 8500 Kč se spoluúčastí 1000 Kč.

Výši životního minima můžete zjistit v kalkulačce pod následujícím odkazem, přičemž výsledek je potřeba pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku vynásobit 8x:

https://www.mpsv.cz/kalkulacka-pro-vypocet-zivotniho-minima

Zákon vstřícně počítá i se situací, kdy je příjem vyšší než je osminásobek životního minima, ale žadatel žádá opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč. Potom lze příspěvek poskytnout na základě tzv. správní úvahy „z důvodů hodných zvláštního zřetele“.

Jestliže je cena vyšší než 10 000 Kč, stanoví se výše příspěvku tak, aby spoluúčast činila 10 % z ceny, příspěvek je tedy standardně poskytován ve výši 90 % z ceny. Příspěvek nesmí přesáhnout 350 000 Kč.

Pokud žadatel nemá peníze na spoluúčast 10 % z ceny pomůcky, může Úřad práce rozhodnout o snížení spoluúčasti. Spoluúčast však musí být vždy minimálně 1000 Kč. V tomto případě se opět zkoumají příjmy jednotlivce nebo rodiny a zároveň se přihlíží k míře využívání pomůcky. Zákon zde striktně neurčuje porovnávání s osminásobkem životního minima, v praxi tomu tak ale většinou bývá. Správně by úřad práce měl dát každému žadateli vždy možnost učinit prohlášení, že nežádá o snížení spoluúčasti. Pokud se tak nestane, je vhodné, aby žadatel úřad práce s dostatečným předstihem před rozhodnutím informoval o tom, že o žádá snížení spoluúčasti.

Ať už tedy žádáte o příspěvek na pomůcku, jejíž cena je nižší než 10 000 Kč, nebo o snížení spoluúčasti u příspěvku na pomůcku, jejíž cena je vyšší než 10 000 Kč, je třeba doložit vaše čisté příjmy a příjmy těch, kteří s vámi žijí ve společné domácnosti. Příjmy se dokládají za poslední tři měsíce předcházející měsíci, ve kterém je podána žádost.

Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku je na tomto odkazu:

https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-prispevek-na-zvlastni-pomucku

Zástavní právo

nás provází již od starověku. Tento článek pro lepší stravitelnost obsahuje jen ty úplně základní informace.

V románu Marcela Pagnola Živá voda, odehrávajícím se v Provence před přibližně sto lety, se sedlák Papet ptá svého synovce Ugolina:

„Víš ty, co to je ten hypoték?“

Ugolin se zamyslí: „To znamená, že notář půjčí prachy lidem, kteří mají nějaký majetek, protože tak může mít důvěru, že to nejsou nějací nečestní podvodníci, ale lidé, co drží slovo“.

„Co, slovo?“ opáčí Papet. „Tak za prvé jim dá podepsat KOLKOVANÉ PAPÍRY, a když v určený den nevrátí peníze, sebere jim všecek majetek. Copak se nepamatuješ na Cascavelovy?“

To byla strašlivá historie. Když tatík Cascavel umřel, vzali si jeho synové, kteří nebyli nijak zvlášť seriózní, na jeho statek hypotéku, aby tam provedli poněkud příliš honosné opravy. Vinny byly přirozeně jejich manželky, které chtěly stavět na odiv své bohatství. A pak měli párkrát špatnou úrodu, a tak pán od hypotéky dal rozprodat všechen jejich majetek; a Cascavelovi synové, namísto aby dýchali svěží vzduch v kopcích, se pak celý den v holínkách a s lucernou v ruce procházeli v marseilleských stokách“.

Dnes je hypotéka běžnou součástí naší slovní zásoby a trh s bydlením by bez ní nemohl fungovat. Pojďme si přiblížit pár základních pravidel pro smluvní zástavní právo.

Zástavní právo je jedním ze způsobů zajištění dluhu. V případě nesplacení dluhu se věřitel uspokojí z prodeje zástavy. Stranami zástavní smlouvy jsou zástavní věřitel, který půjčuje peníze, dále zástavní dlužník, který si peníze půjčuje, a konečně zástavce, což je vlastník věci dané do zástavy. Jedna a ta samá fyzická či právnická osoba může být současně zástavním dlužníkem i zástavcem, zástavcem ale samozřejmě může být i jiný subjekt než zástavní dlužník.

Zastavit lze věci movité i nemovité. U movitých věcí je třeba, aby ji měl zástavní věřitel nebo jím určená třetí osoba u sebe, proto si také věc dočasně nechají například v zastavárně; v opačném případě je k platnosti vzniku zástavního práva nutná písemná smlouva. K platnosti vzniku zástavního práva k nemovité věci je třeba zápis do katastru nemovitostí. Důležité je, že zástava jako právo tzv. věcné se vztahuje zásadně jen k věci, k níž bylo sjednané. Není-li výslovně dohodnuto něco jiného, trvá bez ohledu na změnu vlastníka věci. Pro nakládání s věcí zatíženou zástavním právem obecně tedy nemá souhlas věřitele právní význam a ani u nemovité věci katastrální úřad v této souvislosti nic nezkoumá. Podstatné je, že až do úplného splacení dluhu zástavní právo věřitele stále existuje.  

Jiná je situace, pokud je v neprospěch vlastníka věci smluvně sjednán „zákaz zcizení“ (myšlen je zákaz převodu vlastnického práva, nikoliv krádež) nebo „zákaz zatížení“ (zákaz zřízení věcného břemene, pronajmutí věci a podobně) nebo i zákaz obojího.  Toto omezení je evidováno v katastru nemovitostí a katastrálnímu úřadu je potřeba předložit souhlas zástavního věřitele, jinak změna neprojde.

A jak je to v případě nejhoršího scénáře, kterého se tak obával sedlák Papet, tedy při platební neschopnosti dlužníka? Možnosti jsou různé. Podle občanského zákoníku „jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona.“ 

Především je třeba, aby byl dlužník aktivní. S nemovitostmi zatíženými hypotékou se běžně obchoduje. Z kupní ceny složené kupujícím se vyplatí zbytek hypotéky, údaj o zástavním právu se z katastru nemovitostí vymaže a kupující nabude nemovitost už bez tohoto omezení. Přesahuje-li výtěžek prodeje výši dluhu, částka zbývající po úhradě dluhu včetně příslušenství, zvaná hyperocha, se vyplatí dlužníkovi. Kupující také může se souhlasem věřitele hypotéku převzít.

Je-li dlužník pasivní, s největší pravděpodobností podá věřitel návrh na nařízení soudního prodeje zástavy. Povaze zástavního práva jako věcného práva odpovídá, že účastníky řízení jsou jen zástavní věřitel a zástavní dlužník, nikoliv zástavce, který není současně dlužníkem. Pokud je dlužník v řízení nečinný, soud může rozhodnout i bez ústního jednání a jen na základě listin předložených věřitelem. Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Následně lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Není třeba zdůrazňovat, že takový postup je pro dlužníka nejméně výhodný. I zde se však samozřejmě dlužníkovi vyplatí případná hyperocha.

Dlužno dodat, že v případě exekuce či insolvence dlužníka má zástavní věřitel coby tzv. zajištěný věřitel vždy přednost před ostatními nezajištěnými věřiteli.

Za Sociálně-právní poradnu Nicole Fryčová a Václava Baudišová