07/2023 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Informace ze Sociálně-právní poradny 7/2023

Úvodem se opět dotkneme citlivého tématu dluhů, nejdříve v souvislosti s dalším milostivým létem a poté z hlediska důvěry mezi manžely. Potom se zaměříme na nevidomého chodce a na závěr si lze vyluštit kvíz z vybraných dopravních pravidel.

Milostivé léto 3

bude od 1. 7. 2023 do 30. 11. 2023. Předmětem jsou dluhy na sociálním pojištění u České správy sociálního zabezpečení, na daních u Finančního úřadu a na pokutách a obdobných platbách u Celní správy. Tyto dluhy uvedené instituce vymáhaly přímo bez exekutorských úřadů.  Protože jde o dluhy zejména podnikatelů, naší cílové skupiny se příliš týkat nebudou.

I u tohoto milostivého léta platí, že bude-li uhrazena jistina neboli původní dluh samotný, bude odpuštěno dosud neuhrazené příslušenství dluhu, tedy úroky, penále, pokuty a náklady vymáhání.

Podmínkou pro odpuštění je, že dluh vznikl do 30. 9. 2022. Dále je třeba, aby dlužník požádal o odpuštění dluhu a také tento původní dluh splatil v rozhodném období, tedy mezi 1. 7. a 30. 11. 2023.

Jistinu dluhu vyšší než 5 000 Kč bude možné zaplatit ve splátkách. Daňový dluh musí dlužník splatit nejpozději do sedmnácti měsíců. Dluh na sociálním pojištění do 50 000 Kč musí dlužník splatit do dvanácti měsíců, nad 50 000 Kč do pěti let. První splátku však musí dlužník uhradit nejpozději do 31. 12. 2023.

Některé nízké nedoplatky zcela zaniknou automaticky bez žádosti dnem účinnosti zákona 1. 7. 2023. Půjde o nedoplatky na dani z nemovitých věcí a jejím příslušenství do 30 Kč nebo jiné nedoplatky do 200 Kč. Má-li dlužník více nedoplatků, nesmí celková hodnota nedoplatků u jednoho správce daně překročit 1 000 Kč.

S dluhy souvisí i další téma:

Manželé jako majetkové spojené nádoby

 Nedávno Česká televize vysílala dokumentární seriál V exekuci. Nechci se teď zabývat vyvážeností pohledu autorů, který se podle mne již tradičně soustředil jen na pozici dlužníků z nebankovních půjček. Nejvíce ohlasů v diskusích pod články o pořadu bylo k paní, kterou i po rozvodu deptají dluhy jejího již bývalého manžela, o kterých nevěděla, natož aby s nimi souhlasila a aby z půjčených peněz něco měla. Jak to tedy v těchto případech je?

Podle § 36 odst. 2 exekučního řádu je účastníkem exekučního řízení také manžel povinného, je-li exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů. Podle § 731 občanského zákoníku vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. Podle § 710 písm. b) OZ součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství s výjimkou těch, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Podle § 714 odst. 2 OZ jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

Výše uvedené platí pro společné jmění manželů podléhající zákonnému režimu, nikoliv smluvenému režimu nebo režimu založenému rozhodnutím soudu. Důležité v onom případu tedy je:

Za prvé, že i když rozvodem ze zákona společné jmění zaniká a manželé už si takříkajíc jedou každý po svém, zaniklé, ale dosud nevypořádané společné jmění stále právně existuje a exekutor je může postihnout. Typicky je to společná nemovitost takto stále evidovaná v katastru nemovitostí.

Za druhé, že jakmile se neinformovaný manžel o existenci nestandardního dluhu dozví a nesouhlasí s ním, musí začít rychle jednat a tzv. dovolat se jeho neplatnosti. Právní jednání jen jednoho manžela týkající se společného jmění a postrádající souhlas druhého manžela je totiž sice neplatné, ale jen tzv. relativně podle § 586 odst. 2 OZ:  „Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.“ Dovolat se neplatnosti znamená alespoň informovat věřitele, případně rovnou podat žalobu na určení neplatnosti závazku. Je třeba ovšem dodat, že neplatnost závazku znamená také povinnost dlužníka vrátit věřiteli přijaté plnění, například u peněžité půjčky vrátit půjčené peníze. Jestliže je půjčující si manžel utratil a půjčku řádně nesplatil, jediným bonusem dovolání se neplatnosti je pro neinformovaného manžela pravidlo stanovené v § 732 OZ: 

„Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742.“  Jednoduše řečeno, společný majetek lze pak postihnout jen do jedné poloviny a výlučný majetek nesouhlasícího manžela samozřejmě vůbec.

Bohužel běžnou a nepochopitelnou praxí také tradičních bank je, že při sjednávání i vyššího úvěru v řádech statisíců nezjišťují rodinný stav žadatele a ke smlouvě nevyžadují spolupodpis manžela žadatele. Je-li však následně dluh vymáhán, na opomenutého manžela si rychle vzpomenou. Stejně zarážející je obdobný postup katastrálního úřadu, který „nema problema“ zapsat výlučné vlastnické právo k nemovitosti pro nabyvatele, který je ženatý / vdaná, kupní cenu hradí ze společného jmění a přitom smluvní stranou a zapsaným vlastníkem je jen on sám. V případě sporu lze takový zápis změnit jen žalobou opomenutého manžela či exmanžela na určení, že nemovitost je ve společném jmění manželů.

A jak je to s exekucí výplaty či jiného příjmu z výdělečné činnosti?  Podle § 711 odst. 2 OZ „částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.“ V praxi jde zejména o moment připsání mzdy na bankovní účet. Není tedy možné nařídit srážky ze mzdy manžela povinného, ale exekučně postihnout jeho účet ano. Naproti tomu se dá jednoznačně prokázat, že jiné než z výplaty pocházející peníze na účtu, například z dědictví, jsou výlučným majetkem manžela povinného a tato část zůstatku na účtu potom postižena být nemůže.

Nevidomý chodec

Ustanovení § 54 odst. 3 věta druhá zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích neboli zákon o silničním provozu říká, že „nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení.“ Povinnost dát řidičům na vědomí úmysl přecházet je tedy přímo zakotvena v zákoně. Každý řidič dopravního prostředku by měl z autoškoly vědět, co mávnutí bílou holí znamená. Je však potřeba na straně přecházejícího s bílou holí dodržovat další pravidla. Při přecházení je zásadní myslet na to, že vás může zastiňovat nějaká překážka, přes kterou nemusíte být z auta dobře vidět, překážkou mohou být například zaparkovaná auta, pouliční stránky či sloupy, v takovém případě je nutné velmi pomalu vstupovat na vozovku, mávnout klidně i několikrát bílou holí a pokud je to možné, tak se sluchem přesvědčit, že skutečně žádné vozidlo nejede, teprve potom začít přecházet. Špatné je si myslet, že má chodec s bílou holí absolutní přednost před vozidly bez dalšího. Ujištění o bezpečnosti je vždy na prvním místě. Pokud přecházíte vozovku, kde jezdí vozidla z obou stran, je zásadní začít přecházet až ve chvíli, kdy jste přesvědčen/a o tom, že obě vozidla stojí a dávají vám přednost. V žádném případě nespoléhejte na to, že když vstupujete na přechod, že vozidla automaticky ihned zastaví, vždy je nutné se na začátku přechodu zastavit, důrazně mávnout, počkat až auta zastaví a teprve potom začít přecházet.

Lidé bez zrakového postižení jsou často zvyklí navázat oční kontakt s řidičem a přecházet silnici třeba i v situaci, kdy auto zcela nezastaví, ale jen zpomalí a přibližuje se k přechodu, tohoto se však s bílou holí vždy vyvarujte, přecházejte až v okamžiku, kdy slyšíte (pokud je to s ohledem na okolnosti možné), že automobil zcela zastavil.

Pokud je to možné, přecházejte pouze na místech k tomu určených, s ohledem na vlastní bezpečnost se vyhněte zkracování si cesty v místech, která k tomu nejsou určena.

Náš kolega Mgr. Viktor Dudr, který dlouhá léta působil jako vedoucí Centra odstraňování bariér, natočil krátké video pro řidiče motorových vozidel o přecházení nevidomých a slabozrakých přes vozovku. Video můžete zhlédnout pod následujícím odkazem: Jak se chovat k nevidomým v silničním provozu, Youtube.com.

Závěrem nabízíme kvíz z některých testovacích otázek Asociace autoškol:

1. Jaký úmysl signalizuje nevidomý chodec, který mávne bílou slepeckou holí směrem k vozovce?

 a) přejít vozovku.

b) zastavit vozidlo taxislužby.

c) zastavit vozidlo MHD mimo vyznačenou zastávku.

2. Smí chodec vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy?

 a) nesmí, nachází-li se již na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidel.

b) nesmí pouze v případě, kdy vozidlo s právem přednostní jízdy užije zvláštní výstražné světlo modré nebo modré a červené barvy a zároveň i povinné zvukové výstražné znamení.

c) smí.

3. Smí osoba pohybující se pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy užít k jízdě chodník?

 a) ano, jen neohrozí-li ostatní chodce.

b) ne.

c) ano, ale pouze v obytné nebo pěší zóně.

4. Řidič vozidla autobusu by měl s ohledem na nevidomé osoby zastavit:

 a) u označníku zastávky, protože nevidomé osoby ho naleznou pomocí slepecké hole.

b) před nápisem BUS na vozovce, aby bylo vidět označení zastávky

c) u signálního pásu z reliéfní dlažby tak, aby nevidomé osoby bezpečně poznaly místo nástupu do autobusu.

       5. Osoba na přechodu pro chodce označená holí s bílými a červenými pruhy:

a) je osobou se zraněním dolní končetiny.

b) je osobou hluchoslepou.

c) je osobou nevidomou.

6. V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět i do oblasti označené dopravní značkou:

 a) zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech.

b) emisní zóna.

c) pěší zóna.

7. Řidiči motorového vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nemusí v jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, po dobu nezbytně potřebnou:

 a) dodržovat zákaz zastavení vyplývající z dopravní značky „Zákaz zastavení“, přitom nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

b) dodržovat zákaz stání a zákaz stání vyplývající se značky „Zákaz stání“, přitom nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

c) nemusí dodržovat zákaz zastavení a stání, které jsou stanoveny zákonem.

(Správné řešení: 1a, 2a, 3a, 4c, 5b, 6c, 7b)

Vážení čtenáři, za sociálně-právní poradnu vám přejí krásné a klidné léto

Václava Baudišová a Nicole Fryčová