06/2021 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 25.05.2021 10:56 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 06/2021

V první části si popíšeme novou dávku nazvanou náhradní výživné, o niž bude poprvé možné zažádat 1. července 2021, pak nastíníme postoj SONS k novelám zákona o sociálních službách a v třetí části předám slovo kolegyni Václavě Baudišové, která se s námi podělí o informace o změnách v nahlížení do katastru nemovitostí.

O náhradním výživném

Přesně takto se nazývá právní předpis, který byl ve Sbírce zákonů publikován na sklonku minulého roku pod číslem 588/2020 Sb. Jeho přijetí předcházely poměrně rozsáhlé diskuse a spory, jejichž podstatou byla otázka, zda má stát suplovat vyživovací povinnost vůči nezaopatřenému dítěti, která není řádně plněna. Zákon o náhradním výživném nabývá účinnosti 1. července 2021, pojďme si tedy předpis v kostce představit.

Účel předpisu jsme již naznačili výše, nicméně předmět úpravy uvedený v ustanovení § 1 jej definuje velmi pregnantně takto:

„Tento zákon upravuje podmínky poskytování náhradního výživného pro nezaopatřené dítě v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, tuto svou povinnost neplní.

Náhradní výživné je sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát.“

Oprávněnou osobou je tedy nezaopatřené dítě, až na výjimky dítě s trvalým pobytem na území České republiky. Kdo se za takové nezaopatřené dítě bude považovat, najdeme v zákonu o státní sociální podpoře, v zásadě půjde o dítě do skončení povinné školní docházky vždy, a po té tehdy, pokud se připravuje na budoucí povolání, a to až do věku 26 let. Zde stojí za připomenutí skutečnost, že za nezaopatřené dítě se nebude považovat poživatel invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně.

Pro nárok na tuto dávku nestačí jen to, že zde existuje stanovená vyživovací povinnost, kterou povinný (většinou jeden z rodičů) neplní, toto výživné musí být exekučně vymáháno. Tedy musí být podán návrh na exekuci či soudní výkon rozhodnutí. Překážkou není, pokud byly exekuce či výkon rozhodnutí zastaveny z důvodu nemajetnosti povinného, a to ve  čtyřech měsících předcházejících datu podání žádosti.

Maximální výše náhradního výživného činí tři tisíce korun měsíčně, stanoví se jako rozdíl mezi vypláceným a stanoveným měsíčním výživným.

Výše náhradního výživného se stanoví vždy na 4 měsíce, vypočítávat se bude z čtyř měsíců předcházejících podání žádosti.

O náhradní výživné, jako téměř o všechny v našich článcích popisované dávky, se bude žádat na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce dle místa trvalého pobytu oprávněné osoby.

Žádost se bude podávat na tiskopisu stanoveném MPSV, oprávněnou osobou bude nezaopatřené dítě, jež však bude pochopitelně (přinejmenším do 18 let) zastupováno zákonným zástupcem. Účastníkem řízení bude moci v některých případech být i osoba, která bude uvedena v rozsudku či dohodě o výživném jako osoba, k jejímž rukám má být výživné hrazeno (příjemce); zákonný zástupce oprávněné osoby a příjemce bude tedy obvykle táž osoba.

Žádost bude kromě běžných náležitostí muset obsahovat exekuční titul výživného, tedy rozsudek či dohodu o výživném potvrzenou soudem, dále doklad o průběhu exekučního řízení a také doklad, v jaké výši bylo výživné případně částečně splněno.

Pokud budou podmínky nároku na náhradní výživné splněny, bude se vyplácet vždy v následujícím měsíci, než za který nárok náleží, poprvé tedy nejdříve v měsíci následujícím po dni podání žádosti. Nárok na náhradní výživné bude muset být dokládán každé čtyři měsíce, splnění podmínek bude vždy nutné doložit do konce prvního měsíce následujícího čtyřměsíčního období, jinak se výplata v následujícím měsíci zastaví. Případné změny, které by měly vliv na nárok na náhradní výživné, je oprávněná osoba povinna hlásit vždy do osmi dnů od takové změny.

Náhradní výživné může být vypláceno maximálně po dobu dvou let, tedy 24 měsíčních výplat. Po této době nárok na dávku zaniká. Nárok pochopitelně zaniká také okamžikem, kdy se z nezaopatřeného dítěte stane dítě zaopatřené.

Výplata bude poskytována poukázkou nebo převodem na účet oprávněné osoby, dle její volby, přičemž změna výplaty bude možná a Úřad práce by na oznámení změny volby výplaty měl zareagovat hned od následujícího měsíce.

Po zániku nároku na náhradní výživné přejde možnost vymáhat pohledávku za výživné z oprávněné osoby nejméně ve výši, v níž bylo vyplaceno náhradní výživné, na stát, konkrétně na Úřad práce.

O tom, jaká bude úspěšnost státu při vymáhání takové pohledávky, můžeme zatím jen spekulovat, snad tedy tato nová dávka pomůže opravdu potřebným dětem, resp. těm, kdo se o ně starají.

Postoj SONS k novele zákona o sociálních službách

O potřebě novelizovat zákon upravujícího kromě jiného podmínky poskytování sociálních služeb, se již mluví dlouho. Vládní návrh novely se v meziresortním připomínkovém řízení objevil na přelomu let 2019 a 2020. V rámci tohoto připomínkového řízení jsme podpořili výhrady vznášené zejména námi založenou obecně prospěšnou společností Tyfloservis, jež směřovaly zejména do ekonomické oblasti zajišťování poskytování služeb, sami jsme navrhli trochu vizionářsky koncipovanou službu šitou na míru přímo nevidomým, s pracovním pojmenováním „„Zprostředkování vizuálních informací klíčových pro vedení samostatného života osoby se zrakovým postižením“. Domnívali jsme se, a jsme o tom přesvědčeni i nadále, že na trhu není dostatek služeb, které by dokázaly reagovat přímo na potřeby těžce zrakově postižených.

Typicky jde o tyto situace:

o pomoc při školní přípravě dětí těžce zrakově postižených rodičů, která je (zvláště v nižších ročnících základní školy) bez vizuální kontroly neřešitelná. Dále jde o mnohé problémy související s používáním IT zařízení vybavených sice asistivními technologiemi, ale protože jde o poměrně složitá zařízení, potřebují nevidomí v této oblasti mnohem častěji pomoc a podporu, než je tomu u intaktní populace.

Jde také o pomoc s orientací v dokumentech psaných běžným písmem (komunikace s úřady, lékařské zprávy, kontrola a pročtení informací na obalech potravin a léků ohledně jejich expirace, složení, atd. Ve výčtu činností by bylo možné pokračovat; současný zákon však pro potřeby osob s těžkým zrakovým postižením nabízí v zásadě jedinou „speciální“ službu, a to průvodcovskou a předčitatelskou službu, některé naznačené situace jsou částečně řešitelné v rámci jiných registrovaných sociálních služeb (osobní asistence, sociálně aktivizační služby, popř. sociální rehabilitace), nicméně by se nám jevilo jako ideální, kdyby zákonodárce v budoucnosti vedle průvodcovské služby nadefinoval ještě jednu službu designovanou speciálně pro osoby s těžkým zrakovým postižením.

Vládní návrh novely však narazil na stovky připomínek z mnohem významnějších připomínkových míst, zejména z Ministerstva financí, vše nasvědčovao tomu, že vládní novela nemá šanci na projití Poslaneckou sněmovnou; ovšem začaly se objevovat různé poslanecké iniciativy, které obvykle převzali nějakou méně kontroverzní část z vládního návrhu, připsáno bylo to, oč jejím autorům šlo zejména a návrh byl vyslán do legislativního procesu.

Jednou z těchto iniciativ je i poslanecký tisk č. 1043. Hlavní motivací tohoto návrhu patrně bylo navýšení limitů poplatků za sociální služby, protože novela počítala s tím, že od ledna 2022 by současné limity stouply o 20 %, dále byl navržen automatický valorizační klíč pro zvyšování limitů. Tento valorizační mechanismus však nebyl nijak navázán na příspěvek na péči, takže by mohlo docházet ke snižování dostupnosti sociálních služeb, což jsme nevnímali jako správné. . Velké rozpaky vzbudilo i slučování pečovatelských služeb a služeb osobní asistence do služby jediné, stejně tak mělo dojít ke sloučení domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem do domovů sociální péče. Z úzkého hlediska nás zrakově postižených jsme tyto slučovací tendence nevnímali jako zcela negativní, nicméně jsme solidárně přijali argumentaci osob s jinými druhy zdravotního postižení a připojili jsme se v rámci vyjádření Poradního orgánu veřejného ochránce práv k negativnímu stanovisku k této novele. Vývoj kolem novely zákona o sociálních službách je dosti dynamický, uvidíme, jak nakonec zákonodárci rozhodnou.

 

 

Změna v nahlížení do katastru nemovitostí pro běžné uživatele

Zdá se, že bez registrace, přihlášení a formulářů dnes nedáme ani ránu. Přibližně od června budou tyto úkony nutné i k jednorázovému nahlédnutí do katastru nemovitostí v neomezeném rozsahu. Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen úřad) nám na svém webu sděluje:

„Vážení uživatelé,

od začátku roku 2021 došlo ke zhoršení odezev aplikace, které se nám podařilo vyřešit až v polovině března. K problémům došlo v důsledku extrémního nárůstu počtu přístupů do aplikace, který byl z velké části tvořen nezákonným vytěžováním databáze Nahlížení do KN softwarovými roboty. Uvedenou situaci jsme vyřešili posílením technologické infrastruktury.

Pro zajištění plnohodnotného fungování aplikace budou v červnu 2021 provedeny úpravy, kterými chceme předejít tomu, aby se tato situace opakovala, k čemuž by v důsledku rostoucího automatizovaného vytěžování dat s velkou pravděpodobností dříve či později došlo. Tímto opatřením je zároveň sledováno zvýšení ochrany soukromí a osobních údajů vedených v katastru nemovitostí.

Anonymním (nepřihlášeným) uživatelům budou zobrazovány pouze základní informace o nemovitostech a řízeních, bez uvedení vlastníků nemovitostí a účastníků řízení. Kompletní údaje budou dostupné pouze pro uživatele přihlášené prostřednictvím Portálu národního bodu pro identifikaci a autentizaci - eidentita.cz nebo pomocí účtu Dálkového přístupu do katastru nemovitostí. Úpravy aplikace nezpůsobí běžným uživatelům větší komplikace, protože přihlašování prostřednictvím Portálu národního bodu pro identifikaci a autentizaci je již dnes snadno přístupné a nabízí mnoho způsobů přihlášení. Informace v Nahlížení do KN budou i po přihlášení zobrazovány bezplatně.

Uvedené úpravy jsme nuceni udělat v zájmu uživatelů, kteří aplikaci používají v souladu s právními předpisy a provozními podmínkami k nahlížení na veřejné údaje katastru nemovitostí, ne k nezákonnému podnikání s daty založeném na vytěžování Nahlížení do KN, včetně získávání osobních údajů a jejich shromažďování v rozporu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR).

Všem korektním uživatelům se za mírné zhoršení komfortu omlouváme.“

Otazníky na okraj:

jak to, že úřad není schopen a ochoten se softwarovým robotům bránit? Jak je možné, že přístup do povinně veřejné databáze je komplikován jakýmikoliv dalšími podmínkami? A proč fungují další veřejné databáze jako obchodní a živnostenský rejstřík, které obsahují stejné osobní údaje a kde ani není nutné vyplňovat CAPTCHA? Pro zájemce viz například článek na Lupa.cz od pracovníka úřadu informatika Kamila Zmeškala a čtenářská diskuze k němu na tomto odkazu:

https://www.lupa.cz/clanky/proc-dochazi-k-omezeni-v-nahlizeni-do-katastru-nemovitosti/

Pro „rozšířené“ nahlédnutí s uvedením vlastníků nemovitostí a účastníků řízení bude tedy nejdřív nutné registrovat se buď na eidentitě nebo na dálkovém přístupu do katastru nemovitostí.

1) www.eidentita.cz nabízí volbu mezi těmito identifikačními prostředky:

- občanský průkaz s aktivovaným kontaktním elektronickým čipem vydaný po 1. 7. 2018

NIA ID - kombinace jména, hesla a SMS kódu

mobilní klíč  - přihlašování bez potřeby zadávání dalších ověřovacích kódů

- další identifikační prostředky vydávané soukromoprávními subjekty (například bankovní identita).

2) dálkový přístup do katastru nemovitostí

www.cuzk.cz/Katastr-nemovitosti/Poskytovani-udaju-z-KN/Dalkovy-pristup/Zrizeni-uctu-dalkoveho-pristupu.aspx

obsahuje formuláře ve formátu pdf na těchto odkazech:

 

- pro běžného uživatele:

https://www.cuzk.cz/getattachment/d3fbd224-61ec-4abf-aa34-29422f17ca80/Bezny-(platici).aspx

- pro zdravotně postiženého uživatele:

https://www.cuzk.cz/getattachment/932ea05e-ea9f-4545-83e1-2bf8dd3ce9b1/Osoby-se-zdravotnim-postizenim.aspx

(Podle informace úřadu je žadatelům se zdravotním postižením na základě této žádosti poskytována nadstandardní podpora spočívající zejména v rozšířených konzultačních službách a ve vzdálené asistenci ovládání osobního počítače při využívání služeb poskytovaných úřadem. Podmínkou poskytnutí nadstandardní podpory je souhlas žadatele se zpracováním citlivého osobního údaje o tom, že žadatel je osobou s takovým zdravotním postižením, které mu bez zvláštní pomoci brání nebo významně ztěžuje používání dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí.)

Poněkud matoucí je, že oba tyto formuláře dálkového přístupu vyžadují povinně bankovní účet žadatele, i když nás výše zmíněný Kamil Zmeškal ujišťuje, že pouhé NAHLÍŽENÍ do katastru nemovitostí tímto způsobem je i nadále zásadně bezplatné. Podle přílohy 4 vyhlášky č.358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, se totiž platí 50,- Kč jen za výstupy z katastru nemovitostí uvedené v příloze této vyhlášky „za každý i započatý formát A4 výstupní sestavy ve formátu PDF nebo jemu obsahově odpovídající část výstupní sestavy ve formátu HTML“. Informace zobrazované v Nahlížení pod tuto část nespadají. 

 

Pokud se rozhodnete jít cestou dálkového přístupu a nikoliv eidentity, seznamte se s pokyny pro podání žádosti. Dále upozorňuji, že formuláře pod odkazy „bezúplatný účet“ a „ověřující účet“ nejsou určeny pro běžné žadatele – fyzické osoby.

 

Jestliže bude potřeba mít vyšší právní jistotu a současně úplné informace například o zástavním věřiteli nebo oprávněném z věcného břemene, doporučuji pořídit si ověřený písemný výpis z katastru nemovitostí osobně na Czechpointu za 100 Kč za první stranu a 50 Kč za každou další stranu výpisu.

 

Za množství odkazů se omlouvají a hodně štěstí při zadávání uživatelského jména a hesla přejí

Václava Baudišová a

Luboš Zajíc