Rubriky


06/2016 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 16.05.2016 10:40 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 06/2016

 

Šesté letošní pokračování naší rubriky věnujeme, jak je v poslední době zvykem, toliko dvěma tématům, kterými jsou:

  • Vliv skončení pracovního poměru na výši podpory v nezaměstnanosti a
  • pokračování informování o nových pravidlech pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

 

 

Vliv způsobu skončení pracovního poměru na nárok na podporu v nezaměstnanosti

 

Dotaz: „Když skončím pracovní poměr na vlastní žádost, ztrácím tím nárok na podporu v nezaměstnanosti?“ V tomto případě lze jednoznačně odpovědět, že skončení pracovního poměru ať už dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance nemá za následek ztrátu nároku na podporu v nezaměstnanosti, může mít však vliv na její výši. Příslušné ustanovení najdeme v zákonu o zaměstnanosti (Z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který v ustanovení § 50 odst. 3 větě druhé a třetí říká toto:

„V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši procentní sazby podpory v nezaměstnanosti podle věty první.“

Abychom věděli, oč tedy přijde člověk, který skončí poslední zaměstnání bez vážného důvodu, musíme ocitovat větu první tohoto ustanovení: (Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Jaké důvody lze podle zákona o zaměstnanosti považovat za vážné, upravuje ustanovení § 5 písm. c):

„vážnými důvody se pro účely tohoto zákona rozumí důvody spočívající v

  • nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
  • nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
  • docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
  • místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
  • okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce (tedy závažné zdravotní důvody nebo opakované nevyplácení mzdy),
  • zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo
  • jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,“

 

Dodejme ještě upřesnění, že závažné důvody mohou být uvedeny jak v dohodě o skončení pracovního poměru tak i ve výpovědi dané zaměstnancem.

Nová pravidla pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (část 2.)

Předchozí článek v části věnované novým pravidlům pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami sliboval představení velmi mladého právního předpisu, konkrétně vyhlášky Ministerstva mládeže, školství a tělovýchovy ze dne 21. ledna 2016, o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, která byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 27/2016. Úvodem opět připomeňme, že budeme-li mluvit o žácích, máme na mysli nejen žáky samé, ale také děti či studenty, to podle toho, jaký typ školského zařízení tyto osoby právě navštěvují. Vyhláška na začátku stanoví, že žák (popř. zákonný zástupce) musí být o všech postupech dle tohoto předpisu srozumitelně informován a jeho vyjádření musí být brána v úvahu, pochopitelně s ohledem na jeho věk a stupeň vývoje. Předpis je dále členěn na tři samostatné části, z nichž nás budou v tomto článku zajímat toliko první dvě:

  1. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
  2. vzdělávání žáků podle § 16 odst. 9 školského zákona, rozuměj vzdělávání žáků ve speciálně zřízených třídách či školách,
  3. vzdělávání nadaných či mimořádně nadaných žáků – kterým se věnovat nebudeme.

Dále vyhláška obsahuje pět příloh, z nichž nejzávažnější a také nejrozsáhlejší je příloha č. 1 obsahující samotný přehled podpůrných opatření včetně vyjádření jejich normované finanční náročnosti, další přílohy pak obsahují vzorové formuláře pro

  • individuální vzdělávací plán,
  • plán pedagogické podpory,
  • zprávu školského poradenského zařízení a
  • doporučení pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami pro vzdělávání ve škole nebo školském zařízení

Předpis zavádí poměrně složitý systém, jehož zamýšleným cílem by patrně měl být stav, kdy jsou podle potřeb každého jednotlivého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami poskytována taková opatření, aby mohl být vzděláván tak, aby mu to co nejlépe vyhovovalo a aby školská zařízení měla na potřebná opatření dostatek finančních prostředků. Jak jsem uvedl již v předchozím článku, opatření se dělí do pěti stupňů; první stupeň opatření není spojen s žádnou finanční podporou, obecně je charakterizován takto:

„Podpůrná opatření prvního stupně slouží ke kompenzaci mírných obtíží ve vzdělávání žáka (např. pomalejší tempo práce, drobné obtíže ve čtení, psaní, počítáni, problémy se zapomínáním, drobné obtíže v koncentraci pozornosti atd.), u nichž je možné prostřednictvím mírných úprav v režimu školní výuky a domácí přípravy dosáhnout zlepšení; zahrnují také podporu žáků z důvodů akcelerovaného vývoje školních dovedností. Úpravy ve vzdělávání žáka navrhují pedagogičtí pracovníci, přitom spolupracují s pedagogickým pracovníkem poskytujícím poradenské služby ve škole (dále jen "poradenský pracovník školy") a zletilým žákem nebo zákonným zástupcem žáka. Obtíže žáka jsou dále vyvolané zejména aktuálně nepříznivým zdravotním nebo psychickým stavem, případně se jedná o dlouhodobé problémy malého rozsahu a intenzity. Škola zohledňuje sociální status, vztahovou síť žáka a jeho sociální a rodinné prostředí. Pokud žák dochází do školského zařízení, které se podílí na vzdělávání žáka (zejména v případě zájmového vzdělávání) a charakter jeho obtíží to vyžaduje, informuje škola tato zařízení o charakteru podpory žáka školou, tak aby i tato zařízení respektovala vzdělávací potřeby žáka. Podpůrná opatření směřují k naplňování speciálních vzdělávacích potřeb žáka, které nevyžadují opatření s normovanou finanční náročností, přitom pokud jsou účelné, mohou podporovat žáka v celém průběhu jeho vzdělávání.“

Z citace plyne, že opatření prvního stupně nebudou potřebná pro žáky, jejichž jediným handicapem by bylo zrakové postižení.

Pojďme tedy k popisu opatření stupně druhého:

„Charakter vzdělávacích potřeb žáka, pro kterého je tento stupeň určen, je ovlivněn zejména aktuálním zdravotním stavem žáka, opožděným vývojem, odlišným kulturním prostředím nebo jinými životními podmínkami žáka, problémy v počáteční schopnosti učit se a připravovat se na školní práci, nadáním, specifickými poruchami učení a chování, mírným oslabením sluchových nebo zrakových funkcí, mírnými řečovými vadami, oslabením dorozumívacích schopností, poruchami autistického spektra s mírnými obtížemi, nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a dalšími specifiky, která vyžadují využívání individuálního přístupu ke vzdělávacím potřebám žáka, úpravy v organizaci a metodách výuky, v hodnocení žáka, ve stanovení postupu i forem nápravy a případného využití podpůrného opatření v podobě individuálního vzdělávacího plánu. Problémy žáka ve vzdělávání lze charakterizovat jako mírné, lze je obvykle kompenzovat s využitím speciálních učebnic a speciálních nebo kompenzačních pomůcek, s podporou předmětu speciálně pedagogické péče a úpravami pedagogické práce.“

Přijetí podpůrných opatření druhého stupně již tedy může být odůvodněno lehkým zrakovým postižením žáka. Doporučit tato opatření musí školské poradenské zařízení. Ve škole, kterou navštěvuje žák s potřebou opatření tohoto stupně musí být pedagogický pracovník pověřený spoluprací s poradenským zařízením. Tento pracovník by měl navíc pravidelně komunikovat s žákem a jeho rodinou a zjišťovat, zda opatření doporučená poradenským zařízením plní svůj účel.

Podpůrná opatření třetího stupně příloha vyhlášky charakterizuje obecně takto:

„Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje již znatelné úpravy v metodách práce, v organizaci a průběhu vzdělávání, v úpravě školního vzdělávacího programu, v hodnocení žáka. Rozsah těchto opatření zahrnuje zejména úpravy ve strategiích práce s učivem, úpravy v podmínkách a postupech školní práce a domácí přípravy, včetně posilování motivace a postojů ke školní práci, v odůvodněných případech pak také úpravy obsahů vzdělání a výstupů ze vzdělání. Charakter vzdělávacích potřeb žáka je nejčastěji ovlivněn závažnými specifickými poruchami učení, odlišným kulturním prostředím a jinými životními podmínkami žáka, poruchami chování, těžkou poruchou řeči (dorozumívacích schopností), řečovými vadami těžšího stupně, poruchami autistického spektra, lehkým mentálním postižením, zrakovým a sluchovým postižením (slabozrakost, nedoslýchavost), tělesným postižením, neznalostí vyučovacího jazyka, dalšími obtížemi, které mají významný dopad na kvalitu a průběh vzdělávání žáka, případně je ovlivněn mimořádným intelektovým nadáním. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka je takový, že vyžaduje již i podporu práce pedagogického pracovníka asistentem pedagoga (pro maximálně 4 žáky), dále využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob a využívání prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace podle potřeb žáka, podporu speciálně pedagogického centra v případě podpory nácviku prostorové orientace a využívání alternativních forem komunikace. Vhodná je také spolupráce s odborníky jiných resortů, pokud to vyžaduje zájem žáka (lékaři, sociální pracovníci, terapeuti atd.).“

 

Ještě vyšší, tedy čtvrtý stupeň podpůrných opatření pak potřebují tito žáci:

„Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka ve vzdělávání již vyžaduje významné úpravy v metodách a v organizaci vzdělávání, úpravy v obsahu vzdělávání, dále možnost úprav výstupů ze vzdělávání, se zřetelem k rozvíjení schopností a dovedností žáka, ke kompenzaci důsledků zdravotního postižení. Vždy se přihlíží k aktuálnímu zdravotnímu stavu žáka. Žák vzdělávaný ve třídě, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona, je vzděláván s podporou individuálního vzdělávacího plánu. Do individuálního vzdělávacího plánu žáka jsou zařazeny také předměty speciálně pedagogické péče, zaměřené na konkrétní potřeby žáka ve vztahu k typu jeho obtíží, druhu postižení a k jeho projevům. Podpůrná opatření tohoto stupně jsou určena zejména pro žáky se závažnými poruchami chování, se středně těžkým a těžkým mentálním postižením (včetně komorbidit), s těžkým zrakovým nebo sluchovým postižením, se závažnými vadami řeči, s poruchami autistického spektra, se závažným tělesným postižením. Dále mimořádně nadané žáky, kteří vyžadují výraznou individualizaci vzdělávání nad rámec příslušného stupně vzdělání, dosahují mimořádných výsledků a vyžadují i úpravy ve formách vzdělávání.“

 

A konečně poslední stupeň (pátý) podpůrných opatření je charakterizován takto:

„Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje nejvyšší míru přizpůsobení organizace, průběhu a obsahu vzdělávání, podporu rozvoje schopností a dovedností žáka a kompenzaci důsledků jeho zdravotního postižení. Organizace vzdělávání žáka a volba metod výuky plně akceptuje zdravotní stav žáka a omezení, která z něho vyplývají. Je určen výhradně žákům s nejtěžšími stupni zdravotních postižení, zpravidla souběžným postižením více vadami, vyžadujících vysokou úroveň podpory, zohledněný v úpravách organizace, obsahu, forem a metod vzdělávání; volba podpůrných opatření plně respektuje možnosti a omezení žáka při výběru vzdělávacích obsahů a metod, hodnocení výsledků vzdělávání žáka. Vzdělávání žáka v tomto stupni zpravidla vyžaduje úpravu pracovního prostředí. V případě potřeby je možné využívat komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob nebo prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace. Žáci jsou obvykle vzděláváni s podporou asistenta pedagoga, speciálního pedagoga a druhého pedagogického pracovníka, často s přítomností další osoby důležité pro podporu žáka. Výuka je realizována speciálními pedagogy, případně s jejich intenzivní podporou.“

 

Úplně nevidomý žák bude tedy pravděpodobně vyžadovat podpůrná opatření třetího nebo čtvrtého stupně, při kombinaci nevidomosti s dalšími zdravotními postiženími nebo jinými nepříznivými faktory by připadala v úvahu opatření pátého stupně.

Jakou konkrétní podporu příloha vyhlášky žákům se speciálními potřebami nabízí, se nám bohužel již do této části naší rubriky nevejde, proto si tyto informace necháme na příště.

 

 

Za Sociálně právní poradnu SONS Praha

Luboš Zajíc

 


Podpora

Technické informace

682800 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.