03/2021 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 25.02.2021 08:55 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 03/2021

Každá část následujícího článku je určena jiné skupině čtenářů: první těm, kdo mají rádi čísla, druhá těm, kdo dávají přednost jménům; ale teď vážně.

  • Nejprve se věnujeme nově vyhlášené průměrné měsíční mzdě v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 pro účely zaměstnanosti a jejím dopadům, poté
  • změně jmen a příjmení.

 

Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. prosince 2020, uveřejněným pod číslem 574/2020 Sb. jsme se dozvěděli, jaká byla průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 pro účely zákona o zaměstnanosti. Jde o částku 34 611 Kč. Od této částky se odvozují parametry některých příspěvků upravených právě tímto zákonem, konkrétně jde o níže popsané:

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci

Od uvedené částky (pro náš článek částky s velkým Č) 34 611 Kč se odvozuje maximum podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Jejich výše se vypočítává procentní sazbou z průměrného měsíčního výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání, pro OSVČ se vychází z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Maximum však nesmí přesáhnout 0,58násobek (u podpory v nezaměstnanosti) a 0,65násobek (u podpory při rekvalifikaci) průměrné mzdy v národním hospodářství, u žádostí podaných v r. 2021 nesmí maximum podpory v nezaměstnanosti přesáhnout 20 075 Kč a u podpory při rekvalifikaci 22 498 Kč.

Tatáž průměrná měsíční mzda v národním hospodářství nám změnila i částku podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci tam, kde nelze průměrný měsíční čistý výdělek či vyměřovací základ stanovit, tedy např. u těch uchazečů o zaměstnání, kteří podmínku zaměstnání splnili tzv. náhradní dobou (třeba pobíráním invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo péčí o dítě do čtyř let).

Takovýmto uchazečům o zaměstnání bude náležet podpora v nezaměstnanosti ve výši 0,15násobku po první dva měsíce, ve výši 0,12násobku po další dva měsíce a ve výši 0,11násobku po zbytek podpůrčí doby, tedy částky: 5 192, 4 154 a 3 808 Kč.

U podpory při rekvalifikaci půjde v popsaném případě o 0,14násobek po celou podpůrčí dobu, tedy o 4 846 Kč měsíčně.

Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

Zde je na průměrné mzdě v národním hospodářství, o níž v článku referujeme, závislé maximum výše tohoto příspěvku, které činí osminásobek pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek pro osobu s těžším zdravotním postižením (tedy poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně). Tato maxima budou pro rok 2021 činit částky 276 888 Kč, resp. 415 332 Kč.

Náhradní plnění

Limit náhradního plnění, které mohou dodáním výrobků či služeb poskytovat zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % svých zaměstnanců osoby se zdravotním postižením nebo osoby samostatně výdělečně činné, které jsou samy zdravotně postižené a nemají zaměstnance, je navázán na 28násobek inkriminované průměrné mzdy v národním hospodářství. Na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením a jednu zdravotně postiženou OSVČ bude limit činit 969 108 Kč.

Také výše odvodu do státního rozpočtu, kterou může zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců plnit svoji povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, se zvýšila; činí 2,5násobek naší částky Č, tedy 86 528 Kč za rok.

Jméno a příjmení

Máte už plné zuby čísel, naprosto to chápu, pojďme se tedy v druhé části článku věnovat jménům a příjmením, nejprve dotazu, který nás k nim zavedl:

Dotaz: Jsem pět let vdaná, ale moje manželství se rozpadá. Při uzavření manželství jsem přijala příjmení svého manžela. Na toto příjmení jsem si již zvykla a ráda bych si je ponechala; už proto, že se mi nechce řešit komplikace spojené s další změnou příjmení. Je to možné i za situace, že s tím můj manžel nesouhlasí?

Odpověď na dotaz budeme hledat v zákonu o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů (z. č. 301/2000 Sb. a rovnou si prozraďme, že to není nic obtížného. Odpověď najdeme hned v prvním ustanovení věnujícím se změně jména a příjmení, jde o § 72 odst. 1, cituji:

„Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců.“

Protože příjmení, které tazatelka přijala při uzavření manželství, je povinna užívat, pak jeho změnu nemůže navrhnout nikdo jiný, tedy ani manžel, s nímž se tazatelka chystá rozvést, takovou změnu by musela navrhnout ona sama.

Pojďme se však podívat na další situace, které mohou vést ke změně jména či příjmení.

Uzavření manželství

Při uzavření manželství se tazatelka rozhodla pro jednu z možností, které nabízí občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v ustanovení § 660:

„Snoubenci při sňatečném obřadu prohlásí, že

a) příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným,

b) si oba svá příjmení ponechají, nebo

c) příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným, a ten, jehož příjmení nemá být příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení.

Pokud si manželé zvolí společné příjmení, pak je pochopitelně ponesou i jejich děti, § 661 však přináší řešení pro případ, kdyby si oba manželé ponechali svá dosavadní příjmení:

„Ponechají-li si snoubenci svá dosavadní příjmení, prohlásí při sňatečném obřadu také, které z jejich příjmení bude příjmením jejich společných dětí.“

Kdyby naše tazatelka naopak příjmení manžela po rozvodu používat nechtěla a chtěla by se vrátit ke svému příjmení za svobodna, pak bude postupovat podle ustanovení § 759 občanského zákoníku:

„Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.“

Změna pohlaví

I na tuto situaci právo pamatuje, vraťme se zpět k zákonu o matrikách, jménu a příjmení, opět do ustanovení § 72. Odcitujme jeho odstavec 5:

„Matriční úřad povolí na základě žádosti fyzické osoby a potvrzení poskytovatele zdravotních služeb změnu jména, popřípadě jmen, a příjmení

a) na neutrální jméno a příjmení, byla-li zahájena léčba pro změnu pohlaví, nebo

b) na jiné jméno, popřípadě jména, a příjmení, byla-li léčba pro změnu pohlaví dokončena.

Nepožádá-li fyzická osoba po změně pohlaví o změnu jména a příjmení, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu.“

Jiné důvody pro změnu jména a příjmení

K žádosti o změnu příjmení mohou pochopitelně vést i méně dramatické důvody, nicméně by mělo jít o důvody závažné, § 72 odstavec 2 říká:

„Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod.“

Zákon však hned následně vypočítává změny jména, které povoleny nebudou:

„Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno neexistující, zkomolené, zdrobnělé, domácké, nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem.“

„Změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého.“

 

Informace o tom, jak se zákon staví k problematice cizích jmen a příjmení, si necháme na některý z příštích článků.

 

Luboš Zajíc