Za sv. Vendelínem

V leltních měsících naše turistické výšlapy směřují do stínu lesů. A podobně tomu bylo i v polovině července, kdy vybaveni zásobou vody, pokrývkou hlavy, turistickými holemi jsme se vydali z malé vesničky Moravan směr zalesněná část v pohoří Chřiby s chatovými osadami - Kameňák. Název této lokality pod vrchem Paníháj, je spojován se vznikem kamenného vodního mlýna, který tu byl vystaven kolem roku 1795. Druhá možnost názvu může pramenit z dlouhodobé těžby kamene.  V roce 2008 byla u autobusové zastávkyvztyčena socha svatého Vendelína, patrona poutníků a pastýřů a na jeho počest zde místní chataři každoročně pořádají  recesisticky laděné hody. Naše první zastávka byla ve stylově výletní restauraci Kaměňácká myslivna s výtečnou kuchyňí. Signál mobilních operátorů tady moc nefunguje, zato se kocháte malým hospodářským dvorkem s ovečkama, slepicema, kohoutem Pepou, rybníčkem, malým potůčkem s vodním mlýnkem, spoustu dřevěných postaviček a máte pocit, že se zde zastavil čas. Další naše kroky vedly do vedlejší vesnice Čeložnice. Na území obce jsou dvě památky zapsané ve státním seznamu nemovitostí kulturních památek. Uprostřed obce je zvonice postavená v roce 1854 a na ni jsou umístěny sluneční hodiny a v nice je kamenná socha Jana Nepomuckého z roku 1761, které jsou zachovalou památkou dovednosti místních stavitelů. Další památkou je kříž u silnice na němž je vyryt letopočet 1802.
Opět jsme poznali kousek z našeho okolí, protáhli svou kostru, načerpali energii do dalšího žití, což je záměr těchto našich zdravotních vycházek.