Z pera našich členů: Se šumperskou odbočkou v Praze za poznáním

Z PERA NAŠICH ČLENŮ:

SE ŠUMPERSKOU ODBOČKOU V PRAZE ZA POZNÁNÍM

Jmenuji se František a když jsem slyšel, že SONS Šumperk připravuje další výlet za poznáním do Prahy, hned jsem se rozhodl, že se chci zúčastnit letos i já sám. Poznávací výlet byl na tři dny, a tak jsem se také tak zabalil a v den D jsem si dal batoh na záda a jel autem na nádraží, kde jsem se v Bludově setkal s ostatními, kteří po sedmé hodině vyjeli vlakem ze Šumperka. Naše 12 členná parta v Zábřeze přestoupila na RegioJet směr Praha, kde jsme přijeli v 11:45 hodin a přesunuli jsme se tramvají na Žižkov k Hotelu Golden City, kde jsme si nechali batožiny a začala nám tím to grooo, srdce Prahy na celé tři dny! První zastávka byla na Václavském náměstí, kde jsme měli rozchod. Z náměstí jsme se vydali na exkurzi do České národní banky (ČNB). Po bezpečnostní prohlídce jsme mohli zjistit tajemno kolem této banky. Čekala na nás, naši skupinku, tak vlastně i vás, protože byste měli do ČNB také vyrazit, neboť to bylo zajímavé a bezvadné. Historie vzniku, prostory u jednoho z trezorů, a trezorků, možnost si ohmatat a pozvednout 12kg cihličku zlata. Příjemný to zážitek slyšet výklad o historii a současnosti ČNB. Bylo toho více, ale jak jsem již uvedl, nejlépe je se tam zastavit a prožít si to. A nakonec nás čekala záložka vytvořená z peněz. Ten zážitek mi potvrdila jedna z účastníků, sama slečna Kristýna: „Byl to bezva zážitek.“ Po společném přesunu jsme se dostali k překvapivému místu. Jak nám uvedl p. Jančík ze šumperského SONSu, který byl náš vedoucí skupiny: „14:30 - 17:00 hod: výklad dvěma vietnamskými průvodci a procházka po areálu
tržnice SAPA v Praze - Písnici; získání nových informací a poznatků o
vietnamské kultuře.“ A musím prozradit,  že na ukončenou exkurze nás čekala,

vlastně, jak uvedl i sám průvodce obědo-večeře. Bylo to společné stolování u tradičního vietnamského jídla, poznání exotických vůní a nevšedního gastronomického zážitku. Podle mne je to něco, co vás dostane a budete chtít to znovu prožít. Sám za sebe to v budoucnu udělám. A blížil se vlastně podvečer. Po exkurzi jsme se vydali na hotel, kde jsme se i ubytovali. Pak jsem se domluvili, že o večerní osmé hodině se půjdeme projít po Žižkovu, přímo směrem k Žižkovské věži, kde na obale nalezneme 6 batolat, který navrhl p. David Černý. Někdo si vyjel výtahem až na věž, a někdo do Oblaka Restaurant, kde mají vyhlášené speciality. Musím říci také zážitek, i když jsme si většinou dali jen nápoje a zákusky. Doporučuji si tam zajít, spíše vyjet výtahem. Při návratu jsme zmokli, ale i tak to byl zážitek, a to u mne a snad i u ostatních.

Ve středu ráno nás čekala snídaně v hotelové jídelně formou švédských stolů a výběr byl skvělý. Po snídani a uvedení středečního programu jsme se MHD  vydali  na  letohrádku  Kinských  pod  Petřínem,  kde  na  naši  skupinku

čekala stálá haptická výstava  moravského venkova, životě a zvycích na venkově na přelomu 19. a 20. stol, romské kultury; na závěr haptická výstava luštěnin a starodávných hraček, kterou nám okomentovala průvodkyně. Následně jsme se vydali k lanovce na Petřín. Na vrcholu, kde se krásně tyčí samotný Petřín jsme zažili zrcadlové bludiště, kde nás to třošku zajímavě tvořilo, dále samotný vrchol věže a pak kafíčko, zákusek či zmrzlina v místní kavárně. Dále naše kroky směřovaly k soše K. H. Máchy, který je „celej kamenej“, jak se zpívá v písničce Lucie Bílé – Láska je láska. Je, a velkej –pocit u něho být je úžasný. Po chvilce jsme se vydali na oběd na Karlově náměstí. Po obědě jsme šli a jeli na Vyšehrad. Cestou jsme se zastavili u obchůdku s výrobky klientů Jedličkova ústavu a posléze jsme se seznámili s historickým výkladem. Byl zajímavý, a to k samotné bazilice sv. Petra a Pavla, kde jsme mohli za poplatek vejít do prostoru Minoru. Další skvělý zážitek byla i následná návštěva Slavína, hřbitova známých osobností. Po skončení prohlídky jsme se sešli přes hradby k místní dopravě směr náš hotel..

 Po odpočinku, kdo chtěl, se vydal na večerní prohlídku další části Prahy - Žižkova až k památníku na Vítkově. Po obchůzce kolem památníku jsme se pěšky přemístili zpět na náš hotel Golden City.

Probudili jsme se do posledního dne v Praze, byl to čtvrtek 8. 6. 2023. Po snídani a sbalení jsme si své věci a batožiny uložili do určené místnosti u recepce hotelu a mohli jsme se vydat směr Letecké muzeum ve Kbelích. Tam jsme mohli spatřit letouny, letadla – mnohem více výroby československé a sovětské. Napřed nás ale předběhli Gruzínci. Vyčkali jsme a mohla začít komentovaná prohlídka z období po 1. světové válce. Já sám jsem nebyl přítomný, protože jsem měl své pracovní povinnosti a navíc jsem tam už dříve byl.  Pak čekala návštěva dalších čtyř míst.  Arkády Pankrác, kde bylo nakupování a obědová přestávka. Následovala italská zmrzlina ve Francouzské ulici a posléze prohlídka parku Grébovka s umělou jeskyní, vilou Grébovka a rozhledy s výkladem na Vršovice. I já jsem vše zvládnul vyřešit a také se naobědvat. Musím pochválit všechny recepční, co vše jsme zažili. Moje parta se vrátila z výletu a mohli jsme vyřešit potřebné záležitosti a vyrazili na vlak. RegioJet má na nádraží svůj prostor, kde jsme mohli počkat na náš spoj. Cesta nazpět dopadla dobře a mě samotnému se splnil sen, vlastně sny. Zákoutí Prahy, kde jsme byli, byl můj sen – přání někdy se tam dostat a navštívit. Jak mi uvedly dvě účastnice Jana a Marcela: „Bylo to bezva, úžasné a příště zas.“ Ale i vám všem doporučuji místa našeho výletu navštívit a na další výlet do Prahy se SONSem Šumperk se zúčastnit. Já moc a asi i za ostatní děkuji šumperskému SONSu a Jiřímu Jančíkovi za to, že vymyslel takový program výletu do hlavního města a těším se na další podobný výlet. Palec nahoru a klobouk dolů!

Z Prahy a Hanušovic František Vyhnálek