Z ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA – 2. ETAPA

Z Canterbury se české královské poselstvo vypravilo do Londýna a dostalo se tak poprvé – aniž by to tehdy tušilo – na západní polokouli. A na rozdíl od nás si v 15. století nemohlo ani poslechnout slavný Big Ben. Věž u Westminsterského paláce (sídla britského parlamentu) byla postavena až v polovině 19. století, pak na ni byly umístěny tehdy největší hodiny světa a v roce 1858 5 zvonů, z nichž největší byl nazván Big Ben.

[Muzikanti jistě poznají, že zvon po popraskání nezní v původně laděném tónu E:

Big Ben strikes 12 (odbíjí dvanáctou)

https://youtu.be/E9wWBjnaEck

Westminster Chimes Westminster Quarters Big Ben (odlišení čtvrt, půl, třičtvrti a celé)

https://youtu.be/NK_n1ON6HM4 ]

Z Londýna (od 1250. km naší pouti) jsme se vypravili ještě kousek proti proudu Temže do Windsoru, k tamní svatyni a královskému hradu. Jestlipak kdy někdo z nás - tak jako české poselstvo - potkal některého člena královské rodiny?

Dále jsme putovali 140 km k jižnímu pobřeží Anglie, do přístavu Poole (na 1430. km); a připomněli jsme si akci „Suchou tlapkou přes La Manche“ – abychom si ve francouzském přístavu St. Malo připočetli dalších 254 km.

Ve Francii jsme šli nejprve napříč Bretaní na jih, k ústí řeky Loiry do Atlantiku a 50 km proti proudu do Nantes, šestého největšího města Francie.

[Bryan Mikuláš - Bretaňská píseň (diatonic accordion, heligonka)

https://youtu.be/lCd16vQfH2I ]

Cestou do vnitrozemí jsme se drželi veletoku a došli do města Angers; pak jsme míjeli několik ze 120 pověstných „zámků na Loáře“, z nichž mnohé vznikaly už v době, kdy tudy putovalo české poselstvo. Vrátili jsme se na východní polokouli a navštívili Tours [asi 240 km jižně od Paříže, což rychlovlak urazí za hodinu (Dočkáme se, že to tak bude i z Prahy do Brna?)]. České poselstvo možná vědělo, že stříbrné tourské groše byly Václavu II. vzorem pro ražení pražských grošů (od r. 1300).

Jen o pár kilometrů dál, ve městě Amboise (kde v r. 1519 zemřel Leonardo da Vinci), jsme odbočili od Loiry na jih, dnes ke zřícenině hradu Lusignan (na 2220. km).

[Poselstvo nejspíše znalo pověst, že zakladatelkou hradu je bájná víla Meluzína, z jejíchž potomků povstal slavný křižácký rod Lusignanů (kteří vládli ve třech křižáckých královstvích na východě) a také rody Valois a Lucemburkové.]

Na další cestě si poselstvo oproti našim 430 km dost odpočalo při plavbě po řece Garonně do Bordeaux (Bordó). Měli jsme za sebou 2650 km ve městě s mnoha památkami ze seznamu UNESCO.

Naše cesty pak zamířily Akvitánií k Biskajskému zálivu: zatímco poselstvo do přístavu Bayonne, nás mohlo zlákat k odpočinku nedaleké letovisko Biarritz, druhdy oblíbené místo evropské honorace