Z ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA – 1. ETAPA (druhá část)

Publikováno 10.09.2021 21:39 Hluší Zdeněk


Zatímco královské poselstvo v 15. století procházelo po pobytu v Cáchách Burgundsko, brabantsko a Flandry, pro nás to byly spíše západ Německa, jih Nizozemska a kus Belgie. Zatímco poselstvo zamířilo kousek na sever ke starobylému opatství Gladbach, my jsme tam našli čtvrtmilionový Mönchengladbach.

Pak jsme pokračovali k nejsevernějšímu bodu naší pouti na kontinentu, k městu Eindhoven. Oproti středověku tam dnes čtvrtina obyvatel pochází z muslimských zemí (asi 60000)!

To už lákavější byl Brusel/Bruxelles, dvojjazyčné hlavní město Belgického království a Evropské unie (na 890. km naší pouti).

 

Zatímco my jsme obdivovali sošku čůrajícího chlapečka (Manneken-Pis) s 800 oblečky, Václav Šašek z Bířkova si zapsal:

„U bruselského hradu je zvířetnice a v ní rybník. Jeho hladina byla tenkrát pokryta ledem. Vévoda přikázal některým svým dvořanům, aby šli do té zahrady a aby závodili na zamrzlém rybníku. Bylo jich osmadvacet a závodili mezi sebou tak hbitě, že jsem tak rychlé lidi nejen nikdy neviděl, nýbrž ani vyprávět o něčem takovém jsem ještě nikdy neslyšel. Velmi jsem byl žádostiv vyzvědět, co to mají pod nohama, že se mohou na ledě obraceti tak rychle.“

Tak už víte, proč tomu říkáme brusle?

 

Jeden den cesty na západ leží na řece Šeldě město Gent, druhdy nejvýznamnější středisko výroby sukna. Že by měli pánové z poselstva za úkol přivézt manželkám také kvalitní látky? Však o 50 km blíže k moři leží Bruggy, tehdy významné centrum obchodu s kořením a luxusním zbožím...

Po pobřeží Severního moře jsme přišli do Francie, do přístavu Calais (1085. km). K překonání Lamanšského průlivu mohlo poselstvo použít jen loď; my jsme mohli lodí, trajektem, vznášedlem, nebo využít Eurotunel.

Na anglický břeh jsme vystoupili v Doveru. Odtud jsme na závěr 1. etapy ušli 90 km do Canterbury v hrabství Kent. Už od 6. století to je významné náboženské a poutní místo (bylo inspirací pro Canterburské povídky G. Chaucera).

V Canterbury se narodil Ian Fleming (1908–1964), námořní důstojník, novinář a spisovatel - tvůrce agenta 007 Jamese Bonda:

https://youtu.be/U9FzgsF2T-s


Obrázky

„Přes hory, přes doly, hlavně že jsme spolu!“ Libuje si goldenka Bianka. * Na břehu horského jezera sedí goldenka Bianka. Panička si prohlíží dřevěnou plastiku. Hora v pozadí se zrcadlí v jezeře. „Přes hory, přes doly, hlavně že jsme spolu!“ Libuje si goldenka Bianka. * Na břehu horského jezera sedí goldenka Bianka. Panička si prohlíží dřevěnou plastiku. Hora v pozadí se zrcadlí v jezeře.
„Tak moment, paničko! Na konec světa jdeme pěšky, žádný ultralight! To se nepočítá!“ Zlobí se pudlinka Megy. * Světlá pudlinka Megy stojí u ultralightu a sleduje paničku, která z něj právě vystupuje „Tak moment, paničko! Na konec světa jdeme pěšky, žádný ultralight! To se nepočítá!“ Zlobí se pudlinka Megy. * Světlá pudlinka Megy stojí u ultralightu a sleduje paničku, která z něj právě vystupuje
Charlie by si na cestu nejraději vzal i psí kamarádku Betynku a malou paničku Terezku. * Černý labrador Charlie sedí v trávě vedle paniččiny dcery Terezky. Ta má v náručí hnědou jezevčičku Betynku Charlie by si na cestu nejraději vzal i psí kamarádku Betynku a malou paničku Terezku. * Černý labrador Charlie sedí v trávě vedle paniččiny dcery Terezky. Ta má v náručí hnědou jezevčičku Betynku
„Tu cestu na konec světa beru vážně, ťapu až do slunce západu!“ Hlásí fletka Kerri. * Hnědá fletka Kerri sedí na louce v záři zapadajícího slunce. Vypadá to, že má kolem hlavičky svatozář a zlatě se leskne i ocásek „Tu cestu na konec světa beru vážně, ťapu až do slunce západu!“ Hlásí fletka Kerri. * Hnědá fletka Kerri sedí na louce v záři zapadajícího slunce. Vypadá to, že má kolem hlavičky svatozář a zlatě se leskne i ocásek