Informace ze Sociálně právní poradny 4/2024

Milí čtenáři, v dubnových informacích ze sociálně právní poradny se dočtete, v jakých případech a jakým způsobem lze žádat o odškodnění za nepřiměřeně dlouhá řízení. Rovněž se dočtete, jak je to s pobíráním nemocenského v případě poživatelů invalidního důchodu.

Odškodnění za průtahy ve správním řízení

V minulých informacích z poradny jsme vás informovali o lhůtách v řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku. Často se setkáváme s tím, že jsou tyto lhůty překračovány, nezřídka o několik týdnů či dokonce měsíců. V takových případech je možné po skončení řízení po státu nárokovat odškodnění za majetkovou či nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení, které jsou zákonem považovány za nesprávný úřední postup.

S ohledem na to, že se jedná o poměrně rozsáhlou a také složitější právní oblast, bude v tomto článku věnována pozornost pouze nárokům z průtahů v řízení Úřadu práce, České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve všech těchto případech bude žádost o odškodnění v podobě náhrady škody nebo přiměřeného zadostiučinění řešit Ministerstvo práce a sociálních věcí, jako ústřední orgán.

Náhrada škody je náhradou majetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem. V žádosti je nutné doložit nečinnost či průtahy, je nutné formulovat výši vzniklé škody a doložit, jak žadatel k této výši dospěl (např. ušlý zisk apod.)

Přiměřené zadostiučinění je satisfakce za nemajetkovou újmu. U nemajetkové újmy nemusí vůbec vzniknout vyčíslitelná škoda. Nesprávným úředním postupem se člověk cítí poškozen, byla mu způsobena např. psychická újma apod., proto žádá satisfakci.

Pro podání je potřeba dodržet určitou lhůtu, která se zpravidla počítá od vydání rozhodnutí v řízení, které trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. V případě nemajetkové újmy je nutné žádost podat nejpozději do 6 měsíců, u majetkové škody do 3 let, nejpozději však do 10 let.

Náhrada nemajetkové újmy se stanoví vždy individuálně dle závažnosti újmy a dalších okolností. Někdy může spočívat i v omluvě.

Při posuzování nároku na odškodnění za průtahy v řízení se posuzuje celková délka řízení, jeho složitost či skutečnost, jakou měrou poškozený k průtahům přispěl, například neposkytnutím úřadu dostatečné součinnosti.

O žádosti musí ministerstvo rozhodnout nejpozději do 6 měsíců.

Příklad: Žadatelka Anna podala 1. 9. žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku. Dodala veškeré podklady bez jakékoliv prodlevy. Její zdravotní stav byl posouzen 15. 1. Je duben a úřad práce rozhodnutí stále nevydal. Poté, co bude rozhodnutí vydáno, tak může žadatelka Anna podat žádost o odškodnění nemajetkové, případně i majetkové újmy za nesprávný úřední postup.

Čím delší dobu správní řízení trvá, tím větší šance na přiznání odškodnění je.

Zákon zná kromě nesprávného úředního postupu ještě nezákonné rozhodnutí, o tom vám přineseme informace v některém z příštích článků.

Souběh invalidního důchodu s „nemocenskou“

Nedávno jsme do poradny obdrželi dotaz od poživatele invalidního důchodu III. stupně, který se týkal nároku na výplatu nemocenského po skončení pracovního poměru. Mají poživatelé invalidního důchodu na výplatu nemocenského nárok? Pokud ano, tak jaké musí splnit podmínky a jak dlouho budou nemocenské pobírat? Nejen na tyto otázky dostanete v tomto článku odpovědi.

Pokud pobíráte invalidní důchod, je důležité, v jakém stupni. Jestliže se jedná o invalidní důchod I. nebo II. stupně, pak platí stejné podmínky jako pro kohokoliv jiného, kdo invalidní důchod nepobírá.

Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v období, kdy kvůli nemoci, neboli dočasné pracovní neschopnosti, nemohou vykonávat práci a ztratí dočasně výdělek.

Účast na nemocenském pojištění vzniká ze zákona u všech zaměstnanců. U osob samostatně výdělečně činných je účast na nemocenském pojištění dobrovolná.

Prvních 14 dnů nemoci nebo nařízené karantény dostává zaměstnanec od zaměstnavatele náhradu mzdy, od 15. dne vzniká nárok na dávku nemocenského pojištění nemocenské, lidově též označovanou jako „nemocenská“.

Nemocenské lze pobírat po dobu 380 kalendářních dnů ode dne, kdy vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa. Této době se říká podpůrčí doba. Pokud lze očekávat, že dojde v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby, ke zlepšení zdravotního stavu, je možné pobírat nemocenské i po uplynutí 380 dnů.

Nemocenské je vypláceno i poté, co je ukončen pracovní poměr.

Zákon o nemocenském pojištění, ve kterém je nemocenské upraveno, zná i tzv. ochrannou lhůtu. Tato lhůta trvá 7 dnů ode dne zániku nemocenského pojištění neboli zaměstnání. Pokud zaměstnání trvalo po kratší dobu než 7 dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

Příklad 1: Pan Novák, který je poživatelem invalidního důchodu I. stupně, byl lékařem uznán ke dni 15. 3. dočasně práce neschopným. Jeho pracovní poměr u zaměstnavatele skončil k 31. 3. I po 31. 3. bude mít pan Novák na výplatu stále nárok.

Příklad 2: Paní Novákové, která je poživatelkou invalidního důchodu II. stupně, skončil k 31. 3. pracovní poměr, který trval jeden rok. 6. 4. (tedy 6 dnů po ukončení pracovního poměru) onemocněla, od 15. dne nemoci jí bude náležet nemocenské, prvních 14 dnů nemoci nedostane nic.

Jiná situace nastává u poživatelů invalidního důchodu III. stupně a starobních důchodců.

Podpůrčí doba nemocenského činí pouze 70 kalendářních dnů, počítá se od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Dalším rozdílem je skutečnost, že se nemocenské vyplácí pouze po dobu trvání zaměstnání. Po jeho skončení nemá poživatel invalidního důchodu III. stupně či starobní důchodce na výplatu nemocenského nárok.

V neposlední řadě je důležité uvést, že se na poživatele invalidního důchodu III. stupně či starobního důchodce nevztahuje ochranná lhůta 7 kalendářních dnů po skončení pracovního poměru.

Příklad 3: Pan Sova, který je poživatelem invalidního důchodu III. stupně, byl lékařem uznán ke dni 15. 3. dočasně práce neschopným. Jeho pracovní poměr u zaměstnavatele skončil k 31. 3. Po tomto dni mu již nebude vypláceno nemocenské. Poslední kalendářní den, kdy bylo nemocenské vyplaceno, je 31. 3.

Příklad 4: Paní Sovové, která je poživatelkou invalidního důchodu III. stupně, skončil k 31. 3. pracovní poměr, který trval jeden rok. 6. 4. (tedy 6 dnů po ukončení pracovního poměru) onemocněla. Nemocenské jí nenáleží, jelikož pro poživatele invalidního důchodu III. stupně ochranná lhůta neplatí.

Za Sociálně-právní poradnu

Nicole Fryčová