Výprava na Severní pól - 4. Etapa
Za celodenní tmy jsme opustili skupinku norských meteorologů na Medvědím ostrově, abychom se přes Barentsovo moře dostali ještě o 400 km severněji na souostroví Svalbard čili Špicberky.
[A jelikož jsme odvážní jako Vikingové, dopřejme si nějakou jejich muziku:
https://drive.google.com/file/d/19aidD-JEKL8hdlAj_GPqIHWG7mM4QKBp/view ]
Samozřejmě jsme museli navštívit sídlo ostrovů, městečko Longyearbyen. Leží u fjordu, který díky Golfskému proudu nezamrzá, ale až do poloviny února je zde polární noc. Ovšem jsou tu také nejsevernější vymoženosti civilizace na světě (banka, nemocnice, škola, knihovna, hospoda, noční klub, supermarket, cestovní kancelář aj.).
Nedaleko v bývalém uhelném dole 3 bylo zřízeno Špicberské globální úložiště semen rostlin z celého světa (doufejme, že bezpečné pro případné užití rostlin budoucími generacemi).
A co naše smečka nemohla určitě pominout? Českou arktickou výzkumnou stanici, kterou provozuje na Špicberkách Jihočeská univerzita a je pojmenovaná po česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Toť další důvod, proč naše smečka startovala k Severnímu pólu v Českých Budějovicích.
Hlavním objektem stanice je dům, jenž se nachází na souřadnicích 78°13′23,48″ severní šířky a 15°39′32,47″ východní délky. Je pojmenovaný po polárníkovi a kartografovi Juliu Payerovi (v jeho rodném domě v Teplicích je dnes hotel Payer). V 19. století jako první zmapoval některé horské partie Alp, několikrát plul na plachetnici do Arktidy a před 150 lety vedl výpravu a objevil východně od Špicberk souostroví, které nazval Země Františka Josefa (dnes patří Rusku). Byl patrně také prvním malířem obrazů s polární tématikou.
K Severnímu pólu nám však zbývalo ujít, a to většinou po zamrzlém Severním ledovém oceánu, nějakých 1300 km. Za polární noci a v ukrutném mrazu dost obtížně splnitelný úkkol.......ale nám se daří a k Severnímu pólu nám nakonec zbývá už jen necelých 200 km.
Obrázky