Výprava na Severní pól - 4. Etapa

Publikováno 28.01.2022 14:14 Hluší Zdeněk


Za celodenní tmy jsme opustili skupinku norských meteorologů na Medvědím ostrově, abychom se přes Barentsovo moře dostali ještě o 400 km severněji na souostroví Svalbard čili Špicberky.

[A jelikož jsme odvážní jako Vikingové, dopřejme si nějakou jejich muziku:

 https://drive.google.com/file/d/19aidD-JEKL8hdlAj_GPqIHWG7mM4QKBp/view ]

 

Samozřejmě jsme museli navštívit sídlo ostrovů, městečko Longyearbyen. Leží u fjordu, který díky Golfskému proudu nezamrzá, ale až do poloviny února je zde polární noc. Ovšem jsou tu také nejsevernější vymoženosti civilizace na světě (banka, nemocnice, škola, knihovna, hospoda, noční klub, supermarket, cestovní kancelář aj.).

Nedaleko v bývalém uhelném dole 3 bylo zřízeno Špicberské globální úložiště semen rostlin z celého světa (doufejme, že bezpečné pro případné užití rostlin budoucími generacemi).

 

A co naše smečka nemohla určitě pominout? Českou arktickou výzkumnou stanici, kterou provozuje na Špicberkách Jihočeská univerzita a je pojmenovaná po česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Toť další důvod, proč naše smečka startovala k Severnímu pólu v Českých Budějovicích.

Hlavním objektem stanice je dům, jenž se nachází na souřadnicích 78°13′23,48″ severní šířky a 15°39′32,47″ východní délky. Je pojmenovaný po polárníkovi a kartografovi Juliu Payerovi (v jeho rodném domě v Teplicích je dnes hotel Payer). V 19. století jako první zmapoval některé horské partie Alp, několikrát plul na plachetnici do Arktidy a před 150 lety vedl výpravu a objevil východně od Špicberk souostroví, které nazval Země Františka Josefa (dnes patří Rusku). Byl patrně také prvním malířem obrazů s polární tématikou.

 

K Severnímu pólu nám však zbývalo ujít, a to většinou po zamrzlém Severním ledovém oceánu, nějakých 1300 km. Za polární noci a v ukrutném mrazu dost obtížně splnitelný úkkol.......ale nám se daří a k Severnímu pólu nám nakonec zbývá už jen necelých 200 km. 


Obrázky

Chantalce sníh nevadí. (Světlá goldenka leží na zasněženém poli a téměř s ním splývá; sluníčko svítí a obloha je jasně modrá) Chantalce sníh nevadí. (Světlá goldenka leží na zasněženém poli a téměř s ním splývá; sluníčko svítí a obloha je jasně modrá)
Nejstarší účastnice pochodu Clea a její doprovod. (Černá labradorka očichává zasněženou cestu; jejím doprovodem jsou dvě bílo-mourovaté kočky) Nejstarší účastnice pochodu Clea a její doprovod. (Černá labradorka očichává zasněženou cestu; jejím doprovodem jsou dvě bílo-mourovaté kočky)
Radostná Vali. (Světlá fenka je zachycena při výskoku na zasněžené louce; na jasně modré obloze stříbrně září slunce) Radostná Vali. (Světlá fenka je zachycena při výskoku na zasněžené louce; na jasně modré obloze stříbrně září slunce)
Zatímco panička Radka na kus cesty použila dopravní prostředek - boby, Deminka musí ťapkat pěšky! (V popředí je Deminčina panička v tmavém oblečení, sedí na červených bobech a zjevně se raduje, že jízdu zvládla; za ní vidíme černou labradorku, která by se evidentně taky ráda svezla) Zatímco panička Radka na kus cesty použila dopravní prostředek - boby, Deminka musí ťapkat pěšky! (V popředí je Deminčina panička v tmavém oblečení, sedí na červených bobech a zjevně se raduje, že jízdu zvládla; za ní vidíme černou labradorku, která by se evidentně taky ráda svezla)
Goldenům to sluší všude, Sanynce dvojnásob. (Světlerezavá goldenka Sany sedí na mírně zasněžené louce a hledí přímo do foťáku) Goldenům to sluší všude, Sanynce dvojnásob. (Světlerezavá goldenka Sany sedí na mírně zasněžené louce a hledí přímo do foťáku)
„Pane, pojďme už domů, zebou mě pacičky!“ Žadoní Monty. (Světlý labrador s pánem Petrem v žlutozelené bundě na zasněžené cestě) „Pane, pojďme už domů, zebou mě pacičky!“ Žadoní Monty. (Světlý labrador s pánem Petrem v žlutozelené bundě na zasněžené cestě)
Cairo poskytuje TV Prima interview. Vypráví reportérovi o svém dětství, které prožila v Otevřené věznici Jiřice v rámci projektu „Tlapka v dlani“. (Reportér TV Prima v podřepu před hnědou fletkou Cairo, jejíž vodítko drží panička Katka; muž pravou rukou Cairo hladí, v levé drží mikrofon a vypadá to, jako by s pejskem vedl rozhovor) Cairo poskytuje TV Prima interview. Vypráví reportérovi o svém dětství, které prožila v Otevřené věznici Jiřice v rámci projektu „Tlapka v dlani“. (Reportér TV Prima v podřepu před hnědou fletkou Cairo, jejíž vodítko drží panička Katka; muž pravou rukou Cairo hladí, v levé drží mikrofon a vypadá to, jako by s pejskem vedl rozhovor)
Adélka je pyšná na sportovní úspěchy Danečka, „lidské štěně“ své paničky. (Ve sportovní hale pózuje malý rugbista v oddílovém dresu; u jeho levé nohy sedí černá kníračka Adélka, kterou hladí Danečkova kamarádka v růžovém svetříku) Adélka je pyšná na sportovní úspěchy Danečka, „lidské štěně“ své paničky. (Ve sportovní hale pózuje malý rugbista v oddílovém dresu; u jeho levé nohy sedí černá kníračka Adélka, kterou hladí Danečkova kamarádka v růžovém svetříku)