Výprava na Severní pól - 2. Etapa

Publikováno 13.01.2022 20:44 Hluší Zdeněk


Obrázek

Začněme malým úsměvným ohlédnutím: 15. východní poledník na samém severu ČR prochází vískami s pohádkovými jmény - Saň a Andělka (částmi obce Višňová).

 

První část druhé etapy jsme absolvovali v nížinách západního Polska, přičemž jsme se pozvolna vzdalovali od hranic Německa. V Lubušském vojvodství jsme překonali řeku Odru u města Krosno Odřanské (a také 52. stupeň severní šířky) a vzápětí Wartu, největší přítok Odry. (U nás je také Vltava na soutoku s Labem ta větší řeka, ale jméno nese dál ta menší.)

 

V Západním Pomořansku, 40 km východně od Štětína, jsme se mohli na chvíli zastavit Na okraji města Stargard, kde stojí nejstarší památník postavený na počest 15. poledníku. Vznikl ve dvacátých letech minulého století.

Polské pobřeží Baltského moře jsme pak opustili v obci Trzesacz. I tady místní občan založil Muzeum na 15. poledníku.

 

Vzpomenete si, že jsme vloni začínali „suchou tlapkou přes La Manche“? Tak podobně si musíme počínat i na prvním letošním putování - přejít 80 km přes Balt. Dostali jsme se tak na nejvýchodnější dánský ostrov Bornholm, na jehož jižním pobřeží se křižuje 15. poledník s 55. severní rovnoběžkou (takže jsme byli asi 444 km vzdušnou čarou od severní hranice ČR).

Věděli jste, že 9. května 1945 byl ostrov osvobozen Rudou armádou a že sovětské jednotky opustily tuto část Dánska až 5. dubna 1946? Nebo že bornholmština (bornholmsk) coby dialekt dánštiny je srozumitelnější pro Švédy?

 

Posléze nás čekalo 40 km přes moře do Švédska a další zkracování dne. Co abychom si konečně poslechli nějakou stylovou muziku?

[Válečná balada Garmarrna - Her Mannelig (o hrdinovi Mannelgovi, kolik přestál nebezpečenství jako Viking na moři):

https://www.youtube.com/watch?v=7emu8i2mF6I&ab_channel=Garmarna-Topic ]

 

Hned na jižním pobřeží Švédska nás mohl přilákat v provincii Skánie (Skåne) teplým mikroklimatem Stenshuvud, patrně nejmenší z 28 švédských národních parků (v ČR máme jen 4). Nebo v provincii Blekinge přístavní město Karlskrona, zapsané do kulturních památek UNESCO a nejdůležitější ze základen Švédského námořnictva.

 

Jenže my jsme rychle putovali dál jižním a centrálním Švédskem, kraji mnoha stolových hor a jezer. Nejprve jsme navštívili univerzitní město Örebro (v překladu „most přes štěrkové břehy“), jež má skoro 150 tisíc obyvatel a největší aquapark ve Skandinávii. V roce 1810 tu byl napoleonský generál Jean-Baptiste Bernadotte zvolen švédským korunním princem.

[Četli jste knížku „Desirée“ rakouské autorky Annemarie Selinko - o tom, jak se z francouzské kupecké dcerky a přítelkyně Napoleona opravdu stala švédská královna?]

 

O něco severněji nás mohla zaujmout další památka UNESCO - „těžební krajina měděného dolu“ ve Falunu, správním centru kraje Dalarna.

Nakonec jsme došli na 2081. km naší pouti, do provincie Jämtland. V jejím hlavním městě Östersundu sídlí Univerzita středního Švédska.

[A jelikož jsme putovali v čase tříkrálovém, dopřejme si jednu severskou Vánoční píseň:

https://www.youtube.com/watch?v=XrgCku0tSpk&ab_channel=Agnetha%26Linda-Topic ]

 


Obrázky

Kudy nás nohy a tlapky nesly. (Mapka druhé etapy) Kudy nás nohy a tlapky nesly. (Mapka druhé etapy)
Goldenka Chantalka si užívá sníh. (Mladá goldenka sedí na zasněžené louce a sluníčko jí zlatí kožíšek; v pozadí zasněžené stromy) Goldenka Chantalka si užívá sníh. (Mladá goldenka sedí na zasněžené louce a sluníčko jí zlatí kožíšek; v pozadí zasněžené stromy)
Vikinga sníh taky těší. (Černý flet sedí na zasněžené pláni a rošťácky vyplazuje jazyk) Vikinga sníh taky těší. (Černý flet sedí na zasněžené pláni a rošťácky vyplazuje jazyk)
Monty na sníh tentokrát moc štěstí neměl. (světlý labrador sedí na kraji cesty, vedle něho páníček Petr v zářivě zelené bundě; za nimi pole bez sněhu) Monty na sníh tentokrát moc štěstí neměl. (světlý labrador sedí na kraji cesty, vedle něho páníček Petr v zářivě zelené bundě; za nimi pole bez sněhu)
Když se jde v partě, zvládneme to i za mlhy! Zleva: Kaya, Freddie, Cedrik, Glorie, Deminka - každý pes se svým člověkem. (Před krmelcem stojí v řadě 5 lidí se svými psy u nohy; fotografie není příliš zřetelná, protože je mlha) Když se jde v partě, zvládneme to i za mlhy! Zleva: Kaya, Freddie, Cedrik, Glorie, Deminka - každý pes se svým člověkem. (Před krmelcem stojí v řadě 5 lidí se svými psy u nohy; fotografie není příliš zřetelná, protože je mlha)
Služebně nejmladší vodicí pes - fletka Cairo - má tolik energie, že si odskočila i na zimní party. (Hnědá fletka ve žlutozelené vestičce vodicího psa sedí pod větvičkou ozdobeného stromečku) Služebně nejmladší vodicí pes - fletka Cairo - má tolik energie, že si odskočila i na zimní party. (Hnědá fletka ve žlutozelené vestičce vodicího psa sedí pod větvičkou ozdobeného stromečku)
Feebee je sice ještě štěně, ale už uvažuje prakticky: „Cestou bude velká zima, je třeba nabrat co nejvíc tepla do kožichu!“ (Světlé štěně labradora leží u rozpálených kamen, pravou přední přidržuje oblíbeného hnědého plyšáka) Feebee je sice ještě štěně, ale už uvažuje prakticky: „Cestou bude velká zima, je třeba nabrat co nejvíc tepla do kožichu!“ (Světlé štěně labradora leží u rozpálených kamen, pravou přední přidržuje oblíbeného hnědého plyšáka)
„Kde jste všichni?“ diví se Ryan. (Světlý labrador sedí na zasněžené louce a nejspíš přemýšlí, kam se mu jeho kamarádi tak najednou ztratili) „Kde jste všichni?“ diví se Ryan. (Světlý labrador sedí na zasněžené louce a nejspíš přemýšlí, kam se mu jeho kamarádi tak najednou ztratili)