Výlet do Přibyslavi

Publikováno 01.05.2016 13:20 Odbočka Havlíčkův Brod


Obrázek

Výletní dopoledne v Přibyslavi

   Velká výloha obchodu za kašnou na náměstí nabízí pohled na spoustu zajímavých a krásných věcí. Figurky andělů, vázy, zvonečky a jiné hliněné zboží. Nápis na skle zve kolemjdoucí do keramické dílny paní Jany Březkové. Je to naše první zastávka při výletu členů odbočky SONS Havlíčkův Brod v úterý 19. dubna.

   Zacinkání zvonku nade dveřmi vítá příchozí v první místnosti, v prodejně. Zde si mohou zájemci vybrat z mnoha druhů- drobnosti, jako například motýlky, sluníčka, dále hrníčky, misky, aromalampy, svícny, poháry, džbánky, malé figurky sov, andělíčků, ale i více než půl metru vysoké postavy anděla, pasáčka, vodníka, čarodějnice. Člověk neví, co vzít do ruky dřív, osahat a prohlédnout.

   Po chvíli vstupujeme do dílny, kde je nejdůležitějším zařízením hrnčířský kruh. Nevelká místnost je zaplněna pracovními deskami a stoly, drobnými pomůckami a náčiním pro manipulaci s hlínou a „čerstvými“ výrobky. Na policích se suší polotovary, čekající na přežah a v koutě balíky hlíny, která teprve přijde na řadu.

   Keramička Jana usedá za kruh. Z obyčejné kuličky dobře propracované hlíny se pod jejíma šikovnýma rukama během chvíle zrodí hrníček. Vypadá jednoduše, ale jak velmi dobře vědí obě keramičky z naší party, Eliška a Jana, hlína si žádá velkou trpělivost, vytrvalost a cit a za zdáním jednoduchosti je především zkušenost a léta praxe.

   „Pojďte si to zkusit“, usmívá se keramička a podává čistou zástěru Janě Teclové. Sledujeme, jak hlínu centruje na kruhu a snaží se dát jí prsty ten správný tvar. Eliška Polanská, která se již dlouhé roky keramice věnuje a z jejich hrníčků cítíte, kolik lásky lidem a hlíně dává, se vědoucně usmívá…

   Odpovědi střídají otázky, laické i odborné, okukujeme a osaháváme hotové výrobky a formy. Čas běží a my děkujeme paní keramičce za ochotu, přejeme hodně štěstí a dílnu opouštíme. Čeká nás ještě jedno zastavení.

   Na nádvoří Přibyslavského zámku nás vítají milá a usměvavá paní průvodkyně, monumentální kovová socha hasiče- záchranáře a dřevěná socha svatého Floriána, patrona hasičů a ochránce před požáry. Vyslechneme si krátkou informaci o historii města, zámku a členech šlechtických rodů, které jej vlastnily.

   V sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o přebudování interiérů a přizpůsobení prostor zámku na Centrum hasičského hnutí a vybudování rozsáhlé muzejní expozice.

   Procházíme prostornými sály a obdivujeme naleštěnou techniku, všechna auta jsou stále pojízdná. Dozvídáme se o postupech a způsobech hašení v minulosti, sledujeme vývoj hasící techniky, používaných prostředků a pomůcek.

   Paní průvodkyně nám ochotně a srozumitelně vysvětluje a popisuje vystavené exponáty, vzhled a vývoj uniforem, historii hasičského hnutí atd. Zámek je využíván pro pořádání akcí hasiči i městem. Jsou zde předávána vyznamenání a ocenění, nechybí pamětní síň se jmény hasičů, kteří zahynuli při plnění svého poslání. V slavnostním sále se odehrávají svatby, vítání občánků, loučení dětí se školkou a školou a další.

   Mohli bychom prohlížet a poslouchat ještě dlouho, ale čas se krátí. Sympatické paní průvodkyni srdečně děkujeme za ochotu a více než profesionální výklad. Opouštíme zámek a z kopce kolem sochy Jana Žižky se odebíráme na vlakové nádraží…

 

 


Obrázky