Výlet do Orlických hor na Šerlich

Publikováno 17.08.2020 11:01 Odbočka Náchod


Obrázek

Výlet do Orlických hor na Šerlich 17. 7. 2020

Po jarní přestávce způsobené světovou pandemií se naše parta vydala do Orlických hor. Jejich délka je 50 kilometrů a od roku 1969 jsou Chráněnou krajinnou oblastí se sídlem v Rychnově nad Kněžnou. Vyjížděli jsme za pěkného počasí z Nového Města nad Metují a mířili malebnými vesničkami s poetickými jmény Dobré, Bystré, Ohnišov až na Deštnou. Mnozí z nás vzpomínali na listopadové pobyty právě v této obci.

Našim cílem však byl tentokrát Šerlich. Krátkým svahem jsme mířili k Masarykově chatě. Na kraji lesa vykukovaly květy mohutných náprstníků. Ty v sobě ukrývají lék i jed. Ještě vzácnější jsou však vstavače a drobné jestřábníky či nepatrné horské zvonečky ukryté ve vysoké trávě.

Pohled z vrcholu na polskou stranu byl pohádkový.. Na obzoru se tyčilo pásmo Bystřických a dále Stolových hor. Na naší straně byl pohled umírněný, plný malých obcí a městeček. Jen nejvyšší hora Deštná se vypínala s výškou 1115 metrů 3 kilometry od nás. Na Masarykově chatě nás čekal dobrý oběd. Jen na kávu už nezbyl čas.

Zpět jsme projížděli údolím Divoké Orlice, která se brzy spojila s Orlicí Tichou, a obě skončily svou pouť z hor v Hradci Králové. Zde se v Jiráskových sadech vlévají do Labe. Výlet však ještě nekončil.

Poslední neplánovaná zastávka byla v Solnici. Málo z nás toto městečko zná. Ale dobře se stalo, že autobus k Náchodu jel až po hodině čekání. V malé hospůdce na náměstí jsme výlet tradičně zakončili u dobré kávy. A tak jsme se rozloučili s Orlickými horami.

Nemají výšku Krkonoš ani tajemnost a rozlehlost Šumavy či bohatství léčivých pramenů Jeseníků. Vídáme je však v letním slunci i ranní mlze. Žijeme pod nimi a mnozí se zde i narodili. Rádi se k nim vracíme. Jsou prostě naše.

Mgr. Běla Hejzlarová

členka OO SONS Náchod