Trénujeme chůzi s bílou holí a orientaci v terénu

Poněvadž nadále, začátkem měsíce  června, trvá epidemiologická situace Plánu rozvolnění opatření v souvislosti s řešením pandemie v oblasti sociálních služeb, je nutno dodržovat veškerá preventivní opatření a skupinové aktivity je možné provozovat při nižším počtu osob a hlavně v erénu, pokračují naše aktivity tímto směrem. Zaměřili jsme se na trénink chůze s bílou holí a orientací v prostoru.  K tomu nám poslouží společné vycházky s poznáváním míst v našem okolí.

První z nich byla vycházka do Motýlího ráje.
Není u nás mnoho míst, kde žije pohromadě celá polovina druhů našich denních motýlů. V blízkosti města Ždánice se zachovaly přírodovědně nesmírně cenné plochy, kde lze si tento zážitek  vyzkoušet na vlastní oči, v našem případě pouze zachycením mírného, jemného pohybu něčeho, kolem nás.
Název Motýlí ráj se vžil pro dvě údolí Šraňky a Habrůvky, která navazují na severní okraj města. Samotné označení vymysleli Angličami. Ti od roku 2008 pravidelně jezdí pomáhat se záchranou území s lesostepním charakterem, které mnoho let pomalu ale jistě zarůstalo náletovým křovím a invazním stromem trnovníkem akátem. Pro britské dobrovolníky, kteří jsou z domova zvyklí na pouhých padesát druhů denních motýlů, je přírodovědná diverzita ždánických údolí neskutečná. Jednou přijel televizní štáb natočit reportáž o dobrovolnické práci a britský kolega nadšeně rozhovor zakončil památnou větou: „This is the Butterfly paradise!“ A tak byl pro nejširší veřejnost objeven Motýlí ráj.

Druhou navštívenou oblastí byli Mutěnické rybníky.
Ty jsou tvořeny několika desítkami oddělených vodních ploch, některé z nich byly obnoveny a z velké části byly nově vybudovany až po druhé světové válce. My se zde ocitli po deštivém dnu, takže jsme se museli potýkat s překážkami a to nás vedlo k nácviku chůze v nepříznivém terému -  vedení nevidomého v závěsu apodobně. Ale odměnou nám byly nepřetržité zvuky orchestru mnoha ptačích hrdel a vodních živočichů, která zde sídli. Není divu, že do této chráněné oblasti v posledních letech jezdí ornitologové a milovníci přírody z celé republiky. My sice slyšeli ten nádherný zpěv, ale  ty tvorečky jsme neměli šanci zahlédnout. Tady nám byl nápomocen náš průvodce, který dobře zná mísní lokalitu a vždy nám popsal majitele toho hlásku, pověděl nám jak dotyčný žije, čím se živý a nějakou zajímavost o něm.