Toulky Strážnici a za tajemstvím modrotisku, výroby brambůrek a lahodné kávy

Ve dnech 16-19 června nás čekalo během pobytu poznávání krás Strážnice a spousta nových zážitků. Penzion U Haicerů nám po celou dobu poskytl to pravé zázemí pro spánek, lenošení i večerní zábavu u vínečka za zvuků kytary. Naše toulky započaly plavbou po Baťově kanálu na lodi Ámos, kde jsme si užívali klidu a šplouchání vodních vlnek. Průvodkyně nám cestou povyprávěla mnoho informací týkajících se technických náležitostí a výstavby kanálu. Nechyběl ani výčet místní flory a fauny. Zajimavé bylo vyprávění o bobrech a jejich aktivitě podél břehu kanálu. Během plavby jsme minuli několik jimi vytvořených vodních skluzek a nor. Najednou kde se vzal, tu se vzal, z břehu na nás mlsně pokukoval místní vodník. Těšil se kolik mu to přibude do sbírky naplněných hrnečků ale naše členka Naďa mu tak krásně zaspívala, že naše dušičky nakonec přeci jen pod pokličku neputovaly a zdárně jsme dopluli zpět do přístavu.

Navštívili jsme i nejstarší budovu ve Strážnici - Průžkův válcový mlýn.  Na osobitý výklad pana Mikulčíka budeme s nadsázkou a s úsměvem ještě hodně dlouho vzpomínát. Jeho výklad byl až velmi často okořeněn a na konec až bohužel přepepřen jiným vyprávěním než o mlynářském řemesle. Zjistili jsme však, že nám do skloňování podstatných jmen přibývají i další pády související se soudobou politikou. Jsou to:

8 pád – Kdo z koho? tzv Likvidativ.

9 pád  - Koho, jak? tzv. Buzerativ.

10 pád – Komu, kam? tzv. Vlezativ.

11 pád - Jak na koho? tzv. Intrikativ

12 pád – Komu co? Podmazativ

Druhý den jsme se vydali za výpravou do rodinné firmy Jochových – Arimo. Zde nám se nám přiblížilo tradiční strážnické dědictví - textilní technika modrotisku. Ohaptovali jsme si některé formy z hruškového dřeva a jejich motivy. V čem vlastně tkví to oné kouzlo? Na bílé plátno se pomocí formy s libovolnými motivy nanese rezarvační hmota - světle zelené barvy, která se nechá uschnout a následně se zabarví v indigové lázni. Látka se poté vypere v roztoku kyseliny sírové čímž se odstraní rezervační barva a vyvstane pak jasně bílý vzor. Při nánašení vzorů je potřeba mít oči jako ostříž, aby se vědělo, kde je potřeba navázat další tisk. Slouží k tomu značka v podobě tentkého hřebíčku. Strážnický modrotisk je inspirativní rovněž pro známé návrháře a je znám i v dalekém Japonsku. V obchůdku jsme jen žasli a šla nám hlava kolem, co si vlastně máme vybrat z tolika přenádherných suvenýrů na památku – kabelku, chňapku, polštářek, zástěru, sukni, košili, ubrus, samotnou metráž, koštovačku na šňůrce, čelenku, diář, kravatu či něco jiného?

Po nákupu přišla pauza na oběd, kdy si většina objednala dobrotu v podobě kuřecího prsíčka s hráškovým pýrem. Další na řadu po odpoledním klidu přišla návštěva království křupavých dobrot – všude známých Strážnických brambůrek u Hobžů. Náš průvodce se o nás úžasně staral více než dvě hodiny. Za jeho doprovodu jsme prošli skladištěm, kde jsme byli obklopeni tunovými pytli brambor a slyšely pořádný hukot pracujících strojů. Jistě je i inspirující celkový rodinný příběh, kdy samotný začátek podnikání nebyl žádný med a vše probíhalo také metodou pokus a omyl. Důležité bylo odhadlání a píle, které se nakonec vyplatili. Z počáteční spotřeby 6 kg brambor se dopracovali až na současných 40 tun denně. Pokračovali jsme dále do centra pro zaměstnance, kde jsme měli již celkový výhled na proces výrobní linky. Ta je unikátem, neboť je složena z dílů, které dodalo 7 různých dodavatelů. Výroba brambůrků trvá pouze 7 minut. Zajimavé jistě je, že nevzniká žádný olejový odpad, veškerý olej brambůrky spotřebují a olej se pouze dolévá. Náš průvodce byl prostě super a povýpravěl nám, co jen šlo. Na závěr jsme chutnali ještě čerstvé, teplé, neosolené brambůrky. To byla opravdová “lahoda“, po které se ihned zaprášilo a nám se jen dělali boule za ušima. S prázdnou jsme také neodjeli. Jako milý dáreček jsme si odnesli plnou bednu “Hobžovek“. Večer bylo postaráno o pěkně vykřupanou zábavu.

Dnešek jsme dovršili exkurzí do pražírny kávy Porta. Ujal se nás sám pan majitel

Bulvas. Naprostý odborník na vše týkající se kávy. Jeho snahou je aby konečně obyvatelé strážnice přestali pít turka a začali si kávu připravovat tak aby její šálek byl vyjímečný požitek. Při poutavém výkladu jsme si haptovali také různé nástroje na přípravu kávy např. džesvu, dále kávové zrna různých druhů, voňavou kaskaru i samotnou pražičku. Připravili pro nás také voňavou kávu i medovník. Fajnšmekři mohli ochutnat specialitu - vyjímečné ovocné víno s tóny čokolády, lískových oříšků a Cafeea Arabica - Kavernet.

Jistě mi dají všichni účastnici za pravdu, že Strážnice je velmi hezké město a jsou zde velmi přátelští a pohostinní lidé ochotní udělat něco pro druhé a nic za to nechtít na oplátku.