Smetánka lékařská - Pampeliška
Označení pampeliška (oblastně s různými hláskovými obměnami) pochází buď přes označení pléška (mnišskou pleš připomínající), používané ve valašských nářečích, nebo ze starohornoněmeckého pappala (kaše) či z latinského pappus (chmýří), ale i postupnou kombinací uvedených původů.
Zrychluje trávení, protože účinné látky v ní obsažené podporují funkci žlučníku a jater, což oceníme po těžkém jídle plném tuků. Rozpouští ledvinové i močové kameny, snižuje hladinu krevního cukru i cholesterolu. Působí také jako výrazné antirevmatikum. Dokonce je prokázán její vliv na vstřebávání otoků nejrůznějšího původu.
Dále pomáhá snižovat převahu estrogenů při endometrióze a tlumí bolesti prsou při menstruaci. Při vnějším i vnitřním užití účinkuje na kožní nemoci a šťáva z pampelišek se užívá proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, což souvisí s jejím vlivem na činnost jater.
Známý bylinkář J. A. Zentrich její účinky ještě rozšiřuje – příznivě podle něj ovlivňuje funkci jak jater, tak žaludku, slinivky, střev, ledvin i krvetvorných orgánů. Lze ji použít při léčbě močových kamenů, snižuje hladinu krevního cukru, zabraňuje degeneraci kostí a chrupavek, harmonizuje lymfatické žlázy.
Pampelišku bychom měli na jaře rozhodně ochutnat. V kuchyni se používají květy, listy i kořeny. Kořen sbíráme nejlépe před rozkvětem rostliny (březen až duben), listy od dubna do září.
Pampeliška chutná podobně jako čekanka mírně nahořkle. Rostlina je kromě vitamínů A, B, C a D zdrojem betakarotenu, křemíku, draslíku, vápníku, železa a dalších minerálních látek.
Zdroj:
https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-pampeliska-ocisti-telo-od-jedu-301709
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pampeli%C5%A1ka