SUDOKU - zajímavé informace.

Slabozrací mohou SUDOKU vyplňovat černotiskem přímo do vytištěného herního plánu, nebo si mohou koupit v Alze barevně rozlišené sudoku veliké 18 x 18 cm:

https://www.alza.cz/hracky/barevne-drevene-sudoku-d3936342.htm

Pro nevidomé je luštění bez herní desky velmi obtížné, proto doporučuji zakoupení SUDOKU v tyflopomůckách:

https://www.tyflopomucky.cz/praha/vyhledavani?controller=search&s=sudoku

kontakty na obchody v Praze a v Olomouci naleznete zde:

https://www.sons.cz/kontakty/prodejny

Herní plány pro nevidomé naleznete také na  stránkách Jiřího Mojžíška (http://mojzisek.braillnet.cz/sudoku/index.php). Na těchto stránkách je připraveno celkem 46 úloh a je zde dokonce ke stažení i program, který generuje SUDOKU podle náročnosti.

Pro označení obtížnosti se, ve vydavatelství SUDOKU-K, používají stupně 1 - 11. Nejlepší je, začít od nejjednodušších, a když je již zvládnete, můžete se pustit do složitějších.

Protože jsme národ závodivý, proběhla v dubnu a květnu soutěž v luštění SUDOKU. 

Minimální počet čísel pro jednoznačné řešení je 17 což ovšem ještě neznamená, že sudoku musí být řešitelné. Obtížnost sudoku není dána jen počtem vepsaných čísel, ale také vazbami mezi nimi.
Vzhledem k tomu, že je sudoku omezená pravidly a rozměry, má velmi omezený počet různých zadání. Nějaký šílený matematik vypočítal, že jich je jen 6 670 903 752 021 072 936 960, což je přeloženo do češtiny 6,67 triliardy možností. Z toho vyplývá, že byste jimi měli opravdu šetřit, nebo je za pár týdnů vyluštíte všechny. :-)

Existují i složitější varianty sudoku. Například musejí vycházet i úhlopříčky, či středy velkých čtverců a mnoho dalších variant.

Trochu z historie SUDOKU.

Hodně lidí považuje sudoku za japonskou hru, ale není to pravda. S mírnou nadsázkou lze říct že je švýcarská. Základní princip vymyslel na konci 18.

století švýcarský matematik (většinu života strávil v Petrohradě) Leonardo Euler (1707-1783) a nazval ho latinské čtverce. Je také možné, že princip "ukradl" za staré čínské hry magické čtverce ve které platilo, že součet čísel ve sloupečcích, řádcích a na úhlopříčkách je stejný. Magické čtverce vznikly asi 1000 let před naším letopočtem. Latinské čtverce byly v podstatě prasudoku. V roce 1979 si tento princip půjčil a vylepšil (Euler čtverečky zaplňoval různými písmeny) Američan Howard Garnes pod jménem Number-Place (Místo pro číslo) pro newyorský časopis Math Puzzles and Logic Problems (Matematické hádanky a logické úlohy) vydávaném firmou Dell. Od Američanů hru roku 1984 převzal japonský časopis Nikoli. O dva roky později dostala hra jméno sudoku, je to zkratka ze súdži wa dokusin ni karigu, což znamená japonsky něco jako číslo v políčku (těžko se to překládá-můžete najít mnoho různých překladů, které znamenají něco úplně jiného např.: číslo nesmí zůstat svobodné). Název sudoku je registrovanou obchodní známkou Nikoli.

Novozélanďan Wayne Gould byl dlouholetým soudcem v Hong Kongu. Po předání kolonie Číně v roce 1997 se svého místa vzdal. Při návštěvě Japonska v tomtéž roce narazil na výtisk časopisu o sudoku a koupil si jednu z řady knih hádance věnovaných. Sice neuměl japonsky, ale vymyslel postup podle uvedených řešení. Sudoku ho zaujalo, a tak se rozhodl strávit důchod tím, že napíše počítačový program, který by dokázal chrlit miliony sudoku. Podle jeho vlastních slov ho zaujalo, že v Japonsku je hádanka tak populární a svět o ní neví. Také jej pobavila kuriózní představa, že vysloužilý soudce by si mohl něco přivydělat prodejem počítačového programu. Šampaňské mohlo bouchnout po šesti letech práce. Měl štěstí, že britské Timesy právě zmenšovali svůj formát. Gould přišel se svou nabídkou v tu nejlepší chvíli, protože redaktoři potřebovali vše zmenšit a klasická křížovka byla příliš rozměrná. Proto sáhli na zkoušku po sudoku. Bylo to 12. listopadu 2004 když Timesy otiskly své první Su Doku (aby nebyla narušena ochranná známka).

Světová pandemie začala.

S třídenním zpožděním následovali Daily Mail a pak podléhal nákaze jeden deník za druhým. Odolali pouze Financial Times (nevím jestli dodnes :)). Z velké Británie se sudoku začalo šířit obrovskou rychlostí po celém světě. V květnu 2005 se objevilo sudoku v novinách Kanady, Indie, Portugalska, JAR, Švýcarska, USA a dalších 13 zemí včetně naší. Jako první sudoku u nás začali tisknout Lidové noviny a na popularitě mu přidali i tím, že za vyluštění jste mohli vyhrát peníze. Dnes naleznete sudoku v každém tuctovém dívčím časopise, stačí zajít do trafiky a v místech kde byly tradiční publikace s křížovkami a osmisměrkami najdete knihy plné sudoku. Sudoku vytlačuje i knihy z regálů v knihkupectvích. Pokud si zkusíte zadat na google.com klíčové slovo sudoku naleznete desítky milionů odkazů.

Různé noviny používají hádanky vytvořené různými programy, japonští autoři však počítačovou techniku odmítají. Vymyslet sudoku je věcí cti a být publikován v některém časopisu Nikoli je velká čest.

Soutěže v luštění SUDOKU nejen u nás, ale i ve světě.

V polovině února 2006 se v Brně v tomto sportu konalo první mistrovství České republiky v sudoku. První oficiální titul mistra republiky získala žena, jednatřicetiletá Jana Tylová z Ústí nad Labem. V březnu Tylová na prvním mistrovství světa v italském městě Lucca porazila všech 87 soupeřů z dvaadvaceti zemí a stala se tak historicky první mistryní světa. Druhé mistrovství světa se uskutečnilo od 28. března do 1. dubna 2007 v Praze, mistrem světa za rok 2007 se stal Američan Thomas Snyder.

Popularita sudoku (a příbuzného kakuro) přiměla v roce 2006 organizátory XVII. mezinárodního festivalu šachu, bridže a her Czech Open 2006 zařadit turnaje v těchto dvou disciplínách do programu. Soutěže Kanzelsberger Sudoku Open a Kanzelsberger Kakuro Open proběhly 25. a 26. července v Pardubicích. Turnaj v sudoku vyhrál Čech Tomáš Zavoral s časem 2 minuty 55 sekund, turnaj v kakuro vyhrál Milan Kajan ze Slovenska s časem 133,26 minut a ziskem 67 bodů.

Vůbec poprvé na světě vypravily České dráhy 10. listopadu 2007 na koleje "sudokuvlak". Šlo o pendolino na trase Praha-Brno a zpět. V rámci společné akce železnice, Českého rozhlasu Online a knihkupectví Kanzelsberger tehdy proběhl dětský turnaj v sudoku.

Ve slovenské Žilině vytvořili 23. února 2008 ustavující rekord v nejrychlejším řešení sudoku. Mřížku, do které se vpisují čísla od jedné do devíti, se vysokoškolákovi Pavlu Jaselskému z východního Slovenska podařilo vyluštit za pět minut a 25 sekund. Zadání obsahovalo několik speciálních podmínek, které organizátoři upřesnili ve spolupráci s anglickou centrálou pro Guinessovy rekordy. Celkem se o zápis do světové Guinnessovy knihy rekordů v řešení sudoku pokusilo 195 luštitelů ze Slovenska, Polska, Česka a Maďarska. Pokus o světový rekord byl součástí Slovenského mistrovství v sudoku, které zorganizoval Slovenský svaz hádankářů a křížovkářů. Šampionát byl druhým mistrovstvím Slovenska v sudoku a pro pořádající Žilinu šlo o generálku před mistrovstvím světa ve stejné disciplíně, které se zde konalo v roce 2009.

Nás však také čekají soutěže v luštění SUDOKU. Ale teď nemám čas je připravovat, musím jít dořešit jedno těžší, které jsem nestihl večer.

Upravený generátor sudoku pro zrakově postižené.

O generátoru SUDOKU pro nevidomé jsme hovořili v předchozí části. Na generátor SUDOKU pro zrakově postižené mě upozornil Jan Šnyrych, který o něm psal již před dvěma roky v Téčku.

Chcete si Vy nebo Vaši blízcí zahrát sudoku, ale čísla jsou příliš maličká a brýle nestačí pomoci? Tento speciální generátor her sudoku tvoří velká sudoku na celou stránku, která je možné vytisknout na libovolně velký papír.

Bližší informace ke generátoru najdete zde:

http://janpancir.com/sudokugenerator.html .

Herní plány pro nevidomé naleznete také na  stránkách Jiřího Mojžíška (http://mojzisek.braillnet.cz/sudoku/index.php). Na těchto stránkách je připraveno celkem 46 úloh a je zde dokonce ke stažení i program, který generuje SUDOKU podle náročnosti.

Pro označení obtížnosti se, ve vydavatelství SUDOKU-K, používají stupně 1 - 11. Nejlepší je, začít od nejjednodušších, a když je již zvládnete, můžete se pustit do složitějších.

Protože jsme národ závodivý, proběhla v dubnu a květnu soutěž v luštění SUDOKU. 

Minimální počet čísel pro jednoznačné řešení je 17 což ovšem ještě neznamená, že sudoku musí být řešitelné. Obtížnost sudoku není dána jen počtem vepsaných čísel, ale také vazbami mezi nimi.
Vzhledem k tomu, že je sudoku omezená pravidly a rozměry, má velmi omezený počet různých zadání. Nějaký šílený matematik vypočítal, že jich je jen 6 670 903 752 021 072 936 960, což je přeloženo do češtiny 6,67 triliardy možností. Z toho vyplývá, že byste jimi měli opravdu šetřit, nebo je za pár týdnů vyluštíte všechny. :-)

Existují i složitější varianty sudoku. Například musejí vycházet i úhlopříčky, či středy velkých čtverců a mnoho dalších variant.