SONS a odstraňování bariér – Viktor Dudr - 8. část - a co dál

Publikováno 23.09.2022 15:00 Brašna František


SONS a odstraňování bariér – Viktor Dudr - 8. část

Odstraňování bariér pro zrakově postižené – současný stav a co dál

V  několika minulých článcích jsem naznačil, jak se SONS podílela na iniciaci opatření pro podporu samostatnosti a bezpečnosti zrakově postižených v různých běžných situacích. V oblasti úprav prostředí a podmínek ve veřejné dopravě se podařilo, pokud jde o příslušné předpisy – zákony počínaje, přes jejich prováděcí vyhlášky až k příslušným technickým předpisům – vytvořit systém, který na zákonem definovaných stavbách a přestavbách ukládá respektovat specifické potřeby této skupiny uživatelů. Zdá se to být skvělé, vždyť to tak nemají ve většině zemí v Evropě. Jenomže...

Předpisy jsou jedna věc a jejich uplatňování v tomto čase a v tomto státu je věc poněkud jiná. V několika směrech. Zmíněné předpisy na popsané úrovni platí od r. 2001. Přesto se dosud setkáváme s nepřijatelným procentem chybně provedených staveb. Někteří projektanti zřejmě dosud nepochopili příslušná ustanovení „bezbariérové“ vyhlášky a příslušní úředníci stavebních úřadů přesto chybně projektovanou stavbu povolili a následně schválili její uvedení do provozu – zkolaudováno! Takže například chybně provedené (nebo neprojektované a tedy vůbec neprovedené) signální a varovné pásy a umělé vodicí linie nám vůbec neposlouží, nebo dokonce vytvoří nebezpečnou situaci.

Ještě méně pochopitelné je, že na upozornění na chybně provedené úpravy – a tedy porušení zákona – kompetentní úřad často buď nereaguje, nebo nejrůznějšími argumenty se z nápravy vytáčí. V soustavě českých právních předpisů není páka, která by realizátory chybného provedení stavby – investory počínaje, přes projektanty a architekty a stavebními úřady konče – donutila chybu napravit.

Nebo na správně situovanou a provedenou vodicí linii (nejčastěji rozhraní chodník-trávník nebo zdi domů v ulici), je dodatečně umístěn mobiliář, tedy lavičky, odpadkové koše, reklamní stojany apod. Argument: to se již stavebního zákona netýká! A zdravý rozum je kde?

V některých místech se v případě upozornění na nedostatek setkáváme i s argumentem, že nemají podobnou reakci od místních zrakově postižených. Co na to oblastní odbočky SONS a vůbec místní nevidomí a slabozrací uživatelé? Není to chyba také na naší straně?

Jedním z dalších problémů je zastaralost zařízení užívaných pro akustickou signalizaci na přechodech. Zatím platný příslušný předpis není tak důrazný, aby byla užívána zařízení, reagující mj. změnou hlasitosti na úroveň okolního hluku.

Další otázkou je, jak bude do českých předpisů implantována již zmíněná směrnice Evropské unie o přístupnosti výrobků a služeb. Bude pamatováno na naše specifické potřeby?

V oblasti doplňování, případně upravování stávajících předpisů v rezortech stavebnictví a dopravy je nutno vyvinout ze strany SONS další úsilí. Včetně nově se vyskytnuvších se problémů, například se živelným šířením užívání koloběžek a jízdních kol, jejichž nesprávné odkládání vytváří všem chodcům nepříjemné, zrakově postiženým však nebezpečné, překážky.

Moderní technologie přinášejí další možnosti, jak podpořit naši samostatnost, včetně mobility a orientace v prostoru. Ale i zde musíme upozorňovat na na specifiku našich potřeb. Zkušenost z mnoha oborů ukázala, že naše uživatelské připomínky jsou nutné, jinak výsledek nemusí být pro nás použitelný. 

Konec

Viktor Dudr