ROZLUČKOVÁ

 ROZLUČKOVÁ

SMUTEK NÁS DNES PROVÁZÍ, NAŠE IVA ODCHÁZÍ. PATNÁCT LET JSME POSPOLU SEDÁVALI U STOLU,

VÝROBKY JSME VYRÁBĚLI, SMÁLI SE A PÍSNĚ PĚLI, NA VÝLETY JEZDILI, HRÁLI SI A TANČILI.

COŽE SE TO VLASTNĚ DĚJE? MOJI MILÍ, ZLE JE, ZLE JE! KAŽDÝ PLÁČE, BĚDUJE, IVA SE PRYČ STĚHUJE.

NOVINKY SE RYCHLE ŠÍŘÍ, DO HLAVNÍHO MĚSTA MÍŘÍ.

KAMARÁDI SLZY RONÍ, V PRAZE TELEFONY ZVONÍ. RUŠÍ DNES UŽ OD RÁNA PREZIDENTA ZEMANA.

LIDE PRAŽSKÝ, JE MI LÍTO, ZATÍM JE TU INKOGNITO, DOVÍTE SE VŠECHNO HNED, JEN JI NECHTE ZABYDLET.

JESENÍK NÁM SMUTKEM ZTICH, KLIENTI JSOU V DEPRESÍCH. KAM BUDEME NYNÍ CHODIT? MÁME SI SNAD PROVAZ  HODIT

JEN ABY SE ZADAŘILO! DÍKY ZA VŠECHNO CO BYLO!!! FRONTA PŘÁTEL DNES TI MÁVÁ, PŘEJE, ABYS BYLA ZDRAVÁ.

LOUČÍ SE LES RUČIČEK. OČI PLNÉ SLZIČEK, K TOMU JEDNO VELKÉ PŘÁNÍ: ŠŤASTNÁ BUĎ AŽ DO SKONÁNÍ.

BRZY UKAŽ SE ZAS. HODNĚ ŠTĚSTÍ, ZLOM VAZ!!!!