Oblastní odbočka Opava

Laserové refrakční operace zaznamenaly za poslední dekády obrovský pokrok. Současných skvělých výsledků dosáhly zejména díky zdokonalování technologií. 

Společnost pro ranou péči se zaměřuje na podporu dětí se zrakovým či kombinovaným postižením. Pomáhá rodině překonat prvotní šok po zjištění diagnózy, postupně se s ní vyrovnat a žít navzdory postižení dítěte co nejkvalitnější život.

Nová hmatová hra nazvaná Trojúhelníkové puzzle, kterou připravili odborníci z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, pomůže nevidovým a slabozrakým dětem lépe pochopit základní zákonitosti geometrie.

Vážení přátelé, poslechněte si rozhovor ředitelky TyfloCentra Pardubice Dany Stoklasové a jejího kolegy Petra Hromádky s moderátorkou Jitkou Slezákovou, kteří byli hosté Českého rozhlasu Pardubice.

U příležitosti Mezinárodního dne nevidomých jsme uspořádali Společenské taneční odpoledne. K tanci a poslechu nám zahrála hudební skupina ROLLEN. Bohatá tombola a skvělé pohoštění byly příjemným završením celého odpoledne.

V Jarčině kreativní dílně jsme malovali na kamínky, které jsou na všech fotografiích.

Konference INSPO a Agora o technologiích pro osoby se specifickými potřebami proběhnou formou živého vysílání ve čtvrtek 3. listopadu 2022. INSPO od 10.00 do 12:00 a Agora, která je zaměřena na uživatele se zrakovým postižením, od 13.00 do 15:00 hodin.

Jaký program pro vás pořadatelé připravili se dozvíte po otevření přiloženého odkazu. Těšit se můžete například na příspěvek o mobilních hrách pro nevidomé a spostu dalších zajímavých informací.

Tato epizoda je jubilejním dílem dvouleté snahy přiblížit jednotlivé aspekty života se zrakovou vadou nejen vážně, ale i s humorem a nadhledem.

Ještě do 6. listopadu je v chebském muzeu přístupná výstava Slepotou život nekončí. Široká veřejnost tady má možnost seznámit se s pomůckami, které nevidomým a slabozrakým ulehčují život, nebo také zkracují dlouhou chvíli v podobě knih, obrázků či stolních her.

Klub nevidomých sportovců z Prahy pořádá 7. ročník Mikulášského turnaje, kde si opět zahrají zrakově postižení sportovci showdown v Nových Butovicích, v areálu hotelové školy.
Turnaj je především určen pro začínající mládež, ale zahrají si ho i zkušenější.

Nejnovější laserová technologie na trhu, jejíž součástí je i Stream Light, dokáže epitel modelovat přímo laserem. To je přesnější, rychlejší a výrazně to zkrátí dobu hojení oka,“ vysvětlila ředitelka oční kliniky TANA Martina Novotná. 

Manželé Jirsovi chovají na své farmě spoustu zvířat, mezi nimi také dravce. Věnují se tzv. falconyterapii, pomáhají například nevidomým nebo jinak hendikepovaným dětem i dospělým. 

Falconyterapie využívá pozitivního působení dravce nebo sovy na zdraví člověka. Cílem této terapie je zmírnit následky onemocnění, se kterým se člověk potýká.

 „Na nevidomých lidech je vidět, jak po kontaktu se zvířaty ožijí a většinou nás ani nechtějí nechat odjet,“ popisuje Miroslav Jirsa. 

Prezident SONS pan Luboš Zajíc byl jedním z diskutujících v besedě v TKN (Televizní klub neslyšících) o zpřístupňování televizního vysílání divákům se sluchovým a zrakovým postižením.

Nevidomá osmnáctiletá gymnazistka Iva Karásková sklízí jeden úspěch za druhým v showdownu, sportu blízkému stolnímu tenisu, kterému se mohou věnovat zrakově znevýhodnění.

Primář Očního oddělení Baťovy nemocnice upozorňuje na to, co našemu zraku nejvíce škodí a proč je péče o oči tak důležitá.

Již v egyptské mytologii se můžeme setkat s holí jako symbolem schopnosti kráčet v temnotách. S tímto atributem byl často znázorňován Horus, egyptský bůh slunce, nebe a světla, symbol boje světla proti temnotě.

Známou postavou řeckých antických bájí je slepý thébský věštec Teiresias. Podle jedné z legend byl oslepen bohyní Athénou za to, že ji spatřil nahou při koupeli v lázni. Propůjčila mu však schopnost rozumět hlasu ptáků a darovala berli, s jejíž pomocí chodil tak jistě, jako kdyby viděl. Hůl byla využívána při pohybu nevidomých po staletí, její použití však bylo nahodilé a omezovalo se většinou na ochranu před překážkami.

Až ve dvacátém století dochází k významným změnám.

Pokrok v oblasti dopravy sebou nese potřebu označení nevidomé osoby. Zkouší se červené praporky (Belgie, 1911) či žluté pásky s třemi černými body (Dánsko, Švédsko, Německo).

Autorství bílé hole si nárokuje fotograf James Biggs z Bristolu, který oslepl při nehodě. Biggs se cítil ohrožen automobilovým provozem kolem svého domu a proto si v roce 1921 natřel svoji vycházkovou hůl na bílo, aby se zviditelnil pro motoristy.

Nezávisle na Biggsovi přichází v roce 1930 Guilly d´ Herbemontová prostřednictvím časopisu Écho de Paris s návrhem označit nevidomé osoby bílou holí. Inspirací jí jsou pařížští strážníci využívající bílou hůl k organizování dopravy. 7. února 1931 předává Herbemontová v přítomnosti několika ministrů a prezidenta nevidomých vojáků a civilistů první dvě bílé hole, které otevírají cestu pro dalších 5 tis. bílých holí financovaných z jejích vlastních zdrojů. Přes počáteční nedůvěru se bílá hůl jako symbol nevidomé osoby ve Francii prosazuje a rychle se šíří do dalších zemí Evropy. Za svoji práci ve prospěch nevidomých získává Guilly d´ Herbemontová v roce 1947 Řád čestné legie.

Ve Spojených státech se nejprve (1930) experimentuje s černou holí, kterou zavádí Lion´s kluby jako označení nevidomé osoby v dopravě. Záhy však shledávají černou barvu pro motoristy jako nepříliš viditelnou a po vzoru Evropy ji nahrazují bílou barvou.

V roce 1944 jsou do armádní nemocnice pro slepé válečné veterány ve Valley Forge v Pensilvánii povoláni Richard E. Hoover a C. Warren Bledsoe, učitelé na Maryland School for the Blind. Oba považují dosavadní metody rehabilitace (echolokace, orientace pomocí rukou a nohou) za nedostatečné a začínají pracovat na technice využívající k prostorové orientaci a samostatnému pohybu nevidomých dlouhou bílou hůl. Především Hoover je tím, kdo experimentuje. Zakrývá si oči, aby vyzkoušel různé techniky holí a hledá takovou, která by mohla být efektivní. Totéž požaduje po svých spolupracovnících. Po řadě pokusů a omylů nakonec vyvíjí techniku dlouhé bílé hole, která se pohybuje v oblouku před osobou a dotýká se země na opačné straně než nakročující noha. Tím dává základ metodice, která se využívá dodnes, a zároveň hůl povyšuje na základní prostředek orientace nevidomých. Zatímco Hoover se záhy vrací na Maryland School, Bledsoe zůstává ve Valley Forge a vyučuje tyto techniky nejen slepé vojáky, ale především se podílí na výcviku dalších instruktorů.

Během následujících 25 let je v USA vyškoleno více než 2 tisíce instruktorů mobility a technika dlouhé bílé hole se šíří i do Evropy a od poloviny 70 let i do Československa díky profesoru Jesenskému.

Na konci 90. let se po vzoru některých evropských zemí zavádí v České republice červeno–
bílá hůl jako označení osob hluchoslepých.