Obrázky a sochy poslepu

Špatný příklad

Dáte nevidomému ruku na vrata s velkým reliéfem J. A. Komenského s dekorativním pozadím a zeptáte se, co si myslí, že to je. Komenský má pokrčené ruce, má na sobě biskupské roucho, v jedné ruce drží trojúhelník a ve druhé pero.

Takový obrázek obsahuje příliš mnoho detailů a nevidomý nerozezná ani postavu, která je kvůli rouchu skrytá, natož co má na sobě a co drží v ruce. Navíc ho pravděpodobně zmate dekorativní pozadí.

Správný příklad

Nejprve popíšete, co je na obrázku. První informace může být jednoduchá, aby nevidomý jen pochopil, co ohmatává. Např. „Na vratech je Komenský, v levé ruce má trojúhelník, v pravé ruce pero a kolem sebe krajinu.“ Pak popisujete konkrétní detaily, na které nevidomý sahá. Je to samozřejmě na domluvě – někomu stačí ukázat jednu část, třeba hlavu, zatímco jinému musíte sami jezdit jeho rukou po obrázku.