OLOMOUCKÉ BAROKO č. 3

Po krátkém zastavení s historií prostoru nedalekoTerezské brány , jsme prošli
částí Bezručových sadů přes Mlýnský potok kolem plotů hřiště až ke vstupu do
areálu pevnůstky. Zde nás čekalo druhé zastavení, kde jsme se dozvěděli
spoustu zajímavostí o dávné i ne tak vzdálené historii tohoto objektu. Za branou na rozlehlém nádvoří se před námi objevila zrekonstruovaná budova
současné „Pevnosti poznání“, před ní v rohu prostoru letní bufet. Po pravé
straně od vstupu byl náš cíl - bývalá budova vojenské prachárny a současné
muzeum Olomoucké pevnosti.
V přízemí jsme obdivovali obrazy, starou, původní opravenou prkennou
podlahu a stropy či schody. V prvním patře je téměř ve třech čtvrtinách
prostoru rozložen rozsáhlý model města z doby baroka. Zářivě bílý, důkladně
přesně vypracovaný. Každý si mohl (kam kdo dosáhl) tu část modelu
prohlédnout. A zde se náš průvodce projevil jako zkušený nadšený a znalý
historik. S radostí ukazoval vše, o čem právě vyprávěl. Dokonce si musel
stoupnout k modelu a zapůjčenou bílou holí ukazovat cílené objekty. Dotazů bylo také spousta a celá vycházka se trochu protáhla. Po bouřlivém děkovném
potlesku a zápisu do knihy hostů jsme se pomalu rozcházeli. Někdo na vlak a rovnou domů, jiní na blízké občerstvení.
Účastníci byli opravdu spokojeni. Loučili jsme se s příslibem, že pana Kadlece
opět na jaře mezi nás pozveme. Neboť historie není nikdy dost a třeba se i
někdo z nás necháme poučit z chyb či úspěchůnašich předků..

Bc. Marie Kebrdlová