Nový Zéland

Publikováno 02.03.2024 19:39 Odbočka Jičín


Obrázek
Dne: 14.04.2024
Kde:

Nový Zéland – beseda

Nový Zéland leží na jižní polokouli, takže cesta doslova na druhý konec světa trvá standardně 2 dny letecky se dvěma přestupy. První přestup bývá v některém z větších evropských měst jako Frankfurt, Mnichov nebo Zurich. Druhý pak už po dvanáctihodinovém letu přes Asii byl v Singapuru. V Singapuru bylo několik hodin času, takže jsem s přítelem Martinem prošla krásný Marina bay se známými umělými stromy a dalšími skvosty architektury. Následovalo dalších 10 hodin letu do Aucklandu. Auckland je největší město Nového Zélandu, tady jsme zařizovali všechny potřebné dokumenty a koupili auto, které se stalo na následující měsíce i naším domovem na čtyřech kolech. Pracovali jsme například na venkovské drůbeží farmě nebo v ovocných sadech. Ve městě Gisborne, kde jsme pracovali v sadech s kiwi, jsme během novozélandského léta oslavili i Vánoce. Během našich cest jsme viděli mnohé krásy přírody. Kousek od Aucklandu leží malebný ostrov Waiheke, kam jsme cestovali trajektem, dále například vodopád a pláž s černým pískem Karekare, kde to vypadá, jako byste byli na sopečném Islandu. Velice vyhledávaný je také poloostrov Coromandel se skalní přímořskou jeskyní Cathedral cove a nebo Hot pools, kde geotermální energie ohřívá vodu a písek přímo na pláži.

 

Nový Zéland je známý svými jezery s čistou azurovou vodou a pralesy se stromovými kapradinami. Asi nejkrásnější scenérie se nám otevřela u jezera Tarawera, kde to vypadalo jako na záběrech z filmu Jurský park. Navštívili jsme úchvatné Huka falls, azurové hučící peřeje s vodopádem a Taupo, největší sladkovodní jezero na Novém Zélandu. Taupo má křišťálově čistou vodu, ale jelikož leží ve vulkanické oblasti plné termálních pramenů, fumarol a gejzírů, do jeho části proniká právě bahnitá termální voda. Nedaleko se nachází termální park Waiotapu, jehož největším lákadlem pro nás byl asi Champagne pool, barevné geotermální jezero, které je kopií slavného jezera v Yellowstonu.

 

 Protože se ale zdaleka všechno nevešlo do jediné přednášky, dohodli jsme se na dalším pokračování.

 


Obrázky