Nevidomí a slabozrací chodci jsou na chodnících ohrožováni koloběžkami

Publikováno 22.02.2022 08:39 Chlanda Luboš


Zimní měsíce s sebou sice přinesly přechodné snížení počtu koloběžek a obdobných vozítek“ na chodnících měst a obcí v České republice, jejich množství však celkově roste a my se obáváme, že blížící se jaro tento trend jen potvrdí.

Pro vidící chodce elektrokoloběžky a elektrokola představují zvýšené riziko zejména v okamžiku, kdy na nich někdo jede. Ač právní předpisy jízdu koloběžek i kol až na malé výjimky na chodnících zakazují, jistě bychom přinejmenším v Praze nenašli jediného chodce, který by se s nedodržováním tohoto pravidla nesetkal. Nevidomí a slabozrací se však kromě nebezpečných jezdců snad ještě častěji potýkají s dalším nešvarem, který úzce souvisí se sdílenými koloběžkami: jde o koloběžky a kola stojící i ležící téměř všude – uprostřed chodníku, u fasády domu, kterou nevidomý používá jako přirozenou vodicí linii, na přechodu pro chodce, opravdu kdekoliv. A věřte, že zaznamenat tuto překážku bílou holí a neublížit si je opravdu velmi obtížné, ne-li v jistých situacích nemožné. Toto tvrzení můžeme doložit praktickou zkušeností ostříleného nevidomého chodce, který po zakopnutí o koloběžku válející se na chodníku strávil dlouhé týdny v pracovní neschopnosti se závažnou zlomeninou klíční kosti. Nebezpečnost způsobu, jakým jsou sdílené koloběžky v ulicích mnohých měst užívány, dosvědčují mnozí další zrakově postižení, kteří se na svých trasách s tímto problémem denně potýkají.

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) nežádá, aby byly sdílené koloběžky z veřejného prostoru vyloučeny, ale kategoricky žádá, aby jednak byla dodržována a vymáhána pravidla již existující a také zavedena pravidla nová, která by umožnila bezpečné užívání veřejného prostoru všem - chodcům i koloběžkářům.

Inspirací a příkladem, jak taková pravidla vymyslet, zavést, jejich dodržování vymáhat a nedodržování sankcionovat, může být v České republice přístup Městské části Prahy 3 nebo Hradce Králové. V čem uvedené příklady vhodného přístupu spočívají?

Je nutné, aby byla vymezena konkrétní vhodná místa, kde jedině smějí být koloběžky a obdobné prostředky odkládány. Tato místa musí být zabezpečena, z hlediska zrakově postižených musí být jasně rozpoznatelná bílou holí, viz příslušná ustanovení tzv. bezbariérové vyhlášky č. 398/2009 Sb. Společnosti, které sdílené elektrokoloběžky či elektrokola provozují, musí samy odpovídat za to, aby jejich dopravní prostředky nebyly odkládány jinde. Pokud samy společnosti nevyvinou dostatečně účinný systém, který by nedodržení předpisů zabraňoval, pak je nutné, aby policie (městská či státní) aktivně koloběžky odložené na jiných než k tomu vyhrazených místech na náklady provozovatelů „odklízela“.

Dále považujeme za nutné, aby provozovatelé zavedli systém, který jim umožní monitorovat, zda uživatelé jejich dopravních prostředků dodržují platné dopravní předpisy. V případě zjištění nedodržování platných pravidel pak musí sami provozovatelé takovýmto uživatelům zablokovat možnost opakovaného užití jimi provozovaného dopravního prostředku.

Dokud nebudou zavedena a kontrolována výše naznačená pravidla a jejich nedodržení sankcionováno, budou sdílené koloběžky i nadále pro nevidomé a slabozraké představovat problém, který výrazně zvyšuje míru rizika jejich samostatného a bezpečného pohybu.

SONS důrazně vyzývá všechny, kdo mohou přispět, aby se nevidomí a slabozrací opět na chodnících měst cítili bezpečněji (zejména obecní úřady, Policii ČR, komerční i nekomerční provozovatele elektrokoloběžek i kol v neposlední řadě), aby nám pomohli společně problém řešit.

 

Za SONS ČR, Luboš Zajíc – prezident spolku