Návštěva vily Stiassni

Naším cílem byla prvorepubliková vila Stiassni v Brně Pisárkách, postavená v kopci nad údolím, v němž se nalézá Brněnské výstaviště.

Vilu vystavěli manželé Alfréd a Hermína Stiassni, bohatí brněnští podnikatelé židovského původu. Návrh vypracoval architekt Ernst Wiesner ve funkcionalistickém stylu. Uvnitř byla vybavena účelně a zároveň velmi honosně. Okolí vily je obklopeno čtyř hektarovou skvostně udržovanou zahradou. Nechybí zde ani tenisové kurty a bazén. Budova má tvar písmene L. Část obrácená na jih byla obytná a část směřující ke konci na sever byla provozní, ve sklepeních nechyběla ani tělocvična. Manželé i s dcerou museli ovšem po devíti letech od dobudování svůj domov v roce 1938 náhle opustit, neboť prozíravě vycítili, že se blíží nacistická zvůle i k českým hranicím. Pak přišly doby všelijaké, vilu obývali nacističtí okupanti i rudá armáda. Poté byla vládní vilou, bydlel zde nějakou dobu po válce i Edvard Beneš s manželkou Hanou. Nyní je vila v péči Národního památkového ústavu a je přístupná i pro veřejnost.

Některých účastníků jsem se zeptala, co se jim líbilo nejvíce. Maruška Kebrdlová ocenila propojení obytné části domu s provozní částí, pan Příborský byl nadšen přístupem paní průvodkyně Ing. Arch. Simony Dračkové, Ph.D., která byla velmi znalá a zároveň vstřícná k potřebám nevidomých a slabozrakých. Její výklad ocenili všichni účastníci. 

Panu Leovi Zankelovi se líbila nejen paní průvodkyně, ale všechny zúčastněné ženy a rád si poseděl v pohodlných křeslech rodiny Stiassni. Tu možnost jsme měli samozřejmě všichni, a tak jsme poznávali nejen zrakem a hmatem, ale právě i tím, že jsme měli možnost vyzkoušet si pohodlí obytných částí. Mě osobně upoutalo rozlehlé dřevěné schodiště, potažené červeným kobercem. Po tomto schodišti údajně scházeli slavnostně manželé Stiassni, když měli hosty. Pan Alfréd tu pak během večera sešel ještě několikrát a předváděl hostům své prvotřídní vlněné obleky, které byly vyrobeny a ušity v jeho továrnách a dílnách. Není tedy divu, že z celé rodiny měl největší osobní šatnu.

Anička Hňoupková do poslední chvíle obdivovala krásnou zahradu. Sama se v Litovli stará o svoji zahrádku, a tak ví kolik práce je ukryto za každou květinou či keřem a stromem. 

Po prohlídce jsme se naobědvali v nedaleké jídelně a ještě před odjezdem z Brna jsme stihli navštívit kapucínský kostel se známou kapucínskou hrobkou a taky dobré kafíčko v kavárně U kapucínů.

Děkujeme organizátorům za hezký výlet a den.

Marta Cvoligová