Kandidát na viceprezidenta SONS Jan Pakoš
Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé,
předstupuji před Vás touto cestou jako kandidát na funkci viceprezidenta Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Mé rozhodnutí zastávat místo statutárního představitele naší organizace je dlouhodobé a promyšlené. Nyní nastal čas kandidatury, a tak se pokusím představit jak mou osobu, tak i cíle a poslání pro následující funkční období 2020 – 2023. Do této kandidatury vstupuji se vší vážností a pokorou.
Mé vzdělání je technického směru. Vystudoval jsem leteckou školu se zaměřením na stavbu, konstrukce letadel a motorů. Poté jsem působil na mnoha letištích po celém tehdejším Československu. Částečná ztráta zraku mě v průběhu života o tuto nádhernou profesi sice připravila, ale mohl jsem se tak stát členem SONS a začít pomáhat těm, kteří to potřebují. Funkcionářem jsem již od roku 2002. Od roku 2004 jsem nepřetržitě členem Republikové rady SONS a zastávám funkci předsedy Krajské koordinační rady Pardubického kraje. Od roku 2012 jsem nastoupil do pracovního poměru v SONS, kde bylo zřízeno oddělení pro Oblastní odbočky a celostátní kluby. Jako vedoucí tohoto oddělení zde pracuji doposud. Za tuto dobu jsem měl možnost seznámit se s Vámi všemi. Na mnoha odbočkách jsem byl osobně a společně jsme vždy vše vyřešili ku prospěchu Vás všech. Probírali jsme věci vážné, důležité ale i příjemné, tedy takové, které byly vždy přínosem pro činnost a vedly ke spokojenosti našich členů.
Jsem přesvědčen, že v případné pozici statutárního představitele organizace budu i nadále podporou pro Vaši práci. I větší pravomoc zde bude mít v mnohých činnostech své opodstatnění.
V tomto dopise nechci slibovat programy do budoucna. Není totiž důležité, co chci já, ale to, co chceme my všichni. O to nám jde především. Vy jste totiž ti, kteří naší organizaci tvoříte a ukazujete světu, že i se zrakovým handicapem jsme plnohodnotnou součástí společnosti.
Nové funkční období ukáže, do čeho se pustit nejdříve, na čem začít pracovat, co upravovat či zlepšovat. SONS je v dobré kondici a já osobně, když ji prezentuji na nejrůznějších akcích, jsem pyšný a hrdý na to, že mohu být její součástí. Je jenom na nás, jak v tom budeme pokračovat. A to nejen kvůli nám, ale především pro další občany, kteří se ocitnou v nepříznivém zdravotním stavu v důsledku těžkého zrakového postižení.
Jsem zastáncem důvěry, a když nás tato vlastnost propojí, je půl práce hotové. Zastávám slušnost a jsem týmový hráč. Nikdy se nebudu snažit prosazovat něco silou. To je snad jediný slib, který dávám. Je mi 56 let a za svůj život jsem měl možnost hodně poznat. Dokáži vyjít se spoustou lidí navzdory tomu, že ne vždy chápou naše problémy. Problémy, překážky a komplikace mě neodrazují, vždy se snažím hledat konstruktivní řešení.
Když se mě někdo zeptá, proč kandiduji, má odpověď je jednoznačná: kvůli vám, kvůli nám všem, kteří máme chuť nejen pracovat, ale i žít plnohodnotně. Je pro mě důležité být součástí toho, co tu společně tvoříme.
A v neposlední řadě chci zmínit, že rodina a práce jsou mé životní priority. Slovo práce bych ve skutečnosti nazval spíše posláním či vášní. Bez rodiny, nebo práce, bych byl polovičním člověkem a naopak, s oběma jsem silnější. Mou největší oporou je má žena, která mě ve všem podporuje a během psaní tohoto motivačního dopisu tu sedí se mnou a věří v mou úspěšnou kandidaturu. Oporou jsou i naše dvě zdravé, dospělé a slušně vychované děti, díky nimž jsme se stali prarodiči. Oporou jsou i další členové naší početné i soudržné rodiny. A jelikož je mé zaměstnání významnou součástí mého života, druhou rodinou jste pro mě Vy. Díky Vám dělám to, co mě baví, naplňuje. Proto říkám, že rodina je základ. A pro mě to není fráze, ale opravdový život.
Závěrem přidávám přání zdraví, spokojeného osobního života, rodiny a hodně úsměvů na našich tvářích.
S úctou Jan Pakoš