INFORMÁTOR

č. 4/2024

Slovo úvodem

Máš jen tento život, a tak už od dětství dbej na to, aby stál každý den za to. Neodkládej svá přání a sny na „až někdy“. Nemusí to totiž přijít. Plň si své sny -  malé i velké.

                                                                                              Hanka a Jirka                                                                                                          

Vzpomínka

Vážení čtenáři,

S velikým smutkem Vám oznamuji, že nás navždy opustila naše dlouholetá členka a jeden čas i předsedkyně naší odbočky SONS paní  Mária  Heřmánková.  Byla vzácným člověkem nejen pro naší mladší generaci, ale pro všechny ostatní. Až do konce se se svým hendikepem a se svou těžkou nemocí prala statečně.  Měli jsme jí všichni velice rádi a bude nám všem moc chybět, věřím, že si na ni uchováte vzpomínku.

                                                                      S pozdravem  Iveta  Najman

Organizační věci na odbočce

Soutěž ve čtení a psaní Braillova písma

Redakce časopisu Zora - SONS ČR, z. s. vyhlašuje soutěž ve čtení a psaní Braillova písma. Soutěž proběhne jako tradičně formou regionálních kol, jejichž vítězové postoupí do celostátního finále. Soutěž se řídí aktualizovanými pravidly pro rok 2024. Jihočeské kolo soutěže se uskuteční v Táboře dne 28. května od 10:00 v prostorách odbočky SONS Tábor. Zveme tímto všechny, kdo umí alespoň trochu Braillovo písmo, aby se do soutěže přihlásili. Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se a prožít zajímavý den s lidmi, kteří mají podobné radosti a i starosti jako vy. Věřím, že účast táborských členů bude hojná a že podpoří tuto soutěž, neboť Braillovo písmo hraje důležitou roli v životě nevidomých jedinců a dalo by se říct, že je součástí jejich kultury. Na komunikaci a praktický život má Braillovo písmo velmi pozitivní vliv, jelikož poskytuje kontakt s gramatikou a pravopisem, rozvíjí slovní zásobu a díky možnosti psaní umožňuje také písemnou komunikaci s ostatními lidmi. V praktickém životě je určitě Braillovo písmo velkým pomocníkem při označování, práci či studiu a prostorové orientaci.

Rekondiční pobyt

Vážení členové, rekondiční pobyt se blíží a je na co se těšit. Neváhejte s námi jet. Ještě máme několik volných míst. A co nás čeká? Během pobytu navštívíme město Zruč nad Sázavou. Tam si blíže prohlédneme zámek, park i expozice. Také zavítáme do Třeboně, a to konkrétně na prohlídku Zámecké lékárny. Dozvíte se příběh pana Petra Voka a dále navštívíme i další zajímavosti v Třeboni. Čekají nás i společné večery, opékání vuřtů, zábavné soutěžení, seznámení s kompenzačními pomůckami, zdravotní procházky, a hlavně odpočinek od všedních dnů. Místo pobytu bude opět v penzionu u zámku, který se jmenuje Pluhův Žďár a nachází se nedaleko Jindřichova Hradce. Termín pobytu je od 12. května do 17. května. Pobyt začíná nedělní večeří a končí páteční snídaní. Ubytování je převážně ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích. Stravování je v režimu plná penze s tím, že na výlety by byly svačinové balíčky. Cena pobytu bude cca 5.500 Kč.

Možnost využití zapůjčení  KOMPENZAČNÍCH POMŮCEK

Rádi bychom připomněli možnost využívání zapůjčení kompenzačních pomůcek na středisku a blíže se tak s danu pomůckou seznámit. Není žádný problém Vám některou pomůcku předvést následně i zapůjčit k osobnímu vyzkoušení na kratší či delší dobu podle Vašich potřeb. Následně se můžete rozhodnout i k pořízení pomůcky vlastní. Rádi Vám pomůžeme.

Co nás čeká v dubnu?

Konverzace v AJ

Mravenci pod kalhoty zalezli, avšak australští trosečníci se nevzdali a putují dál neznámou krajinou. I studenti angličtiny se vrhají do vod neprobádaných, a přitom se dozvídají tucty informací nových.

Plavecký výcvik

Plavání, plavání, všechny smutky zahání. Vždyť stačí jen pár minut plavat a své svaly namáhat, a už se do krevního řečiště vyplavují endorfiny, které nás vtahují do dobré nálady. Také fyzička není k zahození, vždyť ta se hodí při chození i na myšlení. A slibuji Vám, že když uplavete 20 bazénů, dost možná zažijete i nirvánu. A kdyby to náhodou nevyšlo, pojďte si s námi dát jedno švestkové nealko.

Putovaly písníčky

Sluníčko nás zahřívá stále více a více, a proto napěchujme vzduchem plíce a vydejme z našich hrdel písničky tón, který bude připomínat folklórní dědictví našich předků. K tomu dobrou náladu si jistě každý přinese, a tak prostě budeme se mít báječně!

Tyfloservis opět u nás

Na konci března setkání s pracovnicemi z tyfloservisu nevyšlo, avšak nový měsíc přichází a nová šance na plánované setkání je tu. Přijďte se něco zajímavého naučit, a přitom se s námi pobavit.

Benefiční koncert Lions Clubu

Každoročně se společně setkáváme v divadle Oscara Nedbala, abychom si vyslechli kvalitní interprety a zároveň převzali finanční dar ve prospěch naší odbočky. Také letos tomu nebude jinak. Orchestr hradní stráže si pro nás připravil zajímavý program, který lajka i odborníka potěší a dne 19. dubna v 19:00 hod. se divadlem kvalitní program rozezní.

Trénink na PC

Informace šíří se vzduchem i po drátech a do našich PC stále putují. Jak ale zajistit, abychom si mohli vybrat to, co nás zajímá a čemu se chceme věnovat? Tak o tom je nácvik používání PC.

Pedig

Milan a Jarda Vás opět zvou na pletení košíčků, které se hodí na léto i na jaro. K tomu si společně popovídáte a leccos nového se dozvíte.

Oblastní shromáždění

Než se s námi duben rozloučí a přijde květen, ten slavný máj, připravili jsme pro Vás celoodbočkové setkání. Opět Vás budeme informovat o všem, co se na naší odbočce událo, co všechno připravujeme a také si s Vámi popovídáme, o tom, co si přejete. Vždyť jenom tak, že si budeme spolu povídat, se můžeme jeden o druhém mnohé dovídat a vzájemně si tak lépe pomáhat!

Turistická procházka

V podcastu „Zdravíčko“ na rádiu Budějovice nedávno hovořili o cukrovce. A víte, co tam říkal diabetolog? No, že pohyb je nejlepší prevencí proti tomuto onemocnění. A ti z Vás, kteří již tuto nemoc mají, když s námi na procházku vyrazí, dobře udělají. Tak deset lékařů z deseti praví, a já věřím, že pravdu mají!

Akce pro jaro 2024, které by Vás mohly zajímat!

16. dubna 2024 v 18:00 hod. v Pacově na zámku – vystoupení uměleckého tria HaMaVe – výtěžek bude věnován ve prospěch naší odbočky
17. dubna 2024 v 18:00 hod. v restauraci Univerzita – vystoupení nevidomého zpěváka Radka Žaluda
18. května 2024 v 18:00 hod. v Bechyni – vystoupí pěvecký sbor Domino Tábor s hostem Ivanou Törökovou a výtěžek bude věnován ve prospěch naší odbočky SONS Tábor

12.- 17. května 2024 – rekondice – Pluhův Žďár – vybírá se opět Kč 5.500,- - lze zaplatit v naší odbočce SONS Tábor

18. května v 18:00 hod. v Chýnově – vystoupení uměleckého tria HaMaVe – výtěžek bude věnován ve prospěch naší odbočky SONS Tábor
19. června 2024 – vystoupení pěveckého sboru Nokturno v knihovně v Sezimově Ústí II od 17:00
20. - 26. června 2024 – výlet na Šumavu – opět se projdeme po krásných Šumavských luzích a hájích – vybírá se Kč 3.000,-(osoba/2x ubytování s polopenzí (snídaně bufet, večeře – polévka, výběr ze 2 hlavních jídel a dezert) – platit lze v naší odbočce SONS Tábor.

Ohlédnutí za uplynulým měsícem

Nácvik čtení a psaní bodového písma

To byste nevěřili, jaké všechny užitečné informace jsou vytištěny v bodovém písmu. Nejdříve jsme si prohlédli stolní kalendář, ve kterém je opravdu snadné se zorientovat. Pak jsme si četli o českých hradech a zámcích, přičemž kniha nabízela i hmatný obrázek těchto zámků. A už následovali hádanky předepsané též v Braillu. Nechybělo také luštění nápisů na lécích. No a protože letos na jaře bude naše odbočka pořádat soutěž ve čtení a psaní bodovým písmem, zkusili jsme si i malé časovky. No to byste neuhodli, kdo z nás četl nejrychleji? Nakonec abychom si spravili náladu, zahráli jsme si zvukové pexeso. Tentokráte jsme nepoužili žádnou elektroniku ani aplikaci, ale pouze trojrozměrné kostky, které v sobě ukrývaly různou chřestící náplň. Na konci hry jsme měli každý stejný počet kostek, a tak jsme s dobrou náladou, že paměť nám stále slouží, odcházeli do svých domovů.

Neviditelná výstava

Deset minut po půl deváté jsme se všichni sešli v nádražní hale. Jiří zakoupil přes aplikaci „Můj vlak“ jízdenky, a za pár minut jsme již všichni vlakem mířili do matičky Prahy. Zde jsme bez úhony prošli nechvalně známým šervůdem k zastávce tramvají, odkud nás nabrala devítka a dovezla na zastávku „Vodičkova“. Cestou jsme míjeli palác Lucerna, vedle něhož se nachází dnešní pizzerie, avšak dřívější kavárna, kde sedávala a tvoříval slavný skladatel Jaroslav Ježek. Naše kroky ale mířily do Novoměstské radnice, kde je k vidění tzv. neviditelná výstava.

Jen co jsme vyšlápli dvě patra, ocitli jsme se na recepci, kde o nás již věděli, a skoro by se dalo říci, že se na nás i těšili. Bundy a batohy jsme si odložili v uzamykatelných skříňkách a pak se rozdělili na dvě skupinky. První skupinka si šla prohlížet vystavené předměty a pomůcky v osvětlené části budovy, avšak druhá skupina odložila brýle na recepci a ponořila se do úplné tmy. Ve tmě se začal ozývat hlas pana Jardy, který nás navigoval, tak abychom nevráželi jeden do druhého a zároveň nahmátli kýžené předměty. Prošli jsme předsíní, kuchyní, koupelnou a pracovnou. Poté jsme se ocitli na pomyslné ulici, kde u chodníku stál zaparkovaný trabant a na chodníku byly k nahmátnutí stánek s novinami nebo se zeleninou. Brambory byly již trochu jeté, jak kdosi poznamenal, ale cibule by se ještě do polévky hodila. Pak jsme přešli do kůlny s nářadím a přes lávku k vyřezávaným soškám zvířat i pradávných skutečných i neskutečných postav. Dámskou část osazenstva zaujala zejména socha Davida, jejíž originál lze nalézt ve Florencii a pánům zase do rukou padla část dámského oděvu, kterou často rádi pomáhají ženám sundávat.

Po asi třičtvrtě hodince jsme se ocitli v baru – podotýkám, že stále za úplné tmy. A zde jsme si mohli objednat nápoje a zaplatit je kovovými mincemi, které mají po obvodu hmatné prvky, takže platba proběhla v pořádku a my jsme si mohli přiťuknout na zdraví.

Náš další cíl tvořila ona slavná kavárna Slavia, ke které se dá přiblížit též tramvají č. 9. Cestou jsme míjeli obchodní dům Máj (dnes již architektonická památka) a na Smetanově nábřeží nás uvítala nejen zmíněná kavárna, ale také klíčová budova naší kultury – Národní divadlo. V kavárně jsme si objednali tu kávičku, polévku, dortík či chlebíček a zaposlouchali se do výkladu týkající se historie kavárny. Sem tam přišla zvídavá otázka, která posluchače navedla ke slavným osobnostem, mající tu možnost zde pobývat v minulém i předminulém století. No jen si považte, my jsme se ocitli v místech, kde B. Smetana komponoval svá největší díla, A. Dvořák se připravoval na svou cestu do Ameriky a s J. Kvapilem se domlouvali na libretu k Rusalce. Šimek s Grossmanem a později s Krampolem, zde vymýšleli nejednu vtipnou povídku, Miloš Forman snil o režisérské slávě a Václav Havel, jako disident připravoval a později podepisoval chartu 77 nebo petici „Několik vět“. Inu tahle kavárna hrála a dosud hraje velmi důležitou roli v dějinách našeho národa a my jsme mohli, alespoň na chviličku nasát onu neopakovatelnou atmosféru.

Pak už nás opět tramvaj č. 9 nabrala směrem k vlakovému nádraží, odkud jsme za příjemného povídání uháněli zpět k domovu.

Možná Vás napadne, není kávička v tak slavné kavárně příliš drahá? Inu, jak se to vezme, zajdete-li si do táborské Campanili nebo Latorty, věřte, že cenou se rozhodně těm pražským přiblížíte, avšak atmosférou ani zdaleka.

Konverzace v AJ

Při četbě knihy ocitli jsme se opět v Australské buši, kde jídlo zrovna není k mání. Ale ztroskotanci neztrácejí naději a kráčí vstříc novým dobrodružstvím, stejně jako studenti angličtiny. K tomu jsme se dozvěděli, kde se vzalo potvrzovací oukej (ok), proč mluvíme s přízvukem nebo, jak ptáček kulík a ředitel pivovaru Guiness souvisejí se vznikem světoznámé knihy rekordů. Nu a protože březen je zasvěcen i svátku žen, dali jsme si něco sladkého ke kávě.

 

Plavecký výcvik

Prvního března se zase naše sportovněji založená skupinka ponořila do vod táborského bazénu. Po zimně jsme trochu zlenivěli, a proto se nám zdálo, že voda klade našim plaveckým pokusům dosti silný odpor. My jsme ale vytrvali a napříště jsme vodu útokem vzali. Voda si nakonec dala říci a společně s námi míří k lepší kondici. Po výcviku pak příjemné kafíčko a švestkové pivečko (nealko) v místním bufetu a dobrá nálada je tu! Nevěříte? Pojďte si to s námi vyzkoušet a uvidíte.

Návštěva z českobudějovického Tyfloservisu

Kdo se stále něčemu novému učí, ten nikdy nezestárne. A proto navázali jsme spolupráci s pracovnicemi českobudějovického tyfloservisu, aby za námi začali pravidelně jezdit a učit nás nevšedním i všedním dovednostem. Tentokráte šlo spíše o ukázku domácích pomůcek, které nám mohou pomoci při zpracování ovoce a dalších pochutin. Osahat a vyzkoušet jsme si tak mohli kráječ a loupač na jablka, přístroj na sušení ovoce anebo přístroj na výrobu ovocné šťávy.

 

Putovaly písničky

6. března se nejen konala pravidelná akce „Putovaly písničky“ pod vedením Milušky a Ivanky, ale také v ten den s námi přišel oslavit svůj svátek Miroslav. Přinesl domácí sekanou s chlebem a nakládanými okurkami, a aby se to lépe strávilo, podávalo se víno i likér zvaný Magistr. Ke kávičce pak nechyběla skvělá buchta od Zdeničky. Nicméně, než do jídla jsme se pustili, nejdříve jsme si pořádně zapěli. Odbočkou se linuly písně z Čech, Moravy, Slovenska, Francie či píseň mající původ v pradávných středověkých dobách. Písničky byly prokládány veselími historkami, a proto nás překvapilo, jak příjemně ty dvě hodinky uplynuly. A kdo by se chtěl s námi opět zasmát a pobavit, může příští měsíc zas přijít.

 

Výlet do České Národní Banky

Možná někoho napadne: „Banka, co je na ní tak zajímavého?“. Inu podivili byste se, jaký zajímavý zážitek si z Prahy odvezla desítka členů naší odbočky. Nebudu Vás již více napínat a rovnou začnu tedy psát.

Úterní ráno nás přivítalo kapkami deště. My už ale víme, stejně jako staří Čukotové, že není špatného počasí, je jen špatného oblečení, a proto se nám úsměvy ze rtů nevytratily, a to ani, když nádražní amplion oznámil, že náš rychlík bude mít deset minut zpoždění. A asi po necelých dvou hodinkách jsme se ocitli před vstupem do naší nejvýznamnější banky – České Národní Banky. Zde jsme prošli bezpečnostními rámy, zbytné věci si nechali ve skříňkách a už se k nám přiřítila milá paní průvodkyně. Její výklad nás postupně zasvěcoval do historie této instituce, jak vznikala samotná banka, jak se mohla jmenovat naše současná měna (např.: česká řepa, český sokol nebo český Rašín), proč bylo Československo vyřazeno po roce 1953 z mezinárodního měnového fondu, ačkoliv jsme jej v roce 1945 pomáhali zakládat, jaká pětisetkorunová bankovka byla nedávno vydražená za neuvěřitelných 18 miliónu korun a další. Pak jsme si vyslechli krátký film, kde spolu rozmlouvali osobnosti zachycené na českých bankovkách. No schválně, dali byste je všechny dohromady? Pro správnou odpověď se opět obracejte na pracovníky naší odbočky.

Po shlédnutí krátkého filmu jsme se přesunuli ke stolu, kde na nás čekal 3D model půdorysu banky a další hmatové zážitky včetně braillských popisků a to v českém i anglickém jazyce. Zde Emilka poučila paní průvodkyni o správné použití šablony na rozeznávání bankovek, a k čemu v šablonce slouží obdélníkový otvor a Laďka předala pracovnicím své ručně dělané záložky.  Pak jsme po schodech či výtahem sestoupili do podzemí, kde nachází se nedobytný trezor. Jeho dveře váží 8 tun a i s rámem váží celá konstrukce 36 tun. Prý nebyl zatím nikdy vykraden a ani my jsme si odsud nic neodnesli. Ono také strčte si do kapsy druhou největší zlatou minci světa, která váží 180 kg a na šířku měří něco kolem jednoho metru. Na chvilenku jsme se též zastavili u bezpečnostních schránek, které kdysi využívali majetnější klienti Živnostenské banky. Ano píši Živnostenská banka, protože budova současné národní banky patřila kdysi Živnostenské bance.

Nakonec jsme zavítali k vitrínám s otvorem pro naši ruku. V prvním otvoru jsme nahmátli cihličku ze dřeva. Lehoučká, jako pírko. Ve druhém otvoru se již po prosunutí ruky objevila cihlička ocelová. Ta už měla pořádnou váhu. Pak následovala cihlička z olova a nakonec cihlička z ryzího zlata.

Dámská část našeho výletu si povzdychla: „To je škoda, že ta zlatá cihlička je přilepená.“ Z omylu je však vyvedla paní průvodkyně. Ono totiž potěžkat si v ruce takovou cihličku vyžaduje opravdu hodiny a hodiny strávené v posilovně. Takže rovnou zapomeňte, že byste si pár takových cihliček odnesli v batohu na svých zádech a s úsměvem na rtech prošli bez obtíží dveřmi této banky.

Vzhledem k výše uvedenému jsme nakonec upustili od plánu, si jednu zlatou cihličku vzíti s sebou do Tábora. Namísto toho jsme si v obchůdku se suvenýry zakoupili magnetky a repliky výše zmíněné mince a vydali se do restaurace Repro, kde na nás již čekali s obědem. A ačkoliv jsme seděli přímo v samotném centru matičky Prahy, dal se oběd (polévka a hlavní jídlo) i s nápojem pořídit za cca 230 korun českých. Když srovnáme cenovou relaci v Táboře s touto restaurací, napadne člověka, zda už se Tábor nestal předměstím Prahy – podle cen, to tak skoro vypadá.

Na závěr, po dobrém obídku, vydali jsme se zpět k domovu, kde po příjezdu jsme ještě na chviličku zašli do DK na kávičku. 

 

Beseda na základní škole v Písku

Kristýnka, Emilka a Jiří nasedli do automobilu a vydali se do Písku. Zde je mile přivítaly místní učitelky základní školy a žáci od 5. do 9. třídy. Cílem bylo, stejně jako před 5-ti lety, trochu poučit a pobavit žáky na téma život nevidomých. Nejdříve se Emilka a Jiří představily a o svém životě krátce pohovořili a poté jsme již začali vyprávěním příběhu o Luis Braillovi. Během prezentace jsme žákům rozdali simulační brýle a klapky, ukázali knihy v braillově písmu vč. pichtova psacího stroje, probrali s nimi moderní možnosti získávání informací pro nevidomé za pomocí chytrých telefonů či PC. Odvážlivce jsme vyzvali, aby si zkusili dojít na WC s klapkami na očích a v ruce s bílou holí. Pak jsme povyprávěli o sportovních možnostech, poučili, jak navigovat nevidomého na ulici nebo při jídle, a na závěr jsme si za pomocí telefonu blindshell zahráli pexeso.  Tak snad jsme zase trochu dovzdělali naše budoucí pomocníky.

 

Trénink paměti

Co jsem Vám to chtěl napsat? Co jenom to bylo? Jo už vím, trénink paměti se ta akce jmenovala, a jako vždy nás zase pobavila. A aby nám ten trénink šel od ruky, dali jsme si na zahájení od Ivety Linecký a od Laďky sáhli si na vyšívaného pejska. Zpočátku klubovnou jeden citát zazněl a k tomu vtip od předsedkyně a už jsme se mohli mírně rozcvičovat. Zvířata na písmeno „S“ byl náš první úkol. Asi po třech kolech již došly nápady, a tak plynule zavedl nás Jiří do světa vědy. No schválně, uhodnete, o jaké lidové rčení se jedná, když jej řekne šílený vědátor?:

„Vzdálenost bodu A, což je místo, kde ukončí svou trajektorii, puzena gravitací, malvum malvice, od bodu B, což je místo ležící svisle pod místem započetí její dráhy, se blíží k nule“

Alenka, jako první určila ono všem dobře známé přísloví. A pro ty z vás, kteří stále tápou, máme dobrou zprávu, pro správnou odpověď můžete kontaktovat pracovníky naší odbočky.

Následně už přišel malý kvízeček, kde jsme si potrénovali naší dlouhodobou paměť. Zde si nejlépe vedla opět Alenka. Jen co jsme gratulace dokončili, do nového hlavního města jsme se pustili. Tentokráte se jednalo o město země Paraguay.

A protože nejen dlouhodobé paměti je nám zapotřebí, dali jsme si týmovou soutěž na téma obrazy renesančních mistrů. Soutěžící se rozdělili do dvou týmů – jeden pod vedeným Emilky a druhý pod vedením Ivety. A netrvalo dlouho a oba týmy se zaposlouchali do vyprávění Jana Přeučila o dvou slavných obrazech. Mona Lisa a Dáma s Hranostajem. Klání to bylo urputné, mozkové závity šrotovaly a účastníci informace z hlavy dolovali. Tým pod vedením Emilky skončil na prvním místě a tým pod vedením Ivety skončil na krásném druhém místě. Inu v týmu se to lépe táhne.

U krátkodobé paměti jsme ještě zůstali a do číselných řad se vrhnuli. A nejlepší z nás si nakonec zapamatoval tuto řadu:

 

Řada číslic:

„2, 4, 6, 9, 0, 8, 1, 5, 7, 3, 6, 3.“

Od čísel jsme přešli ke slovům a sami se na to podívejte, nejlepší z nás si zapamatoval neuvěřitelných 16 slov a druhý Milan zaostal jen o pouhého jednoho delfína.

Řada slov:

„Ryba, klokan, skokan, pes, ještěrka, kůň, slavík, opice, lev, slon, mol, koza, divočák, veverka, kůrovec, delfín“

A kdo vlastně upamatoval se na slova všechna? Této informace po mě nežádejte a raději se k nám příště přidejte.

A na úplný závěr, jako takové paměťové vyklusávání, dali jsme si elektronické piškvorky, kde jednou přistála pomyslná zlatá medaile na krku Ivety.

 

Beseda s V. Fantou v knihovně

Zbývalo asi deset minut do zahájení besedy s Václavem Fantou a již nebylo, kam se usadit. Naštěstí pracovnice knihovny zareagovaly velmi pružně a další židle dodaly. Pohodlně jsme se tedy usadili a do vyprávění slavného fotografa jsme se zaposlouchali. Dozvěděli jsme se proč právě umělecká fotografie stala se mu koníčkem i prací. Že nefotil jen pro umění, ale také pro vědecké poznání a především jsme se zaposlouchali do jeho vyprávění z cest do Latinské Ameriky, kde hlavní destinací stalo se Mexiko.  Během vyprávění nám byly ukazovány různé fotografie a pan Fanta k nim dodával svým humorným způsobem komentáře. Došlo samozřejmě i na vyprávění, jak se fotila Praha z vrtulníku. Pro nezasvěcené dodávám, že i dnes si nemůžete ze vzduchu jen tak vyfotit např. Pražský hrad, když prezident přijímá mezistátní návštěvy.

Průvodce panu Fantovi dělal nám dobře známý Dr. Václav Senjuk (bývalý šéfredaktor Zory) a ten Václavovo vyprávění doplnil o zážitek z jednoho fotografického kurzu. Tehdá měl vést kurz též slavný fotograf Milan Šusta. Ten se ale nemohl dostavit ihned od pondělí, a proto někoho napadlo povolat Václava Fantu (v té době již nevidomého s bílou holí). I to se studenti opravdu podivili, když se před ně postavil pán s bílou holí a začal jim vykládat o fotografování. Nicméně netrvalo ani hodinku, a všichni studenti brzy pochopili, že mají před sebou opravdu odborníka, a že je má čemu naučit, a proto nakonec žadonili, zda by je neprovedl celým týdenním kurzem.

Připomenuta byla také jeho vlastní hra qardo, která se dnes hraje např. v Kanadě anebo v Panamě.

Historek měl pan Fanta připraveno přehršel, a proto nám 90 minut uteklo, jako voda a všichni jsme trochu posmutněli, že se s námi začal loučit. Nicméně, milí přátelé, nemusíte se bát, protože Václav Fanta k nám do Tábora opět zavítá. Stane se tak během podzimního TyfloArtu, kdy bude zahajovat vernisáž v kině Spektrum, kam přiveze nejen sadu fotografií, ale především sadu plastik světců, na které si bude moci každý sáhnout. A protože mu není cizí ani zpěv, zazpívá si společně s Vokál Klubem, v němž působí od samotného jeho vzniku.

 

Trénink na PC

Trénování na PC zahájili jsme pitím kávy. Možná Vás napadne: „A není to trochu nebezpečné? Položit si šálek kávy vedle drahého přístroje?“. A odpověď samozřejmě zní – nikdy tak nečiňte, anebo si penízky na nové PC šetřete. My jsme tak ale učinili z jiného důvodu. Než totiž mohli jsme se pustit do práce na PC, přišli řemeslníci a zahájili instalaci venkovních žaluzií. Máme pro Vás proto dvě dobré zprávy – svá PC jsme si nepolili a, až přijdou horka, budeme se moci schovat za chladivý stín zmíněných žaluzií i v naší klubovně.

Když konečně kávičku jsme dopili, do tréninku na PC jsme se pustili. A protože studenti (resp. studentky) jsou již zkušené a pokročilé, zvládly online připojení přes MS Teams hravě. Pak zkoušeli jsme virtuálně zvednout ruku a přihlásit se o slovo, trochu si za chatovat (neboli popovídat si písemně v rámci online připojení) a už jsme si mohli začít hrát s Outlookem anebo prostě s flashdiskem. Chvílemi byla situace vypjatá a nervózní, studentky snad čekaly, zda konec hodiny zvonek ohlásí, ale nakonec jsme vše zvládli a s úsměvem na rtech jsme se k domovu spokojeně všichni vydali.

Informace ze Sociálně právní poradny

Důležité lhůty u příspěvku na zvláštní pomůcku

Do sociálněprávní poradny často dostáváme dotazy týkající se lhůt vztahujících se k příspěvku na zvláštní pomůcku. V následujícím textu se dozvíte, do kolika dnů od podání žádosti by mělo dojít k vydání rozhodnutí, kdy nejpozději obdržíte přiznaný příspěvek, po jaké době můžete žádat o příspěvek na stejný druh pomůcky.

Správní řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku se zahajuje zpravidla podáním žádosti. Od tohoto dne začne běžet 30denní lhůta, ve které by měl Úřad práce vydat v dané záležitosti rozhodnutí. 30denní lhůta se však přerušuje na dobu, po kterou je zdravotní stav posuzován ze strany lékařské posudkové služby. Lékařská posudková služba má na vyhotovení posudku lhůtu 45 dnů, tato lhůta může být ve výjimečných případech prodloužena o dalších 30 dnů (například v situaci, kdy praktický lékař žadatele neposkytuje součinnost nebo nutnost vyhotovení aktuálních lékařských zpráv). Jakmile je lékařskou posudkovou službou posudek vyhotoven a zaslán zpět Úřadu práce, musí bezodkladně Úřad práce zaslat žadateli usnesení, kterým oznamuje pokračování správního řízení a zároveň možnost vyjádřit se ve lhůtě (obvykle 5-8 pracovních dnů) k podkladům pro vydání rozhodnutí. Od podání žádosti by tedy rozhodnutí mělo být vydáno za 75 až 105 dnů. Z důvodu přetížení lékařské posudkové služby se však velmi často řízení prodlužuje. Pokud trvá řízení neúměrně dlouhou dobu, tak lze požádat o odškodnění, více o tom, jakým způsobem lze o odškodnění za nesprávný úřední postup žádat, se dozvíte v dalším vydání Informací ze sociálně právní poradny.

Příspěvek na zvláštní pomůcku se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž rozhodnutí o jeho přiznání nabylo právní moci. Právní moci rozhodnutí nabývá po uplynutí 15denní lhůty, ve které je možné podat proti rozhodnutí odvolání. Pokud chcete, aby došlo k vyplacení příspěvku dříve, můžete se po vydání rozhodnutí vzdát možnosti podání odvolání, toto doporučuji v situacích, kdy je rozhodnutí doručeno v druhé polovině měsíce a právní moc by rozhodnutí nabylo až v následujícím měsíci a k výplatě příspěvku by tudíž mohlo dojít až do konce následujícího měsíce po měsíci, kdy nabylo rozhodnutí právní moci. Pokud se možnosti odvolání písemně vzdáte do konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno, dojde k vyplacení příspěvku do konce následujícího měsíce, můžete tak finance obdržet až o měsíc dříve.

Vyplacený příspěvek musí být na koupi zvláštní pomůcky využit do 3 kalendářních měsíců, tuto lhůtu však lze u Úřadu práce i opakovaně prodlužovat, zejména v situaci, kdy dodavatel nemá požadovanou zvláštní pomůcku připravenou nebo se například čeká na vycvičení pro žadatele vhodného vodicího psa.

Žádat opětovně o příspěvek na pomůcku stejného druhu, na kterou byl poskytnut příspěvek, můžete kdykoliv. Pokud však v době vydání nového rozhodnutí neuplynula lhůta 60 kalendářních měsíců od posledního vyplacení příspěvku na pomůcku stejného druhu, je nutné zaplatit poměrnou část z ceny dříve přiznaného příspěvku na zvláštní pomůcku. Často se však setkáváme s tím, že je žádost odmítnuta s odůvodněním, že ještě neuplynulo 60 kalendářních měsíců od vyplacení příspěvku na druhově stejnou pomůcku. To je však nesprávná praxe, jelikož správní řízení o žádosti může, jak jsme si řekli výše, trvat i více jak 3 měsíce, žádost je tedy možné podat ještě před uplynutím lhůty 60 kalendářních měsíců. Zákon k tomu říká jediné, že uživatel má, pokud mu v tom nebrání zhoršení zdravotního stavu, používat danou pomůcku po dobu 60 kalendářních měsíců od vyplacení příspěvku. To, že probíhá nové správní řízení neznamená, že by dříve zakoupenou zvláštní pomůcku přestal žadatel používat.  

Jinak je tomu v situaci, kdy byl vyplacen příspěvek na pořízení vodicího psa a tento v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez zavinění příjemce dávky. V takovém případě je možné vyplatiti příspěvek na zvláštní pomůcku v podobě vodicího psa i dříve, než uplyne 60 kalendářních měsíců od posledního vyplacení příspěvku.

Pokud jste zvláštní pomůcku zakoupili ještě před tím, než jste podali žádost o příspěvek, je nutné žádost podat nejdéle do 12 kalendářních měsíců po zakoupení pomůcky.

                                               Za Sociálně-právní poradnu Nicole Fryčová

TERMÍNY PLÁNOVANÝCH AKCÍ

DUBEN - KVĚTEN

Datum			Akce	Čas
st.	3.	dubna	Kdo si hraje, nezlobí.	10:00	hod.
pá.	5.	dubna	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	5.	dubna	Plavecký výcvik	12:15	hod.
po.	8.	dubna	Oblastní rada	10:00	hod.
st.	10.	dubna	Putovaly písničky	13:00	hod.
pá.	12.	dubna	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	12.	dubna	Plavecký výcvik	12:15	hod.
st.	17.	dubna	Tyfloservis	9:00	hod.
pá.	19.	dubna	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	19.	dubna	Plavecký výcvik	12:15	hod.
pá.	19.	dubna	Koncert Lions club Tábor	19:00	hod.
po.	22.	dubna	Práce na PC	10:00	hod.
st.	24.	dubna	Pedig	13:00	hod.
čt.	25.	dubna	Oblastní shromáždění	14:00	hod.
pá.	26.	dubna	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	26.	dubna	Plavecký výcvik	12:15	hod.
út.	30.	dubna	Turistická procházka	9:00	hod.
pá.	3.	května	Plavecký výcvik	12:15	hod.
po.	6.	května	Oblastní rada	13:30	hod.
pá.	10.	května	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	10.	května	Plavecký výcvik	12:15	hod.
	12. – 17.	května	Rekondiční pobyt – Pluhův Žďár		hod.
st.	22.	května	Pedig	13:00	hod.
pá.	24.	května	Konverzace v AJ	9:00	hod.
po.	27.	května	Nácvik bodového písma	10:00	hod.
út.	28.	května	Soutěž ve čtení a psaní bodového písma	10:00	hod.

 

Stále Vás moc prosíme o přihlašování a odhlašování se z akcí a dodržování časového harmonogramu jednotlivých pořádaných událostí!