Informátor 3/2022

Upozornění z odbočky

Vážení členové, ještě jednou bych Vám chtěla připomenout, že nejpozději do 31. 3. 2022 musí být, podle schváleného nařízení republikové rady, zaplaceny členské příspěvky na rok 2022. Těm z Vás, kteří již zaplatili, děkujeme a omlouváme se za opětovné připomenutí. Příspěvky můžete zaplatit buď osobně u nás v kanceláři OO SONS Tábor, a nebo na účet: 0701721329/0800 do poznámky pro příjemce uveďte své jméno. Výše příspěvku je stále 100 Kč za rok. Pokud se vydáte k nám na odbočku, prosíme o to, abyste si dopředu zavolali, zda jsme v kanceláři, či nejsme náhodou v terénu. V pondělí od 8:00 do 16:30 nás v kanceláři najdete téměř vždy.

 

 

Naši oslavenci v měsíci březnu

 

           Přijměte naše gratulace ke svým narozeninám!

 

Batistová Zdeňka           Kolaříková Dagmar    Gavlaszová Pavlína       Vlková Jitka Havlová Růžena            Vlková Zdeňka Heřmanová Pavla

 

POZVÁNKA NA NOVĚ PROBÍHAJÍCÍ KURZ MUZIKOTERAPIE

 

Vážení členové,

letos se povedlo podat projekt na novou aktivitu v naší organizaci. Jedná se o Muzikoterapii pro nevidomé a slabozraké. Jsme velice rádi, neboť projekt nám úspěšně prošel a bude podpořený z Města Tábora z fondu Zdravého města na rok 2022. Lektorkou programu bude paní Adéla Slachová. Tímto Vás všechny zveme na úvodní hodinu, která bude 24.3. od 10:00 v kanceláři OO SONS Tábor. Prosíme Vás jen o přihlášení. Dozvíte se zde první informace o tom, co vlastně muzikoterapie je a co Vás na hodinách čeká. Muzikoterapie je léčba zvukem. Na počátku bylo slovo. Tuhle větu zná snad každý z nás, ale málokdo se hlouběji zamýšlí nad jejím významem. Hovoří o stvoření z ničeho prostřednictvím zvuku. To je důvod, proč v mnohých jazycích bylo slovo považováno za posvátné. Ukrývá v sobě potenciál tvořit, a proto i léčit. Každý tón, každý zvuk reprezentuje vibrace o určitém kmitočtu. Z tohoto hlediska je zvuk ideálním nástrojem vibrační terapie neboli léčby pomocí analogií. Použití tónů a zvuků k léčení je záležitost velmi individuální. Můžete sami intonovat vhodné tóny stupnice nebo vokalizovat hlásky, slabiky nebo mantry. Můžete použít nějaký hudební nástroj nebo se spokojit jen s poslechem hudby ve vhodné tónině. Záleží na vás, kterou metodu léčení zvukem si zvolíte.

Skupinová muzikoterapie je určena pro všechny věkové kategorie. Cílem je sladění kolektivu, společná práce s písní a jejím léčivým obrazem, naladění se v rytmu, harmonii, intervalech. To vše může při intenzivní a opakované práci přinést do kolektivu více empatie, porozumění jeden druhému, umožňuje nám více prožívat své tělo a emoce a překonávat nejrůznější osobní potíže. Posiluje schopnost adaptace v kolektivu a budování důvěry ve společenství.

​

INFORMACE O PLAVECKÉM KURZU

 

Vážení členové, chtěla bych Vás informovat o nové aktivitě, kterou v naší organizaci taktéž rozjíždíme. Po nápadech, které aktivity by pro Vás byly příjemné, jsme zajistili plavecký kurz, který byste rádi absolvovali. Jedná se zatím o první pilotní projekt, proto máme již první skupinu naplněnou a zkusíme, jak by se nám kurz osvědčil. Pokud by byl pro ně příjemný a přínosný, určitě bychom ho zopakovali. Tak kdo byste měl případně zájem, nechte si to projít hlavou a případně se nám ozvěte. Budeme dávat dohromady další potenciální zájemce. Plavecký výcvik se bude konat v táborském bazéně pod vedením plaveckého instruktora.

 

SEMINÁŘ - FLOOR AEROBIK PRO NEVIDOMÉ - CVIČÍME DOMA

 

Hledáte způsob, jak si vydatně zasportovat, a to kdykoli vás to napadne? Rádi byste se sportem zbavili pár nadbytečných kil?
Nemáte už energii neustále se shánět po nějakém trasérovi? Nechce se vám harcovat se za pravidelným cvičením někam z domu pryč?

Nezisková organizace Rozhledna - poradenské služby pro život s těžkým zrakovým postižením, z. ú., vám nabízí kondiční cvičební program na doma.

Jedná se o seminář k metodě floor aerobiku pro nevidomé. Celý cvičební program je popsaný v Manuálu, který jsme nedávno vydali. Manuál i s nahrávkami je volně ke stažení na našich webových stránkách:

 

https://www.rozhledna.info/aerobik/

Připravovaný seminář je určen všem lidem s těžkým zrakovým postižením, kteří mají vážný zájem o tento pohybový program a začali se s ním pomocí Manuálu už sami seznamovat. Na semináři vám pomůžeme rychleji se do cvičební metody vpravit, ujasnit pochopení prvků popsaných v Manuálu a upřesnit jejich správné provádění.

Pokud už nějaký čas sami cvičíte, nabídneme vám rozšíření škály prvků, jejich procvičení a propojování do sestav.
V neposlední řadě budete mít na semináři příležitost setkat se s dalšími zájemci o tuto formu pohybu a posílit své odhodlání pravidelně cvičit.

Seminář se uskuteční 25. 3. v době od 16 do 18 hodin. Pokud bude zájemců víc, než je kapacita jedné skupiny, otevřeme ještě druhý seminář v čase od 18 do 20 hodin.

Místo konání:
ZŠ pro děti s poruchami zraku, nám. Míru 19, Praha 2.
Cena programu: 150 Kč
Asistenti budou zajištěni.
Program je určený primárně nevidomým, pro cvičení není zapotřebí žádné vidící asistence.
Cvičení je zaměřeno na rozvoj vytrvalosti a lze jej provozovat třeba u sebe v obýváku.

 

Floor aerobik je zvládnutelný i poslepu a umožňuje dát si pořádně do těla. Nevidomí mají obecně velmi málo možností využít existující pohybové programy – problémy nastávají jak v procesu učení, tak ve výsledném provádění. Jiných možností pohybových programů není mnoho, a když už se nějaké najdou, jedná se obvykle o klidnější cvičení typu jógy, pilates, posilování nebo zdravotního tělocviku. Na rozdíl od uvedených programů přináší floor aerobik velmi dynamické cvičení zaměřené na rozvoj vytrvalosti.

(více na https://www.rozhledna.info/aerobik/)

 

Pokud Vás článek zaujal, tak jsme rádi. Pokud si říkáte, že je škoda, že je to daleko, nebo že byste chtěli cvičit ve skupince, tak nesmutněte. Pokud by bylo dostatek zájemců s chutí se do této formy cvičení pustit, jsme této aktivitě nakloněné a třeba někdy na podzim, bychom si mohli společně zacvičit. Necháváme proto tento článek na zamyšlenou.

KDY ZAČÍNÁ JARO?

Jarní probuzení – každý rok se odehrává tato velkolepá podívaná na divoké tokání, bzučení a vrkání. Člověk má dojem, že je příroda zamilovaná!

To, že vůbec existuje jaro a roční období, však nemá nic společného s rozdílnou vzdáleností Země a Slunce. Kdyby to tak bylo, muselo by být všude na světě stejné roční období. Jenže když u nás na severní polokouli rozkvétá jaro, stromy na Novém Zélandu a v Austrálii začínají ztrácet listy, protože na jižní polokouli přichází podzim.

Důvodem střídání ročních období je sklon zemské osy. Když je u nás léto, směřuje severní část zemského povrchu ke Slunci. Dny na severní polokouli jsou dlouhé, noci krátké. V zimě naopak dopadá na zemský povrch daleko méně slunečního záření, proto jsou během temných zimních měsíců dny krátké a noci dlouhé. Na jižní polokouli je tomu naopak.

Žijeme na kosmickém kolotoči. Během roku oběhne Země jednou kolem Slunce a přitom urazí značnou vzdálenost. Vesmírem tak uháníme rychlostí asi 30 km/s. Každý den se naše planeta navíc otáčí kolem své vlastní osy a při pohybu po oběžné dráze kolem Slunce vypadá jako káča. Podíváme-li se na oba tyto rotační pohyby, uvidíme něco zvláštního. Rotační osa Země není kolmá k rovině oběžné dráhy kolem Slunce, ale je mírně nakloněná, o 23,4°. Tento sklon zemské osy zůstává po celou dobu oběhu stejný, protože každá káča, ať už malá nebo velká, má tu vlastnost, že je její osa otáčení velmi stabilní. Právě díky tomu směřuje severní polokoule v létě ke Slunci a v zimě opačně od Slunce. Pokud si osu pomyslně prodloužíte, bude severní pól vždy mířit k hvězdě Polárce.

Při oběhu Země nastávají dva momenty, kdy jsou den i noc stejně dlouhé. A právě tato rovnodennost, tzv. ekvinokce, označuje začátek astronomického jara nebo podzimu. Od jarní rovnodennosti začínají být dny delší než noci a Slunce na obzoru stoupá výš. Na jižní polokouli je to samozřejmě naopak, v Austrálii začíná v tento den podzim.

Stromy a rostliny pravděpodobně neví nic o zemské ose ani o astronomii, a přesto přesně vědí, kdy mají vykvést – když teploty začnou stoupat. To se liší v závislosti na jednotlivých oblastech. V horách se jaro šplhá po svazích pomalu a v chráněných částech našich měst začínají stromy kvést často dříve než v okolní krajině.

Jarní fronta se pohybuje rychlostí přibližně 30–40 km za den směrem na sever. Jakmile rozkvetou jabloně a zavoní šeříky, je tu plné jaro, říkají biologové. Kdy přesně přichází, nikdo nedokáže říci, ale to, že přijde, je jisté.

(Yogeshwar Ranga, Nějaké další otázky proč se hvězdy třpytí a jiné hádanky každodenního života)

 

VNITŘNÍ SÍLA A ENERGETICKÁ OCHRANA

Co je naše vnitřní síla?

Každý člověk je autonomní bytostí se svým nedotknutelným prostorem fyzického a energetického prostoru a svobodnou vůlí se rozhodovat. Celý prostor fyzický i energetický se tvoří našimi postoji, záměry, myšlením, emocemi a skutky. Nikdo nemá pouze dobré nebo špatné vlastnosti. Všichni jsme koktejlem hořkosladkých chutí. Důležitým faktorem je rozhodnutí, které z kvalit v určité situaci projevíme.

Celiství člověk je ten, který si je vědom svých negativních vlastností, umí je usměrňovat a nevyčítá si je. Tímto postojem jsme vůči sobě pevnější a odolnější vůči negativitě v sobě i zvenčí.

Jinou energii bude mít člověk, který o sobě smýšlí s láskou a respektem, jedná tak s ostatními a ctí etické zásady, jinou jedinec s pocity viny, strachu, zloby, který se chová manipulativně a porušuje pravidla. Takový člověk iniciuje situace, které se projevují kritikou, hádkami, manipulacemi, s cílem v nás vzbudit pocity méněcennosti, špatnosti, strachu, viny - jsme obětí, a druhý je "škodičem", dominuje a má nad námi moc. Tento "škodič" není špatným člověkem, jen nám zrcadlí naše slabá místa. Slabými místy rozumíme nevyléčené chyby z dětství, tj. energetické bloky či staré myšlenkové vzorce.

Východiskem z tohoto škodlivého vztahu není změnit "škodiče", ale zaměřit se na hluboké ošetření našich vlastních vnitřních zranění, postojů, kterým jsme uvěřili. Pokud změníme náboj z postoje, "jsem oběť" na "jsem pánem situace", "jsem dost dobrý(á)", máme vyhráno.

Ke změně musí dojít nejen na úrovni naší mysli, ale hlavně v hloubce našeho těla. Musíme tuto skutečnost, "jsem dost", zaintegrovat hluboko do sebe, až na buněčnou úroveň. Tím se postupně začnou měnit neurochemické reakce našeho těla. To si za ta léta zvyklo na dávku chemických reakcí, které tělo vylučuje při pocitu oběti, proto v procesu obměny je třeba mít dávku trpělivosti.

Řešením je zacelit naše vlastní rány, ošetřit je. Sami na to pravděpodobně nebudeme stačit. K tomu je potřeba pomoc experta na duši, kouče či terapeuta. Tato práce vyžaduje trpělivost, systematičnost a může trvat několik let.

(časopis Satori, 4/2018)

Co jsme prožili během měsíce února

 

Jak se žije bez smyslů?

 

To zajímalo děti na základní škole Mistra Jana v Ratibořských Horách. Děti se právě zabývaly epochou smysly a při své závěrečné práci měly být několik hodin bez určitého smyslu a pak následně vypracovat pracovní listy. Tento zážitek byl pro děti velice zajímavý, a jelikož si většina dětí vybrala zrak a měly spoustu otázek, jak to ti nevidomí vlastně mají, pozvala nás paní učitelka do školy, jestli bychom nepopovídaly o smyslech a právě o zraku. Jak to vlastně je, když o něj člověk přijde. Pro nás to byla velice zajímavá nabídka, a když jsem to navrhla našim dvěma členkám, byly nadšeny. Proto jsme se 11 února vypravily na výlet. Děti si na úvod besedy připravily pro nás zpívání a to i v kánonu a také nám společně zahrály písně na flétny, zarecitovaly několik básní a pak plné očekávání na nás upřeně hleděly. Naše dvě členky Ema Kumherová a Iveta Najman se představily a krátce popovídaly o svém handicapu. Děti velice zaujalo, že Ema má, jako největšího koníčka, čtení. A tak začaly padat otázky, jak vlastně může číst. Proto jsem jim na úvod povyprávěla příběh o Luisu Braillovi a pak již předala slovo Emě a Ivetě. Na začátek děti dostaly kvíz, zda uhádnou, k čemu slouží kartička na podpis a jak se rozeznávají jednotlivé bankovky. Když si to děti vyzkoušely, tak se přesunuly ke stolečku, kde již byla nachystaná Ema a Pichtův psací stroj, bodátko a tabulka. Mohlo začít psaní. Děti se velice zajímaly o všechno a samozřejmě si  napsaly i své jméno. Iveta se přesunula ke stolečku, kde byl připraven džbán s vodou a hladinka. Děti si s klapkami na očích zkoušely nalévat vodu, Iveta jim popovídala o dalších pomůckách, které jsou pro ni důležité a které jí usnadňují život. Dále jim předvedla, že ve volném čase také plete košíky a upletla jim malý košíček na tužky s pedigu. Dále si děti zahrály hry pro nevidomé a zkusily si chodit s bílou holí. Měly spoustu dotazů a Ema i Iveta trpělivě vysvětlovaly a odpovídaly. Na závěr celé besedy pak Ema dětem přečetla něco z braillské knihy. Děti pak Emě a Ivetě předaly malý polštářek s levandulí, který pro ně vyrobily. Beseda se velice povedla a byla přínosem, jak pro děti, tak i pro samotné nevidomé ženy, které jak sami říkaly, strávily s dětmi krásné smysluplné dopoledne a ještě k tomu s pěkným kulturním zážitkem. Rády zase na některou besedu do školy určitě půjdou.

A já přidám své postřehy. Byla jsem ve škole, kde se klade důraz na výuku hrou a zážitky. Děti jsou vedené k samostatnému uvažování a tvořivé činnosti. I na jejich dotazech to bylo patrné. Jak čtu, když nevidím? Jak rozeznám bankovky a mince? Jak chodím po ulici a přes přechod s bílou holí? Jak poznám jídlo na talíři? Co se mi stalo, že nevidím? Jak se učí žáci ve speciální škole? Dotaz stíhal odpověď. Jejich zájem o problematiku zraku a zvídavost mě potěšil. Proč? Protože až někoho z nás potkají v běžném životě, budou ochotné nabídnout pomoc. A to je velká deviza, kterou si odnesou do dospělosti. Na besedě jsme předaly vhled do našeho života bez zraku. Tato prospěšná návštěva nám třem udělala radost v srdci. S myšlenkou, že budoucí generace má naději, jsme odcházely s úsměvem na tváři a s voňavým dárkem v ruce. Proto ochotně vždycky půjdu na další setkání. Děkuji paní Pospíchalové za tuto příležitost.

Emilka

PŘEDNÁŠKA PANÍ ČAMROVÉ NA TÉMA ISLAND

Naše uživatelka Jana nám vyprávěla o svém pobytu na Islandu, který navštívila minulý rok. Besedu si připravila jak pro slabozraké, tak i pro úplně nevidomé příznivce. Promítala zajímavé fotografie na plátně, které doprovázela slovním výkladem ze svých toulek po ostrově. Mohli jsme si sáhnout i na lávové kameny, které si odtud přivezla. Uživatele provázela sluchovým doprovodem, ukazovala při něm místní vodopády a ledová místa. Byla nadšená z velryby, kterou při lodní plavbě viděla a nadšení přenesla i na ostatní.

Beseda byla o hlavně o jejích soukromých zkušenostech a zážitcích, rozvinula se živá debata. Jana nabídla, že by příští setkání mohlo být o národních parcích Ameriky, které rovněž navštívila.

KURZ PEDIGU JE VELMI OBLÍBENÝ

Pravidelný kurz pedigu přilákal hodně slabozrakých i nevidomých uživatelů. Vyráběli různé košíky, o různých velikostech a tvarech dna. Prakticky nevidomý lektor jim pomáhal. Při svém koníčku se uživatelé nesoustředili jen na svou jemnou motoriku, ale také na diskuzi v rámci „kulatého stolu“ nad různými tématy.  Mají náš obdiv. Je vidět, že se pedigu pravidelně věnují. Zde platí, cvičení všeho druhu dělá Mistra. 

Termíny plánovaných akcí!

BŘEZEN

pá.	4.	březen	Konverzace v AJ	09:00	hod.
pá.	4.	březen	Kurz plavání	12:00	hod.
po.	7.	březen	Jednání oblastní Rady	13:30	hod.
út.	8.	březen	Trénování paměti	10:00	hod.
st.	9.	březen	Nácvik bodového písma	09:30	hod.
čt.	10.	březen	Povídání o kompenzačních pomůckách	9:30	hod.
pá.	11.	březen	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	11.	březen	Kurz plavání	12:00	hod.
čt.	17.	březen	Zdravotní procházka - upřesníme	10:00	hod.
pá.	18.	březen	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	18.	březen	Kurz plavání	12:00	hod.
út.	22.	březen	Pedig	13:00	hod.
st.	23.	březen	Pedig	13:00	hod.
čt.	24.	březen	Muzikoterapie – úvodní hodina	10:00	hod.
pá.	25.	březen	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	25.	březen	Kurz plavání	12:00	hod.

 

 

Stále Vás moc prosíme o přihlašování a odhlašování se z akcí.