INFORMÁTOR

č. 2/2024

Slovo úvodem

Milí členové, dny se nám již prodlužují, a tak se i toho slunečního dne více dočkáme. Přejeme Vám, ať se Vám nemoci vyhýbají a ať máte radost a pohodu. A když budete chtít, zavítejte k nám na zajímavé akce, které Vás mohou inspirovat a též radostí naplnit.

                                                                                               Hanka a Jirka

Organizační věci na odbočce

Milí čtenáři,

dnes Vám přináším novinku. Naše prodejny Tyflopomůcek se spojily s řetězcem Lidl a začaly spolupracovat. Prodejny Lidl občas nabízejí zboží s českým hlasovým výstupem a Tyflopomůcky od nich toto zboží odebírají a prodávají za rozumné ceny, jedná se třeba o osobní váhu nebo tlakoměr. Tyto pomůcky si můžete v prodejnách zakoupit celoročně, Lidl je nabízí jenom několikrát za rok.

                                                                                     Přeji dobrý nákup

                                                                       S pozdravem Iveta Najman

Rekondice

I v letošním roce se uskuteční rekondiční pobyt v Pluhově Žďáru. Termín je od neděle 12. 5.  se začíná večeří. Konec je 17. 5.  po snídani. Všechny důležité informace přineseme v dalších číslech Informátoru. Cena  bude přibližně stejná. Připravujeme kalkulaci a program pobytu. Do konce března účastníci zaplatí zálohu. Zájemci hlaste se už nyní.

zajímavá pozvánka

Vážení členové již od 1.3.2024 zase začínáme sportovat. Nejprve zahájíme plaveckým výcvikem, potom nás čeká Nordig walking s paní Libuší Brázdovou a nakonec bowling. Neváhejte a hlaste se v kanceláři. Od 1.3. začínáme plaveckým výcvikem v táborském plaveckém stadionu, který bude mít cca 10 až 12 lekcí. Do bazénu budeme chodit vždy v pátek od 12:30 do 13:30. Po dobu celého kurzu jsou nám k dispozici kvalifikovaní lektoři a máme též svojí plaveckou dráhu. Neváhejte a zapojte se. Celý projekt podpořilo město Tábor. 

zajímavá pozvánka

Kdo z Vás by si chtěl udělat krásnou neděli s hudbou, přijďte si poslechnout nevidomého zpěváka pana Radka Žaluda do Jihočeské univerzity v Táboře. Koncert se koná od 18:00. Cena lístku je 240,- Kč v předprodeji a 300,- Kč na místě. Ti, kteří neví, tak Radek Žalud je mladý nevidomý populární zpěvák. Je absolventem konzervatoře Jana Deyla, kde vystudoval kromě klasického zpěvu i hru na akordeon, hru na klavír a ladění klavírů. Dále je absolventem mezinárodních mistrovských pěveckých kurzů Antonia Carangela či Petera Dvorského. Radek se stal i vítězem soutěže Nevídaná píseň, kterou pořádá SONS ČR ve spolupráci s Českým rozhlasem v roce 2023. Jedná se o soutěž nevidomých interpretů. 7.2. bude též u nás v kanceláři, a tak si ho můžete přijít poslechnout.

zajímavá pozvánka

20.3. jste všichni srdečně zváni do táborské knihovny (ještě stále v původních prostorách) na velice zajímavou besedu s nevidomým fotografem panem Václavem Fantou. Pan Václav si vždycky přál nafotit Prahu z výšky. To do roku 1989 nebylo možné, splnit tento sen se mu podařilo až po sametové revoluci. Vznikl tak seriál zcela unikátních fotografií Prahy. To byl počátek slibné fotografické kariéry, kterou naneštěstí tragicky přerušila ztráta zraku. A také příběhu o tom, jak je důležité se nevzdat.

Fotograf, který díky své profesi poznal mnoho zemí a setkal se s mnoha zajímavými lidmi. Několik let pracoval jako vědecký fotograf v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. Ačkoli ztratil zrak, zájem o okolní svět ho neopustil. Zapojil se do organizací věnujících se zrakově postiženým, pro nevidomé vymýšlel a pořádal poznávací zájezdy, byl u zrodu a založení pěveckého sboru nevidomých a slabozrakých Vocal club a sám vymyslel společenskou hru pro nevidomé Qardo, v níž již několik let probíhají turnaje a získala si popularitu i v zahraničí. Za svou vytrvalou pomoc zdravotně postiženým obdržel Cenu Olgy Havlové a také od prezidenta republiky medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění.

Členské příspěvky na rok 2024

Vážení členové, prosíme Ty z Vás, kteří ještě nezaplatili členské příspěvky, je potřeba tak učinit nejpozději do konce března. Můžete buďto osobně u nás v kanceláři, nebo zaslat na účet organizace:  0701721329/0800. Do poznámky uveďte své jméno. Příspěvek činí 100 Kč. Těm z Vás, kteří již zaplatili, děkujeme.

Nic není nemožné aneb zajímavý příběh a velký úspěch naší členky

Vážení členové, chtěla bych se s Vámi podělit o jeden zajímavý příběh jedné naší členky, která v sobě objevila velkou píli, výdrž a odhodlání.

Jak to vlastně všechno začalo a o co vlastně jde. Paní Pavla navštěvovala naše akce v SONSu mimo jiné i různé zdravotní procházky či plavecký výcvik. Ale pořád to byl jen sporadický pohyb, který měla. Sice hodně chodila, ale neměla moc velkou fyzičku a pohybu bylo málo. Možná si  i říkala, že by to chtělo nějak změnit. Jednou měla možnost se setkat s lektorem kompenzačních pomůcek a též nevidomým pánem, který jezdil do posilovny do Českých Budějovic. Na tom by nebylo nic zvláštního. Jenže posilovna to zvláštní je. Jedná se o  posilovnu, která je určená pro lidi s handicapem tzv. 1. Centrum zrakově postižených, Jižních Čech.

První Centrum zdravotně postižených Jihočeského kraje působí v Českých Budějovicích už třicet let. Jiří Smékal, který klub celou dobu vede, je bývalý řecko - římský zápasník, dokonce mistr České republiky z roku 1978. Pro bližší upřesnění to byl šampionát v Teplicích, na kterém vyhrál ve své váhové kategorii slavný olympionik Vítězslav Mácha… Nejvíc rušno je v bezbariérové hale po 16. hodině, kdy přicházejí do posilovny i lidé bez zdravotního postižení. Zdraví se tam potkávají s handicapovanými.  Na Centru je nápis Fitness loděnice. Aby si třeba lidé nemysleli, že se jedná jenom o uzavřenou skupinu handicapovaných. Integrace, kterou chtěl pan Smékal už od začátku, funguje velmi dobře.

A do této posilovny zavítala i naše členka. Hned při první návštěvě byla nadšená, a i když celé tělo ukrutně bolelo, chtěla jet znova. A tak začala do posilovny jezdit pravidelně. Nejprve jednou týdně. Ze začátku využívala služeb průvodcovské služby českých drah a dalšího doprovodu. Později se zdokonalovala a již nyní po nácviku trasy s Tyfloservisem zvládá projít nádraží jen s malou či minimální pomocí. Ale nejen to. Pavle se podařilo ve své píli vytrvat a i přes bolesti cvičení, nevzdat to, se dostala na svoje první závody. Tam zabodovala a kromě prvního místa si odvezla i český rekord 9:19,2 u nevidomých závodníků a postavila se na bednu vítězů. A v čem že? Pavla se věnuje veslařině. Závodí ve veslování na speciálním stroji. Pavlu nyní čeká další závod a to 3.2.2024 v Praze, kde proběhne třetí kolo poháru ČR ve veslování na trenažéru. A jelikož se Pavla hlavně připravuje na její velký závod, který bude 23. – 24. února a to v O2 aréně. Budeme jí držet palce, neboť tentokrát se jedná o soutěž trošku vyšší a to o mistrovství světa v roce 2024. Pavlo, držíme Vám pěsti a přejeme, ať se Vaše píle a odhodlání zúročí a ať i nadále máte ze sportu radost a jste motivací i pro další nevidomé sportovce.

Co nás čeká v únoru?

Představení kompenzačních pomůcek může být i zábava

Přijede k nám nevidomý zpěvák Radek Žalud. A kromě svého zvučného hlasu přiveze i elektronické kompenzační pomůcky, o kterých si s námi rád popovídá, poradí a případně zprostředkuje i jejich prodej. Tak se přijďte pobavit i vzdělat na první únorovou středu.

Trénování paměti

Neuroplasticita mozku je věru věc potřebná. A co to vlastně znamená? Náš mozek se skládá z mnoha miliard neuronů a ty mohou tvořit 5 až 50.000 spojení s jinými neurony. A pozor věda potvrdila, že nová spojení se vytvářejí v jakémkoliv věku! A navíc vytváření těchto spojení nás chrání před neurodegenerativními nemocemi, jako jsou např. Alzheimer nebo demence. A co proto udělat? Stačí cokoliv nového – třebas začít učit se nový jazyk, řešit nové úlohy sudoku, učit se Brailla anebo přijít na trénink paměti, kde si zasoutěžíte a něco nového dozvíte. Nezanedbávejte svůj mozek, mohli byste toho v pozdějším věku litovat!

Jaké příspěvky lze žádat u zdravotních pojišťoven?

Věděli jste, že máte nárok na proplacení dentální hygieny, masáží, vstupu do fitness center, do bazénu nebo na inkontinenční pomůcky? Tohle a ještě mnoho více se dozvíte, když k nám přijdete!

Konverzace v AJ

Učíme se pro vědění, pro zdraví i pro zábavu. A těch nových témat, co byste se mohli dozvědět. Věděli jste např. proč se v lednu od 7. do 16. v roce 1584 vůbec nic nestalo? Anebo proč si cinkáme při přípitcích? Přijďte a já Vám to rád prozradím a ještě Vás k tomu něco nového naučím.

Putovaly písníčky

Zazpívat si pro radost, posedět s přáteli, tak pokud po tomhle právě toužíte, stačí se k nám dostavit. Miluška s Ivankou si pro nás připravily opět spoustu nových písniček, které se rodily napříč celou naší zemí.

Pedig

Milan a Jarda Vás opět zvou na pletení košíčků, které se hodí na léto i na zimu. K tomu si společně popovídáte a leccos nového dozvíte.

Neviditelná výstava

V 9:00 zahouká expresní vlak do Prahy a o hodinu později již půjdeme na tramvaj č. 9 a odjedeme  do Vodičkovi ulice, kde se na hodinku ponoříme do úplné tmy v rámci Neviditelné výstavy. A kdo v té tmě najde barmana, může si objednat i nějaký ten nápoj (cca Kč 35 – 55) a zaplatit jej zcela potmě kovovými mincemi. Pro držitele průkazu ZTP/P a jejich průvodce je výstava zdarma – jen ty nápoje si platí každý sám.

Pak nás tramvaj č. 9 přenese do časů dávných i nedávných. Naše první zastávka bude před Národním divadlem, kde nachází se slavná kavárna Slavia. Ano, jedná se o kavárnu, kde sedávali B. Smetana, A. Dvořák, J. Kvapil, Voskovec i Werich anebo R. Hrušínský či V. Havel. Zde si dáme kávičku (cca Kč 75 – 95), vodičku (cca Kč 35,-) či zákusek (cca Kč 100,-) a povíme zábavnou formou něco o kavárně, divadlu i našich velikánech.

V odpoledních hodinách zas nasedneme na tramvaj č. 9 a ta nás zaveze zpět k hlavnímu nádraží, odkud se domu každý navrátí.

Ohlédnutí za uplynulým měsícem

Čtenářský klub

I v Novém roce jsme se pustili do čtení knih. Tentokráte bylo téma nevidomí jako autoři nebo příběh z jejich života. První představení knihy odstartovala Eva Budzáková, a jako knihu si vybrala „S bílou holí“ od Rudolfa Krchňáka. Sešitek plný fejetonů nás zavedl do první poloviny dvacátého století a umožnil nám nahlédnout do světa nevidomých.  Své vyprávění doplnila o krátkou četbu. Posluchači pak doplnili mnoho zajímavého ze života tohoto autora (byl např. členem Rady pro blaho slepců).  V první polovině 20. století jsme zůstali i prostřednictvím druhé knihy „Šťastné blues aneb z deníku Jaroslava Ježka“ od Františka Cinglera. Kniha provádí čtenáře životem J. Ježka od kolébky, až do jeho úmrtí. Jde o příběh muže, který i přes svůj handicap, dokázal opravdu veliké věci. Vždyť, kdo z Vás by nevěděl, že život je jen náhoda, díky níž můžete potkat i Ezopa, anebo další knihu z první poloviny 20. Století. Tentokráte byl autorem Ivan Olbracht a dílo se jmenuje „Žalář nejtemnější“. Kniha seznamuje čtenáře s problémy nevidomých právě v počátečních letech 20. Století. V příběhu jde o vztah oslepnutého muže se svou manželkou, který naráží na těžkosti srovnatelné i se životy dnešních párů. Pak jsme se přesunuli k nevidomé autorce Olga Štěpánová (pseudonym Anna Markowitz), která mimo jiné napsala knihu „Poslední závoj ne Salome“. Příběh je o zpěvačce a klavíristovi, který ji doprovází, a především o hledání sama sebe. Z reálného života nás vytrhl román „Noc Triffidů“ od Simona Clarka. Tento román volně navazuje na román „Den Triffidů“ od Johna Widhama, kde většina lidstva oslepne a musí hledat strategie přežití ve světě, který postupně ovládnout masožravé rostliny tzv. Triffidi. Oba autoři si prostřednictvím svých románů kladli podobné otázky – jaká je vlastně pro lidskou civilizace ta nejlepší cesta k přežití a žití. Naše povídání bylo zakončeno knihou „Jsou světla, která nevidíme“ od autora Anthonyho Doerra. Příběh nás zavádí do období II. světové války a života jedné rodiny, v níž žilo osleplé děvčátko. Je to sice příběh neveselý, ale přesto po knižní stránce nabízí čtenáři opravdu zážitek.

A když dozněla slova posledního prezentujícího, domluvili jsme se na dalším setkání 3. dubna 2024 v 17:00 hod. a tentokráte je naším tématem „hudba“ v jakékoliv podobě, knižně zpracovaná.

Trénink paměti

Citátem o dobrém víně jsme zahájili tradiční trénink paměti. K tomu jedno známé rčení jinými slovy vystižené a mohli jsme se pustit do činnosti praktické. Zpočátku jsme si dali malý kvízeček, který prověřoval naše hluboko uložené znalosti. Ukázalo se, že ti co na to jdou logicky, né vždy se radosti dočkají, když Jiří správné odpovědi odhalí. Pak Emilka nám dala zapeklitou hádanku a následně už šlo opravdu do tuhého. Trénink dlouhodobé paměti vystřídalo procvičování té krátkodobé. Účastníci se rozdělili do dvou týmů – jeden pod vedením Alenky a druhý pod vedením Emilky. U této disciplíny, však mohl zvítězit, jen ten, kdo dobrý pozor dával. Alenčin tým si vytáhl kartu nadepsanou „informace o Francii“. Následně bylo týmu přečteno 10 různých informací a pak přišly zvídavé otázky. Aby do hry vstoupila náhodná štěstěna, elektronická kostka čísla otázek určila. Po třech správně zodpovězených odpovědích, bylo přečteno 10 informací o Turecku týmu pod vedením Emilky. A také její tým měl za úkol najít ve svých buňkách správné odpovědi na 3 otázky, což se podařilo. Nicméně čas rychle plynul a informace z krátkodobé paměti se začaly vytrácet. A tak rozloha Francie byla přiřčena Turecku a počet obyvatel Turecka zase k Francii. Nakonec vše dobře dopadlo – tým Emilky získal zlato a tým Alenky stříbro. A kolik se vlastně zúčastnilo týmů? Anebo kolik členů se v každém týmu nacházelo? Ale no tak, čtenáři, proč pitvat se v detailech, když důležitější je, co zůstalo v našich pamětech. A ke konci, jako takové paměťové vyklusávání, dali jsme si vzpomínání na názvy měst, států, zvířat a rostlin, začínající na stejné písmeno. Na úplný závěr nechybělo ani vzpomínání na vánoční dárky a též přišla ukázka tzv. kostních sluchátek. Jednoduše řečeno – sluchátka si nasadíte a přesto mnohé slyšíte. I když uši máte volné pro zvuky z okolí, přeci slyšíte tóny Vámi vybrané muziky.

Atletika nevidomých

Poté co se Milan usadil do čela klubovny, započala rozprava o sportech, které sám praktikoval, a které může provozovat každý nevidomý či slabozraký. Nejdříve jsme se zastavili u hry královské – tedy u šachu. Zde doplňoval Jiří i své osobní zkušenosti z vlastní hry. Pak nás Milan uvedl do kolektivních her, jako např. Goalbal, showdown nebo futsal.

Goalbal - je kolektivní sálový sport, při němž proti sobě hrají dvě družstva o třech hráčích, kteří sedí na zemi a střeží svou 9 m širokou bránu a zároveň se snaží vstřelit gól soupeři. Míč, který hráči používají, je opatřen rolničkou. Hrají-li společně hráči nevidomí a slabozrací, hráči slabozrací obdrží tzv. klapky – zaslepené brýle - aby měli všichni sportovci stejné podmínky. Tento sport je dle Milana náročný, neboť míč je něco jako medicinbal – tedy pěkně těžký.

Showdown - je aplikovanou obdobou stolního tenisu. Showdownový stůl je opatřen „ohrádkou“ a dvěma brankami. Hráči se snaží pomocí dřevěných pálek dostat ozvučený míček do soupeřovy branky. Hrají se dvojhry či čtyřhry.

Futsal – jedná se o modifikovaný sport. Aplikovaná podoba tohoto sportu vychází z pravidel běžného futsalu. Jedná se o hru podobnou fotbalu; na rozdíl od něj však tvoří tým méně hráčů (4 na hřišti, 1 v bráně). Nevidomí navíc mají vidícího navigátora, který celou hru řídí. Ale to víte někdy se stane, že se hráči nechtíc potkají. A to potom i kosti praskají.

Tyto kolektivní hry provozoval Milan i v zahraničí např. v Maďarsku nebo na Slovensku. Také si vyzkoušel individuální sporty – běh na různé vzdálenosti nebo přes překážky (překážky jsou kožené do výše kolen), hod ušákem, skok do dálky a další. U těchto individuálních sportů bylo zapotřebí mít vždy asistenta nebo traséra, přičemž vybrat si toho vhodného může trvat někdy dlouhý čas.

Během povídání jsme si mohli prohlédnout diplomy a medaile, mezi nimiž nás zaujal také diplom za škrábání brambor, které se odehrávalo na čas, a Milan v něm patřil k nejlepším.

Po Milanově vyprávění dostal nejeden z nás chuť si jít hned zasportovat, ale protože bylo mínus 10 stupňů, odložili jsme to na následující týden – viz níže.

Konverzace v AJ

Silvestr byl již za námi, a proto nám nic nebránilo sejít se a pohovořit anglicky, o tom, jaké jsme měli vánoční svátky, oprášit si slovní zásobu z minulého roku a trochu zavzpomínat na předložkové vazby. K tomu jsme se dozvěděli, kolik lidí maximálně může získat Nobelovu cenu, jak to bylo s odkazem Alfréda Nobela anebo proč si lidé při přípitcích ťukají skleničkami.

Představení kompenzačních pomůcek při inkontinenci

V pondělí nás navštívili dvě pracovnice z firmy Hartman a představili nám komplexně problém s inkontinencí. Nejdříve se věnovaly popisu tohoto problému vč. vysvětlení 3 stupňů, do kterých může jedinec spadat. Dále nám řekli, že na pomůcky přispívá pojišťovna – v tomto jsme jako ČR unikát, neboť není na světě mnoho zemí, které by tak činili. A poté již posílaly jednu pomůcku za druhou, abychom měli možnost si je osahat a získat tak lepší představu o jejich užití. Na své si přišli i muži, neboť i pro ně existuje řešení tohoto problému. O problematice se hovořilo bez obalu a nejeden účastník se nebál zeptat či svěřit se svými obtížemi. Na konci jsme ještě byli ujištěni, že existuje prevence v podobě různých cviků na pánevní dno u žen a na prostatu u mužů. Celkově jsem tedy nabyl dojmu, že kdybych se někdy s tímto problémem potýkal, existují vcelku elegantní řešení, která zachovávají jedinci důstojnost.

Povánoční protažení těla

Svátky jsou za námi a je čas pustit se do vylepšování našeho zdraví. A jak na to? Inu stačí se posadit na židli a zahájit sadu cviků, které protáhnou naši krční a hrudní páteř vč. kloubů ramenních. Pak vzali jsme do ruky jednu hůlku a ve stoje dál pokračovali směrem k bederní páteři a k nohám, které nás nosí celý život. Chvíli bojovali s rovnováhou, ale nakonec jsme se úspěšně protáhli a svaly s klouby potěšili. Takže lze zvolat: Sportem ku zdraví a máme blíže do dobré nálady!

Letem světem - Holandsko

Tentokráte jsme se vydali do země, která patří, co se týče kvality života, mezi deset nejlepších zemí na světě. Tato maličká země o velikosti Slovenska, avšak hustě zalidněná, neboť zde žije téměř dvakrát více obyvatel než v Česku,  nabízí turistům mnohé krásy. Nehledejte zde však nějaké kopce, vždyť i letiště v Amsterdamu leží 6 m pod úrovní moře. Přesto pro cyklisty či obdivovatele starých malířských mistrů je tato země učiněným rájem. A jste-li jakýmkoliv odlišní (sexuální orientací počínaje a náboženskou příslušností konče), nemusíte se bát, že byste právě v této zemi narazili na xenofobní postoje. Jak z vyprávění Jiřího vyplynulo, Nizozemci patří k lidem vstřícným a pohostinným a turisty rádi přivítají v jakémkoliv období. Aby si i ostatní smysly přišly na své, podávala se jako ochutnávka sýr gouda holandského tipu a pivo Heineken pocházejícího z jednoho z největších pivovarů Evropy. Dále bylo vyprávění doplněno o hudební ukázky současné i dřívější muziky, která se po světě proslavila, a proto není divu, že leckterý účastník známé hity rozpoznal již po pár tónech. S pěkným modelem holandského větrného mlýna přišel také Marián, takže jsme si mohli všichni osahat stavbu, která je v Holandsku patrná na každém kroku. K tomu ještě pro vidící dodal pár fotografií z vlastních cest. Hodinka a půl uplynula, jako voda, a nejeden posluchač možná na chvíli zatoužil se do této moderní země podívat. Snad ještě maličkost na závěr. Pojem Holandsko je pojem hovorový. Správně bychom měli říkat: V Nizozemsku žijí Nizozemci, kteří hovoří nizozemsky. No jo, když ale slovo Holandsko plyne z úst tak snadno.

Pedig

Šikovné ruce a hbité prsty, k tomu skvělé vedení od Milana a Jardy, no to by v tom byl čert, aby se nepodařilo košíky úspěšně vyrobit. A ještě, když košík věnujete našim sponzorům, pak máte sice ruce prázdné, avšak srdce libými pocity naplněné.

Kdo si hraje nezlobí

Hravá mysl prodlužuje mládí, to jistě všichni vědí. A proto se nás sešlo osm, abychom si na sobě ověřili tuto starou pravdu. Na začátku jsme se pustili do hry qardo. A aby to vidící neměli lehké, nasadili si na oči klapky. Jako první vítězka se radovala Laďka, která nasbírala přímo qardo. Pro nezasvěcené jen podotýkám, že se jedná, při osmi hráčích, o jev statisticky prakticky vyloučený. Ale kdo umí, ten umí. A jako druhý se z výhry radoval Milan. Následně přinesla Hanka knihu plnou opravdu zapeklitých hádanek. A abyste z toho také měli, zde malá ochutnávka:

„V šuplíku máte deset kusů červených ponožek a deset kusů černých ponožek. Dohromady tedy dvacet ponožek. Kolik musíte vytáhnout nejméně ponožek, abyste utvořili jednobarevný pár?“

Na správné řešení se dotazujte na naší odbočce SONS ?

 

Braillovo písmo: Naučte se hmatovou abecedu pro nevidomé

Světový den Braillova písma se slaví 4. ledna na počest narození jeho vynálezce. Sám Louis Braille oslepl jako malý a našel způsob, kterým dnes komunikují miliony nevidomých po celém světě. Víte, jak Braillovo písmo funguje? A že snadno se ho naučí dospělí i děti? Pomocí užitečných zkratek se naučíte kód stejně rychle jako morseovku.

 

Braillovo písmo se naučíte během pár minut, princip je podobný jako morseovka.

Jak funguje Braillovo písmo

Braillovo písmo kombinuje šest vystouplých bodů, které jsou uspořádané do dvou sloupců po třech bodech. Touto jednoduchou hmatovou abecedou napíšete písmena, čísla nebo znaky jako háčky, čárky. Označit lze taky velké či malé písmeno. Stačí mít k dispozici plastický tvar, aby se daly body nahmatat prsty. Tímto způsobem mohou nevidomí číst a psát dotykovým smyslem.

Jak vzniklo Braillovo písmo

Louis Braille oslepl jako malý chlapec. Během dospívání potkal vojáka, který mu ukázal způsob čtení ve tmě pomocí bodového kódu. Braille tento systém zjednodušil a pomocí šesti teček pomohl sobě i dalším milionům nevidomých, aby získali jednodušší přístup ke komunikaci i vzdělání.

Co jste nevěděli o Braillově písmu

Lidé mívají pocit, že je Braillovo písmo složité, ale opak je pravdou. Pomocí plastické hmatové abecedy se dokážeme naučit znaky během několika minut a do hodiny plynule číst text psaný Braillovým písmem.

Jak podpořit nevidomé?

I jako vidící lidé můžeme přispět ke zlepšování života nevidomých. Je na nás, abychom umožnili přístup k informacím v Braillově písmu – hodí se na informačních panelech, etiketách, lécích apod. Také se hodí naučit se základy Braillova písma, abychom mohli komunikovat a podporovat nevidomé ve svém okolí.

Závěrem

Braillovo písmo znamená mnohem více než jen hmatatelné znaky. Stalo se naprosto klíčovým nástrojem pro nezávislost, komunikaci a vzdělávání nevidomých. Naučme se pochopit jeho význam a zapojme se do podpory, aby každý mohl mít rovnocenný přístup k informacím a vzdělání.

                                                        Zdroj: Redakce uLékaře.cz  4.1.2024

TERMÍNY PLÁNOVANÝCH AKCÍ

ÚNOR – BŘEZEN

Datum			Akce	Čas
pá.	2.	února	Konverzace v AJ	9:00	hod.
po.	5.	února	Oblastní rada	13:30	hod.
st.	7.	února	Představení kompenzačních pomůcek Radek Žalud	13:00	hod.
pá.	9.	února	Konverzace v AJ	9:00	hod.
po.	12.	února	Trénink paměti a příspěvky od zdravotních pojišťoven	9:30	hod.
st.	14.	února	Putovaly písničky	13:00	hod.
pá.	16.	února	Konverzace v AJ	9:00	hod.
st.	21.	února	Pedig	13:00	hod.
pá.	23.	února	Konverzace v AJ	9:00	hod.
po.	26.	února	Čtení a psaní bodového písma	10:00	hod.
út.	27.	února	Neviditelná výstava Praha	9:00	hod.
pá.	1.	března	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	1.	března	Plavecký výcvik	12:15	hod.
po.	4.	března	Oblastní rada	13:30	hod.
st.	6.	března	Putovaly písničky	13:00	hod.
pá.	8.	března	Konverzace v AJ	9:00	hod.
út.	12.	března	ČNB – haptická výstava	8:00	hod.
pá.	15.	března	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	15.	března	Plavecký výcvik	12:15	hod.
st.	20.	března	Pedig	13:00	hod.
st.	20.	března	Knihovna – výstava p. Fanta	17:00	hod.
pá.	22.	března	Konverzace v AJ	9:00	hod.
pá.	22.	března	Plavecký výcvik	12:15	hod.
ne.	31.	března	Benefiční koncert – Hlahol	15:00	Hod.

 

Stále Vás moc prosíme o přihlašování a odhlašování se z akcí a dodržování časového harmonogramu jednotlivých pořádaných událostí!