Hodonín 2017

Chtěli bychom se s Vámi podělit o báječné zážitky z rekondice, pořádané Školou vodicích psů Brno, pod vedením manželů Milana a Laďky Dvořákových. Rekondice probíhala ve městě Hodonín, ve středisku Oáza, kterému velí a stará se o něj pan Jožka Černý s přítelkyní Ilonou. Jezdíme vždy o jeden den dřív, aby jsme s Jožkou poseděli a popovídali, co se za ten rok u nich na Oáze událo, poklábosíme, popijeme, dobře se vyspíme a v pondělí už čekáme na přátele a kamarády. Pamětníci, kteří se účastní, říkají, že to byl již desátý ročník na tomto místě. My jsme byli na své čtvrté rekondici a těšíme se rok co rok víc a víc, protože na Oáze vše probíhá v přátelském, takřka rodinném duchu, lidi i psi jsou natěšení, stále je o čem povídat, sedí se do noci a je veselo. Horší jsou rána, kdy je nástup a poté dopolední cvičení, leč všichni statečně nastupují "do práce" a do oběda máme splněno. Ve městě samotném se setkáváme s pochopením, lidi jsou tu milí a ochotní pomoci. A letos nám výborně vařili v restauraci Na Radnici, všichni byli spokojení. Také nám dobře uvařil, nebo chcete-li opekl klobásky a skvěle ugriloval maso pan Dvořák, dojel do nedalekého řeznictví pro místní dobroty. Paní Dvořáková nám uspořádala jako každoročně Olympiádu, kdy se všichni pobavíme a hlavně nasmějeme. Letos byla báječná disciplina Tichá pošta a mohli jsme se potrhat smíchy, co nám z původní věty vyšlo za nesmysly. Jedno odpoledne jsme strávili posloucháním příhod Jožky Úprky, které nám se skvělým přízvukem přečetla paní Laďka Dvořáková a v jedné povídce ji bravurně kontroval manžel Milan, tak na to už jsme museli vytahovat kapesníky, slzy smíchu a plná klubovna rozchechtaných lidí...pejsci byli naopak trochu zaražení. A pokud jde o pejsky, společnost nám dělala dvě štěňátka, budoucí vodící psi, Amur a Bonifác. O Bonifáce jsme měli možnost se starat a tady nám došlo, jak těžká a náročná je práce předvychovatelů, cvičitelů a všech, kteří pečují a s láskou utvářejí charakter a připravenost těchto psíků k jejich budoucímu povolání, nebo chcete-li poslání pomáhat a provázet své pány nelehkým životem. Tady jsme si uvědomili, jak milujeme našeho vodicího psa Majkýho, kolik nám přinesl do života radosti a štěstí, Mariánovi jistotu v chůzi a společnost, když je Hela v práci. Kolik jsme díky němu získali přátel a jak ten život s ním dostal další rozměr. Zde je na místě poděkovat manželům Dvořákovým, cvičitelům Jarkovi a Lence, Andrejce a také ostatním členům pořádající Školy vodících psů. Lence Pláteníkové za zajištění sponzorů, kdy jsme za rekondici zaplatili téměř symbolickou částku. Načerpali jsme energie na
dlouhou dobu, setkali se s báječnými lidmi a pro příště si přejeme jediné, aby to tak rychle neutíkalo. Mějte všichni krásné a pohodové léto.

Manželé Lisí