Exkurze do Jarošovského pivovaru

Dne 24. Dubna jsme se vydali prozkoumat Jarošovský pivovar nacházející se jak jinak než na ulici, s příznačným názvem Pivovarská. Pivo se v Jarošově vařilo od 17. století. Je proto jen dobře, že se na Slovácko vrátila zase jedna z místních tradic s historií. O Jarošovském pivu je i populární hit skupiny Argema a místní milovníci piva jsou jistě nadšeni, že si mohou opět po 23 letech vesele zpívat: „Bílá pěna, láhev orosená. Chmelový nektar já znám. Jen jsem to zkusil a jednou se napil. Od těch dob žízeň mám.“

Před samotnou exkurzí jsme měli ještě chvilenku čas a tak jsme ještě nakoukli do podnikové prodejny. Mají zde svou nabídku piva, jak v pet lahvích, tak i ve skle. Dále různé reklamní předměty, podtácky, krýgle a roztomilé třetinkové krýglíky“ se svým logem či vtipné tričko pro pány mimo jiné s textem „Léta tam stál, stát bude dál!“ s pěkně macatou šipkou směřující dolů… kam to necháme, již na Vaší představivosti.

Odbyla čtrnáctá hodina a přišel čas, abychom se podívali na výrobu zdejšího piva pěkně zblízka. Našim průvodcem se stal mladý, sympatický sládek Milan Esender. Nově, se zde tento 28 letý rodák stal vrchním sládkem a byl na to patřičně hrdý.

Prvním našim navštíveným místem byla přípravna v horním podlaží. Byly nám zde zodpovězeny různé otázky o samotné firmě. Zjistili jsme také, že slad je používán z Kroměříže, chmel ze Žatce a vodu používají z místních zdrojů. Na první pohled se voda může jevit jako pouze běžná surovina ale opak je pravdou. Při výrobě piva velmi podstatná, je jedinečná a právě díky ní se ani se stejnou recepturou nikdy neuvaří na dvou různých místech stejné pivo. Je velmi důležité znát přesné složení vody (obsah jednotlivých iontů), ze které se pivo vaří. Ideálně by měla mít neutrální pH.

V místnosti se nalézá také dvouválcový šrotovník o výkonu 500 kg za hodinu. Šnekovým dopravníkem putuje dále šrot do zásobníku sladového šrotu a z něho se šrot vystírá do varny. V místnosti se nacházelo také několik 50 kilových pytlů s různými typy sladu.

Po té jsme se trošku starodávným výtahem přemístili do přízemí, kde se to jen linulo typickou vůni pro pivovar. Při výrobě piva dbají na typicky české výrobní postupy. Sládek používá své vlastní receptury. Prozradil nám na sebe, že jeho oblíbenci jsou piva hořké chuti.

Byla nám představena i moderní výrobní technologie. Samorný proces výroby se skládá z vystírání (šrot sesmíchává s vodou), rmutování (zcukřování), scezování (odděluje se od sebe mladina a mláto, až získá sladina požadovanou čirost přepouští se do mladinové pánve) a chmelovaru (do sladiny se přidává chmelový granulát). Chmel je v dnešní moderní době také různě šlechtěn. Může obsahovat i různá ovocná aroma.

V Jarošovském pivovaru se vaří dekokčním způsobem na dva rmuty což znamená, že je zapotřebí dvou oddělitelných nádob vystírací kádě a rmutovací pánve. Varnu mají tedy dvou nádobovou, řízenou počítačem. Mladinová pánev má obsah 20 hl. Jedna várka piva se vaří přibližně 10-12 hodin a je zapotřebí dodržovat přesně předepsaný průběh teplot v určitých fázích výroby.

Po chmelovaru je zapotřebí odstranit také kaly. Pro tyty účely se používá vířivá vana, ve které se mladina schlazuje na 6 °C a provzdušňuje se sterilním vzduchem.

V kvasných tancích se po té do provzdušněné mladiny přidají pivovarské kvasnice spodního kvašení. Používají je tady cca. 3x4 krát. V těchto tancích probíhá kvašení při teplotách 10,5 °C, které trvá dle stupňovitosti piva 7-10 dnů.

Následně nám byla samotná stupňovost piva také objasněna. Zjednodušeně řečeno nám udává procentuální podíl cukru v mladině před průběhem kvasného procesu. Nejedná se tedy o procenta alkoholu. Ale samozřejmě platí, čím více stupňů pivo má, tím obsahuje i více alkoholu.

Denně vyrobí okolo 600 lahví. Trvanlivost Jarošovského piva, při správném skladování doma je tak přibližně 3 týdny. Většinou, co se vyrobí, tak se téměř ihned prodá. Že je pivo z Jarošovského pivavaru oblíbené dokládá i to, že zatímco jsme byli na exkurzi, přijelo několik aut, které se pivem plně naložili.

Po pivu se doslova jen "zaprášilo" Ještě, že jsme takové "lišky podšité" a nakoupili jsme si ještě před exkurzí. Po ní byla také možnost, ale výběr už byl o poznání menší.

Sáhli jsme si také na chladící 2 °C potrubí, jehož teplota nám měla demontrovat teplotu kvašení piva v ležáckých tancích, které mají objem 40 hl a pivo v nich dozrává 30-60 dnů. Dobou ležení dochází ke zjemňování chuti piva. Přírodně se pivo sytí vznikajícím CO2 a dostává i svůj říz a pěnivost. Teplotu v ležáckých tancích lze regulovat dokonce na dálku. Třeba dokonce pěkně z tepla domova.

Pivo je nakonec stáčeno do kegů. Je nefiltrované a zdraví prospěšné, protože v něm zůstává plno vitamínů, skupiny B. Piva z obchodů nám sládek připodobnil, že jsou to vlastně pouze dlohotrvající „zavařeniny“.

Popsány nám byly i tzv. cípky. Ty slouží k sanitaci nádob i potrubí. Po cirkulaci různých chemikálií v nich následuje proplach vodou.

Po zajímavém seznámení se s pivovarem přišla konečně chvíle, na kterou se naše "mlsné jazýčky" celou dobu těšily. Ochutnali jsme několik různých piv přímo z jednotlivých tanků. Jednalo se o piva stálé produkce. Téměř všichni jsme se shodli, že nám nejvíce chutnal světlý ležák jantarové barvy Jarošovský Jura.

Vaří se zde i různé speciály a sezónní produkce jako Jarošovské černé, Jarošovský Rochuz, který se vaří na podzim na počest sv. Rocha s příchutí karamelu. Jarošovské valentinské se srdíčkovou etiketou. Jarošovská IPA s citronovým aromatem vařena v říjnu k příležitosti Slováckého Oktoberfestu. Jarošovské Adventní, do kterého je studenou cestou přidáván včelí med, díky němu dochází ke zjemnění chuti a výsledné pivo dostává lehce medové aroma.

Jarošovský pivovar navštívila i rodina J. A. Bati a na počest tohoto rodáka, který by letos oslavil stodvacáté narozeniny, vzniklo pivo Jarošovský Jan. Jeho etiketa je hnědá a má tvar podešve. Jedná se o poctivý, spodně kvašený ležák s originální stupňovitostí 12%. Jako jediný je filtrovaný. Pivo je více chmeleno a má výraznou hořkost.

Bohužel při naší návštěvě nebyl „Janek“ k dostání, stejně tak Jarošovský Joža a nějaký ten speciálek, tak se těšíme zase na příště. Třeba na den otevřených dveří, či Oktoberfest.

Na závěr nelze opomenout i pěkně malované pivní etikety, které vyhráli ocenění za design v soutěži World Beer Awards. Etikety se snaží vystihnout folklór Slovácka. Jsou tvarem stejné, jen každé pivo má jiný barevný podklad. Horní část etikety zdobí logo Jarošovského pivovaru a tím je kohout, který má zobrazovat znovuzrození samotného pivovaru. Z obou stran ho obklopuje větvička s bobulkami. Pod ním je ozdobně psán název piva. Při detailnějším zkoumání lze spatřit i obrázky ječmene, chmelovou šišku, srdíčko a různé kudrlinky a kapky.

Jarošovský pivovar má velký potenciál a přejeme jim, ať se jim počáteční nemalá investice brzy vrátí.

Strávili jsme zde moc příjemné odpoledne.