Rubriky


Článek o rekondičním pobytu Karlovice

Publikováno 14.06.2016 10:46 Odbočka Opava


Obrázek

Vážení přátelé,

ve dnech 8. 5. – 14. 5. 2016 uspořádala Oblastní odbočka SONS ČR Opava rekondiční pobyt v UKV Karlovice v Jeseníkách u Vrbna pod Pradědem. Chtěli bychom se s vámi podělit o dojmy a zážitky z tohoto velmi úspěšného pobytu.

Je všeobecně známo, že cvičení prospívá zdraví, proto každé ráno naše šikovné členky začaly den rozcvičkou venku na čerstvém vzduchu, která jim rozproudila krev v žilách.

V pondělí 9. května dopoledne jsme se autobusem vydali do sklárny Jakub ve Vrbně pod Pradědem – Mnichově, kde nám skláři ukázali své umění a dovednosti. Poskytli nám zajímavé informace o výrobě skla a skleněných výrobků, které jsme si mohli na místě zakoupit v malém obchůdku. Poté jsme pokračovali do Muzea praček v Hošťálkovech – Vraclávku. Zde jsme byli vřele přivítáni panem sběratelem různých starých praček, valch, mandlů apod. Vládla tu příjemná atmosféra. Majitel nám umožnil pěkné a příjemné posezení ve své velice rozmanité zahradě, nabídl nám i malé občerstvení. Po prezentaci jeho neuvěřitelné sbírky, kde bylo možné si většinu exponátů také osahat, jsme se s úsměvem na rtech odebrali zpět, směr Karlovice.

Na úterý 10. května dopoledne byla připravena přednáška paní Radany Plevové z Občanské poradny Charity Opava na téma: Dědictví. Nikoho z nás nenapadlo, jak rozsáhlé je to téma. Posluchače zajímalo mnoho situací, které mohou nastat před i po úmrtí blízkého člena rodiny ve vztahu k dědicům. Velmi zajímavá byla informace o tom, jak správně a dle zákona sepsat závěť. Paní Radana nás upozornila na některé změny, které přináší „Nový občanský zákoník“ v oblasti zmíněného problému. Na přednášku a diskuzi nám nestačila ani avízovaná hodina.

Odpoledne jsme se společně vydali na Masarykovu vyhlídku, která se nachází nad obcí Karlovice a navazuje na místní naučnou stezku. Po překonání mírného stoupání do kopce jsme dorazili k památníku T. G. Masaryka. Odměnou nám byl nádherný výhled do okolí.

Po večeři jsme uspořádali turnaj ve hře „Člověče, nezlob se!“.  Hráči, kteří se turnaje zúčastnili, si jej velmi užívali. Bylo vidět, že se v této hře dá najít strategie, jak co nejrychleji vyhodit spoluhráče a rychle „pelášit do domečku“. Ukázalo se, že je to hra nejen pro děti. Zdá se, že i dospělí si mohou hrát, nezlobit a dobře se bavit.

Ve středu 11. května nám opět udělalo radost krásné slunečné počasí. Na dvoře za ubytovnou jsme pro všechny připravili „Den plný soutěží“. Rozhodli jsme se, že v jednotlivých disciplínách nastavíme  rovné podmínky pro nevidomé a vidící lidičky, proto jsme všem nasadili černé neprůhledné klapky na oči. Bylo to velmi zábavné a všichni jsme se velice dobře bavili. Vidící se na chvíli vžili do kůže nevidomého a zjistili, že není žádná legrace dělat běžné věci jako je zapnout si knoflík u košile, správně si zavázat tkaničku na botě nebo najít bez vidění tu správnou minci k zaplacení. Tato zkušenost byla pro všechny zúčastněné jistě velmi cenná. Potěšilo nás, že se zábavných soutěží zúčastnili všichni.

I odpoledne nám sluníčko přálo, obloha byla bez jediného mráčku. Některé turisticky naladěné jedince napadlo udělat si výlet z Karlovic do Vrbna pod Pradědem – samozřejmě pěšky!!! Byla to pěkná procházka dlouhá 5,5 km, na které jsme si užili okolní přírodu – lesy, louky, modré nebe. V cíli nás čekalo útulné venkovní posezení v malé kavárně u náměstí, kde jsme si dali zaslouženou odměnu v podobě kávy a zákusku. Při zpáteční cestě k nám do autobusu přistoupili naši pánové, kteří se také rozhodli projít si a prohlédnout Vrbno pod Pradědem, ovšem nikoliv pěšky. Úsměvné bylo zjištění, že autobus, kterým se vracíme zpět na ubytovnu, jede jen na rozcestí před Karlovicemi. A tak nás na závěr ještě čekala neplánovaná dvou kilometrová procházka. Přestože někteří výletníci byli již velmi unaveni, s humorem sobě vlastním jsme hladoví a žízniví nakonec všichni úspěšně dorazili na večeři.

Čtvrteční dopoledne 12. května jsme věnovali turnaji ve střelbě ze zvukové pistole. Netušili jsme, jak nelehký úkol je trefit se správně do zvukem označeného místa. Když už to vypadalo, že slyšíme ten správný zvuk… bum a … vedle. Jak je to možné??? Že by to bylo tím, že není pevná ruka a laserový paprsek je velmi citlivý??? Ano, je to tak J. Vítězem se nakonec stal nejstarší ze všech přítomných střelců, pan Arnošt Tesař, který v letošním roce oslaví 85. narozeniny. Že by za to mohla vojna, kterou v mládí absolvoval?

Odpoledne jsme autobusem vyjeli na výlet do nedalekého městečka Lichnova, sídla Muzea vidlí. Na pozemku, kde stojí dům majitele a několik menších objektů, ve kterých se sbírky nacházejí, je taktéž velmi zajímavě upravená zahrada s mnoha posezeními a zákoutími. Ve všem se samozřejmě objevují vidle, můžete tedy posedět na židlích z vidlí, stůl je postaven také z vidlí a vedle roste strom zvaný „Vidlovník“.  Majitel této sbírky nám prozradil, že sbírá vidle z celého světa a má jich v tuto chvíli cca 800 kusů. Mimo jiné se pyšní i vidlemi z daleké Austrálie. Jeho vyprávění bylo vskutku neuvěřitelné a velice poutavé. Vyprávěl o tom, že každý, kdo daruje vidle do jeho muzea, stává se automaticky „Vidlákem“ a může se pyšnit tímto „titulem“. Vypadá to, že se tento nadšenec nápadně podobá Bolkovi Polívkovi, který měl svoje „království Valašska“. I on má jakousi „vládu“, své zástupce v zahraničí, svůj Facebook a samozřejmě nesmí chybět ani webové stránky. Na DEN VIDLÍ každoročně pořádá NEOLYMPIJSKÉ HRY. Dvě z disciplín, které patří do zmíněných her, nám umožnil si vyzkoušet. Byl to HOD VIDLEMI DO DÁLKY a HOD VIDLEMI NA CÍL. Někteří návštěvníci by se dle jeho slov mohli s přehledem zmíněných „neolympijských her“ úspěšně zúčastnit. Kromě muzea vidlí vlastní tento nadšenec několik koní. Jednoho z nich pro nás osedlal a ten, kdo měl zájem, se mohl na koňském hřbetě projet. Mezi zájemci o projížďku byla také paní Tesařová (82 let), která byla, dle slov majitele, nejstarší ženou, která u něho kdy jela na koni. Naši členové byli opravdu nadšeni. Na závěr nás ještě čekalo společné focení a plní dobré nálady a zážitků jsme odjeli zpět na ubytovnu, kde jsme jen tak tak stihli večeři.

 Páteční dopoledne 13. května jsme si procvičili paměť v zábavných testech na téma: Večerníček, Dobrý voják Švejk, Filmový humor a Česká literatura. Výsledky testů byly překvapivě dobré, zvláště téma Večerníček bylo téměř stoprocentní. Snaha všech zúčastněných byla nakonec odměněna drobnými pozornostmi.

 Přestože byl pátek 13., nic nenasvědčovalo tomu, že by to měl být den plný smůly. Odpoledne jsme se ještě vydali na vycházku do okolí Karlovic. Nakonec jsme sice zmokli, dobrou náladu to ale nikomu nevzalo.

Poslední večer jsme se všichni společně sešli v jídelně, kde nám k poslechu i tanci již potřetí za pobyt zahráli na klávesy a zazpívali manželé z Olomouce,  kteří zde v Karlovicích trávili hezké chvíle stejně jako my. Členky klubu ŠIKULKY, který se pravidelně každé pondělí schází v prostorách naší odbočky, jsou velmi šikovné, proto název ŠIKULKY, vyrobily pro všechny krásné papírové květiny z ubrousků, kterými jsme se na tento večer ozdobili. Tanec, zpěv, dobrá nálada a také legrační taneční vystoupení již zmíněných ŠIKULEK způsobilo, že se nám nechtělo ani pomyslet na to, že je náš rekondiční pobyt u konce, že ráno vstaneme a po snídani se vracíme zpět do Opavy.

Na závěr nám dovolte, abychom rekondiční pobyt v UKV Karlovice zhodnotily slovy účastníků: „BYLO TO ÚŽASNÉ A SKVĚLÉ, DOBRÁ A POHODOVÁ NÁLADA A VÝBORNÝ PROGRAM, MOC SE NÁM TO LÍBILO!!!“

 

Za OO SONS ČR Opava

Bc. Iveta Čiháčková a Petra Plchová

 

 

Obrázky







 



Podpora

Technické informace

716651 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.