BESEDA V LOUNECH

Děti byly tiché, způsobně seděly na lavicích školního dvorku, ale na otázky hezky odpovídaly. Věděly, komu vodicí pes pomáhá, jak poznají člověka, který nevidí, trochu se dohadovaly, jestli pejsek jí nebo nejí jablíčko, zato čokoládu by mu nedal ani jediný žáček. Bylo znát, že si s nimi o tématu paní učitelky předem povídaly.

Cedrik jim pak ukázal, jak umí najít dveře, cestou ale odbočil k lavici, kde měl jeho pán uloženou tašku – to tak, aby tady něco zapomněl!

Cairo zase předvedla, jak dokáže podávat upadlé předměty. Potlesk sklidila především za aport dvacetikoruny. A protože ji paní učitelka nechtěla zpátky se slovy „Vždyť sis ji vydělala“, poputuje mince do sbírkové pokladničky spolku @Na vodítku na podporu vysloužilých vodicích psů.

Když tuhle akci paní Vítková, pracovnice OO Louny domlouvala, požádali jsme, aby děti k svátku vodicích psů nakreslily nějaké obrázky a udělaly výstavku. Upřímně – čekala jsem pejska u boudy nebo na louce s míčkem. Ale obrázky, které jsme si odvezli domů, opravdu mile překvapily. Většina nakreslených pejsků měla opravdu postroj vodicího psa a objevil se tu i jeden pejsek asistenční u holčičky na vozíčku.

Zvláštní dárek jsme dostali od dětí z družiny – velmi milý dopis s podpisy školáčků a velkou čtvrtku, na níž je krásný vodicí pes a kolem něj spousta nakreslených i nalepených barevných srdíček.

Tohle malé dílko nám bude připomínat, že jsme Mezinárodní den vodicích psů 2025 slavili mezi šikovnými dětmi a milými učitelkami právě v Lounech.

#TydenVodicichPsu