Rubriky


11/2018 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze

Publikováno 16.10.2018 09:47 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 11/2018

V listopadu jsme se zaměřili na:

  • výčet opatření na podporu zdravotně postižených samostatně výdělečně činných osob a
  • krátkou informaci o tom, co je dobré vědět o trvalém pobytu.

OSVČ a zákon o zaměstnanosti

Na žádost některých zrakově postižených samostatně výdělečně činných osob a těch, kteří o zahájení podnikání uvažují, jsme se rozhodli vrátit k informacím, jaké podpůrné nástroje jim nabízí zákon o zaměstnanosti (z. č. 435/2004 Sb.)

Ač je tento zákon primárně zaměřen na zaměstnanost, tedy závislou výdělečnou činnost, některé jeho nástroje jsou použitelné i pro osoby samostatně výdělečně činné (dále též „OSVČ“.

Nejdříve uveďme možnost zažádat o příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. Mluvíme tedy o pracovním místě, které bylo ještě před nedávnem nazýváno chráněným pracovním místem. Tento příspěvek je upraven v ustanovení § 75 zákona, které v odstavci 9 říká, že „Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1 až 7 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.“

Přibližme si tedy, jaká pravidla odstavce 1 až 7 upravují, aby bylo jasnější, pro koho má smysl o tento příspěvek žádat.

  1. Musí jít o místo, které je zřízeno na základě dohody s Úřadem práce. To tedy znamená, že o tento příspěvek nemůže žádat OSVČ, která již podniká. Musí jít o zdravotně postiženou osobu, která ještě před zahájením svého podnikání osloví Úřad práce s žádostí, že má zájem o uzavření dohody o zřízení takového místa (s jistou nadsázkou řečeno se chce stát sama sobě zaměstnavatelem).
  2. OSVČ musí mít záměr svoji činnost vykonávat nejméně po dobu tří let, jinak by jí hrozila sankce v podobě vracení příspěvku, neplatí za výjimek uvedených výše (zdravotní důvody, úmrtí).
  3. Maximální výše příspěvku může činit osminásobek, resp. dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2018 byla tato průměrná mzda stanovena na 28 761 Kč, je pravděpodobné, že pro příští rok bude tato částka výrazně vyšší. Dvanáctinásobek platí pro osobu s invaliditou III. stupně, pro nižší stupně a osoby zdravotně znevýhodněné maximálně osminásobek.
  4. Osoba nesmí mít žádné nedoplatky na zdravotním či sociálním pojištění, žádné sankce na úseku zaměstnávání osob se zdravotním postižením, atp. Úřad práce si tyto údaje zjistí sám, dá-li mu k tomu žadatel souhlas a zprostí-li příslušné instituce mlčenlivosti.
  5. Budoucí podnikatel bude muset vyplnit žádost, v níž dokládá kromě identifikačních údajů také místo a předmět podnikání, charakteristiku svého záměru a doklad o existenci jeho účtu v některém peněžním ústavu. Úřad práce má právo vyžádat si i další doklady pro posouzení žádosti.
  6. Dospějí-li žadatel a ÚP k dohodě, bude obsahovat údaje uvedené v žádosti, dále pak výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady. Dohoda může obsahovat i další zvláštní podmínky provozování živnosti a způsob jejich prokazování.
  7. Součástí dohody musí být ustanovení, jak ji mohou OSVČ i Úřad práce vypovědět, sankce za porušení dohody ze strany budoucího podnikatele.

Příspěvek na úhradu provozních nákladů

I tento příspěvek uvedeme citací odstavce 9, tentokrát však ustanovení § 76:

„Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením i s osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1, 2, 4 až 7 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

Konstrukce pravidel tohoto příspěvku je opět obdobná příspěvku na zřízení pracovního místa, proto se při popisu zaměříme zejména na odlišnosti od výše popsaného.

  1. I tento příspěvek bude poskytován na základě dohody mezi živnostníkem a Úřadem práce, která vznikne po vyplnění žádosti OSVČ, jeho poskytnutí je tedy fakultativní (nepovinné).
  2. Výše tohoto příspěvku je již dlouhá léta stejná a nezměněná, činí maximálně 48 tisíc Kč za rok.
  3. Pro živnostníky je určitě zásadní, co lze do provozních nákladů zahrnout. Výčet možných nákladů najdeme v prováděcí vyhlášce zákona o zaměstnanosti, tj. vyhlášce MPSV č. 518/2004 Sb., konkrétně v ustanovení § 9:
    1. zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku,
    2. náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
    3. náklady na pořízení a ověření počítačového programového vybavení,
    4. pořízení a přizpůsobení pomocných technologických zařízení,
    5. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,
    6. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek,
    7. výstavbu nebo rozšíření provozů, včetně nákladů na počítačové vybavení. Všechny tyto náklady by však měly souviset se zdravotním postižením OSVČ. Do nákladů se započítává i DPH, pokud podnikatel nebude jejím plátcem.
  4. Příspěvek se poskytuje zálohově, do konce prvního kalendářního měsíce příslušného období, obvykle kalendářního čtvrtletí.

Náhradní plnění

Zdravotně postižené osoby samostatně výdělečně činné, které nemají zaměstnance, mohou své výrobky či služby poskytovat zaměstnavatelům zaměstnávajícím nad 25 zaměstnanců v pracovním poměru v režimu tzv. náhradního plnění. Odběrem těchto výrobků či služeb nebo zadáváním zakázek těmto OSVČ si zaměstnavatelé mohou plnit svoji povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, který činí 4 %.

Živnostník může v tomto režimu poskytnout výrobky či služby za jeden rok maximálně do výše 28násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství (viz výše).

Další podmínkou pro to, aby OSVČ se zdravotním postižením mohla poskytovat své výrobky či služby jako náhradní plnění, je povinnost být registrována v evidenci náhradního plnění, kterou vede MPSV. Do této evidence má živnostník povinnost zaevidovat každé plnění v tomto režimu do třiceti dnů od jeho zaplacení, teprve pak si je bude moci odběratel skutečně započítat do plnění povinnosti zaměstnávat OZP.

Co vše se do evidence zapisuje, najdou zájemci v ustanovení § 84 zákona o zaměstnanosti, samotnou evidenci pak na adrese:

https://portal.mpsv.cz/web/zamestnavani-ozp/enp#/enp/dashboard

Ostatně na webových stránkách MPSV získáte i další technické údaje a metodickou podporu potřebnou pro práci s evidencí.

Další příspěvky pro OSVČ dle zákona o zaměstnanosti

Pro doplnění ještě upozorníme na příspěvky, které jsou dostupné pro všechny osoby samostatně výdělečně činné, bez ohledu na jejich zdravotní postižení. Jde slovy zákona o aktivní nástroje a opatření politiky zaměstnanosti. Z nich jsou pro OSVČ přístupné zejména tyto:

  1. příspěvek na společensky účelné pracovní místo a
  2. překlenovací příspěvek.

Procedura získání těchto příspěvků je obdobná, jako u příspěvků podporujících zaměstnanost zdravotně postižených, nárok na ně vzniká po podání žádosti a uzavření dohody s Úřadem práce. Přesnější podmínky upravují ustanovení § 112 a následující.

Trvalý pobyt a doručovací adresa

Chcete vykonávat volební právo, žádat o sociální dávky, přijímat písemnosti od státních orgánů? I k tomu slouží trvalý pobyt, upravený zákonem č.133/2000 Sb. o evidenci obyvatel.

Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu na našem území, a to v objektu, který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci a je označen číslem popisným nebo evidenčním, popř. orientačním. Mít trvalý pobyt však není povinnost.

Občan hlásí místo svého trvalého pobytu na tzv. ohlašovně, což je oddělení evidence obyvatel obecního/obvodního úřadu či úřadu městské části (v Praze a dalších velkých městech) v místě nového trvalého pobytu. Tam předloží vyplněný "Přihlašovací lístek k trvalému pobytu", doklad totožnosti a doklad opravňující k přihlášení v konkrétní nemovitosti – výpis z katastru nemovitostí nebo nájemní smlouvu. Přihlášení občana k trvalému pobytu má pouze evidenční charakter a nevyplývají z něj tedy žádná práva k vlastníkovi nemovitosti. Ten je ohlašovnou jen informován.

Běžně se stává, že občan fakticky pobývá na jiné adrese, než na které má trvalý pobyt. Zákon již dlouho nezná pojem „přechodný pobyt“, nicméně na písemnou žádost občana lze v evidenci obyvatel vést vedle údaje o trvalém pobytu též údaj o adrese, na kterou mají být občanovi automaticky doručovány písemnosti státních orgánů. Naproti tomu například banka, dodavatel energií, telefonní operátor nejsou orgány veřejné moci a je nutné jim vždy každému zvlášť oznámit, že máte jinou „kontaktní“, „doručovací“, „korespondenční“ adresu, „adresu pro doručování“ atd.

Pro skutečné i fiktivní bezdomovce může být místem trvalého pobytu i sídlo ohlašovny. Často je to na návrh nového vlastníka nemovitosti nebo na základě rozhodnutí soudu o vyklizení nemovitosti, ve které jsou trvale hlášeny cizí osoby. Osobám, které se přestaly v místě trvalého pobytu zdržovat a nemají zde již užívací práva, je tento trvalý pobyt zrušen a je jim přidělena „úřední“ adresa na ohlašovně v místě jejich dřívějšího trvalého pobytu. Ohlašovna je povinna zajistit vhodné místo k uložení oznámení o uložení zásilky a nahrazuje tak poštovní schránku adresáta.

 

Luboš Zajíc a

Václava Baudišová


Podpora

Technické informace

776321 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.