Informace ze Sociálně právní poradny 10/2024

Aktuálně

• V důsledku úsporných vládních opatření je minimální doba pojištění pro vznik nároku na předčasný starobní důchod do září 2024 stanovena na 35 let, od října 2024 pak činí 40 let s výjimkou náročných profesí. Pro vznik nároku na řádný starobní důchod platí stále minimální doba pojištění 35 let včetně náhradních dob. Současně musí být samozřejmě splněna podmínka dosažení důchodového věku 65 let, případně méně u starších ročníků.
• Plánované změny v okruhu plátců rozhlasových a televizních poplatků se nijak nedotknou podmínek nároku na osvobození od těchto poplatků. I nadále má platit, že osvobozeny jsou osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou, pokud jsou osaměle žijící, a že osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti.

Nezaopatřené dítě

Je-li dítě přijato po základní škole na střední školu nebo po střední na vysokou, rodičům se uleví nejen proto, že snad bude směřovat ke světlým zítřkům, ale i z důvodů ryze praktických. Za nezaopatřené dítě platí zdravotní pojištění stát a výdělečně činný rodič na něj dále může uplatnit daňové zvýhodnění.

Nezaopatřené dítě zákony definuje takto:

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže:

-  se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo

- se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

- z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dále se definuje, co je a co není soustavná příprava na budoucí povolání. Tou je zejména prezenční studium.

Po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku se považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Zde je třeba dodat, že na podporu v nezaměstnanosti vznikne nárok mimo jiné získáním doby důchodového pojištění ze zaměstnání nebo z jiné výdělečné činnosti v délce nejméně 12 měsíců v období 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, takže v praxi bude u běžného absolventa podpora v nezaměstnanosti z podstaty věci zcela výjimečná.

Z těchto pravidel ale existuje důležitá výjimka - nezaopatřeným dítětem totiž za žádných okolností není dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

V červenci a v srpnu se dítě považuje za nezaopatřené, jestliže plynule přejde ze základní na střední školu nebo ze střední na vysokou školu nebo pokud přejde z jedné střední či vysoké školy na jinou. Pokud nepokračuje v soustavné přípravě na budoucí povolání nebo již o prázdninách nevykonává výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění a ani se neeviduje na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, od konce školního roku již není nezaopatřeným dítětem a od července proto musí platit alespoň minimální zdravotní pojištění.   

Mimochodem, příjmy nezaopatřeného dítěte z brigád se od roku 2023 nezahrnují do příjmu rozhodného pro nárok na řadu dávek. Čistý příjem nezaopatřeného dítěte ze závislé činnosti (pracovní poměr, dohoda) se celoročně nezapočítává vůbec, příjem ze  samostatné výdělečné činnosti se nezapočítává za červenec a srpen.

Zatímco sleva na dani sníží již vypočtenou daň z příjmů, daňové zvýhodnění na dítě může daň snížit až do záporné hodnoty. Tím vznikne přeplatek na dani, který finanční úřad poplatníkovi vyplatí formou příjemného tzv. daňového bonusu. Musí být vyšší než 100 Kč, horní hranice není nijak omezena. Daňové zvýhodnění na nezaopatřené vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti může jeden poplatník uplatnit ve výši 15 204 Kč ročně na první dítě, 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě. To ale neznamená, že děti musí uplatnit v pořadí, v jakém se narodily. Je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P, částka se zdvojnásobí. Pokud má tedy poplatník například 3 děti a nejstarší z nich má průkaz ZTP/P, uvede ho jako třetí a získá jen na něj nejvyšší možné daňové zvýhodnění (2 x 27 840 Kč = 55 680 Kč).

Pojem vyživované dítě je z daňového hlediska široký. Zvýhodnění může kromě rodiče samozřejmě uplatnit osvojitel dítěte, ale i prarodič na vnouče, jestliže rodiče nemají dostatečné příjmy, nebo manžel na dítě druhého manžela - ne ale na dítě druha či družky a registrovaného partnera. Podmínkou je však vždy již zmíněná společně hospodařící domácnost s dítětem. Rodiče se mohou také dohodnout, že si děti pro účely daňového zvýhodnění „rozdělí“. V případě rozvedených rodičů nárok uplatňuje ten rodič, který má dítě ve výlučné péči, přičemž rozsah styku s druhým z rodičů není rozhodující. U společné nebo střídavé péče se musí rodiče domluvit, který z nich bude zvýhodnění uplatňovat, přičemž se lze domluvit i na čerpání v poměrné výši, například každý po dobu půl roku nebo i jinak. Pokud se rodiče nedomluví, rozhodne soud.  

Další důležitou podmínkou pro uplatnění zvýhodnění je, že zaměstnanec musí mít měsíční příjem ve výši nejméně poloviny minimální mzdy, osoba samostatně výdělečně činná musí mít roční příjem ve výši nejméně šestinásobku minimální mzdy.

Nezaopatřenost dítěte se dokládá potvrzením školy o studiu. Pro daňové účely je zaměstnanec doručí zaměstnavateli, OSVČ finančnímu úřadu společně s daňovým přiznáním. Pro účely zdravotního pojištění je třeba potvrzení školy doručit zdravotní pojišťovně dítěte - pokud už tak neučinila sama škola, které však zákon žádnou takovou povinnost neukládá.

Jsou-li poplatníci vyživující děti v jedné společně hospodařící domácnosti oba zaměstnaní, musí svým zaměstnavatelům předložit potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje.

Za Sociálně-právní poradnu Václava Baudišová