09/2022 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 31.08.2022 15:03 Zajíc Luboš


Informace ze Sociálně-právní poradny 9/2022

           

V tomto vydání se zaměřím na aktuálně známá kompenzační opatření v oblasti bydlení, dále na to, jak má dodavatel odběrateli správně oznámit zdražení energie a jak z tohoto důvodu pokojně odejít od stávajícího dodavatele. Poté zmíním jedno antidiskriminační rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající se nevidomých šachistů. Nakonec pro odlehčení rozeberu pohádku O perníkové chaloupce z hlediska trestního práva se zvláštním zřetelem k jednání otce Jeníčka a Mařenky.

Aktuality, tentokrát z oblasti bydlení – stav k 16. 8. 2022

Příspěvek na bydlení

Od července je možné využít ve zjednodušené podobě jak elektronický formulář, který lze vyplnit na stránkách MPSV, tak i papírový formulář, který žadatelé podávají příslušnému pracovišti úřadu práce. Ministerstvo uvedlo, že v blízké době by mohli lidé na úřadech práce vyplňovat formulář s pomocí zaměstnanců potřebné údaje online. Dosud musel žadatel vždy k 1. červenci každého roku o příspěvek opakovaně formálně žádat, teď požádá jednou.  Dosud bylo také nutné dokládat každého čtvrt roku doklady k nákladům na bydlení a příjmům za předcházející kalendářní čtvrtletí. Nyní to bude jen jednou za půl roku, a to v dubnu a v říjnu, ale ne hned. Ve formuláři „Doklad o výši nákladů na bydlení“ platném od 1. 7. 2022 je stále jako rozhodné období uvedeno kalendářní čtvrtletí. "K prvnímu překlopení a přechodu na půlroční periodicitu dojde od ledna 2023“, říká ministerstvo. Změny v okruhu společně posuzovaných osob nebo změny právního titulu k bytu se ale i nadále budou dokládat čtvrtletně. Ruší se také povinnost jednotlivě rozepisovat měsíční zálohy na služby spojené s užíváním bytu jako je dodávka vody, odvoz odpadu, osvětlení společných prostor, provoz výtahu atd. Ve  formuláři jsou teď už jen 4 kolonky: 1. Nájemné, 2. Plyn, 3. Elektřina, 4. Náklady za plnění poskytované s užíváním  bytu – ty tedy stačí vyčíslit celkově. Přílohy k žádosti dokládající právní vztah k bytu, výši příjmů žadatele případně společně posuzovaných osob a náklady na bydlení není nutné dokládat v originále - lze pouze zkopírovat, vyfotit či oskenovat nájemní případně podnájemní smlouvu, výplatní pásky nebo potvrzení od zaměstnavatele, vyúčtování nedoplatků a přeplatků služeb, bankovní výpisy, příjmové doklady, ústřižky složenek, doklady SIPO.

 

P.S.  Kromě příspěvku na bydlení a jednorázového příspěvku na dítě 5 000 Kč už teď lze žádat on-line i o rodičovský příspěvek. Postupně budou přibývat další dávky, první na řadě je přídavek na dítě.

Úsporný energetický tarif

bohužel od začátku provázely vzhledem k neurčitým informacím od vlády nejasnosti. Například v jednom televizním diskusním pořadu od moderátora zaznělo, že tomu nerozumějí ani v redakci. Nás samozřejmě zajímá výše a načasování slevy. To definitivně určí až nařízení vlády, které je zrovna ve zkráceném připomínkovém řízení a ještě neplatí.  Stav nyní v polovině srpna 2022 je následující:

Podle vlády topná sezona spadá do roku 2022 i do roku 2023, takže pro rok 2022 se uvolní z peněz vyčleněných na tuto pomoc přibližně jen jednu čtvrtina a pravděpodobně zatím jen na elektřinu, což bylo vysvětleno tak, že elektřinu odebírá každý. Jaká částka je to v praxi na jedno odběrné místo, teď není možné říci. Rozptyl odhadů je od dvou do sedmnácti tisíc. Samozřejmě jde ale jen o jednorázovou částku, nikoliv měsíční.  Úsporný tarif je určený jen pro domácnosti, nevztahuje se tedy na firmy, dále na rekreační nemovitosti využívající takzvaný víkendový tarif elektřiny a na dobíjecí stanice pro auta s elektrickým pohonem. Sleva se promítne automaticky, prostřednictvím dodavatele elektřiny, a měla by se o ni snížit už říjnová záloha. Další tři čtvrtiny pomoci by měly doputovat k adresátům snad v dubnu 2023 a kromě odběratelů elektřiny se budou týkat i odběratelů plynu, těch, kteří vytápějí dálkově prostřednictvím centrálních tepláren a těch, kteří vytápějí v domácích kotelnách.  Zcela jisté je alespoň to, že vláda od října 2022 zruší všem bez rozdílu povinnost platit v ceně elektřiny tzv. příspěvek na výrobu z obnovitelných zdrojů energie. Z těchto příspěvků, které platí každý spotřebitel elektřiny, se dotuje výkupní cena energie z obnovitelných zdrojů. Příspěvek se počítá z kapacity hlavního jističe, u běžné domácnosti jde řádově o stokoruny a má zákonný strop 599,- Kč (495,- Kč bez DPH) za každou spotřebovanou megawatthodinu.

Pravidla pro oznámení zvýšení ceny energií a jak v klidu odejít od stávajícího dodavatele

Vzhledem k turbulencím v cenách energií už delší dobu chodí odběratelům od dodavatelů elektřiny písemná oznámení, že cena se od určitého data zvyšuje s tím, že odběratel má právo smlouvu vypovědět.

Obecně má změna ceny vyplývat ze smlouvy, popřípadě z všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy, a ve kterých je zpravidla možnost změny ceny obsažena. To pochopitelně neplatí u fixace ceny sjednané na dobu určitou, kde účelem takového ujednání je právě to, že cenu nelze bez souhlasu obou smluvních stran po tuto dobu zvýšit nebo snížit. Pokud se odběratele fixace netýká, pravidla jsou podle § 11a energetického zákona č. 458/2000 Sb. pro spotřebitele a podnikající fyzické osoby následující:

  • zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen odběrateli prokazatelně a adresně oznámit nejpozději třicátý den přede dnem účinnosti zvýšení způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu
  • oznámení musí obsahovat poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu
  • pokud není oznámení o zvýšení ceny odběrateli doručeno v zákonné lhůtě a nemá zákonem daný obsah, nemá právní účinky a platí stále ceny staré
  • podle současné úpravy nestačí pouhý odkaz na oznámení o zvýšení cen a odkaz na ceník na webové stránce dodavatele, protože někteří odběratelé nepracují s internetem a nemají přístup k informacím zveřejněným na webu dodavatele
  • při zvýšení ceny lze smlouvu vypovědět bez jakékoli sankce nejpozději deset dnů předtím, než nový ceník nabude účinnosti.

 

Při přechodu k jinému dodavateli lze většinou přímo novému dodavateli udělit plnou moc k výpovědi smlouvy se stávajícím dodavatelem a ke změně v SIPO (Sdružené inkaso plateb obyvatel), hradí-li odběratel tímto způsobem zálohy. V ideálním případě by odběratel neměl změnu dodavatele téměř zaznamenat, samozřejmě vyjma toho, že cena bude nižší. V každém případě doporučuji změnu dodavatele až po pečlivé úvaze.

Věc Negovanović a spol.

Evropský soud pro lidská práva (dále ESLP) se rozsudkem z ledna 2022 ve věci Negovanović a ostatní proti Srbsku zastal čtyř nevidomých šachistů, medailistů z šachových olympiád pro nevidomé, kterým byly na rozdíl od vidících šachistů, medailistů z šachových olympiád, odepřeny určité finanční výhody, přestože získali podobná mezinárodní ocenění. Čtyři stěžovatelé - nevidomí šachisté, občané Srbska, v letech 1961 až 1992 získali řadu medailí pro Jugoslávii na šachových olympiádách pro nevidomé. Vnitrostátní vyhláška o uznávání a odměňování sportovních úspěchů zajistila jednorázovou platbu plus doživotní měsíční rentu vidícím šachistům, kteří získali medaile na šachové olympiádě, i ostatním sportovcům, kteří získali obdobná mezinárodní ocenění, nikoliv však nevidomým šachistům za zisk medailí na šachové olympiádě pro nevidomé. Ministerstvo mládeže a sportu jim žádosti zamítlo s tím, že nesplňují zákonné podmínky a jejich žalobu na diskriminaci vnitrostátní soudy zamítly. ESLP konstatoval, že se stěžovateli bylo zacházeno odlišně z důvodu jejich zdravotního postižení, protože nevidomí šachisté, kteří získali medaile na šachové olympiádě pro nevidomé na jedné straně a vidící šachisté, kteří získali medaile na šachové olympiádě na straně druhé, představují dvě skupiny osob zabývajících se stejnou činností, tedy hraním šachů. Nadto se jedná o dvě skupiny osob, jejichž členové získali nejvyšší mezinárodní ocenění. Nevidomí a vidící šachisté se tak nacházeli v obdobných nebo relativně srovnatelných situacích. Podle ESLP je nemyslitelné, aby prestiž sportu závisela pouze na tom, zda ho provozují osoby bez postižení nebo s postižením. ESLP tedy dospěl k závěru, že neexistuje objektivní a rozumné odůvodnění rozdílného zacházení se stěžovateli z důvodu jejich zdravotního postižení.

Zdroj: Zpravodaj kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva (zkráceno)

Literární okénko

Tuhle mě cestou lesem napadlo, že v pohádce O perníkové chaloupce otec Jeníčka a Mařenky tím, že je nechal v lese, učebnicově naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu „Opuštění dítěte nebo svěřené osoby“ podle § 195 trestního zákona, který je součástí hlavy IV. trestního zákoníku nazvané Trestné činy proti rodině a dětem, a zní takto: 

§ 195

Opuštění dítěte nebo svěřené osoby

 

(1) Kdo opustí dítě nebo jinou osobu, o kterou má povinnost pečovat a která si sama nemůže opatřit pomoc, a vystaví ji tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) na dítěti mladším tří let,

b) opětovně, nebo

c) na nejméně dvou osobách.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

Odstavec 1 je základní skutková podstata. Odstavce 2, 3 a 4 jsou pak tzv. kvalifikované skutkové podstaty popisující takové okolnosti spáchání trestného činu, při jejichž splnění trestní zákoník stanoví přísnější trest, než jaký může být uložen pro základní skutkovou podstatu.

Drvoštěp tak nepochybně spáchal trestný čin opuštění dítěte podle § 195 odstavce 2 písmene c), tedy nejméně na dvou osobách, a bylo-li snad Jeníčkovi či Mařence méně než tři roky, současně ještě podle písmene a) tohoto odstavce. Následky popisované v odstavci 3 a 4 by mu mohly být kladeny za vinu jen v případě, že by k nim došlo následkem podchlazení a podobně. Pokud by se příběh vyvinul nedobře a tyto následky by způsobila ježibaba tak, jak to z pohádky všichni známe, byl by otec trestně odpovědný jen za jednání popsané v odstavcích 1 a 2. Chyběl by totiž úmysl způsobit následek a nebyla by tu ani příčinná souvislost mezi jeho - byť protiprávním - jednáním a takovým následkem. Tyto následky by tudíž nezavinil.

Opakem kvalifikované skutkové podstaty je privilegovaná skutková podstata, která popisuje takové okolnosti spáchání trestného činu, při jejichž splnění trestní zákon stanoví mírnější trest, než který musí být uložen pro základní skutkovou podstatu. Trestní zákoník ji zná např. u trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou podle § 142 nebo ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a.

Našeho § 195 se žádná privilegovaná skutková podstata netýká. Na obhajobu otce by ale bylo určitě možné uvést některé z celkem šestnácti polehčujících okolností vypočtených v § 41 trestního zákoníku, například že skutek spáchal pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil, že činu upřímně litoval a že dosud vedl řádný život.

Pohádka se na začátku i na konci v různých podáních liší. Podle „soft“ verze se děti otci v lese ztratily samy, zatímco pracoval. Pak by ovšem patrně nešlo ani o zavinění z nedbalosti. Jindy otec jedná sice úmyslně, ale pod vlivem zlé macechy. Obhájce by tedy mohl využít další polehčující okolnost: trestný čin spáchal pod tlakem závislosti nebo podřízenosti.

Konec musí být ale vždy dobrý a právníci se mohou jít vycpat. Známější verze bratří Grimmů končí tak, že ježibaba chce děti šoupnout do pece, ty ji podfouknou a v peci skončí sama. V podání Boženy Němcové ale v chaloupce žije bába s dědkem, dědek děti honí a uniknou díky báječné „osobě“, která pleje na poli len. Schválně dědka zdržuje ustavičným povídáním o zpracování plodiny, jakoby mu nerozumí, a tak dědek naléhá: „Osobo, co mi do toho, ptám se, neviděla jste tudy jít děti? Osobo, cožpak si na uších sedíte?!“

Kouzelné je i podobné pojetí Františka Hrubína, kde děti honí dědek i bába, které si dovoluji citovat doslova:  „Neviděl jsi tu utíkat kluka?“ ptá se bába myslivce. „A holku?“ ptá se dědek. „Cože? Že mě bolí ruka, když mám střelit sojku?“ opáčil myslivec. „Ptáme se tě, zdali tudy neutíkaly dvě děti!“ „Když střelím sojku, že letí? Kdepak, spadne z vršku jako hruška.“ „Což jsi hluchý? Ptáme se tě na kluka a na holku.“ „A já myslil, že na sojku.“ „Utíkaly tudy?“ „Kudy?“ „Tudy!“ „A kdo tu měl utíkat?“ „Kluk a holka!“ „Tudy?“ „Tudy! Na to se tě právě ptáme!“ A proč jste to neřekli hned? Ba, teď si vzpomínám. Přešly lávku a utíkaly nahoru proti vodě.“

Za Sociálně-právní poradnu Václava Baudišová