08/2021 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS
Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 08/2021
V tomto článku se věnujeme:
- novele zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a
- novým pravidlům v exekucích
Novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
Jedním z nejčastěji dotazovaných a používaných právních předpisů v naší poradně je zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (z. č. 329/2011 Sb.). Právě tento zákon byl nedávno novelizován, a to zákonem č. 252/2021 Sb. – ostatně v některém z předchozích článků jsem již na tuto novelizaci upozorňoval. Pojďme se nyní podívat, co nového novela přinesla.
Z pohledu zrakově postižených nejde o nic převratného, spíše o drobná vylepšení.
Při stanovování výše příspěvku u pomůcek s cenou do 10 tisíc korun bylo jasně upřesněno, že spoluúčast příjemce činí 1 000 Kč, změnil se vlastně jen text ustanovení, význam zůstává beze změny.
K obdobné (spíše technické) změně došlo i u příspěvku na pořízení motorového vozidla, kde bylo stanoveno, že pokud je cena předem zakoupeného vozidla nižší než příspěvek, na který by dle zákona vznikl nárok, příspěvek se poskytne v nižší výši a není třeba jeho nevyužitou část vracet.
Zákon nově explicitně obsahuje ustanovení, že zletilou osobu může v řízení o nároku podle tohoto zákona zastupovat člen domácnosti, který je k tomu oprávněn podle občanského zákoníku.
Procesní zjednodušení se týká i příspěvku na mobilitu, kdy se v případě zastavení či obnovení výplaty příspěvku na mobilitu nebude vydávat rozhodnutí, oprávněná osoba je pouze vyrozuměna, rozhodnutí by se vydávalo pouze na vyžádání.
Lehce zpřísněno je ustanovení upravující povinnosti oprávněné osoby hlásit skutečnosti rozhodné pro povinnost vracet příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část, ustanovení zní nově takto:
„Oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku na zvláštní pomůcku, popřípadě zvláštní příjemce je povinen
a) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce skutečnosti rozhodné pro stanovení povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle § 12, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne vzniku této skutečnosti,
b) na výzvu krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro posouzení vzniku povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část podle § 12, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta. Nebudou-li na základě výzvy tyto skutečnosti prokázány, vzniká povinnost příspěvek na zvláštní pomůcku vrátit; ustanovení § 12 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena."
Na tomto místě považuji za prospěšné zrekapitulovat skutečnosti, za nichž vzniká povinnost příspěvek na zvláštní pomůcku, resp. jeho poměrnou část vrátit:
Oprávněná osoba je povinna tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže
- nepoužila tento příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce na pořízení zvláštní pomůcky,
- nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce,
- v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku pozbyla vlastnické právo ke zvláštní pomůcce,
- v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku přestala zvláštní pomůcku užívat,
Z výše uvedených pravidel existují výjimky, nicméně jsem považoval za užitečné tuto povinnost příjemce příspěvku po nějakém čase opět připomenout.
Průkaz osoby se zdravotním postižením
Když jsem mluvil o „drobných vylepšeních“, měl jsem na mysli zejména ustanovení týkající se průkazu.
Novelizační bod č. 8. jednoznačněji, než dosud stanoví, že pokud dojde ke skončení platnosti průkazu jako veřejné listiny, přičemž v posudku příslušné okresní správy sociálního zabezpečení již bylo dříve stanoveno, že nárok na průkaz je trvalý, pak při žádosti o vydání dalšího průkazu již jednoznačně nebude znovu vyžadován nový posudek.
Navíc je nově v zákoně uvedeno, že bez časového omezení, resp. trvale se u osob starších 18 let věku vydávají rozhodnutí v případech určitých konkrétních zdravotních stavů podstatně omezujících schopnost pohyblivosti či orientace.
Mezi těmito uvedenými zdravotními stavy jsou i zraková postižení odůvodňující přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením,
- pro ZTP - „oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60,“
- pro ZTP/P – „neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit se správnou světelnou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální zraková ostrost není postižena, nebo úplná nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí,“
Za potěšující lze také jistě označit, že se podařilo alespoň do jisté míry zlepšit situaci lidí, jimž končí platnost průkazu, ať již nároku nebo jen dokladu jako veřejné listiny, když do zákona byla přidána tato věta:
„Krajská pobočka Úřadu práce 90 dní před koncem platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením jako veřejné listiny písemně informuje jeho držitele o končící platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením."
Tím alespoň byla prodloužena dříve naprosto nesmyslná lhůta 60 dnů před skončením platnosti průkazu, v níž bylo jedině možné požádat o průkaz nový, navíc na tuto skutečnost bude oprávněná osoba Úřadem práce automaticky upozorněna. Věřme, že se tak do velké míry podaří problém s navazováním průkazů odstranit.
Poslední změnou, kterou popisovaná novela přinesla, je zařazení dvou dalších zdravotních postižení do přílohy zákona, čímž osoby takto postižené získají nárok na příspěvek na pomůcku či mobilitu, při splnění všech dalších podmínek. Jde o těžkou demenci s neschopností chůze a autistickou poruchu s těžkým funkčním poškozením, s opakovaně závažnými projevy autoagrese či heteroagrese.
Účinnost
Důležité je mít na paměti, že výše představená novela nabude účinnosti až 1. ledna 2022.
Změny v exekucích od roku 2022
Po několika letech projednávání začínají s účinností od 1. ledna 2022 platit změny v exekucích, z nichž se tu zaměřujeme na ty nejpodstatnější:
Od roku 2023 budou zastavovány exekuce, kde dlužník nebyl schopen dluh minimálně šest let splácet – tedy jestliže po tuto dobu nebyla vymožena ani koruna. Postup soudního exekutora bude následující: po uplynutí lhůty šesti let a více let od vyznačení doložky provedení exekuce, jestliže nebylo vymoženo nic a současně není postižena nemovitá věc ve vlastnictví povinného, vyzve soudní exekutor věřitele – oprávněného k úhradě zálohy. Neuhradí-li zálohu, je soudní exekutor povinen exekuci zastavit. Uhradí-li zálohu, bude exekuce vedena další tři roky a takto lze exekuci prodloužit ještě o dvě taková období. Bezvýsledná exekuce by tak mohla trvat nejdéle dvanáct let. Výše zálohy není stále známa, měla by však činit maximálně 500 korun. Lhůta šesti (a více) let bude počítána zpětně.
Pro povinné ještě příznivější speciální úpravu bude mít již od roku 2022 zastavování bagatelních exekucí s jistinou do 1500 korun. Pokud v takové věci nebylo v posledních třech letech vymoženo nic, exekutor vyzve oprávněného ke složení zálohy. Při neuhrazení zálohy bude exekuce zastavena. Oprávněný potom může část nevymožené pohledávky uplatnit jako slevu na dani.
Jde-li o exekuci k vymožení výživného na nezletilé dítě, náhrady škody způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pohledávky poskytovatele veřejné služby v přepravě vůči cestujícímu nebo pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona, je oprávněný od složení zálohy na náklady exekuce zproštěn. Lhůty budou moci být v některých případech prodlouženy (například když je exekuce odložena) a vůbec se nebudou týkat vymáhání pohledávek právě například na výživném na děti.
Pokud dlužník dluh splácí, platby se započtou nejdříve na nezbytné náklady exekuce, pak na jistinu dluhu a teprve potom na úroky a na náklady oprávněného, například za jeho právní zastoupení. Tím se zamezí neustálému zvyšování dluhu.
Má-li dlužník dluh u veřejné správy (tedy u státní, krajské či obecní instituce, u zdravotní pojišťovny nebo firmy s podílem státu) a jednorázově zaplatí jistinu dluhu plus 750 korun na náklady exekuce, dluh včetně příslušenství zanikne. Tento postup však dlužník může využít jen půl roku od účinnosti nové úpravy, tj. od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022. Novelou se také snižuje penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění.
Omezení zabavování movitých věcí se týká jen osob fyzických. Prodeji movitých věcí se dlužník vyhne, pokud vedle kromě zákonných srážek z příjmu, kterými se dluh umořuje, sám navrhne a dobrovolně řádně platí navíc z nezabavitelných peněz pravidelnou měsíční splátku od nejméně 1500 do 6000 korun podle výše svých příjmů. Exekuce prodejem movitých věcí se může týkat pouze věcí, jejichž počet nebo hodnota neodpovídá obvyklým majetkovým poměrům, v těchto případech:
a) má-li povinný nárok na výplatu starobního důchodu ve výši nepřesahující základní sazbu minimální mzdy za měsíc pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin podle právních předpisů upravujících minimální mzdu,
b) je-li povinný invalidní ve druhém nebo třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo
c) je-li v exekuci vymáhána pohledávka vzniklá před dosažením 18 let věku povinného.
Exekutor bude mít povinnost nahrávat veškerou ústní komunikaci s dlužníkem, který má také nově nárok na zaslání celého exekučního spisu na datovém nosiči.
Neprošlo naopak zavedení principů jeden dlužník – jeden exekutor a přidělování exekučních případů exekutorům podle toho, kde dlužník – fyzická osoba bydlí, resp. kde má právnická osoba sídlo (princip teritoriality). Dále neobstál návrh na povinnou zálohu od věřitele na náklady každého exekučního řízení.
Je třeba dodat, že novela ještě potřebuje podpis prezidenta a že exekutorská komora podává ústavní stížnost proti tomu, že exekutor nemá právo na náklady zastavené bezvýsledné exekuce.
S exekucemi také souvisí tzv. chráněný účet, který již mohou povinní užívat nyní; na informace o tomto institutu se můžete těšit v příštím článku z naší poradny.
Luboš Zajíc a Václava Baudišová