Rubriky


08/2018 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze

Publikováno 12.07.2018 11:51 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 08/2018

Věříme, že pro většinu čtenářů příjemné léto neznepříjemníme tématy, kterým se budeme v srpnové rubrice ze Sociálně právní poradny věnovat, tedy

  • pomluva – může jí být i pravdivá informace?
  • exekuce – tentokrát se kolegyně JUDr. Václava Baudišová zaměřila na podrobnější informace o jejím zahájení, průběhu i skončení.

Dotaz: „Může být za pomluvu označena informace, která je sice pravdivá, ale je pro člověka, jehož se týká, značně nelichotivá, až urážlivá?“

Pro zpracování tohoto dotazu zvolíme opačný postup, než bývá v našich článcích zvykem, a jednoznačnou odpověď uvedeme hned na začátku:

z právního hlediska pravdivou informaci, ať už je její dopad jakkoliv dehonestující, za pomluvu označit nelze. To však neznamená, že sdělování, šíření či zveřejnění takové informace by s sebou nemohlo nést pro jejího šiřitele negativní právní následky.

Právní Úpravu zabývající se výslovně pomluvou nalezneme v trestním zákoníku (z. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jde o trestný čin (přečin) upravený v ustanovení § 184, jehož první odstavec skutkovou podstatu pomluvy definuje takto:

„Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“

Z této trestněprávní definice tedy jasně plyne, že musí jít o údaj nepravdivý, pokud by šlo o údaj pravdivý, o pomluvu by se nejednalo.

Za zmínku stojí ještě tzv. kvalifikovaná skutková podstata přečinu pomluvy uvedená v odstavci 2:

„Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Ve světle tohoto odstavce tedy nelze než doporučit, abychom všichni pečlivě zvažovali, zda nepublikujeme pomocí internetu informace, které by mohly někomu ublížit.

I v případě pravdivé ale dehonestující informace by se mohlo jednat např. o přestupek proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích (z. č. 251/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů), cituji:

„Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

  1. jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí,“

Zde již není o pravdivosti zesměšňující či urážející informace, která by jinému ublížila, řečeno nic, z čehož tedy jasně plyne, že i pravdivá informace, která by splnila výše uvedené parametry, by mohla být posouzena jako přestupek. Za spáchání tohoto přestupku je možné udělit sankci ve formě pokuty až do výše deseti tisíc Korun českých.

A dále šíření dehonestujících informací bez ohledu na jejich pravdivost brání ochrana osobnostních práv, jejichž úpravu nalezneme v občanském zákoníku (z. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Z občanského zákoníku citujme nejdříve § 81 odst. 2:

„Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.“

A dále § 82 odst. 1 obecně stanoví možnost ochrany při zásahu do výše uvedených chráněných osobnostních práv:

„Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.“

Z uvedených ustanovení úplně jasně neplyne, že by bylo možné se v případě dotčení cti či vážnosti uvedením nějaké dehonestující (ač pravdivé) informace domáhat také odškodnění tzv. nemajetkové újmy v penězích, to je možné dovodit až z ustanovení § 2956, a následujících, která říkají např. toto:

„Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.“

Při posuzování každého jednotlivého případu bude velmi podstatné, aby dotčený člověk byl schopen skutečně doložit, že žalovaný opravdu nějaký údaj o něm někomu jinému sdělil nebo jej nějak zveřejnil, dále pak soud bude velmi pečlivě zvažovat, zda a k jak velké újmě tím mohlo dojít. Při příliš striktním lpění na ochraně osobnostních práv by mohlo na druhé straně dojít prakticky ke znemožnění jakékoliv kritiky; i proto můžeme citovat právní větu stanovenou v judikatuře Nejvyššího soudu:

„Pro odlišení kritiky od neoprávněného zásahu je rozhodující hledisko pravdivosti, věcnosti, objektivnosti a kritikou sledovaného cíle.

Na závěr této pasáže uveďme, že v případě občanskoprávní cesty řešení sporu se žalobce domáhá ochrany u příslušného soudu, v případě trestněprávní cesty se může poškozený, popř. i svědek obrátit buď na Policii České republiky, státního zástupce nebo na příslušné oddělení obecního úřadu.

Exekuce (podrobněji)

Předpokladem zahájení exekuce je pravomocné a vykonatelné rozhodnutí coby řádný exekuční titul, o kterém už jsme psali minule. Věřitel - v exekučním řízení oprávněný - je oprávněn podat návrh, jestliže mu dlužník - povinný - ve lhůtě stanovené v titulu nezaplatí. Bohužel dlužník často zaujme pozici mrtvého brouka, což náklady exekuce jen zvyšuje. Rozlišujeme samotný dluh, tedy jeho jistinu, a tzv. příslušenství dluhu, tedy úroky, úroky z prodlení, případné smluvní pokuty a také veškeré náklady spojené s vymáháním dluhu, což jsou soudní poplatky a jiné hotové výdaje, odměna advokáta, odměna exekutora). Pozor, věřitel není povinen před zahájením exekuce dlužníka o úhradu dluhu upomínat.

Oprávněnost návrhu ještě zkontroluje soud, protože pověřuje provedením exekuce konkrétního exekutora, kterého si věřitel vybere. Prostor pro nějakou exekutorskou zvůli zde tedy není.

Po vydání pověření exekutor bez vědomí dlužníka prolustruje různé databáze (katastr nemovitostí, evidenci motorových vozidel) a obešle banky, zdravotní pojišťovny, stavební spořitelny, penzijní fondy, ČSSZ. Zjistí-li postižitelný majetek nebo příjem dlužníka, vydá exekuční příkaz (jeden nebo i více). Tím exekutor zajistí, že dlužník majetek neukryje. Exekuční příkaz určuje konkrétní způsob provedení exekuce. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

Vyrozumění o zahájení exekuce a exekuční příkazy pak exekutor pošle dlužníkovi s výzvou k dobrovolné úhradě celého dluhu do 30 dnů od doručení výzvy s tím, že v takovém případě bude odměna exekutora o polovinu nižší. V této i v pozdější fázi exekuce je možné s exekutorem sjednat splátkový kalendář. Splátky musí být samozřejmě přiměřené výši dluhu. Výhoda snížené odměny exekutora tím ale padá.

Způsoby provedení exekuce můžeme rozdělit na invazivní a neinvazivní. Neinvazivní způsoby exekuce mají přednost. Nejjednodušší je přikázání pohledávky. Dlužník má v ideálním případě peníze u banky, má tedy za bankou pohledávku. Exekutor přikáže bance, aby pohledávku ve výši dluhu s příslušenstvím uhradila namísto dlužníkovi jemu. Dalšími neinvazivními způsoby provedení exekuce jsou pravidelné srážky ze mzdy a z příjmu nahrazujícího mzdu, nejčastěji z důchodu. Invazivními způsoby exekuce jsou typicky prodej movitých věcí, dále prodej jeho nemovitosti, prodej členského podílu v družstvu a vyklizení bytu. U exekucí pro výživné na nezletilé děti lze nově zabavit i řidičský průkaz, a tento postup je prý docela účinný. Netýká se ale rodičů, kteří řidičák potřebují k výkonu povolání.

Nakonec shrneme hlavní oprávnění dlužníka:

Základní obranou dlužníka je návrh na zastavení exekuce. Návrh bude úspěšný, jestliže dluh platně zanikl, například tak, že dlužník platně započetl svoji pohledávku proti pohledávce věřitele. Neúspěšný naopak zcela určitě bude, pokud dlužník bude jen opakovat svoji argumentaci z předchozího řízení před soudem.

Návrh na odklad exekuce je přípustný z odůvodněných a nezaviněných sociálních důvodů na straně dlužníka nebo lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.

Z exekuce prodejem movitých věcí jsou vyloučeny tyto věci:

  1. běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,
  2. obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,
  3. studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,
  4. snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,
  5. zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě (sem můžeme velmi pravděpodobně zařadit i zvláštní pomůcky, na něž povinný získal příspěvek),
  6. hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce (nyní tedy částky 6820 Kč),
  7. zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

Pravidla pro exekuci srážkami ze mzdy a podobných příjmů jsou následující:

od čisté mzdy se odečte tzv. nezabavitelná částka a zbytek se rozdělí na třetiny. V případě nepřednostních pohledávek lze srazit pouze 1/3 zbytku čisté mzdy, v případě přednostních pohledávek i druhou 1/3. Maximálně lze tedy srazit 2/3 zbytku čisté mzdy, poslední 1/3 vždy zůstane dlužníkovi. Přednostními pohledávkami jsou výživné, náhrada škody na zdraví a škody způsobené trestným činem, pohledávky státu, nedoplatky na zdravotním a sociálním pojištění. Pro konkrétní výpočet (včetně vypočtení nezabavitelné částky) doporučujeme některou z internetových kalkulaček, např. zde:

http://ekcr.cz/?p=kalkulacka_1

Exekuci nepodléhají dávky pomoci v hmotné nouzi, porodné, pohřebné, příspěvek na bydlení, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na péči.

Zabaví-li exekutor u dlužníka věc, která mu nepatří, může se její vlastník domáhat jejího vydání tzv. vylučovací žalobou. Své vlastnické právo ale musí prokázat.

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc a

Václava Baudišová


Podpora

Technické informace

734834 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.