Rubriky


07/2016 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 06.06.2016 11:11 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 07/2016

 

V dnešním článku nejprve odpovíme na otázku, která možná bude připadat mnohým čtenářům poměrně jednoduchá, přesto se však s ní na naši poradnu občas někdo obrací. Půjde o příspěvek na zvláštní pomůcku a význam limitní částky 24 000 Kč pro řízení o žádosti o tento příspěvek.

Druhou část věnujeme zakončení série informací o pasážích školského zákona a jeho prováděcí vyhlášce řešících vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

 

Předpokládaná cena 24 000  Kč a její dopady na řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku

Dotaz: „Kupovala jsem si mobilní telefon s hlasovým výstupem, jehož cena činila 15 000 Kč. Úřad práce po mně při žádosti o příspěvek na tuto pomůcku požadoval doložení příjmů mých i mého manžela. Před nedávnem jsem přitom žádala o příspěvek na počítač s hlasovým výstupem, a skenerem v ceně kolem 80 000 Kč, a příjmy jsem dokládat nemusela. Je tento postup Úřadu práce v pořádku?“

Ano, Úřad práce postupoval správně. V zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (z. č. 329/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů), najdeme v § 10 odst. 1 následující:

„Na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je nižší než 24 000 Kč, se příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne v případě, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu.“

Z citace tohoto ustanovení tedy jasně plyne, že příjmy žadatele a s ním společně posuzovaných osob (velmi zjednodušeně lze říci, že jde o osoby, které s žadatelem bydlí), jsou pro zjištění nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku posuzovány tehdy, pokud jde o pomůcku, jejíž předpokládaná cena činí méně než 24 000 Kč. U takovéto pomůcky se pak posoudí, zda ony příjmy nepřesahují osminásobek životního minima, tedy např. pro jednotlivce částku 27 280  Kč, pro čtyřčlennou rodinu se dvěma dětmi ve věku od šesti do patnácti let 82 000 Kč). Pokud by příjmy tuto částku přesahovaly, pak takový žadatel nemá na příspěvek na zvláštní pomůcku nárok. Z tohoto pravidla existuje výjimka, která je stanovena hned v druhé větě téhož ustanovení:

„Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky, jejichž cena je nižší než 24 000 Kč, lze tento příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných přesahuje částku životního minima podle věty první.“

 

Podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – část třetí

Dnešní (prozatím poslední) část věnovanou seznamování s předpisy o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami začneme informací, že ve vyhlášce 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kterou jsme v minulém článku začali detailně představovat, je v ustanovení § 5 dosti podrobně popsáno, v čem by měla spočívat činnost asistenta pedagoga, pokud na základě podpůrného opatření pro některého žáka asistent pedagoga ve třídě působí. Toto ustanovení si dovolím s drobnými úpravami citovat:

„Asistent pedagoga poskytuje podporu jinému pedagogickému pracovníkovi při vzdělávání žáka či žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v rozsahu podpůrného opatření. Asistent pedagoga pomáhá jinému pedagogickému pracovníkovi při organizaci a realizaci vzdělávání, podporuje samostatnost a aktivní zapojení žáka do všech činností uskutečňovaných ve škole v rámci vzdělávání, včetně poskytování školských služeb.

Asistent pedagoga pracuje podle potřeby se žákem nebo s ostatními žáky třídy, oddělení nebo studijní skupiny podle pokynů jiného pedagogického pracovníka a ve spolupráci s ním.

Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou

  1. pomoc při výchovné a vzdělávací činnosti a pomoc při komunikaci se žáky, zákonnými zástupci žáků a s komunitou, ze které žák pochází,
  2. pomoc žákům v adaptaci na školní prostředí,
  3. pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku; žák je přitom veden k nejvyšší možné míře samostatnosti,
  4. nezbytná pomoc žákům při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby,
  5. další činnosti uvedené v jiném právním předpise.“

 

Rozhodně tak již byly opuštěny diskuse, zda je či není povinností asistenta pedagoga pomáhat žákům i s úkony, které souvisejí se vzděláváním vzdáleněji, např. jestli pro doprovod nevidomého žáka na školní akci konanou mimo prostory školy musí rodiče svému dítěti zajistit doprovod jiné osoby, nebo zda doprovod má zajistit právě asistent pedagoga.

Dále vyhláška stanoví, že až na určité výjimky může jeden asistent pedagoga zajišťovat asistenci pro maximálně 4 žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Je určen i maximální limit pro počet žáků vzdělávaných společně v jedné třídě, studijní skupině či oddělení, kterým je přiznáno podpůrné opatření druhého až pátého stupně; v jedné třídě či vzdělávací skupině by nemělo být více než pět takových žáků, jejich počet nesmí přesahovat jednu třetinu celkového počtu žáků. Pro jistotu připomínám, že mluvíme o školách běžných, nikoli o tzv. speciálních, slovy zákona o školách zřízených dle § 16 odst. 9, o nichž ještě bude řeč později. Uvedené limity také neplatí pro běžné střední školy, konzervatoře nebo vyšší odborné školy.

V první části (č. 5/2016) našeho miniseriálu o předpisech týkajících se vzdělávání žáků se speciálními potřebami, jsem citoval § 16 odst. 9 školského zákona, který stanovil, že vzdělávat žáky ve speciálních školách lze až poté, pokud se bude jevit, že všechna podpůrná opatření uvedená v zákoně jsou nedostačující. I prováděcí vyhláška obsahuje ustanovení § 19 odst. 1 a 2, z něhož plyne totéž, cituji:

„(1) Vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona se přednostně uskutečňuje ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona.

(2) Shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáka nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona, nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností žáka a k uplatnění jeho práva na vzdělávání, doporučí školské poradenské zařízení zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zákona.“

Navíc tato doporučení, jak vyplývá z následujících ustanovení vyhlášky, budou platit zpravidla dva roky, poté bude opět třeba přezkoumat, zda je k zařazení žáka do speciální školy důvod.

Ve světle prohlášení přijatého delegáty IX. Celostátního shromáždění SONS, které se týkalo přílišné idealizace inkluzivního vzdělávání nevidomých žáků, je jednoznačné, že tato úprava rozhodně neodpovídá tomu, co lze z hlediska naší komunity považovat za správné, natož optimální.

Nyní však přistupme k popisu, jaká podpůrná opatření příloha č. 1 předmětné vyhlášky nabízí, je-li žák vzděláván v běžné škole. S ohledem na to, že výčet podpůrných opatření u jednotlivých stupňů je poměrně rozsáhlý, rozhodl jsem se zařadit jen demonstrativní výčet podpůrných opatření čtvrtého stupně, jejichž použití pravděpodobně připadá v úvahu u úplně nevidomého žáka.

Mezi podmínky zajištění podpory dle přílohy vyhlášky ve čtvrtém stupni patří:

  • Doporučení školského poradenského zařízení.
  • Konzultant na straně školy nebo školského zařízení.
  • Spolupráce se žákem, zákonným zástupcem žáka a případně s dalším subjektem pro naplňování podpůrných opatření u žáka.
  • Koordinátorem péče je školské poradenské zařízení, které pravidelně vyhodnocuje efektivitu zvolených podpůrných opatření pro žáka
  • ve spolupráci s rodinou a školou, v závislosti na charakteru speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
  • Podpora poradenským pracovníkem školy. Využívání služeb asistentů pedagoga, speciálního pedagoga, školního psychologa, případně jiného pedagogického pracovníka.
  • Poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených.
  • Zajištění služeb speciálně pedagogického centra v prostorové orientaci žáků a v podpoře užívání alternativních forem komunikace,
  • metodická podpora pedagogických pracovníků školy.
  • Výběr podpůrných opatření respektuje vždy věková specifika žáků.
  • V tomto stupni je žádoucí, aby ve škole pracoval školní psycholog nebo školní speciální pedagog, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb i realizaci předmětu speciálně pedagogické péče.

Normovaná finanční náročnost opatření ve čtvrtém stupni zahrnuje:

  • Speciální učebnice a speciální učební pomůcky,
  • kompenzační pomůcky,
  • úpravu prostředí, úpravu pracovního místa žáka,
  • mzdové náklady na další pedagogické pracovníky, zejména asistenta pedagoga a poskytovatele speciálně pedagogické péče.

 

Škola zajistí, aby výuka byla nevidomým, neslyšícím a hluchoslepým žákům poskytována v jazycích, způsobech a prostředcích komunikace, které jsou pro žáka nejvhodnější a žákem preferované.
Využívání speciálních učebních pomůcek, postupů a kompenzačních pomůcek, které umožní dosahovat u žáků maxima jejich potenciálu, při zachování motivace pro vzdělávání a jejichž užívání má vliv na volbu metod výuky.
Možné je provést i úpravu obsahu vzdělávání i vzdělávacích výstupů. Deklarována je podpora samostatnosti žáka a jeho přípravy na budoucí uplatnění v profesním životě
Upravit lze i organizaci výuky, včetně zkracování či prodlužování vyučovacích hodin. Žák se vzdělává dle individuálního vzdělávacího plánu.
Opatření čtvrtého stupně se mají projevit i v hodnocení žáka.
Speciálně pedagogická péče bude u nevidomých zaměřena zejména na prostorovou orientaci, na samostatný pohyb zrakově postižených, na práci s optickými pomůckami a na Braillovo písmo. Rozsah této péče může činit až 3 vyučovací hodiny týdně.
Ředitel školy musí uzpůsobit i přijímací řízení pro žáky s tímto stupněm podpůrných opatření. Respektuje funkční důsledky speciálních vzdělávacích potřeb žáka, jeho zdravotního postižení, které mohou ovlivnit průběh přijímacího řízení. Škola upraví zkušební dokumentaci přijímacího řízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve čtení i psaní; upravuje zejména velikost písma nebo umožní zkoušku v Braillově písmu. Pokud je to potřebné, umožní škola přítomnost asistenta pedagoga. Škola zde musí respektovat doporučení poradenského zařízení, které žák předloží spolu s přihláškou ke vzdělávání.
Obdobná pravidla platí i pro ukončování studia, včetně maturitní zkoušky.
Žáci pracují s upravenou zkušební dokumentací, mají navýšený časový limit a je jim upraveno prostředí pro konání maturitní zkoušky. Mohou používat kompenzační pomůcky a mají nárok na přítomnost asistenta.
Popsána jsou i opatření pro konání závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělávání s výučním listem, na konzervatořích i vyšších odborných školách.
Střední a vyšší odborné vzdělávání lze prodloužit o dva roky, základní vzdělávání pak o jeden rok.

 

Zda popsané právní předpisy skutečně nabydou účinnosti k 1. září 2016 a jak budou v praxi fungovat a vyhovovat, již není a nemůže být obsahem našeho pokusu o seznámení s nimi.

 

 

Za Sociálně právní poradnu SONS

Luboš Zajíc

 

 


Podpora

Technické informace

715907 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.