06/2019 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 20.05.2019 09:38 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 06/2019

Dnešní poradenský článek je inspirován přáním některých diskutujících na e-mailové konferenci Inpora, abychom informovali o nové legislativní úpravě příspěvků pojišťoven na optické pomůcky a řešením zdaleka ne jednoho případu nešťastníka, který se ukvapil a naletěl nabídce na zlevnění elektřiny nebo plynu.

 

Jak je to s příspěvky pojišťoven na optické pomůcky od 1. srpna 2019?

Mediální bouřka kolem příspěvků na brýle (obruby i čočky) zasáhla i naši komunitu, pojďme se tedy podívat, na jaké brýle, komu a kolik budou zdravotní pojišťovny muset přispívat od srpna 2019, kdy nabude účinnosti příslušná část novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (z. č. 48/1997 Sb.).

Úpravu příspěvků na brýlové obruby a brýlové čočky najdeme v kapitole 9. přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění s názvem „zdravotnické prostředky pro pacienty s poruchou zraku. Ve stejné kapitole jsou upraveny i příspěvky na bílé hole, o nichž jsme v předchozích dvou článcích informovali a o nichž v době psaní tohoto článku žádné nové zprávy nemáme.

Největší poprask se v médiích strhl kolem skutečnosti, že pojišťovny přestanou hradit obruby brýlí. Je pravdou, že dosud měli všichni pojištěnci starší patnácti let nárok na příspěvek ve výši 150 Kč na jedny brýlové obruby jednou za tři roky a že tento příspěvek byl zrušen. I Od srpna 2019 však zůstávají zachovány příspěvky na brýlové obruby pro děti, do šesti let je nárok na 3 kusy ročně, od šesti do patnácti již jen na jedny obruby za rok, příspěvek za jeden kus činí vždy max. 261 Kč. Jde o částku bez DPH, ale DPH by měla být pojištěncům taktéž uhrazena.

U brýlových čoček pak uveďme alespoň několik příkladů, jak budou pojišťovnami hrazeny:

Příspěvek na jeden pár sférických tvrzených brýlových čoček za rok bude činit 261 Kč, nárok na něj mají děti do věku 6 let.

U brýlových čoček tórických tvrzených činí 522 Kč, nárok mají děti do šesti let na tři páry těchto čoček za rok.

Děti od šesti do patnácti let mají nárok jen na jeden pár těchto čoček za rok, příspěvek však činí 522 Kč.

U lentikulárních brýlových čoček činí příspěvek vždy 870 Kč, nárok na něj je podmíněn afakií nebo počtem dioptrií nad plus či mínus 10, děti do šesti let mají nárok na tři páry za rok, děti do 15 let na jeden pár ročně a od 15 let je nárok na příspěvek jednou za tři roky.

Na brýlové vysokoindexové čočky budou pojišťovny přispívat částkou 1739 Kč, a to pojištěncům s myopií, nad 10 dioptrií nebo osobám s poruchami centrálního zorného pole. Počet brýlových čoček je opět odstupňován věkem, děti do 6 let mají nárok na 3 páry, do 15 let na jeden pár ročně a nad 15 let jeden pár za tři roky.

Jako poslední položku tohoto zdaleka ne úplného výčtu uveďme nárok na brýlové čočky plastové hyperokulární, na něž mohou získat příspěvek děti do 18 let, a to na dva páry ročně, příspěvek může činit maximálně 1739 Kč. Dospělí mají nárok na tento příspěvek jednou za tři roky.

Kromě brýlových čoček zůstávají pro těžce slabozraké pojištěnce zachovány také příspěvky na dalekohledové systémy plus příslušenství, a to jak na blízko tak do dálky. Zde je však kromě předepsání oftalmologem nutné schválení revizním lékařem, příspěvek se poskytuje jednou za 7 let a činí 4348 Kč.

U asferických lup zvětšujících více než čtyřikrát je maximální úhradový limit stanoven na 1218 Kč, příspěvek schvaluje revizní lékař, nárok na něj je jednou za 5 let.

Zcela vypadl příspěvek na asferické lupy do čtyřnásobného zvětšení, který však činil symbolických 100 Kč.

Koho by současná úprava zajímala podrobně, doporučuji na serveru www.zakonyprolidi.cz vyhledat zákon o veřejném zdravotním pojištění pomocí čísla 48/1997 Sb. a zde vyhledat přílohu č. 3 a kapitolu 9. Tabulka je (alespoň s odečítačem Jaws) přístupná.

Celkově lze tedy, myslím, říci, že by od srpna tohoto roku nemělo dojít k nijak zásadnímu zhoršení dostupnosti optických pomůcek, Některé příspěvky oproti dosavadním jsou nepatrně nižší, zde však musím upozornit, že k uvedeným limitům je ještě třeba připočíst 15-ti procentní daň z přidané hodnoty, kterou pojišťovny uhradí.

Pokud bychom měli navrženou úpravu zhodnotit z hlediska osob s těžkým zrakovým postižením, (a není to úplně jednoduché, protože by k tomu bylo zapotřebí hlubších znalostí aktuálního trhu s optickými pomůckami), k žádnému dramatickému dopadu by dojít nemělo. Zachována je periodicita nároku, téměř i výše příspěvku, procesní stránka se nemění, tedy pomůcky předepisuje oftalmolog, u některých je nutné schválení revizním lékařem pojišťovny.

 

Ne každá změna dodavatele energií je výhodná pro spotřebitele

Je už celkem všeobecně známo, že změna dodavatele elektřiny nebo plynu se nemusí vždy vyplatit, naopak. V takových případech se mluví o tzv. energetických šmejdech, kteří v této oblasti začali „podnikat“ zpravidla jako zprostředkovatelé smluv mezi spotřebitelem – zákazníkem na jedné straně a dodavatelem energie na straně druhé.

Protože tyto firmy převážně opět cílily zejména na seniory a situace začala být neúnosná, rozhodlo se Ministerstvo průmyslu a obchodu změnit zákon o ochraně spotřebitele a skončit s praktikami jako jsou podomní aukce energií od těchto zprostředkovatelů neboli přeprodejců, triky s dárky jako jsou například žárovky „zdarma“ nebo nepřiměřené sankce při odstoupení od smlouvy. Ovšem nejspíš až od roku 2020.

Novelou má být například stanovena doba trvání smlouvy na dobu určitou mezi obchodníkem a spotřebitelem nanejvýš na 3 roky. Nyní tato doba není omezena vůbec. Po uplynutí 3 let bude smlouva automaticky považována za smlouvu na dobu neurčitou, což spotřebiteli umožní snazší odstoupení. Ve smlouvách na dobu určitou s automatickým prodloužením závazku také bývá záměrně nastavené příliš krátké časové období, ve kterém mohli spotřebitelé projevit svoji vůli neprodloužit smlouvu - nově bude spotřebitel oprávněn smlouvu vypovědět kdykoliv do 15. dne před uplynutím sjednané doby trvání smlouvy. Dále bude oprávněn bez jakékoliv sankce vypovědět smlouvu, jestliže prokáže, že odběrné místo přestal užívat nebo že nárok užívat odběrné místo vznikl jiné osobě.

Triky s dárky budou zakázány tak, že budou neplatné jakékoliv sankce plynoucí z toho, že smlouva skončila například výpovědí bez uvedení důvodu v zákonné lhůtě 14 dnů od jejího uzavření. V praxi prodejci spotřebitelům vnucují třeba LED žárovky a i když spotřebitel stačí včas v této lhůtě smlouvu vypovědět, požadují za tyto „dárky“ zaplacení nemalé sankce v řádu tisíců korun.

            Ačkoliv se to i teď zdá jako samozřejmost, spotřebitel bude mít právo na bezodkladné písemné vyhotovení smlouvy a na poskytnutí kopie smlouvy nebo souhrnu podstatných náležitostí smlouvy. Protože spotřebitel uděluje zprostředkovateli plnou moc k jednání s dodavatelem energie, platnost těchto plných mocí má být omezena jen na šest měsíců. Podmínkou pro výkon zprostředkovatelské činnosti bude zápis do registru Energetického regulačního úřadu, který nad podnikateli s energiemi vykonává dohled.

Energetický regulační úřad doporučuje vždy dodržovat toto desatero:

  1. Nenechte se nikým do ničeho nutit. Vaše cesta za levnější elektřinou či plynem by měla začít vlastní aktivitou, nikoliv iniciativou obchodníka. Jestliže se přesto rozhodnete s ním jednat, udělejte si alespoň rámcovou představu o tom, čeho chcete dosáhnout. Pomohou internetové srovnávače, jeden nabízí ERÚ:
  2. http://kalkulator.eru.cz/
  3. Vždy se ptejte, zda se bavíte přímo s dodavatelem, nebo se zprostředkovatelem. Je v tom veliký rozdíl. Pro každého platí jiné právní předpisy, důležité rozdíly jsou zejména ve lhůtách pro odstoupení od uzavřených smluv. Dodavatel vlastní licenci na dodávky energií, zprostředkovatel jen nabízí (přeprodává) nabídky jednoho nebo více dodavatelů. Zprostředkovatel také může chtít exkluzivitu ke správě vašeho odběrného místa – pokud mu ji udělíte, vzdáváte se práva na vlastní volbu dodavatele po předem sjednanou dobu pod hrozbou sankce.
  4. Když někdo zvoní na vaše dveře a tvrdí, že je zaměstnancem ERÚ nebo ČOI, velmi pravděpodobně lže. Úřady energie neprodávají, nekontrolují faktury podomním způsobem apod. Stejné je to se zástupci distributorů, kteří sice kontrolují měřidla, energii ale neprodávají. Říká vám podomní prodejce, že přichází od vašeho současného dodavatele? Ať to dokáže. Nekorektní prodejci se často za velké dodavatele vydávají – osobně i po telefonu.
  5. Je u vás podomní prodej omezený vyhláškou a podomní prodejce zákaz porušil? Obraťte se na městskou policii.
  6. Volá někdo na váš telefon, píše na mail? Ptejte se, odkud má kontakt a zda disponuje vaším souhlasem pro zasílání obchodního sdělení. Jestliže souhlas nemá, hlaste jednání podnikatele na Úřad pro ochranu osobních údajů (http://www.uoou.cz/). Během telefonického hovoru se k ničemu se nezavazujte.
  7. Neberte si dárky, odmítněte služby „za určitých podmínek zdarma". Známým příkladem zneužití „dárků" jsou LED žárovky nebo neplacené poradenství. Stačí vypovědět smlouvu ve lhůtě, kdy vám to energetický zákon umožňuje bez sankce, ale prodejce či zprostředkovatel vám „dárky", zakoupené podle občanského zákoníku, zpoplatní.
  8. Nikdy se nezavazujte, že podepíšete smlouvu, kterou ještě nemáte k dispozici. Do telefonu žádnému prodejci neříkejte „ano", protože smlouvu lze uzavřít i telefonicky. Pokud se přihlašujete do aukce, vybírejte takovou, která umožňuje finální nabídku nepodepsat (samozřejmě bez sankce).
  9. Nikdy nepodepisujte nic (smlouvu, plnou moc, přihlášku atp.), co jste si důkladně nepřečetli a úplně nepochopili. Pokud cokoliv nepochopíte, ptejte se. Teprve až všemu porozumíte, rozhodněte se, zda podepíšete.
  10. Nebuďte pasivní! Případné spory s dodavatelem neodkládejte, řešte je hned zpočátku. Jestliže dodavatel nereaguje nebo vy s navrhovaným řešením nesouhlasíte, obraťte se na ERÚ. Jestliže jde o problém se zprostředkovatelem, pomoci může Česká obchodní inspekce (http://www.coi.cz/). Pokud nevíte, s kým jste jednali, obraťte se na jeden z obou úřadů, podnět si předají.
  11. Pamatujte si, že od smlouvy o dodávkách energií, kterou jste uzavřeli mimo provozovnu držitele licence, můžete bez jakýchkoliv sankcí odstoupit do 14 dní od uzavření nebo ji vypovědět nejpozději 15. dne po zahájení dodávek.

 

Závěrem upozorňujeme ještě na stanovisko Nejvyššího soudu ČR Cpjn 200/2013 ze dne 11. 12.2013, týkajícího se spotřebitelských smluv, podle kterého je „ujednání o smluvní pokutě vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy … Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 55 odst. 2 obč. zák.“

 

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc a Václava Baudišová